Jak britská laboratoř chrání světovou produkci kakaaTom Scott
5
Pěstovat kakaovník není nic jednoduchého, je to náročná rostlina. A je také náchylný na různé nemoci a parazity. Naštěstí pracují zaměstnanci britského karanténního centra na tom, aby se kakao a tudíž i čokoláda nestaly nedostupným zbožím.
Přepis titulků
V posledních letech vyšla spousta šokovaných článků o tom, že nás čeká čokoládová nouze. Světová poptávka po čokoládě stoupá, hlavně v Číně a Indii, a nabídka ji neuspokojuje. Ukázalo se, že kakaové boby, ze kterých je čokoláda, je velmi složité pěstovat. Potřebují specifické klima, také se musí hodně opečovávat a asi 30–40 % světové populace kakaovníků každoročně umírá kvůli nemocem a škůdcům.
Moderní svět tedy potřebuje nové a odolnější odrůdy kakaa s většími výnosy. Botanikové posílají po světě řízky rostlin a kříží je. Problém ale je, že když posíláte po světě řízky, můžete s nimi poslat i nemoci. A to by bylo devastující. Proto na venkově v jižní Anglii najdete mezinárodní karanténní centrum pro kakao.
Karanténa trvá dva roky, je tak dlouhá, protože viry mohou být v rostlině velmi dlouho latentní. Obecně dostáváme rostliny z takzvaných genových bank. To jsou výzkumná centra, která nasbírala řadu různých druhů kakaovníků. Rostliny k nám dorazí ve formě napučených stonků, ty si prohlédneme v laboratoři, zkontrolujeme, že tam nejsou plísně ani hmyz.
Plísně a parazity je poměrně snadné odhalit, virové nákazy se hledají mnohem hůře. Když si vědec nebo pěstitel objedná rostlinu odsud, nemusí se bát, že přijde něco ošklivého, co by nakazilo jeho rostliny nebo kakaovníky v celém regionu. Ale nedostanou přímo tu rostlinu, která sem přišla.
Není to jako karanténa balíků a lidí. Není to tak, že dostanou kakaovník, uklidí ho na místo, kam nesmím, protože tam je karanténa, aby ho pak poslali dál. Po dvou letech karantény tady mají známou, bezpečnou rostlinu. Takovou, u které můžu klidně stát. Z ní pak na vyžádání posílají řízky, a to pořád dokola. Existují karanténní centra také pro jiné rostliny. Třeba pro banány, myslím, že ve Skotsku mají jedno pro brambory.
U kakaovníku je ten rozdíl, že mnoho parazitů a nemocí najdete v konkrétních oblastech světa. Když dostanou pěstitelé rostliny, které jsou proti hrozbám odolnější, třeba proti parazitům, nemocem nebo extrémním teplotám, pomůže nám to zajistit budoucnost té plodiny. Samozřejmě se nabízí otázka, když ty nezabezpečené kakaovníky leží někde tady na jihu Anglie, co když jim nějaká ta nemoc unikne?
V Anglii kakao nepěstujeme, je tu na to moc zima, což je pro karanténní centrum vlastně spíše výhoda. Protože je umístěné v zemi, kde se kakaovník nepěstuje, nehrozí, že by se paraziti a nemoci, které napadají kakao, dostali do centra zvenčí. Pokud tedy přijde rostlina, která je něčím napadená, můžeme ji zničit, jen pro jistotu bychom ji sterilizovali, ale je nepravděpodobné, že by se tady nemoc rozšířila.
Když dojde ke světovému nedostatku kakaa, neznamená to, že budou regály obchodů prázdné, jen se bude čokoláda pořád zdražovat, jak bude klesat nabídka. A velcí producenti by opravdu rádi zajistili, že se z čokolády nestane opět luxusní zboží. A pracovníci tohoto centra odvádí svůj díl práce, aby tomu zabránili. Překlad: jesterka www.videacesky.cz
Moderní svět tedy potřebuje nové a odolnější odrůdy kakaa s většími výnosy. Botanikové posílají po světě řízky rostlin a kříží je. Problém ale je, že když posíláte po světě řízky, můžete s nimi poslat i nemoci. A to by bylo devastující. Proto na venkově v jižní Anglii najdete mezinárodní karanténní centrum pro kakao.
Karanténa trvá dva roky, je tak dlouhá, protože viry mohou být v rostlině velmi dlouho latentní. Obecně dostáváme rostliny z takzvaných genových bank. To jsou výzkumná centra, která nasbírala řadu různých druhů kakaovníků. Rostliny k nám dorazí ve formě napučených stonků, ty si prohlédneme v laboratoři, zkontrolujeme, že tam nejsou plísně ani hmyz.
Plísně a parazity je poměrně snadné odhalit, virové nákazy se hledají mnohem hůře. Když si vědec nebo pěstitel objedná rostlinu odsud, nemusí se bát, že přijde něco ošklivého, co by nakazilo jeho rostliny nebo kakaovníky v celém regionu. Ale nedostanou přímo tu rostlinu, která sem přišla.
Není to jako karanténa balíků a lidí. Není to tak, že dostanou kakaovník, uklidí ho na místo, kam nesmím, protože tam je karanténa, aby ho pak poslali dál. Po dvou letech karantény tady mají známou, bezpečnou rostlinu. Takovou, u které můžu klidně stát. Z ní pak na vyžádání posílají řízky, a to pořád dokola. Existují karanténní centra také pro jiné rostliny. Třeba pro banány, myslím, že ve Skotsku mají jedno pro brambory.
U kakaovníku je ten rozdíl, že mnoho parazitů a nemocí najdete v konkrétních oblastech světa. Když dostanou pěstitelé rostliny, které jsou proti hrozbám odolnější, třeba proti parazitům, nemocem nebo extrémním teplotám, pomůže nám to zajistit budoucnost té plodiny. Samozřejmě se nabízí otázka, když ty nezabezpečené kakaovníky leží někde tady na jihu Anglie, co když jim nějaká ta nemoc unikne?
V Anglii kakao nepěstujeme, je tu na to moc zima, což je pro karanténní centrum vlastně spíše výhoda. Protože je umístěné v zemi, kde se kakaovník nepěstuje, nehrozí, že by se paraziti a nemoci, které napadají kakao, dostali do centra zvenčí. Pokud tedy přijde rostlina, která je něčím napadená, můžeme ji zničit, jen pro jistotu bychom ji sterilizovali, ale je nepravděpodobné, že by se tady nemoc rozšířila.
Když dojde ke světovému nedostatku kakaa, neznamená to, že budou regály obchodů prázdné, jen se bude čokoláda pořád zdražovat, jak bude klesat nabídka. A velcí producenti by opravdu rádi zajistili, že se z čokolády nestane opět luxusní zboží. A pracovníci tohoto centra odvádí svůj díl práce, aby tomu zabránili. Překlad: jesterka www.videacesky.cz
Komentáře (0)