Vážně ovlivňuje meditace váš mozek?SciShow Psych

Slovo „meditace“ možná připomíná jógu, zvonkohru a očistné kúry, ale není to nějaký nový trend. Meditace byla součástí různých kulturních a náboženských praktik tisíce let a nejstarší písemné záznamy pocházejí z Indie 1500 let před Kristem. Kliničtí psychologové a neurovědci se snaží přijít na to, jak ovlivňuje naši mysl a mozek. Meditaci se dnes na západě dostává velké pozornosti, stává se z ní ale termín pro kde co a bohaté dějiny a tradice mohou být pomotány nebo zapomenuty.

Většina výzkumu psychologie a neurovědy se tedy zaměřuje na meditaci všímavosti. Během sezení meditace všímavosti se lidé tiše soustředí na jednu věc, jako je jejich dýchání. A když jim myšlenky začnou odbíhat k přítelkyním nebo úkolům, začnou se opět soustředit, aniž by si vyčítali rozptýlení. Cílem je docílit návyku všímavosti. Jde v podstatě o prožívání tohoto okamžiku a nebát se budoucnosti nebo lpět na minulosti.

A zdá se, že to má na mozek očistný účinek. Například výzkum v malých skupin zjistil, že pravidelná meditace zlepší soustředění. Lidé, kteří meditují pravidelně alespoň několik týdnů, mají vyšší skóre v testech pozornosti než nemeditující, třeba když mají rychle dokončit těžké puzzle nebo hru, která vás má nachytat. A lidé, kteří se mají za všímavé, měli větší kognitivní flexibilitu. Byli si tedy vědomi, že je štve to blbé těžké puzzle, které jim vědec zadal.

Vědci také zjistili, že lidé praktikující meditaci všímavosti jsou méně emocionálně reaktivní. Nejsou tak moc ovlivněni zneklidňujícími obrazy a mohou lépe ovládat své emoce na věci. Třeba nekřičí, když jim kočka skočí na klávesnici, ale spíše se zasmějí. V jedné studii se 20 nově meditujících účastnilo 10denního intenzivního semináře. Ihned poté řekli, že mají méně příznaků deprese a strávili méně času přemítáním, tedy myšlením na znepokojující věci.

Další malé studie zjistily, že meditace prospívá při duševních nemocích, hlavně u úzkostných poruch a depresí. Všímavost by mohla napomoct obecnému blahu, jako je snížení stresu v práci a školách, ale může pomoct i jako terapie. Ještě ale není hotovo. Velká část této studie měla málo účastníků. A nemáme žádné dlouhodobé studie, které by sledovaly subjekty týdny a roky poté, co začaly cvičit všímavost, a kde by vědci zkoušeli více proměnných.

Vypadá to, že by meditace mohla prospívat vaší mysli. Ale ovlivňuje i váš mozek? Váš mozek funguje díky elektrochemii, vaše neurony komunikují elektrickými signály. Všechny ty neurony mohou vést k velmi jasným elektrickým vzorcům, zvaným nervové oscilace neboli mozkové vlny. Na základě chování vašeho mozku vznikají různé měřitelné vlnové modely.

EEG studie zaznamenávající elektrickou aktivitu mozku přes lebku zjistily, že mozky meditujících lidí mají zvýšenou aktivitu alfa a theta vln. Tato aktivita se pojí s tišícími věcmi, jako je venčení psa nebo snění ve třídě. A fMRI studie, která měří průtok krve v různých částech mozku, zjistila aktivaci v kortikálních mozkových oblastech ve vnější vrstvě mozku. Tyto oblasti spravují kognitivní funkce vyššího řádu, jako je plánování, rozhodování a řízení emocí. Vědci si vlastně myslí, že meditace může způsobit i dlouhodobé změny mozku díky fMRI studiím pravidelně meditujících, jako buddhistických mnichů.

Tibetští mniši, kteří pravidelně meditují o soucitu, prokázali zvýšenou aktivitu v insule, mozkové oblasti spojené s detekcí emocí a vytvářením fyzické reakce na tyto emoce. Také když se zaměří na lásku k jiným lidem nebo jsou vystaveni podnětným emocím, jako je smutné dítě s rozbitou hračkou, mají vyšší aktivitu v spánkové parietální oblasti, která je spojena s empatií. Někteří vědci si myslí, že pravidelná meditace ochrání mozek před stárnutím.

Váš mozek se skládá z šedé kůry, což jsou většinou těla buněk a bílá kůra, což je hlavně rozvětvená část neuronů spojená s jinými oblastmi mozku. Množství šedé kůry může mít vliv na paměť nebo inteligenci a se stárnutím se množství šedé kůry zmenšuje. Ale jedna studie se 100 lidmi zjistila, že dlouho meditující ztratili s věkem méně šedé kůry oproti nemeditujícím. Ale tyto neurovědecké studie nejsou dokonalé, ať už kvůli málo účastníkům, nebo krátkému času.

Nelze z nich tak vyvozovat žádné definitivní závěry. Koneckonců to, jak medituje tibetský mnich, nebude stejné, jako když medituje americký středoškolák, což může vést k odlišným výsledkům. Takže i když je výzkum slibný a vědci si myslí, že všímavost má pro váš mozek minimálně nějaké výhody, stále toho moc nevíme. Překlad: Kara www.videacesky.cz