V Porúří v Německu řeší v podstatě už sto let zásadní dopady uhelných dolů na krajinu. A už kolem roku 1900 si vybrali řešení, které nepůjde jen tak zastavit, pokud nemá dojít k zaplavení velké části obydleného údolí.
Občas na internetu kolují různé zprávy a vtípky, které využívají nějakou obskurní chybu v kódu. A přesně takovou zprávou se před sedmi lety zabýval Tom. V tomto videu ukazuje, jak fungují neviditelné znaky v Unicodu, které za tímto prankem stály.
Před vynálezem radaru navrhli v Británii jinou technologii, která by je mohla varovat před blížícím se leteckým útokem – akustická zrcadla.
Lieven Scheire o tom, jak jsme AI učili rozpoznat vlka od huskyho a jak se to nepovedlo.
Kousek od Reykjavíku je možné užít si jeden z divů světa, Modrou lagunu. Lázně, kde se můžete vykoupat v nezvykle zářivě modré vodě plné oxidu křemičitého alias siliky. Ovšem pozor, také se dá říct, že plavete v odpadní vodě z elektrárny. Jak a proč to funguje, vám prozradí Tom.
Tom používá v některých videích zelené plátno a nebojí se to přiznat. V tomto videu rozebere, na co je u takových záběrů potřeba dávat pozor, a přidá z praxe pár příkladů, kde se to moc nepovedlo.
Po speciálních zásuvkách se podíváme na další britskou kulturní zvláštnost – absenci směšovacích kohoutků. Jak se stalo, že Británie zůstala u starého řešení a nepřešla na pohodlný systém jedné vodovodní baterie?
Tom ve svých videích občas zabrousí také do základů informatiky a počítačové vědy. V tomto videu například na konkrétní situaci z reálného života vysvětluje klasický problém tohoto oboru, takzvaný problém dvou generálů.
Dnes se projeví Tomova vlastenecká stránka, když vám vysvětlí, proč si myslí, že britské zásuvky jsou nejlepší vynález na světě.
Zatímco se Tom promenáduje přímo po talíři rádiového teleskopu Parks Radio Telescope v Austrálii, můžete si s ním prohlédnout i vnitřek tohoto obřího přístroje, který za výzkumnými účely měří slaboučké rádiové signály z vesmíru.
Na Orknejích, souostroví u severního cípu Skotska, nemají o obnovitelnou energii nouzi. Právě naopak, vyrábí jí tolik, že jim to komplikuje správu přenosové soustavy. Jak se dá neustálý přebytek proudu řešit, aniž by se plýtvalo zdroji? Podívejte se na Tomovu reportáž. Poznámka: Na Orknejích už Tom jednou byl, když se rozhodl využít nejkratší letecké spojení na světě.
Červené telefonní budky bývaly symblem Británie, ale vzhledem k malé poptávce pomalu chátrají a mizí. Na mnoha místech jim ovšem našli nové využití – umístili do nich defibrilátory. Tom vám teď vysvětlí, jak taková instalace probíhá a na závěr si rovnou vyzkouší i použití tohoto přístroje. Poznámka: AED je zkratka pro automatizovaný externí defibrilátor.
Tom obvykle příliš neholduje akváriím nebo zoologickým zahradám, biologie totiž nepatří zrovna mezi jeho odbornosti. Tým z největšího britského akvária však vzbudil jeho pozornost nabídkou podívat se do zákulisí a zjistit, jaké přístroje obyvatele těchto výstav vlastně udržují při životě.
V břidlicovém lomu u Claughtonu používají k přesunu vytěženého materiálu lanovku, která je poháněná gravitací. Tento velmi efektivní systém vznikl už ve 20. letech a bývalo jich v Británii mnoho. Do dnešních dob ale zůstává v provozu pouze tento poslední exemplář. A i ten má pevně dané datum spotřeby.
V roce 2018 došlo k nečekané situaci – kvůli politickým sporům mezi Srbskem a Kosovem se hodiny v běžných domácích spotřebičích v kontinentální Evropě začaly o několik minut zpožďovat, kdežto v Británii dál běžely přesně na čas. Tom vám v tomto videu s oprávněnou dávkou britského patriotismu vysvětlí, jak se to mohlo stát.
Tohle zařízení už na první pohled nevypadá jako běžný supermarket, je totiž uzpůsobené pro roboty. Plní ale stejnou funkci. Lidé si objednají potraviny na internetu a dostanou je o několik hodin později zabalené přímo domů. Tom nahlédne do zákulisí této robotické operace.
Běžný výtah jezdí pouze nahoru a dolů. A na horizontální pohyb máme spoustu jiných prostředků. Ale v Německu se jeden vynálezce rozhodl, že vymyslí výtah, který zvládne jezdit vertikálně i horizontálně.
Věděli jste, že větrné elektrárny mají nouzový východ? Tom si v dnešním videu na jednu větrnou elektrárnu vyleze a potom ji nouzovým východem opustí. A při tom všem vám spolu se zaměstnancem firmy EWT vysvětlí, jaká všechna bezpečnostní opatření jsou při opravách větrných elektráren a jejich turbín potřeba.
Tom v Německu našel atrakci, která by se klidně mohla objevit v románu Julese Verna. Kdyby ji nepostavili až v roce 2009. I tak se ale jedná o zajímavý zážitek.
Tom se vydal do švýcarské vesnice, ve které se rozhodli, že pouhá dopravní značka s padajícími kameny jim nestačí. Vzhledem k četnosti a nebezpečnosti balvanů, které na silnici dopadají, si zvolili o něco spolehlivější systém varování
Dnes vám Tom nabídne malý střípek procesu, díky kterému vám telefon pomocí tečky na mapě může skoro kdykoliv ukázat, kde přesně se nacházíte.
Když se postavíte pod dráty vysokého napětí, pravděpodobně uslyšíte poněkud nepříjemné bzučení. Tom se vydal za forenzní specialistkou, která mu vysvětlí, jak je možné tento šum využít k přesnému datování videonahrávky, což může v některých případech dokonce sloužit jako důkazní materiál u soudu.
Když chcete stavět budovy, které odolají zemětřesení, je dobré technologii vyzkoušet i v reálném světě, ne jen v simulaci. A přesně za tím účelem vznikl na univerzitě v San Diegu největší vibrační stůl světa. Tom a místní výzkumník Koorosh Lotfizadeh vám v tomto videu ukážou zákulisí přístroje, který dokáže rozhýbat až 2 000 tun materiálu.
Magnetické levitační vlaky jsou už celá desetiletí slibovanou budouzností dopravy, která se ale ne a ne zhmotnit. V Japonsku na tom ale nepřestávají pracovat a Tom měl možnost podívat se zblízka, jak jim to jde.
Tom se spojil s týmem firmy Sparkmate a rozhodl se zjistit odpověď na otázku, která ho trápila od dětství. Je možné řídit pozadu, jak naznačoval jeho oblíbený seriál ze 60. let Captain Scarlet and the Mysterons?
Dnes se Tom ponoří do technické záležitosti, které si můžete všimnout u řady tvůrců na YouTube. Proč tolik vlogerů a dalších autorů (včetně Toma) na začátku videa tleská?
Zásadní otázka zní: Jakou barvu má Tomova oblíbená a ikonická mikina? Na čem záleží, jakou barvu vidíme? A jakou roli v tom hraje nastavení kamery? Užijte si Tomův úvod do teorie barev s odbočkou ke zobrazování barev pomocí technologií a zajímavostem z historie praní. A pokud byste raději o teorii barev slyšeli něco v němčině, můžete si pustit toto video s duálními titulky a rovnou si i potrénovat poslech.
Když v USA pošlete dopis nebo balíček, bude pravděpodobně zpracováván automatickými třídicími stroji. Co se ale stane, když máte tak nečitelný rukopis, že stroj adresu nerozpozná? Pak přichází na scénu vzdálené kódovací centrum. A tam se Tom vydal, aby si zkusil dešifrovat pár adres.
Na téma elektronického hlasování a voleb přes internet Tom mluvil už v roce 2015 na kanálu Computerphile. V roce 2019 se k tomuto tématu opět vrací, tentokrát na svém vlastním kanálu, a zdůrazňuje, že ani stále známější blockchain a další nové technologie neřeší základní požadavky na úspěšné volby.
