Jen pár zajímavých skotských horninTom Scott
5
Tom se vydal ke kolébce moderní geologie, aby vám povyprávěl o převratných objevech a taky trochu o historii Země.
Přepis titulků
Tahle cesta je prudká, kluzká a trochu nebezpečná, takže pardon, pokud budu rozptýlený, snažím se udržet kameru, nespadnout a k tomu něco říkat. Nebude to odborné video o geologii, nejsem geolog. Dneska jsem na cestě a jedu kolem něčeho, na co jsem si už hodně dlouho chtěl osobně stoupnout. Tohle je Siccar Point asi hodinu na východ od Edinburghu ve Skotsku. A ano, je to prostě pár skal na pobřeží, ale je to jedno z geologicky nejdůležitějších míst planety.
A baví mě na tom to, že jeho příběh spojuje něco starého, staršího než 200 let s něčím opravdu dávným, starším než stovky milionů let. V roce 1788 navštívil tohle místo James Hutton, dnes známý jako otec moderní geologie, který hledal důkaz pro teorii, že je Země mnohem starší, než se tehdy věřilo. Hledal dva druhy hornin hned vedle sebe, které by mohly vzniknout jedině na škále tzv.
geologického času. Před 435 miliony let se jeden druh šedého pískovce ukládal na dně tehdejšího oceánu. Celé miliony let se ohýbal, nakláněl a vyzvedával a po milimetrech se vrstvy posunuly do vertikální polohy. A před 370 miliony let se na to naskládal červený pískovec. Za následující stovky milionů let vylezla z oceánu zvířata, vyvinuli se a vymřeli dinosauři a nakonec dorazili lidé.
Horniny se dál zvedaly, ohýbaly, erodovaly a dnes nad hladinou oceánu vidíme něco, co by podle učenců v 18. století nemělo být možné. Dva naprosto odlišné druhy, věky a směry usazenin, které jsou spolu propojené a leží přímo na očích. Říká se tomu nekonformita. Hutton našel nějaké i předtím a ještě více později, nejsou tak nezvyklé, když víte, co hledáte.
On to věděl. Ale tahle byla nejdramatičtější, nejpřesvědčivější. Každého nepřesvědčila, názory se tak rychle nemění a vědecký proces je pomalý, chtělo to více lidí a více generací, než se teorie ujala. Ale když dnes absolvujete ve škole výuku zeměpisu, nebude to pro vás překvapivé, takhle naše planeta funguje. A proto jsem se tu chtěl zastavit a ukázat to více lidem. Zajímalo by mě totiž, jestli ještě něco takového zbývá.
Něco, co lze modernímu člověku vysvětlit za pár minut, co popisuje něco naprosto jasného, ale ještě jsme to neobjevili. Jen to někde leží ve světě, dokud nepřijde někdo se správnými znalostmi. Myslím, že je to nepravděpodobné. Na Zemi žije 8 miliard lidí, máme satelitní snímky skoro celé planety, takže ty snadné objevy už asi všechny máme. Ale nebylo by skvělé, kdyby aspoň jednou jedinkrát bylo možné někde na světě učinit podobně převratný objev?
Překlad: jesterka www.videacesky.cz
A baví mě na tom to, že jeho příběh spojuje něco starého, staršího než 200 let s něčím opravdu dávným, starším než stovky milionů let. V roce 1788 navštívil tohle místo James Hutton, dnes známý jako otec moderní geologie, který hledal důkaz pro teorii, že je Země mnohem starší, než se tehdy věřilo. Hledal dva druhy hornin hned vedle sebe, které by mohly vzniknout jedině na škále tzv.
geologického času. Před 435 miliony let se jeden druh šedého pískovce ukládal na dně tehdejšího oceánu. Celé miliony let se ohýbal, nakláněl a vyzvedával a po milimetrech se vrstvy posunuly do vertikální polohy. A před 370 miliony let se na to naskládal červený pískovec. Za následující stovky milionů let vylezla z oceánu zvířata, vyvinuli se a vymřeli dinosauři a nakonec dorazili lidé.
Horniny se dál zvedaly, ohýbaly, erodovaly a dnes nad hladinou oceánu vidíme něco, co by podle učenců v 18. století nemělo být možné. Dva naprosto odlišné druhy, věky a směry usazenin, které jsou spolu propojené a leží přímo na očích. Říká se tomu nekonformita. Hutton našel nějaké i předtím a ještě více později, nejsou tak nezvyklé, když víte, co hledáte.
On to věděl. Ale tahle byla nejdramatičtější, nejpřesvědčivější. Každého nepřesvědčila, názory se tak rychle nemění a vědecký proces je pomalý, chtělo to více lidí a více generací, než se teorie ujala. Ale když dnes absolvujete ve škole výuku zeměpisu, nebude to pro vás překvapivé, takhle naše planeta funguje. A proto jsem se tu chtěl zastavit a ukázat to více lidem. Zajímalo by mě totiž, jestli ještě něco takového zbývá.
Něco, co lze modernímu člověku vysvětlit za pár minut, co popisuje něco naprosto jasného, ale ještě jsme to neobjevili. Jen to někde leží ve světě, dokud nepřijde někdo se správnými znalostmi. Myslím, že je to nepravděpodobné. Na Zemi žije 8 miliard lidí, máme satelitní snímky skoro celé planety, takže ty snadné objevy už asi všechny máme. Ale nebylo by skvělé, kdyby aspoň jednou jedinkrát bylo možné někde na světě učinit podobně převratný objev?
Překlad: jesterka www.videacesky.cz
Komentáře (4)
sdaf (anonym)Odpovědět
06.09.2024 01:13:17
k***a fix.
netrefila jsme se mysi a ted to ma jenom 97ˇmista 100...
ty videa se tu uz ne (anonym)Odpovědět
05.09.2024 16:40:02
ty videa se tu uz neobjevuji tak casto.
Klesla navstevnost?
(Pepek) (anonym)Odpovědět
05.09.2024 21:17:18
Ne, je moc sucho. Až zaprší, tak se to zase zlepší.
MB (anonym)Odpovědět
07.09.2024 17:45:34
Pokud je řeč o videích Toma Scotta, bude to nejspíš tím, že to není tak dávno, co ukončil činnost. Pokud je to myšleno obecně, bylo léto a i překladatelé mají nárok na prázdniny, dovolenou a jiné činnosti