Nové věci se učíme mnoha různými způsoby a spojování různých pachů s určitou vzpomínkou nebo zkušeností, která vyvolá určitou odezvu, je jedním z nich. S tímto objevem přišel ruský vědec Ivan Pavlov, který se rozhodl zkoumat psí žaludky a na konci svého výzkumu naučil psa slintat při pouhém zvuku zvonku. Jak? Podmiňováním. Pokud se nechytáte, Hank Green vám to barvitě vysvětlí v nové kapitole zabývající se učením.
KAPITOLA V: UČENÍ:
11. Jak cvičit mozek (právě sledujete)
12. Bušení do Boba (6. 10. 2020)
Doplnění k videu:
Pokud chcete vědět více o Watsonově experimentu a jak nakonec chlapec přezdívaný Malý Albert zemřel, přečtěte si tento poutavý český článek.
Poznámky z videa:
O Watsonově cvičení dětí – Měli bychom zmínit, že Watson byl zřejmě méně radikální, než naznačuje citát o vytrénování dětí podle své vůle. Ať už představoval cokoliv, Watsonův behavioralismus také stal v tvrdé opozici tehdy stále sílící a oblíbené myšlenky eugeniky (geneticky a sociologicky podložené snahy o biologické vylepšení lidstva a jeho genofondu). Proto bychom mohli tento citát nebrat jako Watsonovu představu o tom, jak lidé fungují, ale spíše jako rovnostářskou opozici vůči myšlence biogenetického determinismu prosazované eugeniky.
KANÁL CRASHCOURSE MŮŽETE FINANČNĚ PODPOŘIT I NA PATREONU. KAŽDÝM DOLAREM DĚLÁTE UČENÍ ZDARMA JEŠTĚ DOSTUPNĚJŠÍ.
Pokud vám jméno Ivan Pavlov
někdo vyzvonil… asi to bylo kvůli jeho pokusům patřícím
k těm nejznámějším v historii psychologie. Jeho práce přispěla k založení
behaviorální myšlenkové školy, která měla psychologii
za empiricky důslednou vědu zaměřenou na pozorovatelné chování
a ne neviditelné vnitřní duševní procesy. I když dnes považujeme psychologii
za vědu chování i duševních procesů, Pavlovův vliv byl nevýslovný. Jeho výzkum přispěl k větší
experimentální přísnosti výzkumu chování až do dnešních dob.
Pavlov se narodil roku 1849 v Rusku
a nikdy nebyl fanda psychologie. Když se vzdal své původní snahy stát se
ruským pravoslavným knězem jako jeho otec, získal lékařský diplom a strávil
téměř 20 let studiem trávicího systému a jako padesátník získal
první Nobelovku pro Rusko za svůj výzkum rozšiřující
chápání funkce žaludku. Nestudoval ale lidské žaludky, protože ty zákroky
byly hrozné a nelidské.
Studoval psí žaludky. A když je studoval, všiml si, jak zvířata slintala
při pouhém závanu jejich žrádla. Nejprve mu to přišlo otravné, ale brzy začal tušit, že toto chování
je jednoduchá, ale důležitá forma učení. Pro nás psychology je učení
proces získávání nových a relativně trvalých informací
nebo chování skrze zkušenost. Ať už asociacemi, pozorováním
nebo prostým myšlením, učení nám umožňuje přizpůsobit se
našemu prostředí a přežít.
A jak Pavlov zjistil,
neučili se jenom lidé. Brzy zahájil svou slavnou
sérii experimentů, ve kterých spojil přítomnost
masového prášku – mňamka, která přiměla psy slintat –
se spoustou různých podnětů, věcí, ze kterých běžně neslintáte,
jako daný zvuk, světlo nebo dotek na noze. Pavlov si poté všiml,
že po pár těchto spojeních začne pes slintat jen při zvuku,
světle nebo doteku, i když tam žádný prášek
nevyvolával slintání.
Zjistil, že zvířata mohou
vykazovat asociativní učení. A to když si subjekt spojuje určité
události, chování nebo podněty během tzv. podmiňování. Je to zřejmě ta nejzákladnější
forma učení, kterou mozek zná. To ale neznamená,
že procesy za podmiňováním jsou nebo byly kdy
zjevné či jednoduché. Výzkum zaměřený na to,
jak jsme podmíněni naším prostředím, nám pomohl utvářet psychologické vědy
od subjektivního myšlenkového cvičení až po dnešní přísnější disciplínu.
A také se na ní podílely nejpozoruhodnější
a často sporné osobnosti psychologie včetně Pavlova, B. F. Skinnera a toho chlapa, který učil děti
bát se chlupáčů. Sledujte český Rychlokurz i na Facebooku.
Odkaz v popisku. JAK CVIČIT MOZEK Nemám licenci na cvičení psů…
Licencují psí trenéry? Ale můžu vám představit kroky
v Pavlovově slavném experimentu, abyste pochopili podmiňování. Za prvé, před podmiňováním
pes slintá jen, když cítí jídlo. Ta vůně je nepodmíněný podnět a slintání nepodmíněná
neboli přirozená reakce. Zvonění, které nyní
pro psa nic neznamená, je neutrální podnět
a nevyvolává slintání. Během podmiňování
je nepodmíněný podnět (vůně jídla) spojen s neutrálním podnětem
(zvoněním) a vyvolává slintání.
To se mnohokrát opakuje, dokud mezi
těmito dvěma podněty nedojde ke spojení během tzv. osvojení. Pak nastává opožděné podmiňování a ze starého neutrálního podnětu
se stane podmíněný podnět, protože nyní vyvolává
podmíněnou reakci slintání. Jasná páka. Pokud máte psa, asi jste ho viděli
přešlapovat na konci vodítka, ale za Pavlova nebyly tyto kroky
studovány v laboratorním prostředí ani nijak vědecky zkoumány.
Podle Pavlovovy práce klasické
podmiňování, jak se mu říkalo, může být adaptivní formou učení,
která pomáhá zvířeti přežít změnou jeho chování,
aby lépe zapadlo do prostředí. V tomto případě zvonek je jídlo
a jídlo je přežití, takže na značky! Z metodologického hlediska
klasické podmiňování ukazuje, jak lze proces jako učení studovat přímým
pozorováním chování v reálném čase bez zmatečných pocitů a emocí.
Pavlov si toto obzvláště považoval
na rozdíl od „duševních“ konceptů, jako jsou vědomí a sebeuvědomění,
vyzdvihovaných Freudem. Behaviorální psychologové jako Pavlovovy
obdoby B. F. Skinner a John B. Watson také přijali myšlenku, že psychologie
je o objektivním, pozorovatelném chování. Ve své knize Behavioralismus z roku 1924
řekl, že z 12 zdravých kojenců dokáže udělat lékaře, umělce,
právníky, nebo i zloděje bez ohledu na jejich talent,
sklony nebo předky.
Teda, Watsone!
Ještěže mu nikdo nedal žádné kojence. Ve svém nejslavnějším,
a ano, nejspornějším pokusu, Watson podmínil malé dítě přezdívané
„Malý Albert“, aby se bálo bílé krysy. Asi to nezní hrozně, ale dosáhl toho spojením krysy s hlasitým,
děsivým a stále se opakujícím zvukem a poté tento děs rozšířil a zobecnil
na další chlupaté bílé předměty jako králíčky, psy nebo i kožichy. Takže ne,
tohle by dnes určitě neprošlo, ale Watsonův výzkum přiměl
další psychology zajímat se, zda i dospělí v sobě drží
podmíněné emoce, a pokud ano, zda se jde novým podmiňováním
zbavit starého podmiňování.
Třeba bojíte-li se horské dráhy, ale budete ji sjíždět dva týdny
desetkrát denně, zda vaše obavy zmizí. Nedávný průzkum ukázal, že chlapec známý jako Malý Albert
bohužel pár let po těchto pokusech zemřel, zatímco Watson opustil akademii
a pustil se do reklamy, kde toto asociativní učení vynášelo.
To je klasické podmiňování, známe ale i jiné asociativní učení:
Operantní podmiňování. Klasické podmiňování
vytváří spojení mezi podněty, ale operantní podmiňování spojuje
naše vlastní chování s důsledky. Dítě, co poprosí o sušenku, nebo tuleň, který za udržení míče
na nose dostane sardinku, byli vyškoleni
operantním podmiňováním.
Předpokládá se, že chování se zlepšuje,
když přijde posílení neboli odměna, ale zhoršuje se, když přijde trest. A největším borcem operantního podmiňování
je americký behaviorista B. F. Skinner. Navrhl slavnou operantní komoru
neboli Skinnerovu skříňku, uzavřený prostor
s pákou nebo knoflíkem, kterého by se zvíře dotklo
pro nějakou odměnu, obvykle jídlo, a zařízení,
které sleduje jeho reakce. Dobře, čas na zboření mýtu.
Žádná jiná postava v psychologii
není kromě Freuda tak zahalena pověstmi
a desinformacemi jako B. F. Skinner, takže vám na rovinu řeknu, že Skinner
do této skříňky nikdy nedal žádné děti. A ne, nevychovával ty své
bez lásky a náklonnosti a ani ho jeho dcera nesnášela
tolik, dokud se nezabila. Deborah Skinner je živá a zdravá
a otce milovala převelice. Skinner ale vynalezl takzvanou
vzdušnou postýlku, provzdušněnou skříň s okénkem vepředu,
kde měly být děti v teple a bezpečí, zatímco maminky dělaly,
co maminky v 50.
letech dělávaly. Já bych takhle noc strávit nechtěl,
ale nebyla to žádná „Skinnerova skříňka“. Nikdo neví, kde se ty mýty vzaly, ale jakožto kontroverzní chlap
měl hodně prudičů, z nichž někteří
asi rádi šířili desinformace. Zpět ke kryse. Skříňka poskytovala pozorovatelnou fázi
k prokázání Skinnerova konceptu zesílení, což je cokoliv,
co zlepší následné chování.
Vezmete tedy páku, dostanete dobrotu
a pak budete chtít dál brát za páku, ale většina krys
to nebude dělat jen z plezíru. V přirozeném prostředí nenajdete
páky pro výdej potravin, takže operantní podmiňování
vyžaduje tvarování. Možná dáte kryse jídlo vždy,
když přijde k páce, pak když se jí jen dotkne, dokud ji krůček po krůčku v sérii
postupné aproximace požadovaného chování odměníte, jen když udělá,
co po ní opravdu chcete.
Všichni se běžně vzájemně posilujeme,
tvarujeme a zlepšujeme své chování jak záměrně, tak i nahodile. Děláme to s pozitivním
i negativním posílením. Pozitivní posílení posiluje reakce
odměňováním po požadované události, jako když krysa stáhne páku a nají se
nebo když na požádání dostanete sušenky. Negativní posílení je větší oříšek. Zlepšuje chování, když odstraní podnět,
který se vám nelíbí nebo vás rozčiluje. Když třeba nastoupíte do auta
a to začne pípat, dokud se nepřipoutáte.
Auto vás posiluje k připoutání tím,
že vás zbaví toho děsného pípání. A to je dobře, buďte připoutaní. Měli byste si ale uvědomit,
že negativní posílení není trest. Trest zhoršuje chování buď pozitivně,
když dostanete pokutu za rychlost, nebo negativně,
když vám vezmou řidičák, ale negativní posílení odstraní trest,
aby zlepšilo chování. Léky proti bolesti tedy negativně
posilují chování, když zatočí s migrénou. Teď už to snad chápete.
Jsou věci, které chceme
a které nechceme, a tyto podněty u nás
vyvolají určité chování. Podmiňování je ale mnohem složitější
než sušenka nebo pípající auto. Přestat být otravován nebo dostat sušenku
jsou druhy primárních posilovačů. Nemusíte se je učit,
prostě dávají přirozený biologický smysl. Pípání je otrava,
sušenky jsou mňamka. Existují však i posilovače, které poznáme,
až si je spojíme s primárními posilovači. Například výplata
je podmíněné posílení.
Potřebujeme peníze, protože potřebujeme
jídlo a přístřeší, což je hlavní motivace. A kromě různých druhů posilovačů
existují i různé rozvrhy posilování. Krysy ve skříňce byly stále podmiňovány,
když vzaly za páku a dostaly pamlsek, takže za ní braly rychle. Ale pokud krmení kryse nepřijde,
toto spojení se rychle zhorší a krysa nebude brát za páku. Tomuto se říká vyhasínání a je důležité,
protože takový je skutečný život.
Mimo Skinnerovu skříňku
nenajdete neustálé posilování. Celý život je řada dílčího
nebo přerušovaného posilování, které přijde jen za čas. Učení za těchto podmínek trvá déle,
ale z dlouhodobého pohledu se lépe uchytí a není náchylné k vyhasnutí. Řekněme, že v kavárně
nabízíte kafe 10+1 zdarma, jiný obchod dává dvojité kafe
zdarma každé úterý ráno a další má lupen s kávou grátis,
kterou kupující může vyhrát.
Jde o techniky přerušovaného posilování,
díky kterým se zákazníci vrátí pro nášup. Pavlovy, Watsony a Skinnerovy
nápady byly jistě kontroverzní stejně jako děsivý pokus s krysou. Hodně lidí nesouhlasilo s tím,
že pouze vnější vlivy a ne vnitřní myšlenky
a pocity tvarují chování. Mnohým soupeřům behavioralistů bylo jasné,
že naše kognitivní procesy, naše myšlenky, vnímání, pocity
a vzpomínky také ovlivňují naše učení. Jak se to promítá do učení,
probereme příště, až se více ponoříme do podmiňování,
poznávání a pozorovacího učení.
A také do toho, jak děti
vymlátí duši z nafukovacích panáků. Dnes jste přišli na funkci
asociativního učení, klíčových teorií behavioralismu, základních složek klasického
a operantního podmiňování včetně pozitivního a negativního
posilování a rozvrhu posilování. Překlad: Kara
www.videacesky.cz