Šum na pozadí, který usvědčuje zločinceTom Scott

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 5
96 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:32
Počet zobrazení:2 388
Když se postavíte pod dráty vysokého napětí, pravděpodobně uslyšíte poněkud nepříjemné bzučení. Tom se vydal za forenzní specialistkou, která mu vysvětlí, jak je možné tento šum využít k přesnému datování videonahrávky, což může v některých případech dokonce sloužit jako důkazní materiál u soudu.

Přepis titulků

Střídavý proud v těchto drátech neustále mění směr. Celý cyklus stihne 50krát za vteřinu. Jinde na světě i 60krát, ale v Evropě je to 50. Přenos ale není bezchybný, jsou v něm nedokonalosti a náhodná elektromagnetická pole. Trocha proudu se promění ve vibrace. A to způsobuje zvuk s frekvencí 50 Hz nebo 100 a dalších násobků. A toto bzučení vysokonapěťového vedení uslyšíte z těch drátů a někdy ze sluchátek, co nejsou dobře zapojená.

Jenže to bzučení nemá frekvenci přesně 50 Hz, frekvence sítě se pravidelně lehce mění podle toho, jak se přizpůsobuje poptávce. Ta změna je malinkatá, ale dá se měřit. Celá síť všude vydává stejné bzučení, které osciluje kolem 50 Hz. Pro lidi nahrávající audio je tohle bzučení často hodně otravné, někdy je slyšet v pozadí. Ale kdybyste zaznamenávali, jak ta frekvence osciluje každou vteřinu každý den a ukládali to do databáze, abyste to potom porovnali s nahrávkami s tímto šumem, našli byste teoreticky dokonalý vodoznak, který dokazuje, kdy bylo něco natočeno.

Mluvil jsem s forenzní odbornicí, která se tím zabývá, a dal jí výzvu. V minulosti jsme museli data o frekvenci sítě nahrávat sami, prostě jsme do ní připojili nahrávací přístroj. Národní úřad nedávno zveřejnil svá data, celých 7 let nahrávek.

Zpracovat signál je celkem snadné. Hledáte, jestli je kolem 50 Hz nějaká zřetelná linka. Nedoporučovala bych, aby s tím každý jako odborník chodil k soudu, ale tento druh důkazů už někdy u soudu využit byl. Čím delší nahrávka, tím lépe, minimum je asi minuta. Když je to hlasitá nahrávka nebo signál není čistý, je lepší delší. Takže najít v nahrávce frekvenci sítě a pak napsat kód, který to porovná s miliony možností v databázi úřadu.

Funguje to? Poprosil jsem kamarády youtubery, aby mi poslali neupravená videa rovnou z kamery, bez filtrů a zpracování, a forenzní tým jsem poprosil, jestli to můžou časově zařadit. První máme video od Tahy, jednoho z tvůrců kanálu Answer in Progress. Máme tu docela jasnou linku a je vidět, jak se trochu vlní. Algoritmus pro zpracování signálu nám pomůže najít vrcholek, ale musíme mu dát omezení, aby nemohl najednou poskočit sem. Takže i kdyby nahoře byla nějaká vyšší amplituda, udrží tuhle linku.

Pak porovnáváme. Když víme den nahrávání, stačí to nakrmit jen daty z toho dne. Když si nejsme jistí, prostě tam dáme všechno. Pak to trvá déle, ale pořád to funguje. Naprosto přesné. Na vteřinu. Ale neříkali, že by si byli jistí, jen že je velká pravděpodobnost, že se trefili. A taky že ano. Další je video Hannah Witton, edukátorky v oblasti vztahů a sexu. Nebyla tam viditelná linka kolem 50 Hz, tady máme segment mezi 49 a 51 Hz a vidíte, že tam není žádná křivka.

Zkusím změnit osy ke 100 Hz, kde uvidíme tu harmonickou křivku. Je poměrně silná a vypadá tak, jak bychom od našeho signálu čekali, takže si jsme docela jistí, že je to příslušná harmonie. Tady je zajímavé, že se tak nějak objeví v půlce nahrávky. Možná na začátku taky trochu něco je. Je možné, že se Hannah při nahrávání pohybovala, třeba blíže k přístrojům napájeným z přenosové soustavy.

Možná to bzučení pocházelo od něčeho s časovačem, třeba termostatu, co se najednou zapnul. Čas ale našli správně. Další test byl Steve Mold a jeho vědecký kanál. Myslel jsem, že to bude jednoduché, protože poslal doprovodné záběry, vůbec v tom videu nemluví. A navíc drží v ruce větrák, který je zapojený do sítě. Nenašli jsme žádnou výraznou křivku toho signálu.

Další možnost je prozkoumat ostatní frekvenční rozsahy, jestli najdeme nějakou harmonii. Jak hlasitě někdo mluví, obvykle nemá efekt. Signál bývá spíš překrytý zvuky z okolí než hlasem. Možná jsme něco našli. Ale protože nemáme jasnou křivku, často se vytrácí a zase objevuje, netroufli bychom si to hodnotit. Někdy to prostě nefunguje.

Na poslední test jsem poslal svou nahrávku před zelenou stěnou z loňska. Ale schoval jsem tam střih. U střihu pak občas vidíme prudký skok v křivce té frekvence našeho signálu. To prozrazuje střih. Někdy může signál také zmizet. To může být způsobeno střihem, to je nejspíš tento případ, ale může to být i tím, že odejdete od zdroje vibrací. Jako jiné forenzní analýzy ani toto není kouzlo, které funguje vždy.

Může to zmařit komprese. Potřebujete minuty videa bez přerušení, aby byl výsledek důvěryhodný. A někdy prostě žádné bzučení v pozadí není. Ale mně to přijde skvělé! Je to vedlejší účinek technologie, který nabízí nástroj, co by před 20 lety vypadal jako sci-fi. Překlad: jesterka www.videacesky.cz

Komentáře (2)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Zajímavé. Klidně víc a jiných zajímavostí z vědy a techniky. Trochu mi to připomnělo, když jsem nedávno v rádiu slyšel rozhovor o tom, že se optické kabely dají použít jako seismografy. Moderátor i host to tam představovali jako horkou novinku...dávalo mi to smysl, vždyť, když už se pomocí laserové interferometrie měří gravitační vlny, proč by se to nedalo využít i v seismografii. Trochu jsem pak po tom bádal a první použití optického vlákna na dně moře pro seismografii bylo již v roce 2010 ... prvni gravitační vlna v roce 2015.

20

Odpovědět

Mluvili o tom v Meteoru (https://dvojka.rozhlas.cz/meteor-o-optickych-kabelech-injekci-proti-vysokemu-tlaku-a-mereni-z-balonu-9298427). Sami tam říkají, že posledních deseti letech došlo k velkému pokroku, ke zpřesnění.

00