Lidé si občas nadávají do narcistů, když se chovají sobecky, ale narcisismus je v první řadě záležitost psychologie. Ať už jde jenom o osobnostní rys, či závažnější poruchu osobnosti, může v životě způsobovat problémy jedinci, který narcisismem trpí, ale někdy, a dokonce častěji, i jeho okolí.
Občas se to stává. Jsme přesvědčeni o tom, že si něco detailně pamatujeme, ale později zjistíme, že se to nikdy nestalo. Jak moc tedy můžeme důvěřovat vlastní paměti? Jak vzpomínky vznikají a jak o ně přicházíme, se dozvíte v tomto starším videu.
Přemýšleli jste už někdy nad tím, proč si na něco můžete vzpomenout snadno, zatímco jiná věc se vám hned vykouří z hlavy? A proč se nám s přibývajícím věkem paměť horší? Objevte odpovědi na své otázky v dalším videu ze série TED-Ed.
Velryby jsou chytrá stvoření a keporkaci jsou navíc nejspíš altruisté. O tom se na vlastní kůži přesvědčila mořská bioložka Nan Hauser, která podává neuvěřitelné svědectví o poutu mezi zvířetem a člověkem.
Syndrom podvodníka je rozšířený fenomén, který dost možná zažila většina z vás. Potýkají se s ním lidé ve škole, na vysokých akademických pozicích, ale i v běžném pracovním provozu. Co ho způsobuje a jak je s ním možné naložit?
V tomto video je představeno hned několik rébusů a hádanek, které se na první pohled nemusí zdát zrovna složité, ale vedou k docela pozoruhodným závěrům o člověku a jeho způsobu řešení problémů.
Profesor Jack Gallant se na kalifornské univerzitě v Berkeley snaží zachytit a dekódovat, jak mozek reaguje na zrakové vjemy, a na základě toho pak rekonstruovat, co člověk vykazující určitou mozkovou aktivitu viděl. Věří, že má tato metoda, ačkoliv je zatím teprve v plenkách, velký potenciál pro klinické využití mimo jiné i při analyzování snů. Poznámka: fMRI je zkratka pro zobrazovací metodu funkční magnetické rezonance.
Tramvajové dilema je myšlenkový experiment, který zkoumá lidskou etiku. Pokud jej neznáte, můžete si o něm v rychlosti přečíst zde a pak jistě oceníte vynalézavost tohoto malého génia. Toto krátké video vzniklo v domácnosti učitele morální psychologie, kterého po přednášce napadlo toto morální dilema vyzkoušet na svém synovi. Na YouTube video vidělo už přes 24 milionů lidí.
Dezorientovaná trojice, která se probudí v hangáru. Hlas bez tváře, který dává instrukce. Tři lidé. Dvě minuty času, dvě kulky… A jediná možnost úniku. Krátký sci-fi snímek z kanálu DUST.
Spouští se vám někdy "program": Buď dokonalý? Marie Forleo vám představí jednoduchou strategii, jak perfekcionismus překonat a dosáhnout skutečného pokroku. Toto video vzniklo v roce 2019 v rámci jejího Londýnského turné, kdy promovala svou nejnovější knihu Everything Is Figureoutable (vydání v češtině se připravuje: Všechno se dá zvládnout).
Tento krátký klip, ve kterém Simon Sinek vysvětluje, jak můžete nejvíce pomoci sami sobě, pochází z téměř hodinového rozhovoru, který Simon vedl s Tomem Bilyeum v roce 2019 na téma Jak přimět lidi, aby vás následovali (anglicky).
Jaký je nejlepší způsob, jak zmírnit něčí bolest a utrpení? Dr. Brené Brownová se v tomto krátkém videu zaměří na to, co je a není empatie a čím se liší od lítosti.
Známe to všichni. Šílený vědec nebo duševně nemocný záporák snažící se všemi dostupnými (a často násilnými) způsoby ovládnout svět… Opravdu takhle duševní nemoci vypadají? Jsou duševně nemocní lidé automaticky násilníci? Jsou psychiatrické léčebny děsivá místa plná strachu a utrpení? Podíváme se na to, jak to s duševními chorobami ve skutečnosti chodí, jak se k tomu staví odborníci a jak lze k jejich ztvárnění ve hrách přistupovat citlivěji.
Syndrom podvodníka označuje vzorec chování, kdy lidé pochybují o tom, co dokázali. Připadá jim, že nejsou dost dobří a své úspěchy si nezasloužili, přinejlepším měli prostě štěstí. Odkud tento syndrom pochází, v čem nám může škodit a jak se mu postavit?
Gabor Maté je kanadský lékař maďarského původu, který se specializuje na problematiku traumatu, dětského vývoje a jejich potencionálního vlivu na fyzické i psychické zdraví člověka. Toto téma je rovněž představeno v krátkém videu, které popisuje, jak trauma zažité v dětském věku může vést k závislostem v dospělosti, a to nejenom na drogách a alkoholu, ale třeba i na nakupování nebo posilování. Za tip na video děkujeme Tomáši Hajzlerovi.
Dospíváním jsme si prošli všichni. Tím zmateným obdobím, kdy bojujeme se svou vlastní identitou. Jak se na to ale dívá psychologie? Můžeme si to demonstrovat na jednom klasickém filmu z 80. let – Snídaňovém klubu.
Dnes pravděpodobně uslyšíte o jednom z nejsmutnějších pokusů v historii psychologie, který navždy ovlivnil život několika nevinným opičkám. Hank nám také představí jedno slavné morální dilema, které ukazuje, jak s věkem měníme názor a uvažujeme složitěji. KAPITOLA IX: PSYCHOLOGIE VÝVOJE 18. Vývoj znalostí 19. Opičky a etika (právě sledujete) 20. Dospívání (15. 12. 2020) Poznámka: Opičkami v Harlowově pokusu se tu zabývala i jedna dřívější epizoda SciShow Psych.
Jak se vyvíjí naše vědění? Zdá se, že o tom nepanuje jasná shoda. Proč děti nedokážou pochopit, že dvě nádoby různého tvaru, ale stejného objemu pojmou stejné množství vody, zatímco dospělým tato představa nečiní potíže? KAPITOLA IX: PSYCHOLOGIE VÝVOJE 18. Vývoj znalostí (právě sledujete) 19. Opičky a etika (24. 11. 2020) 20. Dospívání (1. 12. 2020) Poznámky z videa: Schémata: Pokud se budete zabývat celým oborem, je důležité si uvědomit, že schémata jsou široký pojem. Například díky myšlence sociálního schématu si můžete dobře představit koncepty, které jsou propojeny sociálními faktory – například vaše „psychické schéma“ může zahrnovat jak fyzické věci (brýle, vousy, gauč), tak i sociální / relační složky (pomohl mi vyložit si své pocity, tehdy to pro mě mělo hodnotu, to mi připomíná Přeber si to a Sopránovi atd.)
Cítíte se namotivovaní? A pokud ano, víte, proč tomu tak je? Příběh Arona Ralstona nám o motivaci něco napoví. V této epizodě Rychlokurzu psychologie nám Hank řekne příběh neskutečné odvahy a touhy přežít, představí čtyři teorie motivace a některé evoluční pohledy na ni. KAPITOLA VII: MYŠLENÍ A JAZYK 15. Poznávání 16. Jazyk KAPITOLA VIII: MOTIVACE 17. Síla motivacce (právě sledujete) KAPITOLA IX: PSYCHOLOGIE VÝVOJE 18. Vývoj vědění (17. 11. 2020) 19. Opičky a etika (24. 11. 2020) 20. Dospívání (1. 12. 2020)
Víte, co je super? Že můžete mluvit s lidmi, oni vám rozumí a odpoví vám zpět. V této epizodě Rychlokurzu psychologie nám Hank vysvětlí, jak se navzájem dorozumíváme a jestli jsme opravdu jediní svého druhu, kteří se mohou naučit cizí jazyk. KAPITOLA VII: MYŠLENÍ A JAZYK 15. Poznávání 16. Jazyk
Mysleli jsme si, že lidský mozek je jako počítač; logicky chroustá informace. Ukázalo se ale, že za tím je mnohem víc. V této epizodě Rychlokurzu psychologie nám Hank představí, jak myslíme, proč odmítáme přiznat chyby a jak nejúčinněji najít v regálech v obchodě rodinné balení pálivé omáčky. KAPITOLA VII: MYŠLENÍ A JAZYK 15. Poznávání (právě sledujete) 16. Jazyk (příští týden)
Taky máte pocit, že škola sotva začala a už vám z toho jde hlava kolem? Jste během distanční výuky odkázáni na knihy víc, než by se vám líbilo, a nevíte, jak s tou spoustou informací v nich naložit? Ve videu z kanálu Logical Lemon se dozvíte pár tipů, jak se učit rychleji a efektivněji. Během videa taky padne návrh, abyste se podívali i na jiná videa o učení z téhož kanálu, ta tady s českými titulky zatím nemáme, takže dejte vědět, pokud máte zájem :).
To, jak si uchováváme a vybavujeme vzpomínky, je nesmírně důležité. Nejen že vás dělají tím, kým jste, ale zároveň vás mohou i pořádně ošálit, což by mohlo nějakému náhodnému člověku změnit celý život – a ne vždy k lepšímu. V dnešní epizodě se dozvíte, jak jako očití svědci zločinu můžete snadno pohořet a jak si nevědomky přepisujete kousek po kousku svou vlastní minulost. KAPITOLA VI: PAMĚŤ 13. Jak si tvoříme vzpomínky 14. Vzpomínání a zapomínání (právě sledujete)
Dnešní klip je o tom, jak a proč se v nás bere touha dělat pro druhé nesobecké dobré skutky. Řečník, Simon Sinek, je spisovatel, který se zabývá leadershipem a motivací.
Pamatujete na toho chlapa z 300: Bitva u Thermopyl? Jak že se jmenoval? Naše mozky si tvoří a vybavují vzpomínky různými způsoby. Hank v této epizodě vypráví, jak si věci pamatujeme, jak nám tento proces může uškodit a o tom chlapovi – no, však víte, ne? Měl obličej, ramena, taky břišáky… KAPITOLA VI: PAMĚŤ 13. Jak si tvoříme vzpomínky (právě sledujete) 14. Vzpomínání a zapomínání (příští týden)
Věci, které se naučíme, nevznikají pouze asociacemi, ale i pozorováním našeho okolí. Tímto napodobováním se zabýval slavný psycholog Albert Bandura, který v jednom z nejdůležitějším experimentů v dějinách psychologie nechal děti vymlátit duši z nafukovacího klauna. To, co zjistil, bylo celkem děsivé, ale pomohlo nám to pochopit, jak důležitými vzory jsou v našem dětství a dospívání právě rodiče. KAPITOLA V: UČENÍ 11. Jak cvičit mozek 12. Bušení do Boba (právě sledujete)
Jordan Peterson vypráví, jak se v našich příbězích začali objevovat bohové, jak se náboženství vyvíjela a které myšlenky se snažila obsáhnout.
Nové věci se učíme mnoha různými způsoby a spojování různých pachů s určitou vzpomínkou nebo zkušeností, která vyvolá určitou odezvu, je jedním z nich. S tímto objevem přišel ruský vědec Ivan Pavlov, který se rozhodl zkoumat psí žaludky a na konci svého výzkumu naučil psa slintat při pouhém zvuku zvonku. Jak? Podmiňováním. Pokud se nechytáte, Hank Green vám to barvitě vysvětlí v nové kapitole zabývající se učením. KAPITOLA IV: STAVY VĚDOMÍ: 10. Změněné stavy KAPITOLA V: UČENÍ: 11. Jak cvičit mozek (právě sledujete) 12. Bušení do Boba (6. 10. 2020) Doplnění k videu: Pokud chcete vědět více o Watsonově experimentu a jak nakonec chlapec přezdívaný Malý Albert zemřel, přečtěte si tento poutavý český článek. Rozdíl mezi Skinnerovou skříňkou a vzdušnou postýlkou. Poznámky z videa: O Watsonově cvičení dětí – Měli bychom zmínit, že Watson byl zřejmě méně radikální, než naznačuje citát o vytrénování dětí podle své vůle. Ať už představoval cokoliv, Watsonův behavioralismus také stal v tvrdé opozici tehdy stále sílící a oblíbené myšlenky eugeniky (geneticky a sociologicky podložené snahy o biologické vylepšení lidstva a jeho genofondu). Proto bychom mohli tento citát nebrat jako Watsonovu představu o tom, jak lidé fungují, ale spíše jako rovnostářskou opozici vůči myšlence biogenetického determinismu prosazované eugeniky. KANÁL CRASHCOURSE MŮŽETE FINANČNĚ PODPOŘIT I NA PATREONU. KAŽDÝM DOLAREM DĚLÁTE UČENÍ ZDARMA JEŠTĚ DOSTUPNĚJŠÍ.
Už jste někdy vyzkoušeli nějaké drogy? A věříte na hypnózu? Nebo jste někdy trpěli kvůli nějaké nemoci či nehodě halucinacemi? To vše spadá pod třetí stav vědomí – tzv. změněný stav. V tomto díle se dozvíte, jak drogy fungují v lidském organismu, jak ho můžou nenávratně poškodit, jestli je možné někoho donutit jednat proti jeho vůli a jaká slavná osobnost vytloukala svou závislost na heroinu kokainem. Sledujte Rychlokurzy i na Facebooku! EPIZODA O SYNAPSÍCH A NEUROTRANSMITERECH: 3. Chemická mysl KAPITOLA IV: STAVY VĚDOMÍ 8. Vědomí 9. Spát a možná i snít 10. Změněné stavy (právě sledujete) Vysvětlivky: Skleněná harmonika – hudební nástroj, kdy třením navlhčených prstů po okraji točících se misek vytváříte různé melodie Poznámky z videa: LSD jako halucinogen byl vyvinut náhodou v roce 1938 švýcarským chemikem Albertem Hofmannem. Je zajímavé, že vývoj řady moderních legálních psychofarmaceutických léků, jako je lithium na bipolární poruchu nebo chloropromazin na schizofrenii, začal také náhodnými objevy.
