Fandomy mohou být celkem intenzivní. Je proto neochvějná oddanost k nějaké postavě nebo tématu nezdravá fixace, nebo nevinný způsob, jak oslovit ostatní a zapojit se do světa kolem?
Vysvětlivky: D&D (Dungeons and Dragons) – fantasy hra na hrdiny Directioneři – fanoušci hudební skupiny One Direction Furries – lidé oblékající se do zvířecích kostýmů Geek – zapálený fanda do něčeho Nerd – člověk vyžívající se ve studiu (šprt, chytrolín) Nerdfighteři – skupina lidí založena Hankem a Johnem Greenem snažící se podporovat vzdělanost a informovanost Trekkies – fanoušci Star Treku Shipovat – být fanouškem vztahu nějakých postav (ať už fiktivních, nebo skutečných)
V SciShow Psychology milujeme internet. A i přes jeho temné stránky je na něm moře informací. Kočičí videa a obrovské komunity lidí se společnými zájmy. Na netu můžete být s trekkies, kreslit s directionery nebo snižovat hloupost s nerdfightery. A geekovat jak diví. Ale co nás tak přitahuje na shipování a fanfikcích? A mají různé fandomy různé psychologické zkušenosti?
Jsem Brit Garner a tohle je SciShow Psych. Fandové, od slova fanatici, můžou být občasní diváci seriálů nebo pomalovaní držitelé permanentek na fotbal. Když o nich mluví sociální psychologové, mají obvykle na mysli aktivní účastníky kultury a komunity obklopující jejich předmět zájmu. Jsme fandové z mnoha důvodů, ale jedna velká část fandomu je spojení s vašimi oblíbenými postavami, hvězdami a sportovci.
Jejich úsilí berete osobně. Někteří psychologové se snaží tento postoj pochopit studiem reakcí lidí na literaturu. Je prokázané, že při čtení fikce se ztrácíme v zážitcích postavy, fenoménu zvaném přebírání zkušeností. V roce 2012 měla skupina vysokoškoláků číst příběhy a sdílet myšlenky o sobě a postavách v příběhu. U studentů nezaměřených na své vlastní myšlenky a zkušenosti se zdálo, že se lépe ponoří do hlavní postavy, zvláště když šlo o ich-formu.
Tomuto se říká teorie mysli. Vidíte tedy, že jsme dva rozdílní lidé s vlastními motivacemi a cíli. A dělíme ji na dvě části. Kognitivní teorie mysli, kdy chápete záměry a znalosti někoho jiného, a afektivní teorie mysli, kdy chápete něčí emocionální stav, zkrátka empatie. V roce 2013 proběhla studie s několika sty účastníky a vědci zjistili, že čtenáři fikce se složitými postavami, na rozdíl od předvídatelných v pop fikci, literatury faktu nebo ničeho, byli lepší v afektivní teorii mysli.
A co s tím fandom? Jak jsem řekla, je to osobní. Do Harryho, Rona a Hermiony se můžete vcítit a bát se, vítězit a prožívat přátelství. Kouzelnický svět není skutečný, ale vypadá tak. A o to jde. Studie z roku 2015 s něco málo přes dvěma tisíci účastníky našla spoustu různých motivací pro zapojení se do tzv.
geek kultury. Lidé, kteří si chtěli zvýšit sebevědomí nebo byli narcističtí, byli v geek kultuře a hráli fantasy, které si na skutečnost nehrálo. Nemůžete přece po městě zabíjet skřety, ale v D&D ano. Ale tito účastníci nebyli zaseknutí ve fantasy světech. Vlastně přispívali i ve skutečném světě. Mnozí fandové se prý podílejí na občanském aktivismu, jako jsou svépomocné a národnostní skupiny, i když se méně podílejí na politickém aktivismu.
Jejich výzkum také podpořil takzvanou hypotézu o sounáležitosti. Podle toho lidé používají běžná média, jako Star Wars, pro tvorbu komunit a zlepšení jednoty. Studie sledující fandy fantasy sportů, anime fandy a furries našla podobný trend a zjistila, že lidé z různých fandomů mají pro své členství trochu jiné důvody. Výzkum zjistil, že fandové anime a furries se více podíleli na svém fandomu, protože měli pocit sounáležitosti, tedy více než u fandů fantasy sportů.
Anime a furries komunity jsou zesměšňovány ve společnosti více než fantasy sporty, a tak se usoudilo, že fandomy jsou místem, kde se neobvyklé zájmy oslavují a sdílejí. Fandomy mohou být tedy skvělé. Je to místo, kde můžete sdílet nadšení s komunitou stejně smýšlejících. Ale zároveň všeho moc škodí. Pokud budete příliš lpět na postavách nebo skupině, můžete být méně empatičtí k ostatním skupinám, třeba k jiným fandomům nebo nefandům.
Mnoho psychologických důkazů říká, že jsme empatičtější k lidem, kteří jsou v našich komunitách, než k lidem, kteří nejsou. A když přijde na konkurenční fandomy jako ty sportovní, nemusí to dopadnout podle představ. Jedna studie z roku 2013 zjistila, že fotbaloví fandové jí více nezdravého jídla den po prohře svého týmu. Psychologové podle míry vašeho fanatismu zjistili, že fandění sportu může prospívat spokojenosti a sebevědomí, tomu se říká harmonická vášeň.
Nebo se můžete cítit mizerně chováním frustrace nebo nenávisti k nefandům, to je obsesivní vášeň. Je důležité umět poodstoupit a vidět svůj fandom v širším obraze a nedovolit, aby vás to zcela pohltilo. Silné sociální sítě a vztahy jsou dobré pro zdraví a duševní pohodu a na koníčcích a zájmech záleží, dokud nesklouznou k nezdravým posedlostem. Takže choďte jako Harley Quinn, dělejte sherlockovské hříčky a komentujte nová YouTube videa.
Přijměte svou šprťáckost. Díky za zhlédnutí tohoto SciShow Psychology. A zvláště patr(e)onům na Patreonu. Jestli nám chcete pomáhat s dalšími díly, jděte na patreon.com/scishow. A pro týdenní psychologický obsah navštivte youtube.com/ scishowpsych a odebírejte.
Kara
94%4:50
93%4:34
93%5:50
90%5:35
89%5:02
80%4:50