Filmová historie: Bratři LumièrovéRychlokurz

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 13
93 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:31
Počet zobrazení:2 162

Mimo Thomase Edisona, geniálního, ač zlodějského, tu byli i jiní velcí hráči, kteří začínali experimentovat s filmy. Jednimi z nich byli i bratři Lumièrové, jejichž jméno dosti příhodně znamená „světlo“. Posviťme si tedy na tuto novátorskou dvojici.

KAPITOLA I: VYNALÉZÁNÍ FILMŮ:
1. Filmy jsou magické
2. První filmová kamera
3. Bratři Lumièrové (právě sledujete)

Přepis titulků

Jsem Craig z těch internetů a tohle je filmová historie. Podle toho, co jste slyšeli, četli nebo viděli minule, tušíte, že za vývojem moderní filmové technologie stojí Thomas Edison a jeho neméně slavný zaměstnanec William Dickson. Vedle, vedle jak ta jedle. Ti vyvinuli první dvě komerčně dostupné filmové technologie, kinetograf, de facto kameru, a kinetoskop, promítačku pro jednoho, která vám pouští filmy.

A víte co? Edison se zase vybarvil a většina jeho zásluh také patří mnoha jiným skvělým lidem. Mně ne. Když Edison a Dickson točili v New Jersey, jiní vynálezci si po světě pohrávali s filmovou technologií. V Lyonu dva bratři viděli kinetograf a kinetoskop a řekli si: „To zvládnem líp.“ A fakt že jo. Za dva roky vynalezli lehký filmový aparát, který filmy natáčel a promítal.

Zjistili, jak kamerou přehrát rozvinutou roli filmu a jasným světlem zobrazit obraz. Filmy lze promítat na zeď nebo plátno a diváci se můžou dívat na film společně. To krachne. Ať náhodou, či osudem, jejich příjmení znamená „světlo“. Pozdravte bratry Lumièrovy a první promítané filmy. KAMERA SE VŠÍM VŠUDY Auguste a Louis Lumièrové se narodili roku 1862 a 1864 na východě Francie.

V roce 1870 se rodina přesunula do Lyonu a otec začal dělat fotografické desky. Rodinný podnik, jako ty moje, byl na pokraji bankrotu, dokud bratři nezasáhli. Vymysleli stroje na automatizaci závodů a novou fotografickou desku. Když si pohrávali s filmovou technologií, Lumièrové už znali obchod, strojírenství, výrobu a fotografování. Zaujal je Edisonův filmový aparát, ale všimli si nedostatků.

S kamerou se těžko hýbalo a na film se díval jeden. Začali tedy od píky a kameru vylepšili. Pamatujete na přerušovaný stroj, kdy filmová kamera zastavila film, aby se snímek vystavil světlu, než přešla k dalšímu snímku? Bratři Lumièrové si podobný stroj vypůjčili ze šicích strojů. Ale sami si s tímto problémem nepohrávali. Vynálezci pracovali po celé Evropě a USA, skládali díly, z kterých jednou bude film.

V roce 1897 německý průkopník v optice Oskar Messter zdokonalil svůj přerušovaný stroj, který nazval maltézský kříž podle medaile. Říká se mu i ženevský pohon, protože ho vynalezli ve švýcarské Ženevě pro hodinky. Messterův aparát obstál ve zkoušce časem. Ve většině projektorů se používá dodnes. Ale zpět k Lumièrům a filmové kameře. Přechodový úder. Byla to kompaktní přenosná skřínka, kterou unesl jeden člověk.

Kamera se řídila ruční klikou, takže nešla na elektřinu. Používala 35milimetrový film jako Edison, ale natočený film i vyvolala. Už žádná laborka a čekání na zprávu. Čekání mě štve. Ale to není vše, jakmile byl film vyvolán, Lumièrové aparát přestavěli na projektor. Tolik věcí v jednom. Je to tak… dobrý. Vyvolaný film se spustil přerušovaným strojem a jasným světlem se obrazy promítly na zeď nebo plátno.

Tento aparát svede vše, vezmete ho všude, zachytit záběry, vyvolat film a pak promítat vždy, všude a jakkoliv. Ale ne svisle, komentující vás sežerou. Oproti kinetografu a kinetoskopu to byl technologický skok z véčka k chytrému telefonu. Lumièrové to nazvali kinematograf, což znamená „psaní pohybem“. Jako Edison byli bystrými podnikateli a měli mezinárodní patenty na své objevy.

Na rozdíl od Edisona viděli velký potenciál v hromadných projekcích. Než svůj kinematograf odhalili, udělali pár soukromých večírků, kde promítali filmy pro významné hosty, což vyvolalo zájem a vzrušení. A pak v Paříži 28. prosince 1895 v salonu Indien v suterénu Grand Café Auguste a Louis Lumièrové promítli sérii deseti kraťasů a navždy změnili svět. Ale technicky to nebylo první veřejné promítání filmu. První byl Woodville Latham, americký chemik a majitel kinetoskopu, který v New Yorku v květnu 1895 promítl film boxerského zápasu.

Bratry Lumièrovy odlišovalo to, že lépe aparát předvedli a získali slávu, navíc měli boží kvalitu obrazu a dost předváděných filmů. Tohle je filmový průmysl a humbuk vždy vítězí, takže zásluhy za první úspěšné veřejné promítání sklidili bratři Lumièrové. Promiň, Lathame. Možná příště. Třeba se vrať k chemii. Film, který tehdy Lumièrové promítali, byl i Příjezd vlaku na nádraží v La Ciotat. Ve filmu vlak, správně, přijede do stanice.

Název to proflákl. V jednom nepřerušeném záběru přijede ke kameře, zastaví a cestující vystoupí. Legenda praví, že když první diváci viděli tento film, byl tak neznámý a skutečný, že ze sálu s křikem utekli. Nedávno historici tento příběh zkropili studenou sprchou. Pro mnoho Pařížanů nebyly promítané obrazy žádnou novinkou. S některými světelnými projekčními aparáty se učilo i bavilo od 17. století, kdy se světlem a čočkou promítaly obrazy nebo malby z ozdobného skla.

A většina Lumièrových diváků už asi znala kinetoskopické filmy. Takže si zřejmě nikdo nemyslel, že vlak proboří zeď a všechny smete. Diváci spíše nadšeně výskali nad velikostí a ostrostí promítaných obrazů a žasli nad ožíváním těchto obrázků. Film nám přináší iluzi skutečnosti a u triku nebo klamu je součástí vzrušení vědomí, že viděné není skutečné, a to, že nevím, jak to kouzelník svedl. Křičící diváci v Grand Café také ukazují, že silný film má vytvořit společný zážitek.

I když technické kouzlo kinematografu bylo průlomové, skupinová psychologie filmu je největším přínosem Lumièrů ve filmové historii. Když sledujete film, máte konkrétní osobní zkušenost, ale jste také součástí společnosti. A někdy má společnost děcka, která ruší, když chcete vidět Batmana vs Supermana. Vzpomeňte si na poslední komedii z kina a pak se na ni podívejte sami doma. Není to ono, že? Film je umělecké médium, které má různé významy podle času, místa a společnosti.

Filmy bratrů Lumièrů měly něco společného. Byly němé, černobílé a na jeden záběr, který trval méně než minutu jako u Edisonovy Černé Marie. Ale Lumièrovi netočili pódiová vystoupení a skeče, ale mini dokumenty. tzv. actualités. Byly to výňatky ze života. Dvě děti bojující o oběd, dělníci opouštějící na konci dne továrnu a samozřejmě vlaky stavící ve stanici.

Tyto filmy měly naprostý úspěch. První projekce bratrů Lumièrů vynesla 35 franků, 1 frank za osobu, a za měsíc vydělávali 7000 franků týdně. To je – 7000 lidí. A další vynálezci vyráběli nápodoby kinematografu se super jmény jako bioskop a theatrograf. Jedni se inspirovali bratry Lumièrovými, jiní ne. Thomas Edison si všiml výdělků, které Lumièrové měli, a chtěl se na tom svést.

Upustil od kinetoskopu a začal promítat v kině. Edison a jiní vynálezci také začali experimentovat s delšími filmy. Nuda! Ale má to háček. Delší filmové pásy se v projektoru trhaly. Přichází Woodville Latham. Pamatujete? Ten udělal první veřejné promítání. Měl patent na Lathamovu smyčku, zásobení projektoru filmem s párem malých, volných smyček filmu nad a pod objektivem projektoru, ukotveným extra perforací.

Film tak nevibroval a nenapínal se, což nevedlo k poškození. Roku 1895 dva průkopníci raného filmu, C. Francis Jenkins a Thomas Armat, použili Lathamovu smyčku ve svém projektoru, vitaskopu. Edison aparát uviděl, koupil a představil jako Edisonův vitaskop a původní vynálezci utřeli nos, protože Thomas Edison. Během těchto pokusů měla většina filmy za výstřelek, který tu bude pár let a pak zmizí, jako arzenik k léčení, seance a viktoriánské lapače slz.

I bratři Lumièrové upustili od filmu roku 1905, protože v něm neviděli potenciál. Geniální. A skutečně, 50sekundová představení a actualités nebudou diváky bavit dlouho. Ale film se vyvíjel ve způsob masové komunikace, která se stávala nepostradatelnou. Postupem času filmaři natáčeli s kinematografy široko daleko, točili filmy o povodí Amazonky, pyramidách v Gíze a ruinách starověkého Říma.

Můžete jít do kina v Peorii v Illinoisu a vidět šerpy šplhající po Himálaji. Bez drog. Tyto filmy jistým způsobem propojují svět, ukazují lidem, co by nikdy nezažili. Srovnejte historii filmu s raným YouTubem. Začali jsme s Jawedem v zoo, kočičími videi a dětmi po zubní anestezii. To byl ale jen zrod média, jež stvořilo takové divné, úžasné a důležité věci a změnilo to, jak vidíme sebe a svět kolem.

Dnes jsme poznali bratry Lumièry a kinematograf, kameru se vším všudy, laborku na filmy a projektor. Viděli jste první veřejná promítání, a jak se lidé seznamovali se společnými filmovými a osobními zážitky. Probrali jsme actualités, momentky běžného života, a jak někteří filmaři posouvali hranice, objevovali svět a dělali delší filmy. Příště probereme první filmy s příběhy, které používají střih a speciální efekty ohýbající realitu.

Překlad: Kara www.videacesky.cz

Komentáře (3)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

To, že kinematograf dokázal nasnímaný film i vyvolat, jsem fakt netušil. Hodně dobrá práce!

10

Odpovědět

Každá doba má svoje kontroverzní génie. Tehdy to byl Edison, dnes je to asi Musk. :D

42

Odpovědět

A já měl za to, že Jarynin.

10