Spát a možná i snít

Komik Mike Birbiglia měl problémy se spánkem, ale ne že by neusnul. Jedné noci se mu v hotelu zdálo, že na něj letí naváděná raketa, a proto před ní ve snu vyskočil z okna. Naneštěstí to udělal i ve skutečnosti. Z druhého patra. A okno bylo zavřené. Z této malé epizody si odnesl 33 stehů a permici ke spánkovému odborníkovi. Mike nyní spí kvůli své bezpečnosti ve spacácích.



Poučení zní? Spánek není jen přestávkou, kdy váš mozek nebo tělo odpadne. Vůbec ne, spánek je ve skutečnosti jen dalším stavem vědomí a teprve v posledních desetiletích jsme to začali zkoumat do hloubky. Proč vůbec spíme a co se při tom děje v našich hlavách a co když spát nemůžeme. A věda toho o vašich snech může říct dost. Jako by Sigmund Freud potkal Neila Gaimana.



I když můžete být pro svět mrtví, vaše percepční okno zůstává ve spánku na ventilačku. Jako když Mike Birbiglia prošel oknem, i tohle může být dost divoká jízda. Ale pro vaše bezpečí i potěšení vás tímto stavem vědomí provedu, kdy se dozvíte nejednu věc o mysli, včetně té vaší. A doufejme, že z toho vyjdete bez stehů. SPÁNEK A SNY Spánek je v podstatě pravidelná, přirozená, vratná a téměř úplná ztráta vědomí, takže se liší od hibernace, kómatu nebo anestetického limba.



I když třetinu našeho života prospíme, což je nezbytné pro naše zdraví a přežití, vědci se stále neshodli na tom, proč to děláme. Možná to má co dělat se zotavením, které neuronům dovolí odpočinek a opravu. Ve spánku i rosteme, protože hypofýza pak uvolňuje růstové hormony, proto děti spí v jednom kuse. Spánek má i všechny výhody duševních činností, jako je zlepšení paměti, zpracování všeho možného a posílení kreativity.



I když nevíme, proč vlastně spíme, technologie nám hezky ukázala, jak spíme. A za to můžeme děkovat malému Armondovi Aserinskému. Jedné noci v 50. letech v Chicagu otec zachumlal osmiletého Armonda do postýlky. Ale dnes si malý Armond místo pusinky vysloužil elektrody na obličej. Otec Armonda byl Eugene Aserinsky, absolvent, který chtěl vyzkoušet nový elektroencefalograf neboli EEG měřící elektrickou činnost mozku.



Když jeho syn poklidně spal, otec sledoval, jak stroj zapisuje mozkové vlny, a když se ujistil, že se strojem nic není, zjistil, že se mozek ve spánku „nevypíná“, jak se většina vědců domnívala. Místo toho objevil fázi spánku, které říkáme REM neboli rychlý pohyb očí, zmatené období, kdy spící mozek bují aktivitou, i když tělo hluboce spí.



Aserinsky a jeho kolega Nathaniel Kleitman se stali průkopníky ve výzkumu spánku. Odborníci na spánek s podobnou technologií poté dokázali, že prožíváme čtyři odlišné fáze spánku, všechny vymezené svou mozkovou vlnou. Celý den váš endokrinní systém uvolňoval bdělé hormony jako kortizol, ale když padne noc, začnou se z epifýzy uvolňovat ospalé melatoninové hormony. Mozek je v klidu, ale bdělý – úroveň činnosti, kterou EEG měří jako alfa vlny. Jste ospalí, dech se zpomaluje a najednou spíte. Tento okamžik je jasně patrný při čtení EEG, protože alfa vlny přechází do nepravidelného pomalého pohybu očí prvního stupně, vln NREM 1.



V této první fázi spánku můžete zažít hypnagogické halucinace, ty krátké okamžiky, kdy si myslíte, že padáte, a vaše tělo sebou trhne. Když se uvolníte ještě více, přejdete do fáze spánku NREM 2, Mozek vykazuje návaly rychlé aktivity mozkových vln zvané spánková vřetena. Teď už opravdu spíte, ale stále se můžete snadno vzbudit.



NREM 3 přichází s pomalými delta vlnami. Už víme, že v prvních třech fázích spánku můžete mít krátké dílčí sny, ale nakonec se prospíte do nejdůležitější fáze, úplného REM spánku, té slavné fáze slaďoulinkého dřímání, kdy se vám splaší oči, zažíváte živé vizuální sny a je po něm pojmenovaná rocková kapela. REM spánek je poměrně paradoxní. Vaší motorické kůře začne hrabat, ale mozkový kmen tyto zprávy nepropouští a svaly jsou tak uvolněné, že jste skoro ochrnutí.



Až na vaše oči. Tento cyklus se opakuje asi po 90 minutách a pendluje mezi fázemi spánku. Spánek je jistě nesmírně důležitý a jeho nedostatek škodí zdraví, duševním schopnostem a náladě. Vlastně je to indikátor deprese a souvisí s nárůstem hmotnosti, protože hladové hormony přestanou fungovat.



Spánková deprivace také potlačuje imunitní systém a zpomaluje reakční dobu, proto byste neměli řídit ospalí. Špatný spánek je normální, ale je i spousta bona fide poruch spánku, které vám můžou dost zavařit nebo vás jako Mikea Birbigliu dostanou do špitálu. Známe nespavost, což je stálý problém s usínáním nebo spaním, a naproti tomu narkolepsii, kdy zažíváte krátké, nekontrolovatelné záchvaty ospalosti zvané spánkové ataky.



To, jak asi tušíte, může pokazit vše, co vás tak baví jako řízení, jedení, skok o tyči. Narkolepsie má dost příčin, včetně mála neurotransmiteru hypokretinu, který vás drží vzhůru, ale vzácně k ní můžou přispět i mozkové trauma, infekce a nemoci. Je to vzácné, ale zřejmě znáte někoho se spánkovou apnoe, poruchou, kvůli které spící na chvíli přestanou dýchat, dokud je nedostatek kyslíku nevzbudí.



Birbiglia má REM spánkovou poruchu, které zatím plně nerozumíme, ale asi souvisí s nedostatkem dopaminu. Pak tu máme noční děsy, které jsou tak děsivé, jak zní. Zvyšují srdeční a dechovou četnost, křik a házení sebou, které si málokdy pamatujete. Noční hrůzy jsou běžné u dětí mladších 7 let a mohou být vyvolány stresem, únavou, nedostatkem spánku a neznámým prostředím. Jako náměsíčnost a mluvení ze spaní, i noční děsy vznikají během NREM 3 fáze spánku a nejsou stejné jako noční můry, které vznikají – jako sny – během REM spánku.



Ale REM spánek – jaké sny asi tak můžou přijít? Tak si tu běžíte nazí a padají vám zuby a po pláži vás pronásleduje kentauří Matt Damon. Probudíte se a říkáte si: „Co? Co? Co? Co?“ Vítejte ve svých snech, těch živých emocionálních obrazech, které se probíjejí vaším spícím mozkem a vytvářejí pozadí tak bizarní, jako by se David Lynch, Terry Gilliam a Tim Burton trumfovali v podivnostech na hodně dlouhém filmovém festivalu vzhledem k tomu, že průměrný člověk stráví sněním asi 6 let života.



Takže jo, někdy máte dost ujeté sny, ale váš průměrný sen jen rozbalí a přeskládá, co jste ten den dělali. Třeba včera v noci jsem snil o Tumblru, protože jsem na něm byl asi dost. Pokud jste přes den hráli Tetris, můžete snít o padajících blocích.



Pokud se stane něco hrozného, mozek vám pustí noční můru, která vám pomůže vyrovnat se se strachy. Dík, mozku. Také se vám může stále zdát o traumatu, což probereme, až dojde na posttraumatickou stresovou poruchu. Naše dvoustopá mysl vnímá více podnětů, než se může během dne zdát, a tak se do vašeho snu můžou vplížit i autoalarmy a psí prdy, kterých jste si možná ani nevšimli. A to je zajímavé a divné a někdy trochu hnusné, ale jaký je pravý účel snění?



Proč se nám to děje? No, jak asi tušíte, máme vícero nápadů. Studium snů je směsicí neurovědy a psychologie známé jako oneirologie. „Oneiros“ je řecky sen a pokud jste fandové Neila Gaimana, znáte jedno ze Sandmanových jmen: ten, který přichází s tógou a Orfeovou hlavou. Ale Sandman stranou, když dojde na sny.



Začněme starým známým Freudem. Freud ve své významné knize Výklad snů z roku 1900 řekl, že nám naše sny nabízejí splnění přání. Myslel si, že sen, který si ráno pamatujeme, je cenzurovanou a symbolickou verzí vnitřního konfliktu, který se odehrává v podvědomém nebo latentním obsahu snu. Teorie splněných přání není vědecky podložená a z velké části upadla v nemilost, protože si můžete vykládat sen, jak chcete.



A někdy je doutník jen doutník. Naštěstí jsou tu jiné teorie. Teorie zpracování informací říká, že sny řeší a zpracovávají denní události a tisknou je do paměti. To může být obzvláště důležité při učení a pamatování si nových informací. A některé studie říkají, že si lidé pamatují nové úkoly lépe po dobrém REM spánku plném snů. A čtení mozkových vln nám ukazuje, že během spánku máte v hlavě šrumec.



A teorie fyziologické funkce říká, že snění může podpořit nervový vývoj a chránit nervové cesty stimulací mozku. Stimulované mozky se více propojují, takže například děti tráví více času spánku sněním, možná proto, aby se mozkové obvody rychleji rozvíjely. Též si myslíme, že sny jsou součástí našeho kognitivního vývoje. Sny tedy čerpají z našich znalostí a porozumění světu, napodobují realitu a zapojují stejné mozkové sítě, které svítí, když sníme.



A jsou tu i teorie, které popisují, jak REM spánek spouští nervovou činnost a že sny jsou jen jakési náhodné vedlejší účinky. Mozek se snaží utkat příběh z hromady náhodných pohledů, emocí a vzpomínek, proto se v říši snů můžu oženit s kentauřím Mattem Damonem a porodit dítě s banánovými prsty a mývalím ocasem. Vědci prozatím stále debatují o funkci snů, ale víme jistě, že REM spánek je životně důležitý, jak fyzicky, tak psychicky.



Myslíte, že vaše sny nejsou cáklé? Příští týden koukneme na jiné změněné stavy vědomí, kde zjistíte, jak váš mozek vypadá na drogách a jestli jde někoho zhypnotizovat, aby za vás páchal zlo nebo se choval jako kuře. Pokud jste během této epizody neusnuli, poznali jste čtyři fáze spánku, NREM 1, 2, 3 a samotný REM, a také pár hlavních teorií o psychologických účelech snění včetně zpracování informací, fyziologických funkcí, kognitivního vývoje a modelů neurální činnosti.



Překlad: Kara www.videacesky.cz