Možná už jste se někdy setkali s ferratami – horolezeckými stezkami, na kterých se můžete jistit na železném laně. Ve Skotsku mají něco podobného, jenže tato stezka vznikla před 100 lety, kdy si s bezpečností ještě nikdo moc hlavu nelámal. A tak Elie Chainwalk sestává pouze z několika řetězů přikovaných ke skále. Stačí dodržet pár základních pravidel a můžete se na tu veřejně přístupnou cestu bez obav vydat.
Tahle větrná pláž na jihovýchodě Skotska je veřejně přístupná, ale abyste se sem dostali, musíte se trochu snažit. Tohle je část řetězové stezky Elie, je dlouhá 500 metrů a tvoří ji 8 řetězů ukotvených ve skále a pár opor pro ruce a nohy. Vytvořili ji ve 20. letech 20. století, asi aby se rybáři dostali k loďkám, o století později to udržují jako atrakci a možnou odbočku z běžné cesty. To znamená, že v jakémkoli počasí, i v tak ledovém vichru jako dnes, můžete lézt podél řetězů, jako by to byla běžná cesta.
Neměli byste ale lézt sami, já mám s sebou průvodce Alana. Než jsme vyrazili, zeptal jsem se, jak to tu funguje. Je to veřejně přístupné jako běžné cesty, ale potřebujete určitou míru fyzické kondice, musíte hodně své váhy utáhnout rukama, na některých místech musíte lézt nahoru a dolů po celkem vysokých útesech.
Technicky to sice těžké není, ale musíte být v té výšce opatrní. V létě tu vídáme lézt celé rodiny, ale jezdí sem i lidé s helmami a úvazy. Stezku používá docela široká škála lidí. Velmi výjimečně se stává, že někdo spadne, možná protože ignoruje cedule, vydá se mimo tu stezku nebo ho zastihne příliv, pak se volá záchranný člun.
Ta řetězová stezka není moc nebezpečná, může ji zvládnout i lezec laik, ale ty bezpečnostní cedule jsou tu určitě přiměřené. Po celém světě najdete podobné moderní stezky, tam ale mívají lidé úvaz, nespoléhají na to, že se pevně držíte. Tato stezka není extrémně známá a dnes by určitě nic takového nevzniklo. Ale už existuje a nikdo ji nechce rušit. Asi před 10 lety ji opravili poté, co někdo ukradl řetězy, a každý půlrok tady inženýři kontrolují, že jsou řetězy správně ukotvené.
Možná si všimnete, že některé ty kotvy se hýbou, to nám také lidé často hlásí, ale ve skutečnosti to tak má být, je tam potřeba trocha vůle, aby nebyla skála tak namáhaná. Já už sem chodím a také vodím skupiny zhruba 30 let. Naplánujte si to a přijďte připraveni. Pořádná obuv… A musíte vědět, kdy je příliv. Připravte se také na počasí, ať vás na stezce nic nepřekvapí.
Máme zprávy o lidech, kteří tady spadli, někdy se stává, že je chytne příliv, oni se nechtějí namočit a lezou na útes. Když víte, kdy bude příliv, a držíte se té stezky, nespadnete. Když jsem tu byl poprvé, byly tu ještě staré rezavé řetězy. Teď už máme natažené nové, krásné a pevné řetězy. Nejvíc se mi na tom líbí, že ta stezka nevede nikam konkrétně, přelezete pár útesů, trochu dolů, pak o kus dál zase nahoru a nakonec dojdete na pár pláží, které jsou stejné jako ostatní v okolí.
Lidé se do toho pouští, podstupují malé, ale nenulové riziko a rozhodnou se po té stezce lézt prostě jen proto, že tady je. Překlad: jesterka www.videacesky.cz
jesterkaPublikováno: 1 rok
