Hasičské vlaky v nejdelším železničním tunelu světaTom Scott

Gotthardský tunel je nejdelší a nejhlubší železniční tunel světa. Táhne se 57 kilometrů Alpami. Přímo skrz, říká se mu úpatní tunel, protože je u úpatí hory. V nejhlubším místě jsou nad ním dva kilometry horniny. Tunel je vykopaný tak hluboko, že horniny kolem jsou horké. Bez větrání by se teploty šplhaly přes 40 °C. Na přelomu století tady došlo ke dvěma požárům v silničních tunelech. Švýcarské úřady chtěly zajistit, že se něco takového už nikdy nestane, a našly pro to fascinující způsob.

Dnes se podíváme do řídicího střediska a také do zásahového střediska, kde sídlí hasiči a záchranáři, kteří zakročí, kdyby došlo na nejhorší. A potom vám ukážu podle mě asi nejdůležitější bezpečnostní zařízení. Přitom od tunelu je daleko a většina lidí si ho asi nevšimne, ale začněme v tom řídicím středisku, to je támhle. Gotthardským tunelem projede za hodinu šest nákladních a dva osobní vlaky v každém směru jízdy.

To znamená, že je v tunelu v jednu chvíli v obou koridorech několik vlaků. Tento tunel je rozdělený na tři třetiny, pokud se v jedné třetině objeví překážka, můžeme vlak na jedné ze dvou výhybek odklonit do druhého koridoru a vyhnout se překážce. Dopravu řídí různé sekce. Ze stavědla kontrolujeme trať a oprávnění k jízdě uděluje stavědlo a zároveň řídicí středisko.

Pokud je na některém ze systémů v tunelu porucha, máme různé možnosti. Především nás alarm upozorní, že se objevil problém. Nejdřív se ho pokusíme opravit na dálku. Když se to nepodaří, můžeme na místo vyslat pracovníky, aby poruchu spravili. Ten tunel je trochu turistická atrakce. Můžete sem na prohlídku, přivezou vás servisním tunelem až k tomuhle vzduchotěsnému návštěvnickému oknu, které má 8cm sklo.

Odsud můžete pozorovat vlaky, které kolem projíždějí rychlostí až 230 km/h. To bylo děsivé. Pokud má vlak poruchu, pokusí se nejdřív strojvedoucí restartovat vlakový systém. Když se mu to nepodaří, máme tady hasičský vlak, který do tunelu vjede a rozbitý vlak odtáhne. V případě nějakého problému v tunelu, třeba požáru, máme dvě zásahová střediska.

To znamená vlastně hasičské stanice. Když se ozve alarm, většinou do pěti minut vyrazí oba hasičské vlaky, jeden ze severu a druhý z jihu, aby oheň uhasily. Mají povinnost být na kterémkoli místě v tunelu nejpozději do 45 minut. Hasičský vlak je vlastně řada hasičských vozů na kolejích. Přivezou vodu i hasební pěnu, různé vybavení a nářadí pro zvládnutí jakékoli krize v tunelu. Na dvou nouzových odpočívadlech lze doplnit vodu.

Pokud je potřeba z tunelu evakuovat cestující, není možná evakuace pěšky, je to moc daleko. Vlak je přiveze do jedné ze dvou evakuačních stanic, kde mohou cestující přejít do evakuačního koridoru. V tom panuje přetlak, a proudí do něj čerstvý vzduch, takže cestující jsou v bezpečí. Mají dost kyslíku a kouř se tam nedostane. Poté se přesunou do další sekce, kde je čeká evakuační vlak.

Musíme být schopní evakuovat celý tunel do 90 minut. Během mé prohlídky řekl jeden zaměstnanec, že pokud dojde k evakuaci nebo požáru, muselo selhat několik předchozích kroků. Jistě, nemůžete se připravit na všechno, ale můžete to zkusit. A proto jsem zde, kdesi ve Švýcarsku uprostřed ničeho. Ústí tunelu je zhruba 15 km odsud a já tu jsem kvůli tomuhle portálu. 15 km zní jako hodně, ale rychlostí, jakou jezdí místní vlaky, je překonáte za 5 minut.

Možná je nenápadný, ale tenhle portál skenuje za jízdy každý vlak, než se přiblíží k tunelu. I na kolejích jsou senzory. A pokud na vlaku něco nesedí, je někde nezvykle horký a podobně, pak nesmí vjet do tunelu. Naše laserové systémy měří profil vlaku, může se stát, že se na vlaku posune náklad, takže jeho profil už nesplňuje měřítka pro vjezd do tunelu. Zároveň měříme teplotu, zachytíme například přehřátou osu nebo brzdy.

Tyto kontroly probíhají za běžného provozu, za jízdy na různých místech ve Švýcarsku. Za den nám tyto měřicí stanice nahlásí asi 200 poplachů, pokud poplach do 30 sekund nepotvrdíme, vlak se automaticky zastaví. Nejedná se o nouzové zabrzdění, ale i tak je to celkem prudké. Když se zdá, že je s vlakem něco špatně, je odstaven na vedlejší kolej, kde musí počkat.

Pokud inspekce stav vlaku schválí, může pokračovat v cestě. Pokud ne, musí majitel vlaku problém vyřešit a až pak může vlak jet dál. Ano, je tu zavedena spousta systémů pro případ toho nejhoršího, ale prevence je lepší než léčba. A podle mě je tento portál nejdůležitější bezpečnostní vybavení, protože nejlepší je problémům předejít, ještě než vůbec můžou nastat. Překlad: jesterka www.videacesky.cz