Filmová historie: Experimentální a dokumentární filmRychlokurz
Poslední epizoda Rychlokurzu filmové historie se bude zabývat fantasmagorickým experimentálním filmem a všemi zbožňovanou dokumentární tvorbou.
Rychlokurz (Crash Course) je kanál s populárně naučnými videi, který si klade cíl zvýšit světovou vzdělanost. Sympatičtí moderátoři vám ve spolupráci s experty v oboru předají v rámci 40–50 epizod pokročilé znalosti z oblasti fyziky, psychologie, historie, podnikání, politiky, filozofie i filmu.
Poslední epizoda Rychlokurzu filmové historie se bude zabývat fantasmagorickým experimentálním filmem a všemi zbožňovanou dokumentární tvorbou.
Zajímavé filmy se netočí jen v Hollywoodu. V tomto díle se podíváme na zajímavé filmové počiny z Afriky, Latinské Ameriky a Středního východu. Poznámka: V titulcích jsou u většiny jmen uvedeny přibližné přepisy z arabštiny a perštiny. Přepis není zachován u jmen, která se etablovala v USA nebo v Evropě (např. Omar Sharif). Pokud v přepisu najdete nedostatek, neváhejte nás prosím upozornit. Děkujeme!
Dospíváním jsme si prošli všichni. Tím zmateným obdobím, kdy bojujeme se svou vlastní identitou. Jak se na to ale dívá psychologie? Můžeme si to demonstrovat na jednom klasickém filmu z 80. let – Snídaňovém klubu.
Japonsko, Čína a Indie. Tři země, které se zapsaly nesmazatelným písmem do filmové historie. V dnešní epizodě filmové historie vám Craig Benzine poví o tom, jak vznikly poválečné japonské filmy s prvotřídními praktickými efekty, jak si Čína získala věhlas svými komorními i epickými filmy po celém světě a jak se Indie proslavila bollywoodským pravidlem „K úspěšnému muzikálu potřebujete jen jednu hvězdu, šest písní a tři tance“. KAPITOLA V: SVĚTOVÁ KINEMATOGRAFIE: 14. Světový film – část 1 (právě sledujete) 15. Světový film – část 2 (19. 12. 2020) KAPITOLA VI: NETRADIČNÍ KINEMATOGRAFIE: 16. Experimentální a dokumentární filmy (2. 1. 2021)
Dnes pravděpodobně uslyšíte o jednom z nejsmutnějších pokusů v historii psychologie, který navždy ovlivnil život několika nevinným opičkám. Hank nám také představí jedno slavné morální dilema, které ukazuje, jak s věkem měníme názor a uvažujeme složitěji. KAPITOLA IX: PSYCHOLOGIE VÝVOJE 18. Vývoj znalostí 19. Opičky a etika (právě sledujete) 20. Dospívání (15. 12. 2020) Poznámka: Opičkami v Harlowově pokusu se tu zabývala i jedna dřívější epizoda SciShow Psych.
Domácí video se stalo tím nejpohodlnějším filmovým a seriálovým formátem ve filmové historii. Stačí si předplatit Netflix, Amazon nebo Disney+ a máte k dispozici stovky titulů ke zhlédnutí z pohodlí domova. Jak ale tato podivuhodná cesta za domácím lenošením začala? Na to odpoví epizoda o moderních dějinách filmové historie. KAPITOLA IV: ÉRA NEZÁVISLÝCH FILMŮ 12. Nezávislý film 13. Domácí video (právě sledujete) UPOZORNĚNÍ: Rychlokurz filmové historie a Rychlokurz psychologie se nyní budou střídat po týdnu, přičemž vysílací dny zůstanou stejné.
Jak se vyvíjí naše vědění? Zdá se, že o tom nepanuje jasná shoda. Proč děti nedokážou pochopit, že dvě nádoby různého tvaru, ale stejného objemu pojmou stejné množství vody, zatímco dospělým tato představa nečiní potíže? KAPITOLA IX: PSYCHOLOGIE VÝVOJE 18. Vývoj znalostí (právě sledujete) 19. Opičky a etika (24. 11. 2020) 20. Dospívání (1. 12. 2020) Poznámky z videa: Schémata: Pokud se budete zabývat celým oborem, je důležité si uvědomit, že schémata jsou široký pojem. Například díky myšlence sociálního schématu si můžete dobře představit koncepty, které jsou propojeny sociálními faktory – například vaše „psychické schéma“ může zahrnovat jak fyzické věci (brýle, vousy, gauč), tak i sociální / relační složky (pomohl mi vyložit si své pocity, tehdy to pro mě mělo hodnotu, to mi připomíná Přeber si to a Sopránovi atd.)
Hollywood mířil vysoko, dokud se svou tvorbou nenarazil. V Itálii a Francii (a také na dalších místech ve světě, o kterých si brzy povíme) se tvůrci začali dostávat ze zaběhnutých kolejí a točili odvážné filmy, které zpochybňovaly koncept filmu a co od něj diváci chtěli. V této epizodě Rychlokurzu filmové historie nás Craig provede počátky nezávislého filmu. KAPITOLA IV: ÉRA NEZÁVISLÝCH FILMŮ 12. Nezávislý film (právě sledujete) 13. Domácí video (23. 11. 2020) Vysvětlivky: WheezyWaiter – YouTube přezdívka Craiga Benzina, moderátora Rychlokurzu filmové historie Mourej na kino (French the Llama) – jde původně o zkratku FTL (for the loss – na prohru), kterou si špatně vyložil John Green (spoluzakladatel Rychlokurzu), a od té doby se stala opakovaným vtípkem pro jeho fanoušky. Do češtiny přeloženo kvůli udržení kontextu jako (MNK – mít na kahánku) a zkomoleno na mourej na kino.
Cítíte se namotivovaní? A pokud ano, víte, proč tomu tak je? Příběh Arona Ralstona nám o motivaci něco napoví. V této epizodě Rychlokurzu psychologie nám Hank řekne příběh neskutečné odvahy a touhy přežít, představí čtyři teorie motivace a některé evoluční pohledy na ni. KAPITOLA VII: MYŠLENÍ A JAZYK 15. Poznávání 16. Jazyk KAPITOLA VIII: MOTIVACE 17. Síla motivacce (právě sledujete) KAPITOLA IX: PSYCHOLOGIE VÝVOJE 18. Vývoj vědění (17. 11. 2020) 19. Opičky a etika (24. 11. 2020) 20. Dospívání (1. 12. 2020)
Je čas na pozlátko a půvab velkých filmů, které pomohly během velké hospodářské krize a i po ní zlepšit Američanům náladu. Zvuk byl ve filmech obrovskou novinkou, ale ještě mělo dojít na několik technologických inovací, jako je barva a poměr stran. Dnes nás Craig provede zlatou érou Hollywoodu. KAPITOLA III: ZLATÁ ÉRA HOLLYWOODU 9. Němá éra 10. Prolomení ticha 11. Zlatá éra Hollywoodu (právě sledujete)
Víte, co je super? Že můžete mluvit s lidmi, oni vám rozumí a odpoví vám zpět. V této epizodě Rychlokurzu psychologie nám Hank vysvětlí, jak se navzájem dorozumíváme a jestli jsme opravdu jediní svého druhu, kteří se mohou naučit cizí jazyk. KAPITOLA VII: MYŠLENÍ A JAZYK 15. Poznávání 16. Jazyk
Nic nezměnilo filmy tak jako příchod synchronního zvuku. Herectví, režii, kinematografii a prezentaci bylo nutné přehodnotit. Některá studia tuto výzvu zvládla rychleji, zatímco jiná čekala do poslední chvíle. Někteří herci se s touto inovací lehce sžili, zatímco jiní s novým formátem bojovali. Příchod zvuku byl bodem zlomu, který změnil filmy navždy. KAPITOLA III: ZLATÁ ÉRA HOLLYWOODU 9. Němá éra 10. Prolomení ticha (právě sledujete) 11. Zlatá éra Hollywoodu (8. 11. 2020)
Mysleli jsme si, že lidský mozek je jako počítač; logicky chroustá informace. Ukázalo se ale, že za tím je mnohem víc. V této epizodě Rychlokurzu psychologie nám Hank představí, jak myslíme, proč odmítáme přiznat chyby a jak nejúčinněji najít v regálech v obchodě rodinné balení pálivé omáčky. KAPITOLA VII: MYŠLENÍ A JAZYK 15. Poznávání (právě sledujete) 16. Jazyk (příští týden)
Hollywood přichází do své první zlaté éry. Éry celebrit, skandálů a následných omezení, která změní tvář filmu navždy. Jednoho z hlavních průkopníků éry němého filmu možná znáte. Jmenuje se Charlie Chaplin a jeho tulák se stal jednou z nejikoničtějších filmových postav. Tehdejší Hollywood se od toho dnešního v mnohém lišil, ale spousta věcí se vůbec nezměnila. KAPITOLA III: ZLATÁ ÉRA HOLLYWOODU 9. Němá éra (právě sledujete) 10. Prolomení ticha (1. 11. 2020) 11. Zlatá éra Hollywoodu (8. 11. 2020)
To, jak si uchováváme a vybavujeme vzpomínky, je nesmírně důležité. Nejen že vás dělají tím, kým jste, ale zároveň vás mohou i pořádně ošálit, což by mohlo nějakému náhodnému člověku změnit celý život – a ne vždy k lepšímu. V dnešní epizodě se dozvíte, jak jako očití svědci zločinu můžete snadno pohořet a jak si nevědomky přepisujete kousek po kousku svou vlastní minulost. KAPITOLA VI: PAMĚŤ 13. Jak si tvoříme vzpomínky 14. Vzpomínání a zapomínání (právě sledujete)
Porevoluční Rusko nemělo na počátku 20. století příliš filmového materiálu, a tak různí sovětští filmaři začali film zkoumat teoreticky. Doslova rozebírali snímky filmu a snažili se určit, která technika nejlépe zapůsobí na diváka a jaký střih se má použít kdy, kde, jak často a za jakým účelem. Je na čase si střihnout sovětskou montáž. KAPITOLA II: RANÁ NĚMECKÁ A RUSKÁ KINEMATOGRAFIE 7. Německá kinematografie výmarského období 8. Sovětská montáž (právě sledujete) VŠECHNY DOPOSUD ZMÍNĚNÉ FILMY RANÉ KINEMATOGRAFIE SI MŮŽETE PUSTIT ZDARMA ZDE.
Pamatujete na toho chlapa z 300: Bitva u Thermopyl? Jak že se jmenoval? Naše mozky si tvoří a vybavují vzpomínky různými způsoby. Hank v této epizodě vypráví, jak si věci pamatujeme, jak nám tento proces může uškodit a o tom chlapovi – no, však víte, ne? Měl obličej, ramena, taky břišáky… KAPITOLA VI: PAMĚŤ 13. Jak si tvoříme vzpomínky (právě sledujete) 14. Vzpomínání a zapomínání (příští týden)
Zatím jsme se zabývali jen Francií a USA, ale filmové umění bujelo i v jiných zemí. První bychom rozhodně měli zmínit Německo, které jeden čas dokázalo s přehledem konkurovat i převýšit úspěch tehdejšího Hollywoodu. Přišel čas podívat se do dob, kdy vznikly takové skvosty jako Metropolis nebo Kabinet doktora Caligariho – do výmarského období. KAPITOLA II: RANÁ NĚMECKÁ A RUSKÁ KINEMATOGRAFIE 7. Německá kinematografie výmarského období (právě sledujete) 8. Sovětská montáž (příští týden) VŠECHNY DOPOSUD ZMÍNĚNÉ FILMY RANÉ KINEMATOGRAFIE SI MŮŽETE PUSTIT ZDARMA ZDE.
Věci, které se naučíme, nevznikají pouze asociacemi, ale i pozorováním našeho okolí. Tímto napodobováním se zabýval slavný psycholog Albert Bandura, který v jednom z nejdůležitějším experimentů v dějinách psychologie nechal děti vymlátit duši z nafukovacího klauna. To, co zjistil, bylo celkem děsivé, ale pomohlo nám to pochopit, jak důležitými vzory jsou v našem dětství a dospívání právě rodiče. KAPITOLA V: UČENÍ 11. Jak cvičit mozek 12. Bušení do Boba (právě sledujete)
Počátky raného filmu vstupují do svého velkého finále a Edison, který se zatím prezentoval jako mocný muž a zloděj nejrůznějších vynálezů, zahajuje patentové války, jež rozhodnou o tom, jak se budou točit a šířit filmy. Zatímco Edison chce podíl ze zisku na všech vytvořených filmech, nezávislí tvůrci se rodí jako houby po dešti a hledají nové útočiště pro točení svých experimentálních děl. A jedno takové najdou. Uhádnete jaké? KAPITOLA I: VYNALÉZÁNÍ FILMŮ: 1. Filmy jsou magické 2. První filmová kamera 3. Bratři Lumièrové 3,5. Vynálezce, který se vypařil 4. Georges Méliès – Pán klamu 5. Filmové vyprávění Vysvětlivky: MPPC – Motion Picture Patent Company synekdocha – označení věci tím, že se pojmenuje její část, nebo označení části tím, že se pojmenuje celek VŠECHNY FILMY ZMÍNĚNÉ V PRVNÍ KAPITOLE
Nové věci se učíme mnoha různými způsoby a spojování různých pachů s určitou vzpomínkou nebo zkušeností, která vyvolá určitou odezvu, je jedním z nich. S tímto objevem přišel ruský vědec Ivan Pavlov, který se rozhodl zkoumat psí žaludky a na konci svého výzkumu naučil psa slintat při pouhém zvuku zvonku. Jak? Podmiňováním. Pokud se nechytáte, Hank Green vám to barvitě vysvětlí v nové kapitole zabývající se učením. KAPITOLA IV: STAVY VĚDOMÍ: 10. Změněné stavy KAPITOLA V: UČENÍ: 11. Jak cvičit mozek (právě sledujete) 12. Bušení do Boba (6. 10. 2020) Doplnění k videu: Pokud chcete vědět více o Watsonově experimentu a jak nakonec chlapec přezdívaný Malý Albert zemřel, přečtěte si tento poutavý český článek. Rozdíl mezi Skinnerovou skříňkou a vzdušnou postýlkou. Poznámky z videa: O Watsonově cvičení dětí – Měli bychom zmínit, že Watson byl zřejmě méně radikální, než naznačuje citát o vytrénování dětí podle své vůle. Ať už představoval cokoliv, Watsonův behavioralismus také stal v tvrdé opozici tehdy stále sílící a oblíbené myšlenky eugeniky (geneticky a sociologicky podložené snahy o biologické vylepšení lidstva a jeho genofondu). Proto bychom mohli tento citát nebrat jako Watsonovu představu o tom, jak lidé fungují, ale spíše jako rovnostářskou opozici vůči myšlence biogenetického determinismu prosazované eugeniky. KANÁL CRASHCOURSE MŮŽETE FINANČNĚ PODPOŘIT I NA PATREONU. KAŽDÝM DOLAREM DĚLÁTE UČENÍ ZDARMA JEŠTĚ DOSTUPNĚJŠÍ.
Je to filmová technika, které je v dnešních filmech někdy až moc, ale na počátku minulého století šlo o novinku, která ukázala film ve zcela novém světle. Řeč je o střihu – konkrétně mezi scénami. KAPITOLA I: VYNALÉZÁNÍ FILMŮ: 1. Filmy jsou magické 2. První filmová kamera 3. Bratři Lumièrové 3.5. Vynálezce, který se vypařil 4. Georges Méliès – Pán klamu
Už jste někdy vyzkoušeli nějaké drogy? A věříte na hypnózu? Nebo jste někdy trpěli kvůli nějaké nemoci či nehodě halucinacemi? To vše spadá pod třetí stav vědomí – tzv. změněný stav. V tomto díle se dozvíte, jak drogy fungují v lidském organismu, jak ho můžou nenávratně poškodit, jestli je možné někoho donutit jednat proti jeho vůli a jaká slavná osobnost vytloukala svou závislost na heroinu kokainem. Sledujte Rychlokurzy i na Facebooku! EPIZODA O SYNAPSÍCH A NEUROTRANSMITERECH: 3. Chemická mysl KAPITOLA IV: STAVY VĚDOMÍ 8. Vědomí 9. Spát a možná i snít 10. Změněné stavy (právě sledujete) Vysvětlivky: Skleněná harmonika – hudební nástroj, kdy třením navlhčených prstů po okraji točících se misek vytváříte různé melodie Poznámky z videa: LSD jako halucinogen byl vyvinut náhodou v roce 1938 švýcarským chemikem Albertem Hofmannem. Je zajímavé, že vývoj řady moderních legálních psychofarmaceutických léků, jako je lithium na bipolární poruchu nebo chloropromazin na schizofrenii, začal také náhodnými objevy.
I když vám možná jméno Georges Méliès nic neříká, jeho nejslavnější filmový počin pravděpodobně znát budete. Jde o krátký film jménem Cesta na Měsíc. Byl to kouzelník a průkopník ve filmových tricích. A nebyl by to pravý filmový génius, kdyby se na jeho úspěchu nesvezl i mistr kradených nápadů, Thomas Edison. KAPITOLA I: VYNALÉZÁNÍ FILMŮ: 1. Filmy jsou magické 2. První filmová kamera 3. Bratři Lumièrové 3.5. Kraťas: Vynálezce, který se vypařil Vysvětlivky: WheezyWaiter – pseudonym Craiga Benzina na YouTube
Jeremy Bentham byl utilitarista, který věřil, že i po své smrti může být lidem užitečný. Rozhodl se tak pro něco, co nebylo v jeho době příliš obvyklé. Jeho přání v poslední vůli pak bylo zdrojem poznání, ale i dosti ironických situací. Rychlokurz psychologie bude pokračovat příští týden.
V minulých dílech Rychlokurzu filmové historie jsme hrubě představili Edisona jako člověka, kterému nebylo cizí přivlastňovat si cizí vynálezy. Ale byl by pro ně ochotný i zabít? Roku 1890 přišel jeden vynálezce s první filmovou kamerou na světě, ale při cestě do New Yorku zmizel a nebyl nikde k nalezení. Co se s ním stalo? Jedná se o největší záhadu historie fllmu. Rychlokurz filmové historie bude pokračovat příští týden.
Spánek je podivuhodný stav mysli, který ještě plně nechápeme, ale za to ho doprovázejí dosti zajímavé příběhy, ať už jde o komika skákajícího ze spánku z okna nebo osmiletého klučinu, který byl u prvního čtení mozkových vln během spánku. Říše snů je plná překvapení, děsů, ale i bizarních skutečností odrážejících události vašeho dne, proto možná právě vy zjistíte, proč vás ve snu pronásledovat kentauří Matt Damon. KAPITOLA IV: STAVY VĚDOMÍ 8. Vědomí 9. Spát a možná i snít (právě sledujete) 10. Změněné stavy (15. 9. 2020) Poznámky z videa: Spánkové ataky nejsou nejčastějším symptomem narkolepsie. Hlavním poznávacím znakem je nadměrná denní spavost doprovázená kataplexií a několika dalšími příznaky. Narkolepsie může být vážná porucha, která vyžaduje určitou formu farmokologické léčby. Vysvětlivky: bone fide – v dobré vůli Sandman – komiks z vydavatelství DC Comics od Neila Gaimana Tim Burton – režisér, který je známý filmy jako Karlík a továrna na čokoládu, Batman, Mrtvá nevěsta a Alenka v říši divů Terry Gilliam – režisér a člen skupiny Mothy Python David Lynch – režisér stojící za filmy Duna, Twin Peaks a Elephant Man Tumblr – sociální síť, pro kterou jsou typické krátké blogovací příspěvky
Mimo Thomase Edisona, geniálního, ač zlodějského, tu byli i jiní velcí hráči, kteří začínali experimentovat s filmy. Jednimi z nich byli i bratři Lumièrové, jejichž jméno dosti příhodně znamená „světlo“. Posviťme si tedy na tuto novátorskou dvojici. KAPITOLA I: VYNALÉZÁNÍ FILMŮ: 1. Filmy jsou magické 2. První filmová kamera 3. Bratři Lumièrové (právě sledujete)
Je to Síla uvnitř vaší hlavy, dokážete se díky tomu soustředit na žonglování s melouny, zatímco jedete na jednokolce po laně, ale nevšimnete si kvůli tomu trsající gorily v davu lidí. Co je to? Vědomí. Pravděpodobně nejmocnější a nejzáhadnější část vašeho mozku. KAPITOLA IV: STAVY VĚDOMÍ 8. Vědomí (právě sledujete) 9. Spát a možná i snít (8. 9. 2020) 10. Změněné stavy (15. 9. 2020) Poznámky z videa: Kognitivní neurověda je jen jednou z řady integračních disciplín, které vycházejí z psychologie a neurovědy, samy o sobě sjednocují a odrážejí řadu přístupů. Hlavní je, že všechny to jsou relativně nové vědy a právě se začaly zajímat o velmi složitá témata. Odkazy na experimenty: Medvěd s měsíční chůzí Tancující gorila