Věda

Říká se, abychom nesoudili knihu podle obalu a nenechali se zmást prvním dojmem. Přesně na tomto principu ale funguje haló efekt, kterého se můžete dopouštět, aniž byste si to vůbec uvědomovali.

David se narodil se zakrnělou rukou. A tak si pomohl legem. Dnes je Davidovi 23 let, studuje bioinženýrství a pomáhá i ostatním s budováním protéz z lega.

Podoba atomových orbitalů, která odpovídá současným vědeckým poznatkům, se brání našim intuitivním představám o fungování světa. Proto je také těžké atomy zobrazit pochopitelnou formou, aniž bychom vše výrazně nezjednodušovali. Kanál MinutePhysics nabízí nový přístup k této problematice.

Carl Sagan, známý astronom a popularizátor vědy, se v animovaném rozhovoru z 80. let vyjadřuje o potenciálních setkáních lidstva s mimozemskými civilizacemi i o rozporech o původu člověka dle jednotlivých náboženských tradic.

Na začátku života je pro většinu z nás poměrně snadné uchopit náš mateřský jazyk, jak je tedy možné, že se s časem naše schopnost osvojování si jazyka zhoršuje? Nad touto lingvistickou otázkou se pozastavil i Tom Scott, a tak nám v tomto videu dává náhled do této zapeklité problematiky.

V tomto videu Tom Scott vysvětluje jednu z jazykových funkcí jazyka, a to fatickou. Přiblíží, jakými způsoby se fatické výrazy mohou používat, jak se s časem mění a také, že se dají vyložit různými způsoby dle původu posluchače. Poznámka: Funkcemi jazyka se hlouběji zabýval Roman Jakobson, který popsal dohromady šest různých funkcí a byl také jedním ze zakládajících členů Pražského lingvistického kroužku.

Někdo bez každodenního poobědového šlofíku nedokáže fungovat, pro jiného to může znamenat vytržení z běžného režimu a narušení celého zbytku dne. Proč na každého šlofík působí jinak a kdy je nejlepší si šlofíka dávat, pokud vůbec?

Občas se to stává. Jsme přesvědčeni o tom, že si něco detailně pamatujeme, ale později zjistíme, že se to nikdy nestalo. Jak moc tedy můžeme důvěřovat vlastní paměti? Jak vzpomínky vznikají a jak o ně přicházíme, se dozvíte v tomto starším videu.

Vakcíny společností Pfizer–BioNTech a Moderna využívají zcela novou technologii, a přesto byly schváleny jen asi rok poté, co byl identifikován virus SARS-CoV-2. Obvykle ale trvá vývoj vakcíny celé roky, nebo dokonce desetiletí. Jak je to tedy možné? Video SciShow vysvětluje, jak mRNA vakcíny fungují a především jak dlouhá cesta k nim ve skutečnosti vedla. Video vyšlo na YouTube v únoru 2021. Za překlad videa mnohokrát děkujeme anonymnímu divákovi, který nám titulky zaslal. Rádi uvedeme autora jmenovitě, pokud se nám ozve na adrese info@videacesky.cz, případně na Facebooku nebo Instagramu.

Existuje vztah mezi tím, jak slova znějí a co představují? Podle zakladatele moderní lingvistiky Ferdinanda de Saussura nikoliv, ale od té doby nám už mnoho lingvistických výzkumů ukázalo, že to tak nemusí platit vždy. Je to ale jen teorie, nebo potvrzený fakt? Poznámka: Okluzivy jsou souhlásky, při jejichž artikulaci vzniká úplné uzavření cesty výdechovému proudu (např. p, b, t, d) – definice dle Akademického slovníku cizích slov.

Bude rostoucí lidská populace náš hřebíček do rakve? Nebo si lidstvo vždy najde cestu, jak všechny nakrmit? To je možná otázkou dneška, ale vsadili si na ni už před desítkami let dva američtí vědci. Kdo z nich měl pravdu?

Před nějakou dobou výzkumníci vytvořili umělou inteligenci, která si hravě poradila s většinou her od Atari. Jednu ale vyhrát nedokázala. Pak ale došlo k nečekanému zvratu. Zapojila se do toho totiž mimina!

Přemýšleli jste už někdy nad tím, proč si na něco můžete vzpomenout snadno, zatímco jiná věc se vám hned vykouří z hlavy? A proč se nám s přibývajícím věkem paměť horší? Objevte odpovědi na své otázky v dalším videu ze série TED-Ed.

V našich tělech se nachází geny, které nám tak úplně nepatří, ale zároveň bez nich nedovedeme žít. Tušíte, o čem je řeč?

V tomto video je představeno hned několik rébusů a hádanek, které se na první pohled nemusí zdát zrovna složité, ale vedou k docela pozoruhodným závěrům o člověku a jeho způsobu řešení problémů.

Technologie se neustále zlepšují a věda dělá ohromné pokroky. Bude dalším logickým evolučním krokem ukládání našeho vědomí do počítače, abychom žili navěky? Mozek je tak složitý, že nikdo nedokáže s jistotou říct, zda to někdy bude možné, ale vědci a výzkumníci na tom usilovně pracují. Jaké benefity by nám přinesla digitální nesmrtelnost? Je na ni lidstvo vůbec připravené? Video o digitální nesmrtelnosti našeho vědomí, o které si zatím můžeme nechat jen zdát.

Když se řekne „léčba elektrošoky“, mnoho lidí si jistě představí surovou, bolestivou a ne vždy účinnou metodu léčby různých onemocnění mozku, od které se naštěstí už upustilo. Pravdou je, že tato metoda může výrazně ulevit lidem trpícím těžkými depresemi a Parkinsonovou chorobou, lékaři tudíž začali pracovat na tom, aby ponechali žádoucí účinky a potlačili ty vedlejší.

I v Německu jsou lidé, kteří zarytě věří nesmyslům a snaží se svůj názor prosadit. Někdo ještě stále věří, že Země je placka. Jiní si zase myslí, že sluneční krém je jen výmysl slunečního průmyslu. Kdo má všech pět pohromadě, ten asi chápe, že jsou to nesmysly. Velkou službu nám dělá věda, která každou informaci podporuje nebo naopak vyvrací ověřenými fakty. Vědci a myslitelé ale nemají v Německu zrovna dobré podmínky, a to z velké části kvůli ministryni školství Anje Karliczek, která by chtěla, aby univerzity fungovaly jako podniky. Německé univerzity by ale patřily mezi ty nejhorší podniky na světě.

Na celém světě v současné době zbývají poslední dvě samice nosorožce tuponosého severního, který už byl před několika lety prohlášen za vyhynulého ve volné přírodě. Přestože se vědcům povedlo odebrat sperma nyní již mrtvým samcům tohoto druhu, ani jedna ze samic nedokáže zabřeznout a donosit mládě. Vědci se však nevzdávají a přišli s dalším nápadem, jak tyto charismatické dvoutunové obry zachránit. Poznámka: Nedávno jsme u nás vydali video na toto téma od BBC Earth, avšak méně podrobné. Připomenout si ho můžete zde.  

Odhaduje se, že každý pátý pacient ve vegetativním stavu je ve skutečnosti schopen vnímat, co se kolem něj děje. Dokáže přemýšlet, rozumět, cítit emoce. Problém je, že s okolím často nedovede žádným způsobem komunikovat. Neurovědec Adrian Owen používá funkční magnetickou rezonanci, aby takovým pacientům komunikaci umožnil.  

Čím se bambus liší od ostatních trav a co mu umožňuje dosáhnout výšky desetipatrové budovy za pouhých osm týdnů?

Všichni známe významné historické osobnosti, jako je Napoleon nebo Caesar, ale historii velmi ovlivnilo i několik lidí, které nikdo nezná. Víte, kdo vymyslel internet nebo čím se kromě herectví zabývala hollywoodská kráska Hedy Lamarrová? To a mnohem víc se dozvíte v tomto videu. Omlouváme se všem, kteří netrpělivě vyhlížejí nejnovější díl Last Week Tonight, výjimečně vyjde netradičně v pondělí.

Nové video z kanálu Ted-Ed vypráví o jedné z nechvalně nejproslulejších vědeckých rivalit v naší historii.

Zabije nás první horko, nebo chlad? A čím to je, že se lidské tělo může mnohem víc ochladit než ohřát, než dojde k jeho nenávratnému poškození, či dokonce smrti?

Nájin a Fatu jsou poslední dvě samice a jedinci poddruhu nosorožce tuponosého severního. Narodily se ve Dvoře Králové nad Labem a nyní žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Žádný samec jejich druhu už nežije, ani jedna ze samic není schopná odnosit mládě. Přesto však ještě existuje naděje! Novější informace o této záchranné kampani si můžete přečíst například zde.  

Mýty o dracích jsou jedna věc, ale co biologické a fyzikální zákony? Je možné, aby tito velcí okřídlení tvorové vůbec existovali?

Počátek 19. století byl plodným obdobím pro vědu. V této době dostudoval také mladý Charles Darwin, i když se špatným titulem. Přestože ho jednou svět bude znát jako otce moderní biologie, Darwinův otec chtěl, aby syn kráčel v jeho šlépějích a stal se lékařem. Ten měl však jiné zájmy a brzy se vydal na plavbu, která změnila nejen jeho život.

Princ Philip kromě manželství s královnou proslul i osobitým smyslem pro humor. V dnešním videu uvidíte některé z jeho průpovídek během nejrůznějších proslovů.

Vznik lidské civilizace znamenal pro přežití lidského druhu velký pokrok, člověk najednou nebyl kořistí. Civilizace ale kromě toho zastavila tělesnou evoluci člověka. Proč se to stalo a jak bude evoluce probíhat dál? Dozvíme se ve videu britského youtubera Thoughty2. Taungské dítě je první nález vyhynulého hominida druhu Australopithecus. Jde o lebku zhruba čtyřletého mláděte nalezenou v Jihoafrické republice roku 1924. Superior hindsight - tzv. zpětný pohled naráží na naši schopnost jasně vyhodnotit událost s odstupem času než v současnosti. Evoluční teorie o nadřazeném zpětném pohledu by lidem měla zajistit schopnost stejně přesného vyhodnocení událostí i v současnosti. Show Jeremyho Kylea byla bulvární talkshow, kde lidem, kteří řešili vztahové nebo rodinné problémy, nabízely testy na detektoru lži nebo testy DNA.