Shweeb – nepovedená revoluce v osobní dopravěTom Scott

V roce 2010 rozdával Google na oslavu 10. výročí obrovské sumy peněz pěti projektům, malým firmám a start-upům, které by mohly změnit svět. Některé ty projekty možná znáte. Třeba Khan Academy, ta tehdy existovala jen pár let. Ale Google dal také milion dolarů na vývoj vynálezu, který měl převratně proměnit veřejnou dopravu, tzv. Shweeb. Tady je prototyp, který funguje jako závodní dráha na Novém Zélandu. Shweeb je v podstatě jízdní kolo na jednokolejce.

Ty „kapsle“ jsou navržené tak, že se houpou ze strany na stranu. Můžete jet rychlostí až 60 km/h, pokud jste opravdu dobří. Původním záměrem bylo proměnit to v dopravní prostředek. Na závodní dráhu tady u nás se to hodí více, máme zábavní park. Kdyby se to používalo jen pro přesun po parku, myslím, že by to nemělo ten efekt. Elektrické komponenty jsou kupované, jinak jsme to všechno vyrobili sami tady v Rotorua. Původní návrh jsme stavěli společně s vynálezcem Geoffem Barnettem, potom se to muselo velmi brzy upravit, některé věci nefungovaly, a když se změnil management, přidali jsme elektrickou podporu šlapání.

Často si to chtěly zkusit rodiny, ale pro děti bylo těžké to ušlapat. V letech 2017 až 2018 jsme tedy zavedli třetí generaci „kapslí“. Omlouvám se. Ten návrh má ale očividné slabiny. Co když ten před vámi jede pomalu? Jak ho předjedete? Nemůžete. Marketingový text navrhuje, abyste místo toho navázali kontakt a tlačili vůz, který jede před vámi.

Tak je možné vytvořit vláček, který pohánějí všichni společně. Co když se cestou do kopce unavíte nebo potřebujete cestou z kopce brzdit? A jak je to s výhybkami, které vedou špatným směrem? Podle původního plánu by ve finální verzi byly v kopcích elektrické posilovače, což už v téhle verzi je. Každá „kapsle“ by měla brzdy a někde by bylo středisko, které by dohlíželo na bezpečnost a provoz.

To je ale složité a může jednoduše selhat. A na otázku, jak máte v téhle pozici nosit sukni, odpovídají, že nemáte. Musí se to houpat, jinak by byla „kapsle“ pod moc velkým tlakem, pokud by v tom pohybu zůstala rovně. To houpání je žádoucí. Zároveň to má tlumič, ten houpání zmírní a zpomalí. Tahle dráha patří v našem parku Velocity Valley k těm, na kterých může jet kdokoli bez ohledu na věk. Nadšenci do dopravních prostředků tomu říkají „gadgetbahn“.

Vypadá a zní to futuristicky, ale vlastně je to horší než běžná řešení. Místo téhle dráhy stačí postavit oddělené cyklostezky, vejde se na ně víc lidí, stojí mnohem méně, není je potřeba moc udržovat a dá se na nich předjíždět. Je poměrně jasné, že se Shweeb nestane celosvětovým trendem v dopravě, ale přesto si to ze 150 000 projektů někdo v Googlu vybral a dal milion dolarů na další výzkum a rozvoj. A přitom už tehdy existoval prototyp.

V médiích se k tomu objevily skeptické názory. Tento návrh měl spoustu příležitostí, ví se o daru od Googlu, zároveň za tím stály olympijské hry, BP, velká jména, ale nikdy se to nepodařilo prosadit. My jsme od vynálezce koupili patent a už jsme založili pobočku v Koreji, takže to chceme víc rozjet. Ale spíše nám jde o ten zážitek. Jsme pořád ve fázi, kdy by dalo opravdu hodně práce změnit to v dopravní prostředek. Ale ptá se nás na to úplně každý.

Musím říct, že je to zábava, takový retro-futuristický pocit, když poháním vlastní „kapsli“ na jednokolejce. Zkoušel jsem se spojit s vynálezcem, protože to je správný postup, ale nenašel jsem na něj kontakt. Prosím, nesnažte se ho po zhlédnutí videa kontaktovat. Předpokládám, že chce svůj klid, respektujte to, prosím. Nevím, jak bych si připadal, kdyby se nějaký můj vynález, na který jsem dostal milion, věřil mu a léta na něm pracoval, stal jen podivnou atrakcí pro turisty.

Ale jsem si jistý, že by mě hrozně štvalo, kdyby se mě na to lidi pořád ptali. Překlad: jesterka www.videacesky.cz