Psychologie: Jak cvičit mozekRychlokurz

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 11
90 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:28
Počet zobrazení:2 391

Nové věci se učíme mnoha různými způsoby a spojování různých pachů s určitou vzpomínkou nebo zkušeností, která vyvolá určitou odezvu, je jedním z nich. S tímto objevem přišel ruský vědec Ivan Pavlov, který se rozhodl zkoumat psí žaludky a na konci svého výzkumu naučil psa slintat při pouhém zvuku zvonku. Jak? Podmiňováním. Pokud se nechytáte, Hank Green vám to barvitě vysvětlí v nové kapitole zabývající se učením.

KAPITOLA IV: STAVY VĚDOMÍ:
10. Změněné stavy

KAPITOLA V: UČENÍ:
11. Jak cvičit mozek (právě sledujete)
12. Bušení do Boba (6. 10. 2020)

Doplnění k videu:
Pokud chcete vědět více o Watsonově experimentu a jak nakonec chlapec přezdívaný Malý Albert zemřel, přečtěte si tento poutavý český článek.

Rozdíl mezi Skinnerovou skříňkou a vzdušnou postýlkou.

Poznámky z videa:
O Watsonově cvičení dětí – Měli bychom zmínit, že Watson byl zřejmě méně radikální, než naznačuje citát o vytrénování dětí podle své vůle. Ať už představoval cokoliv, Watsonův behavioralismus také stal v tvrdé opozici tehdy stále sílící a oblíbené myšlenky eugeniky (geneticky a sociologicky podložené snahy o biologické vylepšení lidstva a jeho genofondu). Proto bychom mohli tento citát nebrat jako Watsonovu představu o tom, jak lidé fungují, ale spíše jako rovnostářskou opozici vůči myšlence biogenetického determinismu prosazované eugeniky.

KANÁL CRASHCOURSE MŮŽETE FINANČNĚ PODPOŘIT I NA PATREONU. KAŽDÝM DOLAREM DĚLÁTE UČENÍ ZDARMA JEŠTĚ DOSTUPNĚJŠÍ.

Přepis titulků

Pokud vám jméno Ivan Pavlov někdo vyzvonil… asi to bylo kvůli jeho pokusům patřícím k těm nejznámějším v historii psychologie. Jeho práce přispěla k založení behaviorální myšlenkové školy, která měla psychologii za empiricky důslednou vědu zaměřenou na pozorovatelné chování a ne neviditelné vnitřní duševní procesy. I když dnes považujeme psychologii za vědu chování i duševních procesů, Pavlovův vliv byl nevýslovný. Jeho výzkum přispěl k větší experimentální přísnosti výzkumu chování až do dnešních dob.

Pavlov se narodil roku 1849 v Rusku a nikdy nebyl fanda psychologie. Když se vzdal své původní snahy stát se ruským pravoslavným knězem jako jeho otec, získal lékařský diplom a strávil téměř 20 let studiem trávicího systému a jako padesátník získal první Nobelovku pro Rusko za svůj výzkum rozšiřující chápání funkce žaludku. Nestudoval ale lidské žaludky, protože ty zákroky byly hrozné a nelidské.

Studoval psí žaludky. A když je studoval, všiml si, jak zvířata slintala při pouhém závanu jejich žrádla. Nejprve mu to přišlo otravné, ale brzy začal tušit, že toto chování je jednoduchá, ale důležitá forma učení. Pro nás psychology je učení proces získávání nových a relativně trvalých informací nebo chování skrze zkušenost. Ať už asociacemi, pozorováním nebo prostým myšlením, učení nám umožňuje přizpůsobit se našemu prostředí a přežít.

A jak Pavlov zjistil, neučili se jenom lidé. Brzy zahájil svou slavnou sérii experimentů, ve kterých spojil přítomnost masového prášku – mňamka, která přiměla psy slintat – se spoustou různých podnětů, věcí, ze kterých běžně neslintáte, jako daný zvuk, světlo nebo dotek na noze. Pavlov si poté všiml, že po pár těchto spojeních začne pes slintat jen při zvuku, světle nebo doteku, i když tam žádný prášek nevyvolával slintání.

Zjistil, že zvířata mohou vykazovat asociativní učení. A to když si subjekt spojuje určité události, chování nebo podněty během tzv. podmiňování. Je to zřejmě ta nejzákladnější forma učení, kterou mozek zná. To ale neznamená, že procesy za podmiňováním jsou nebo byly kdy zjevné či jednoduché. Výzkum zaměřený na to, jak jsme podmíněni naším prostředím, nám pomohl utvářet psychologické vědy od subjektivního myšlenkového cvičení až po dnešní přísnější disciplínu.

A také se na ní podílely nejpozoruhodnější a často sporné osobnosti psychologie včetně Pavlova, B. F. Skinnera a toho chlapa, který učil děti bát se chlupáčů. Sledujte český Rychlokurz i na Facebooku. Odkaz v popisku. JAK CVIČIT MOZEK Nemám licenci na cvičení psů…

Licencují psí trenéry? Ale můžu vám představit kroky v Pavlovově slavném experimentu, abyste pochopili podmiňování. Za prvé, před podmiňováním pes slintá jen, když cítí jídlo. Ta vůně je nepodmíněný podnět a slintání nepodmíněná neboli přirozená reakce. Zvonění, které nyní pro psa nic neznamená, je neutrální podnět a nevyvolává slintání. Během podmiňování je nepodmíněný podnět (vůně jídla) spojen s neutrálním podnětem (zvoněním) a vyvolává slintání.

To se mnohokrát opakuje, dokud mezi těmito dvěma podněty nedojde ke spojení během tzv. osvojení. Pak nastává opožděné podmiňování a ze starého neutrálního podnětu se stane podmíněný podnět, protože nyní vyvolává podmíněnou reakci slintání. Jasná páka. Pokud máte psa, asi jste ho viděli přešlapovat na konci vodítka, ale za Pavlova nebyly tyto kroky studovány v laboratorním prostředí ani nijak vědecky zkoumány.

Podle Pavlovovy práce klasické podmiňování, jak se mu říkalo, může být adaptivní formou učení, která pomáhá zvířeti přežít změnou jeho chování, aby lépe zapadlo do prostředí. V tomto případě zvonek je jídlo a jídlo je přežití, takže na značky! Z metodologického hlediska klasické podmiňování ukazuje, jak lze proces jako učení studovat přímým pozorováním chování v reálném čase bez zmatečných pocitů a emocí.

Pavlov si toto obzvláště považoval na rozdíl od „duševních“ konceptů, jako jsou vědomí a sebeuvědomění, vyzdvihovaných Freudem. Behaviorální psychologové jako Pavlovovy obdoby B. F. Skinner a John B. Watson také přijali myšlenku, že psychologie je o objektivním, pozorovatelném chování. Ve své knize Behavioralismus z roku 1924 řekl, že z 12 zdravých kojenců dokáže udělat lékaře, umělce, právníky, nebo i zloděje bez ohledu na jejich talent, sklony nebo předky.

Teda, Watsone! Ještěže mu nikdo nedal žádné kojence. Ve svém nejslavnějším, a ano, nejspornějším pokusu, Watson podmínil malé dítě přezdívané „Malý Albert“, aby se bálo bílé krysy. Asi to nezní hrozně, ale dosáhl toho spojením krysy s hlasitým, děsivým a stále se opakujícím zvukem a poté tento děs rozšířil a zobecnil na další chlupaté bílé předměty jako králíčky, psy nebo i kožichy. Takže ne, tohle by dnes určitě neprošlo, ale Watsonův výzkum přiměl další psychology zajímat se, zda i dospělí v sobě drží podmíněné emoce, a pokud ano, zda se jde novým podmiňováním zbavit starého podmiňování.

Třeba bojíte-li se horské dráhy, ale budete ji sjíždět dva týdny desetkrát denně, zda vaše obavy zmizí. Nedávný průzkum ukázal, že chlapec známý jako Malý Albert bohužel pár let po těchto pokusech zemřel, zatímco Watson opustil akademii a pustil se do reklamy, kde toto asociativní učení vynášelo.

To je klasické podmiňování, známe ale i jiné asociativní učení: Operantní podmiňování. Klasické podmiňování vytváří spojení mezi podněty, ale operantní podmiňování spojuje naše vlastní chování s důsledky. Dítě, co poprosí o sušenku, nebo tuleň, který za udržení míče na nose dostane sardinku, byli vyškoleni operantním podmiňováním.

Předpokládá se, že chování se zlepšuje, když přijde posílení neboli odměna, ale zhoršuje se, když přijde trest. A největším borcem operantního podmiňování je americký behaviorista B. F. Skinner. Navrhl slavnou operantní komoru neboli Skinnerovu skříňku, uzavřený prostor s pákou nebo knoflíkem, kterého by se zvíře dotklo pro nějakou odměnu, obvykle jídlo, a zařízení, které sleduje jeho reakce. Dobře, čas na zboření mýtu.

Žádná jiná postava v psychologii není kromě Freuda tak zahalena pověstmi a desinformacemi jako B. F. Skinner, takže vám na rovinu řeknu, že Skinner do této skříňky nikdy nedal žádné děti. A ne, nevychovával ty své bez lásky a náklonnosti a ani ho jeho dcera nesnášela tolik, dokud se nezabila. Deborah Skinner je živá a zdravá a otce milovala převelice. Skinner ale vynalezl takzvanou vzdušnou postýlku, provzdušněnou skříň s okénkem vepředu, kde měly být děti v teple a bezpečí, zatímco maminky dělaly, co maminky v 50.

letech dělávaly. Já bych takhle noc strávit nechtěl, ale nebyla to žádná „Skinnerova skříňka“. Nikdo neví, kde se ty mýty vzaly, ale jakožto kontroverzní chlap měl hodně prudičů, z nichž někteří asi rádi šířili desinformace. Zpět ke kryse. Skříňka poskytovala pozorovatelnou fázi k prokázání Skinnerova konceptu zesílení, což je cokoliv, co zlepší následné chování.

Vezmete tedy páku, dostanete dobrotu a pak budete chtít dál brát za páku, ale většina krys to nebude dělat jen z plezíru. V přirozeném prostředí nenajdete páky pro výdej potravin, takže operantní podmiňování vyžaduje tvarování. Možná dáte kryse jídlo vždy, když přijde k páce, pak když se jí jen dotkne, dokud ji krůček po krůčku v sérii postupné aproximace požadovaného chování odměníte, jen když udělá, co po ní opravdu chcete.

Všichni se běžně vzájemně posilujeme, tvarujeme a zlepšujeme své chování jak záměrně, tak i nahodile. Děláme to s pozitivním i negativním posílením. Pozitivní posílení posiluje reakce odměňováním po požadované události, jako když krysa stáhne páku a nají se nebo když na požádání dostanete sušenky. Negativní posílení je větší oříšek. Zlepšuje chování, když odstraní podnět, který se vám nelíbí nebo vás rozčiluje. Když třeba nastoupíte do auta a to začne pípat, dokud se nepřipoutáte.

Auto vás posiluje k připoutání tím, že vás zbaví toho děsného pípání. A to je dobře, buďte připoutaní. Měli byste si ale uvědomit, že negativní posílení není trest. Trest zhoršuje chování buď pozitivně, když dostanete pokutu za rychlost, nebo negativně, když vám vezmou řidičák, ale negativní posílení odstraní trest, aby zlepšilo chování. Léky proti bolesti tedy negativně posilují chování, když zatočí s migrénou. Teď už to snad chápete.

Jsou věci, které chceme a které nechceme, a tyto podněty u nás vyvolají určité chování. Podmiňování je ale mnohem složitější než sušenka nebo pípající auto. Přestat být otravován nebo dostat sušenku jsou druhy primárních posilovačů. Nemusíte se je učit, prostě dávají přirozený biologický smysl. Pípání je otrava, sušenky jsou mňamka. Existují však i posilovače, které poznáme, až si je spojíme s primárními posilovači. Například výplata je podmíněné posílení.

Potřebujeme peníze, protože potřebujeme jídlo a přístřeší, což je hlavní motivace. A kromě různých druhů posilovačů existují i různé rozvrhy posilování. Krysy ve skříňce byly stále podmiňovány, když vzaly za páku a dostaly pamlsek, takže za ní braly rychle. Ale pokud krmení kryse nepřijde, toto spojení se rychle zhorší a krysa nebude brát za páku. Tomuto se říká vyhasínání a je důležité, protože takový je skutečný život.

Mimo Skinnerovu skříňku nenajdete neustálé posilování. Celý život je řada dílčího nebo přerušovaného posilování, které přijde jen za čas. Učení za těchto podmínek trvá déle, ale z dlouhodobého pohledu se lépe uchytí a není náchylné k vyhasnutí. Řekněme, že v kavárně nabízíte kafe 10+1 zdarma, jiný obchod dává dvojité kafe zdarma každé úterý ráno a další má lupen s kávou grátis, kterou kupující může vyhrát.

Jde o techniky přerušovaného posilování, díky kterým se zákazníci vrátí pro nášup. Pavlovy, Watsony a Skinnerovy nápady byly jistě kontroverzní stejně jako děsivý pokus s krysou. Hodně lidí nesouhlasilo s tím, že pouze vnější vlivy a ne vnitřní myšlenky a pocity tvarují chování. Mnohým soupeřům behavioralistů bylo jasné, že naše kognitivní procesy, naše myšlenky, vnímání, pocity a vzpomínky také ovlivňují naše učení. Jak se to promítá do učení, probereme příště, až se více ponoříme do podmiňování, poznávání a pozorovacího učení.

A také do toho, jak děti vymlátí duši z nafukovacích panáků. Dnes jste přišli na funkci asociativního učení, klíčových teorií behavioralismu, základních složek klasického a operantního podmiňování včetně pozitivního a negativního posilování a rozvrhu posilování. Překlad: Kara www.videacesky.cz

Komentáře (2)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Nebo jak rozdojit kozla.

26

Odpovědět