5 Cipollových zákonů lidské blbosti

V roce 1976 odvodil Carlo Cipolla, profesor hospodářských dějin, sociální zákon, podle kterého můžeme rozdělit lidi do čtyř kategorií. První skupinu nazval: bezmocní. Druzí jsou: inteligentní. Třetí skupinou jsou: bandité. A posledními jsou: hlupáci. Hloupý člověk je nejnebezpečnější typ člověka. A ve skupinách jsou ještě mocnější než mafie, armáda nebo komunismus, mínil Cipolla.

Abychom dospěli k tomuto závěru, musíme porozumět pěti základním zákonům lidské blbosti. Zaprvé: Každý vždy a nevyhnutelně podceňuje množství existujících hlupáků. Zadruhé: Pravděpodobnost, že je určitá osoba hloupá, je nezávislá na jiné charakteristice dané osoby.

Vzdělání, bohatství nebo postavení s tím nemají nic společného. Zatřetí: Hloupý člověk je ten, který škodí druhým, aniž by z toho měl sám prospěch. Začtvrté: Lidé, co nejsou hloupí, vždy podceňují škodlivou sílu hlupáků. A stále zapomínají, že jednání s hlupáky se vždy ukáže jako drahá chyba.

Zapáté: Hloupý člověk je nejnebezpečnější typ člověka. Dokonce ještě nebezpečnější než bandita. Cipolla se dále zabývá čtyřmi faktory lidského chování. Osoba může přinést prospěch druhým, přinést prospěch sobě, způsobit neprospěch druhým a také sobě.

Když Tom podnikne nějakou akci a utrpí ztrátu, je bezmocný. Když Tom prospívá sobě, ale současně z toho profituje i Jerry, je inteligentní. Když Tom pomůže sobě, ale Jerrymu způsobí neprospěch, je Tom banditou. A když Tom udělá něco, co mu neprospěje a uškodí Jerrymu, je hloupý.

Neúčinní lidé se nacházejí uprostřed. Podívejme se na dopady těchto skupin na společnost. Bezmocní lidé přispívají společnosti, ale ostatní, obzvlášť bandité, je využívají. Z toho důvodu je jejich přínos omezen. Všimněte si, že extrémní altruisté nebo pacifisté mohou místo v této kategorii přijmout dobrovolně z morálních důvodů.

Inteligentní lidé přispívají společnosti a využívají svůj přínos ke vzájemnému prospěchu. Jejich činy přinášejí společnosti čistý zisk, proto by bezmocní lidé měli vždy podporovat ty inteligentní. Bandité sledují své vlastní zájmy. A obohacují se, i když tím škodí společnosti. Bezmocní a inteligentní lidé by se je měli snažit zastavit. Hloupí lidí vždy přispívají k čisté ztrátě společnosti.

Ale nejen to. Dělají to bez zjevného důvodu, takže jejich jednání také ostatní frustruje, rozčiluje a mate. Navzdory silným kulturním trendům mezi jeho intelektuálními kolegy byl Cipolla přesvědčen, že lidé nejsou stejní. Že někteří jsou hloupí a jiní ne. A že rozdíl je dán přírodou a ničím jiným. Někdo je hloupý, stejně jako je někdo zrzavý, napsal.

Cipolla varoval před tím, že škodlivý potenciál hloupého člověka závisí na množství zděděné hlouposti a také na jeho mocenském postavení ve společnosti. Mezi byrokraty, generály a politiky najdete snadno příklady hloupých lidí, jejichž škodlivý potenciál se znepokojivě zvyšuje kvůli jejich mocenskému postavení. Co si myslíte o hlouposti vy?

Rodí se lidé jako hlupáci, nebo se z nich hlupáci stávají? Nebo je to jako obvykle složitější a mezi oběma faktory existuje vzájemný vztah? Podělte se o své názory a přečtěte si více o Cipollově práci a jeho zábavných esejích, které byly původně jen pro jeho přátele, v popisku níže. Překlad: Sileo www.videacesky.cz