Zpět na seznam
Hank Green
Těmto čtyřem lžím jsem věřilNavzdory trochu clickbaitovému titulku nám známý popularizátor vědy Hank Green nabídne zajímavou analýzu svých vlastních kognitivních zkreslení a na čtyřech příkladech ukáže, jak složité je pohybovat se v informační krajině internetu. A že jsme všichni jenom lidi. Více Hanka můžete na našem webu najít třeba v některých videích kanálů SciShow a SciShowPsych.
Jak probíhal vývoj mRNA vakcínVakcíny společností Pfizer–BioNTech a Moderna využívají zcela novou technologii, a přesto byly schváleny jen asi rok poté, co byl identifikován virus SARS-CoV-2. Obvykle ale trvá vývoj vakcíny celé roky, nebo dokonce desetiletí. Jak je to tedy možné? Video SciShow vysvětluje, jak mRNA vakcíny fungují a především jak dlouhá cesta k nim ve skutečnosti vedla. Video vyšlo na YouTube v únoru 2021. Za překlad videa mnohokrát děkujeme anonymnímu divákovi, který nám titulky zaslal. Rádi uvedeme autora jmenovitě, pokud se nám ozve na adrese [email protected], případně na Facebooku nebo Instagramu.
Psychologie: DospíváníDospíváním jsme si prošli všichni. Tím zmateným obdobím, kdy bojujeme se svou vlastní identitou. Jak se na to ale dívá psychologie? Můžeme si to demonstrovat na jednom klasickém filmu z 80. let – Snídaňovém klubu.
Psychologie: Opičky a morálkaDnes pravděpodobně uslyšíte o jednom z nejsmutnějších pokusů v historii psychologie, který navždy ovlivnil život několika nevinným opičkám. Hank nám také představí jedno slavné morální dilema, které ukazuje, jak s věkem měníme názor a uvažujeme složitěji. KAPITOLA IX: PSYCHOLOGIE VÝVOJE 18. Vývoj znalostí 19. Opičky a etika (právě sledujete) 20. Dospívání (15. 12. 2020) Poznámka: Opičkami v Harlowově pokusu se tu zabývala i jedna dřívější epizoda SciShow Psych.
Psychologie: Vývoj znalostíJak se vyvíjí naše vědění? Zdá se, že o tom nepanuje jasná shoda. Proč děti nedokážou pochopit, že dvě nádoby různého tvaru, ale stejného objemu pojmou stejné množství vody, zatímco dospělým tato představa nečiní potíže? KAPITOLA IX: PSYCHOLOGIE VÝVOJE 18. Vývoj znalostí (právě sledujete) 19. Opičky a etika (24. 11. 2020) 20. Dospívání (1. 12. 2020) Poznámky z videa: Schémata: Pokud se budete zabývat celým oborem, je důležité si uvědomit, že schémata jsou široký pojem. Například díky myšlence sociálního schématu si můžete dobře představit koncepty, které jsou propojeny sociálními faktory – například vaše „psychické schéma“ může zahrnovat jak fyzické věci (brýle, vousy, gauč), tak i sociální / relační složky (pomohl mi vyložit si své pocity, tehdy to pro mě mělo hodnotu, to mi připomíná Přeber si to a Sopránovi atd.)
Psychologie: Síla motivaceCítíte se namotivovaní? A pokud ano, víte, proč tomu tak je? Příběh Arona Ralstona nám o motivaci něco napoví. V této epizodě Rychlokurzu psychologie nám Hank řekne příběh neskutečné odvahy a touhy přežít, představí čtyři teorie motivace a některé evoluční pohledy na ni. KAPITOLA VII: MYŠLENÍ A JAZYK 15. Poznávání 16. Jazyk KAPITOLA VIII: MOTIVACE 17. Síla motivacce (právě sledujete) KAPITOLA IX: PSYCHOLOGIE VÝVOJE 18. Vývoj vědění (17. 11. 2020) 19. Opičky a etika (24. 11. 2020) 20. Dospívání (1. 12. 2020)
Psychologie: JazykVíte, co je super? Že můžete mluvit s lidmi, oni vám rozumí a odpoví vám zpět. V této epizodě Rychlokurzu psychologie nám Hank vysvětlí, jak se navzájem dorozumíváme a jestli jsme opravdu jediní svého druhu, kteří se mohou naučit cizí jazyk. KAPITOLA VII: MYŠLENÍ A JAZYK 15. Poznávání 16. Jazyk
Psychologie: PoznáváníMysleli jsme si, že lidský mozek je jako počítač; logicky chroustá informace. Ukázalo se ale, že za tím je mnohem víc. V této epizodě Rychlokurzu psychologie nám Hank představí, jak myslíme, proč odmítáme přiznat chyby a jak nejúčinněji najít v regálech v obchodě rodinné balení pálivé omáčky. KAPITOLA VII: MYŠLENÍ A JAZYK 15. Poznávání (právě sledujete) 16. Jazyk (příští týden)
Psychologie: Vzpomínání a zapomínáníTo, jak si uchováváme a vybavujeme vzpomínky, je nesmírně důležité. Nejen že vás dělají tím, kým jste, ale zároveň vás mohou i pořádně ošálit, což by mohlo nějakému náhodnému člověku změnit celý život – a ne vždy k lepšímu. V dnešní epizodě se dozvíte, jak jako očití svědci zločinu můžete snadno pohořet a jak si nevědomky přepisujete kousek po kousku svou vlastní minulost. KAPITOLA VI: PAMĚŤ 13. Jak si tvoříme vzpomínky 14. Vzpomínání a zapomínání (právě sledujete)
Psychologie: Jak si tvoříme vzpomínkyPamatujete na toho chlapa z 300: Bitva u Thermopyl? Jak že se jmenoval? Naše mozky si tvoří a vybavují vzpomínky různými způsoby. Hank v této epizodě vypráví, jak si věci pamatujeme, jak nám tento proces může uškodit a o tom chlapovi – no, však víte, ne? Měl obličej, ramena, taky břišáky… KAPITOLA VI: PAMĚŤ 13. Jak si tvoříme vzpomínky (právě sledujete) 14. Vzpomínání a zapomínání (příští týden)
Psychologie: Bušení do BobaVěci, které se naučíme, nevznikají pouze asociacemi, ale i pozorováním našeho okolí. Tímto napodobováním se zabýval slavný psycholog Albert Bandura, který v jednom z nejdůležitějším experimentů v dějinách psychologie nechal děti vymlátit duši z nafukovacího klauna. To, co zjistil, bylo celkem děsivé, ale pomohlo nám to pochopit, jak důležitými vzory jsou v našem dětství a dospívání právě rodiče. KAPITOLA V: UČENÍ 11. Jak cvičit mozek 12. Bušení do Boba (právě sledujete)
Psychologie: Jak cvičit mozekNové věci se učíme mnoha různými způsoby a spojování různých pachů s určitou vzpomínkou nebo zkušeností, která vyvolá určitou odezvu, je jedním z nich. S tímto objevem přišel ruský vědec Ivan Pavlov, který se rozhodl zkoumat psí žaludky a na konci svého výzkumu naučil psa slintat při pouhém zvuku zvonku. Jak? Podmiňováním. Pokud se nechytáte, Hank Green vám to barvitě vysvětlí v nové kapitole zabývající se učením. KAPITOLA IV: STAVY VĚDOMÍ: 10. Změněné stavy KAPITOLA V: UČENÍ: 11. Jak cvičit mozek (právě sledujete) 12. Bušení do Boba (6. 10. 2020) Doplnění k videu: Pokud chcete vědět více o Watsonově experimentu a jak nakonec chlapec přezdívaný Malý Albert zemřel, přečtěte si tento poutavý český článek. Rozdíl mezi Skinnerovou skříňkou a vzdušnou postýlkou. Poznámky z videa: O Watsonově cvičení dětí – Měli bychom zmínit, že Watson byl zřejmě méně radikální, než naznačuje citát o vytrénování dětí podle své vůle. Ať už představoval cokoliv, Watsonův behavioralismus také stal v tvrdé opozici tehdy stále sílící a oblíbené myšlenky eugeniky (geneticky a sociologicky podložené snahy o biologické vylepšení lidstva a jeho genofondu). Proto bychom mohli tento citát nebrat jako Watsonovu představu o tom, jak lidé fungují, ale spíše jako rovnostářskou opozici vůči myšlence biogenetického determinismu prosazované eugeniky. KANÁL CRASHCOURSE MŮŽETE FINANČNĚ PODPOŘIT I NA PATREONU. KAŽDÝM DOLAREM DĚLÁTE UČENÍ ZDARMA JEŠTĚ DOSTUPNĚJŠÍ.
Psychologie: Změněné stavyUž jste někdy vyzkoušeli nějaké drogy? A věříte na hypnózu? Nebo jste někdy trpěli kvůli nějaké nemoci či nehodě halucinacemi? To vše spadá pod třetí stav vědomí – tzv. změněný stav. V tomto díle se dozvíte, jak drogy fungují v lidském organismu, jak ho můžou nenávratně poškodit, jestli je možné někoho donutit jednat proti jeho vůli a jaká slavná osobnost vytloukala svou závislost na heroinu kokainem. Sledujte Rychlokurzy i na Facebooku! EPIZODA O SYNAPSÍCH A NEUROTRANSMITERECH: 3. Chemická mysl KAPITOLA IV: STAVY VĚDOMÍ 8. Vědomí 9. Spát a možná i snít 10. Změněné stavy (právě sledujete) Vysvětlivky: Skleněná harmonika – hudební nástroj, kdy třením navlhčených prstů po okraji točících se misek vytváříte různé melodie Poznámky z videa: LSD jako halucinogen byl vyvinut náhodou v roce 1938 švýcarským chemikem Albertem Hofmannem. Je zajímavé, že vývoj řady moderních legálních psychofarmaceutických léků, jako je lithium na bipolární poruchu nebo chloropromazin na schizofrenii, začal také náhodnými objevy.
Kraťas: Filozofova mrtvolaJeremy Bentham byl utilitarista, který věřil, že i po své smrti může být lidem užitečný. Rozhodl se tak pro něco, co nebylo v jeho době příliš obvyklé. Jeho přání v poslední vůli pak bylo zdrojem poznání, ale i dosti ironických situací. Rychlokurz psychologie bude pokračovat příští týden.
Spát a možná i snítSpánek je podivuhodný stav mysli, který ještě plně nechápeme, ale za to ho doprovázejí dosti zajímavé příběhy, ať už jde o komika skákajícího ze spánku z okna nebo osmiletého klučinu, který byl u prvního čtení mozkových vln během spánku. Říše snů je plná překvapení, děsů, ale i bizarních skutečností odrážejících události vašeho dne, proto možná právě vy zjistíte, proč vás ve snu pronásledovat kentauří Matt Damon. KAPITOLA IV: STAVY VĚDOMÍ 8. Vědomí 9. Spát a možná i snít (právě sledujete) 10. Změněné stavy (15. 9. 2020) Poznámky z videa: Spánkové ataky nejsou nejčastějším symptomem narkolepsie. Hlavním poznávacím znakem je nadměrná denní spavost doprovázená kataplexií a několika dalšími příznaky. Narkolepsie může být vážná porucha, která vyžaduje určitou formu farmokologické léčby. Vysvětlivky: bone fide – v dobré vůli Sandman – komiks z vydavatelství DC Comics od Neila Gaimana Tim Burton – režisér, který je známý filmy jako Karlík a továrna na čokoládu, Batman, Mrtvá nevěsta a Alenka v říši divů Terry Gilliam – režisér a člen skupiny Mothy Python David Lynch – režisér stojící za filmy Duna, Twin Peaks a Elephant Man Tumblr – sociální síť, pro kterou jsou typické krátké blogovací příspěvky
Psychologie: VědomíJe to Síla uvnitř vaší hlavy, dokážete se díky tomu soustředit na žonglování s melouny, zatímco jedete na jednokolce po laně, ale nevšimnete si kvůli tomu trsající gorily v davu lidí. Co je to? Vědomí. Pravděpodobně nejmocnější a nejzáhadnější část vašeho mozku. KAPITOLA IV: STAVY VĚDOMÍ 8. Vědomí (právě sledujete) 9. Spát a možná i snít (8. 9. 2020) 10. Změněné stavy (15. 9. 2020) Poznámky z videa: Kognitivní neurověda je jen jednou z řady integračních disciplín, které vycházejí z psychologie a neurovědy, samy o sobě sjednocují a odrážejí řadu přístupů. Hlavní je, že všechny to jsou relativně nové vědy a právě se začaly zajímat o velmi složitá témata. Odkazy na experimenty: Medvěd s měsíční chůzí Tancující gorila
Psychologie: Kdo vnímá, ten věříOptické klamy nebo zkreslené vidění. Svět je plný zrádných vjemů, které mohou náš mozek dost napálit. Pokud jim ale porozumíme, dokážeme je snadněji prokouknout, ať už budeme doma nebo na večírku. KAPITOLA III: ČITÍ A VNÍMÁNÍ: 5. Čití a vnímání 6. Homunkulus 7. Kdo vnímá, ten věří (právě sledujete) KAPITOLA IV: STAVY VĚDOMÍ 8. Vědomí
Psychologie: HomunkulusJe to odporné stvoření, které děsí děti ve snech? Záporák z Fullmetal Alchemist? Ne, takto vypadáte tam uvnitř, tedy pokud jde o vaše vnímání světa. Pokud ale porozumíte svým smyslům, možná zjistíte, že jste ve skutečnosti dosti pozoruhodná bytost, která toho o sobě stále hodně neví. KAPITOLA III: ČITÍ A VNÍMÁNÍ: 5. Čití a vnímání 6. Homunkulus (právě sledujete) 7. Kdo vnímá ten věří Poznámky z videa: MSG je v USA používaná zkratka pro glutamát sodný. Nepředstavujte si homunkula je dokonalou reprezentaci funkce mozku, raději se na něj dívejte jako na obecný koncepční nástroj k pochopení vztahů mezi mozkem a našimi smysly a jako historický ukazatel toho, jak jsme začali chápat fyzické vlastnosti mysli. Měli bychom si uvědomit, že definice synestézie není konečná. Někteří vědci řekli, že jev je tak subjektivní, že ho nelze správně vědecky popsat. My si myslíme, že to nebude tak těžké, ale měli byste vědět, že existují i jiné způsoby, jak definovat tento koncept, který se vyplatí zkoumat. Například, někteří „synestetové“ zažívají barvy, když slyší nebo vidí písmena nebo číslice, což zrovna neodpovídá prosté definici, kterou jsme zde uvedli. Takže si o tom přečtěte (a zažijte hezké barvy, pokud budete mít štěstí). Také se podívejte na přidružená videa od SciShow Psych o synestézii a neetickém pokusu s opičkami. KANÁL CRASHCOURSE MŮŽETE FINANČNĚ PODPOŘIT I NA PATREONU. KAŽDÝM DOLAREM DĚLÁTE UČENÍ ZDARMA JEŠTĚ DOSTUPNĚJŠÍ.
Psychologie: Počitky a čitíCo má společného corgi, šerbet a děsivý klaun? V dnešním díle se zaměříme na to, jak vnímáte svět kolem sebe a jak mozek všechny tyto vjemy zpracovává, ať už správně nebo ne. Zároveň zajistíte, jestli trpíte formou barvosleposti a jak se říká neschopnosti poznat se v zrcadle. A ne, ranní opice to není. KAPITOLA III: ČITÍ A VNÍMÁNÍ: 5. Čití a vnímání (právě sledujete) 6. Homunkulus 7. Kdo vnimá, ten věří Poznámky z videa: O oblasti vnímání obličeje – Zvýrazněná oblast zahrnuje vřetenovitý závit, který je údajně zásadně zapojen do čivosti tváře. Studie fRMI však naznačují, že jsou zapojeny i další oblasti, včetně týlního laloku, amygdaly a dalších. Vysvětlivky: O šerbetu – častější výraz je možná sorbet (dezert z ovoce a cukru). Šerbet má však přidané ještě malé množství tuku (obvykle do 2 %).
Psychologie: Poznejte svůj mozekZnáte podivuhodný případ Phinease Gage? Muže, kterému ocelová tyč změnila celý život? Phineas se stal vzorovým příkladem pro to, co se stane, když si budete s mozkem zahrávat. Proto přišel čas pořádně poznat vašeho Pána. KAPITOLA II: ANATOMIE NERVOVÉHO SYSTÉMU: 3. Chemická mysl 4. Poznejte svůj mozek (právě sledujete) KAPITOLA III: ČITÍ A VNÍMÁNÍ 5. Čití a vnímání Vysvětlivky: morfologie – věda, která se zabývá tvary Profesor X – telepat a mentor komiksových superhrdinů jménem X-meni Cujo – zuřivý pes ze stejnojmenné knihy Stephena Kinga Stínové divadlo – představení, při němž různým prokládáním svých rukou a prstů vytvoříte na osvětlenou plochu stín, který má obvykle podobu nějakého zvířete (pták, pes, zajíc apod...) Poznámky z videa: Periferní nervový systém zahrnuje smyslové i motorické neurony, které se nacházejí také v centrálním nervovém systému. Oba systémy obsahují určité buňky bez neuronů (neuroglie), které neuronům v mnoha ohledech pomáhají. O hemisférách – Nelze říci, že lateralizace mozku nesouvisí s dominantní rukou nebo hemisférami, ale jde o to, že tyto vztahy mohou být poněkud složité a stále se snažíme na spoustu věcí přijít. Přestože jsme zdůraznili specializaci různých struktur mozku, měli byste si vždy pamatovat, že celá tato struktura je integrovaný systém, který spolupracuje.
Psychologie: Chemická myslNáš mozek je chemický koktejl všeho možného. Díky nervovým spojením cítíte, vidíte, slyšíte a víte, že jakmile sáhnete na tu rozžhavenou plotnu, nebude zrovna nejlepší nápad se jí znovu někdy dotýkat. A tak začneme s těmi nejmenšími částmi našeho mozku – neurony. KAPITOLA II: ANATOMIE NERVOVÉHO SYSTÉMU: 3. Chemická mysl (právě sledujete) 4. Poznejte svůj mozek Vysvětlivky: Plačící anděl – prastará rasa humanoidů ze seriálu Doctor Who Dendrit – pochází z řeckého slova dendrom, tedy strom Nešahaná – hra, při které narušujete osobní prostor člověka tím, že se ho (nebo jeho osobních věcí) téměř dotýkáte, což vyvolá u oběti velmi podrážděnou reakci
Proč vznikají studie na to, co už víme?Určitě už jste četli články o různých studiích a zamysleli jste se nad tím, proč proboha někdo vyhazoval spoustu peněz za nějakou studii, když výsledek je úplně jasný. Zdá se, že problém nebude pouze na straně amerických vědců, ale jistou roli hraje i vaše vnímání minulosti poté, co už výsledek znáte. Víte o někom, kdo touto iluzí trpí poměrně hodně? Iluzí zpětného pohledu se zabývá i druhý díl Rychlokurzu psychologie.
Co způsobuje zmrznutí mozku?Máme tu léto a s ním i období zmrzlin. Zmrzlin, které často sníme až moc rychle – a pak nám zamrzne mozek. Co ale tuto bolest způsobuje? Na to odpovídá Hank Green.
Psychologie: Výzkum a experimentování #2Představte si, že jste Karel a vůně kávy vás znervózní. Nebo že jste Bob a po týden staré pizze začněte vidět pásovce střílející lasery. Znamená to, že je káva špatná a stará pizza jedovatá? Ne tak docela. Na získání nezaujatých výsledků je třeba výzkum a experimentování. KAPITOLA I: HISTORIE A VÝZKUM: 1. Úvod do psychologie 2. Výzkum a experimentování (právě sledujete) KAPITOLA II: ANATOMIE NERVOVÉHO SYSTÉMU 3. Chemická mysl
Může vzniknout černá díra ze světla?Vznik černé díry stojí na Einsteinově rovnici E = mc². Ale co kdybychom chtěli místo hmoty pohltit světlo? Kolik světla bychom potřebovali? Schválně zkuste hádat. A přidejte. Hodně přidejte.
Co je to obrácená psychologie?Obrácenou psychologii možná znáte jako situaci z animáčů, ale ve skutečnosti jde o překvapivě účinnou techniku, která funguje i na skutečné lidi všech věkových kategorií. Vysvětlivky: Corn dog – párek v těstíčku z kukuřičné mouky Ambulantní pacient – pacient, který nevyžaduje intenzitu péče poskytované během hospitalizace Zdroje
Rychlokurz psychologie: Úvod pro zobáky #1Používat mozek je umění, zkoumat ho už je věda. Hank Green vás v poutavém rychlokurzu psychologie poučí o jejím fungování, poodhalí její tajemství a prozradí, jak fungují různé nemoci, poruchy, inteligence i vaše osobnost. Tento kurz je určen pro všechny, kteří nechtějí zůstat vědomostně na místě. KAPITOLA I: HISTORIE A VÝZKUM: 1. Úvod do psychologie (právě sledujete) 2. Výzkum a experimentování Vysvětlivky: Integrativní – psychoterapeutický směr, který se snaží ke každému pacientu přistupovat individuálně skrze nejrůznější léčebné metody, teorie a přístupy.
Jak na nás působí podivně uspokojivá videa?Možná znáte ta videa, od kterých nemůžete z nějakého důvodu odtrhnout oči. Ta, ve kterých je nějaká činnost vykonaná tak dokonale, že nad tím upustíte slinu. To jsou totiž takzvaná podivně uspokojivá videa. SciShow Psych: Vážně ovlivňuje meditace váš mozek? Stroj hnětající silikon Podivně uspokojivé video Zdroje: Plynutí Efektivita a snaha mít věci hotové Proč jsou podivně uspokojivá videa uspokojivá? Dokončené a nedokončené úkoly Pamatování si nesplněných úkolů Upřednostňování křivek Všímání si symetrie Vzorce působící na mozek Předvídatelné události
Vážně ovlivňuje meditace váš mozek?Za meditaci se dnes považuje leccos uklidňujícího a dalo by se říct, že alespoň v západní kultuře je považována za novodobý trend. Ale ať už ji máte v oblibě nebo ne, vědci přišli s pár zajímavými postřehy o jejím vlivu na mozek, které by váš pohled na ni mohly změnit. Studie: Výhody všímavosti Funkce různých mozkových vln Meditativní disciplíny a západní psychologie Regulace pozornosti a monitorování při meditaci Meditační programy na psychologický stres a pohodu Meditace soucitu mění mozek Potenciální věkově vzdorující účinky dlouhodobé meditace na atrofii šedé hmoty Systematické hodnocení neurobiologických a klinických vlastností meditace všímavosti Neurověda meditace všímavosti
Vážně můžete věřit svým živým vzpomínkám?Je celkem logické si myslet, že vaše živé vzpomínky budou po čase velice přesné, a dokonce si budete pamatovat více věcí správně než u vzpominek obyčejnějších. No, tenhle postoj byste měli možná ještě zvážit.