Nejčistší vozítko na světěTom Scott

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 5
95 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:27
Počet zobrazení:3 253
Dvě sterilní místnosti, které leží 250 metrů od sebe. Pro hladké fungování výroby je mezi nimi potřeba přesouvat materiál a komponenty, které ale musí zůstat ve sterilním prostředí. Tuto logistickou obtíž řešili ve francouzském městě Grenoble a Tom vám ukáže, jak se s tím nakonec vypořádali.

Přepis titulků

Od roku 1967 patří CEA-Leti v Grenoble na jihovýchodě Francie k největším centrům výzkumu elektroniky a nanotechnologií. Ale kolem roku 2005 se tu vynořil problém. Mají dvě sterilní místnosti, pečlivě kontrolovaná místa s vyčištěným vzduchem, aby se pokusy nenarušily kvůli nečistotám. Ty dvě sterilní místnosti jsou ale 250 metrů od sebe na opačných stranách silnice. To se stává, když se vám kampus rozrůstá postupně celá desetiletí.

Pokud tedy potřebovali přemístit nějakou komponentu mezi jednotlivými místnostmi, museli ji sterilně zabalit, pak odejít z místnosti, sundat pláště, rukavice, návleky, přejít k druhé budově, nasadit si nové ochranné pomůcky, očistit balíček a pak ho uvnitř rozbalit. Řešení vidíte tady. Postavili nejčistší vozítko na světě. Sterilní místnost na kolech, která dokáže mezi budovami přejíždět, aniž by se do ní dostal vzduch zvenčí. A my se v ní projedeme. Naše sterilní místnost má rozlohu asi 11 000 m².

V Leti dnes pracuje asi 2 000 zaměstnanců a 800 z nich má jako náplň práce výrobu. Vyrábíme různé přístroje, od jednotlivých komponent po senzory, a využíváme k tomu nejrůznější technologie včetně laserů nebo kvantových technologií. Jsme schopní vytisknout obvody s uzly o velikosti jen 10 nanometrů. Takové obvody se používají například v telefonech nebo dronech. Abych vysvětlil ty rozměry, lidský vlas bývá široký asi 15 mikronů, takže naše tranzistory s velikostí 10 nanometrů jsou asi 5000krát menší, než je průměr lidského vlasu.

Pokud by nám tedy na povrch obvodu spadl vlas, hrozí, že obvod nebude fungovat. Všechno to ošklivé smetí na mně je schované pod spoustou vrstev. Tak se pojďme projet tím vozítkem. Musíme pracovat ve velmi sterilním prostředí, protože zdrojem kontaminace jsme i my všichni.

Proto musíme nosit speciální obleky, abychom ty pláty, barvy, obvody a tranzistory uchránili před námi. Logická otázka: Proč nepostavili chodbu? Přemýšleli o tom, ale byl by to obrovský prostor, který by musel být opatřený ventilací a čističkami vzduchu. Po celé délce. Náklady na údržbu by byly obrovské. Také se obávali, jaký by to mělo vliv na psychiku, kdyby lidé museli izolováni chodit prázdnou, úzkou chodbou dlouhou 250 metrů, kde nejsou dveře a není vidět na konec, protože uprostřed jsou schody přes cestu.

To nezní dobře. Aha, tady jsou ty tlačítka. Asi by mě měl někdo hlídat. Jak čistá je naše sterilní místnost? V porovnání s operačním sálem v nemocnici je u nás stokrát méně částeček ve vzduchu. A třeba ve vašem domě je částeček ve vzduchu asi milionkrát víc. Tady vidíte ty velké šedivé trubky, těmi proháníme vzduch, cirkuluje shora přes sterilní místnosti do sklepa.

Jen pro info, za kamerou se tísní tři nebo čtyři lidé, nedovolili mi jet sterilním vozíkem samotnému. Jdeme na to. Tohle samo o sobě je sterilní místnost. I tady se vzduch čistí, cirkuluje tak jako v obou budovách. Betonové podpěry, po kterých jedeme, i systémy, které pohání ty kabely, se možná nedají koupit rovnou v obchodě, ale na tyhle poměry jsou velmi standardní. Jsou od společnosti Poma, která vyrábí lanovky.

Ale tu sterilní místnost, tu už si museli vyrobit sami. Máme speciální tým, který čistí povrchy ve všech sterilních místnostech a zajišťuje, že tam nezůstávají částečky. Musíme uklízet i to vozidlo, takže tam ten tým také odvádí svou práci. Problém je, že to vozítko musí u sterilní místnosti „přistát“ a zase se odlepit, aniž by se dovnitř dostal vzduch zvenčí. Na konci cesty vagónek výrazně zpomalí, protože se musí umístit velmi přesně, s přesností na milimetry, aby se gumové těsnění těchto dveří spojilo s těsněním u sterilní místnosti.

Ta těsnění se propojí a natlakovaný vzduch pak vyfoukne nečistoty zvnějšku. Veškerý okolní vzduch je vytlačen tím vyčištěným. V celém systému, ve vozítku i v místnosti, zároveň panuje lehký přetlak, pokud by tedy vzduch někudy unikal, unikal by jedině ven. Když nastoupíte do vozíku, zavřou se dveře a počkáte asi 30 vteřin, než se ustaví vyšší tlak. Na závěr přijde obdobný postup, ve vozítku se musí snížit tlak, aby se mohly otevřít dveře a pracovník mohl vejít do místnosti.

A proč prostě nepřecházet mezi místnostmi stejně jako dřív? Místní výzkumníci odhadují, že než nainstalovali tento vozík, zabralo přesouvání věcí tolik času, že to odpovídalo sedmi nebo osmi plným úvazkům. A předělání sterilních místností by stálo mnohem víc. Možná se to řešení zprvu zdá zbytečné, ale nakonec je to nejspíš nejlevnější varianta.

A do těchhle dveří nesmím. Nemůžu odejít do dáli. Ty dveře se s mojí kartou neotevřou. Tak asi pojedeme zpátky. Překlad: jesterka www.videacesky.cz

Komentáře (2)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

A proč nebylo vhodné použít vylepšenou (větší) potrubní poštu?

02

Odpovědět

Tam by se asi dobře lepilo ochrané sklo na mobil.

50