Těmto čtyřem lžím jsem věřil

Thumbnail play icon
70 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:25
Počet zobrazení:1 374
Navzdory trochu clickbaitovému titulku nám známý popularizátor vědy Hank Green nabídne zajímavou analýzu svých vlastních kognitivních zkreslení a na čtyřech příkladech ukáže, jak složité je pohybovat se v informační krajině internetu. A že jsme všichni jenom lidi. Více Hanka můžete na našem webu najít třeba v některých videích kanálů SciShow a SciShowPsych.

Přepis titulků

Ahoj Johne. Před pár měsíci jsem se pustil do projektu. Rozhodl jsem se sledovat všechny příklady toho, že jsem něčemu uvěřil a později zjistil, že to, čemu jsem věřil, buď nebylo docela pravda, nebo to bylo úplně špatně. A dnes, i když se za to trochu stydím, ale je to podle mě užitečné, čtyři takové případy popíšu. Začnu tím, co bylo nejvíce nesprávné.

Je to graf, který zobrazuje cenu nájmu a příjem domácností. Viděl jsem to video na TikToku, je k tomu písnička a ukazuje, jak se od 90. let prudce rozcházejí nájmy a příjmy. Odpovídá to mému chápání toho vývoje a sice mě šokovalo, jak velký ten rozdíl je, ale nezpochybnil jsem to. Ovšem ukázalo se, že tvrzení o úpravě o inflaci není pravdivé. V tomto grafu byl příjem upraven o inflaci, ale cena nájmu ne. A to je hlavní důvod pro ten zobrazený rozdíl.

Můžu jen spekulovat, jak ten graf vznikl, odhaduju, že to byla chyba. Na začátku vznikl chybný graf, který se virálně šířil, protože ukazoval něco dramatického. Více šokující věc bude virálnější. Kdyby jiný graf také ukazoval rozdíl, ale ne tak výrazný, nebude mít tolik zhlédnutí. Tipuji, že to byla chyba, která se jednou rozšířila, a potom ji lidé šířili dál, protože viděli, že to má na sítích úspěch.

Užitečnější je sledovat procenta příjmu vydaná na nájem, ta se od roku 2000 zvýšila docela o dost, aby v letech 2022 a 2023 přímo vystřelila. Takže nějaký základ to má. A samozřejmě se to hodně liší podle místa. Je užitečné vědět, že tam, kde byl nárůst největší, žije také nejvíce lidí bez domova.

Hodně slyšíme, že bezdomovectví je způsobeno nejrůznějšími důvody, ale je to problém nedostatku bydlení. Když je někde více lidí než bytů, výrazně roste cena bydlení a lidé s nejmenšími příjmy skončí na ulici. Bezdomovectví je způsobené nedostatkem bydlení, prosazujte výstavbu. Druhý případ: Na Twitteru byla nedávno bouře, Jane Goodall prosazovala snížení světové populace na 500 milionů lidí.

Já jsem tomu věřil, protože vím, že starší environmentalisté často prosazují snižování populace. A nelíbilo se mi to. Uznávám, že planeta neuživí nekonečno lidí, ale vidíme, že růst populace zpomaluje, když lidé žijí ve spravedlivějších společnostech a mají více zdrojů. Pojďme se zaměřit na tohle. Kdežto aktivní činnost „snižování“ je pro mě varovným signálem. Lidé by měli rozhodovat o svém osudu, ne být odkázáni na rozhodnutí lidí zvenčí.

Našel jsem si tweet, který jsem viděl. Podle něj řekla: „Problémy světa můžeme vyřešit, když snížíme světovou populaci na úroveň z před 500 lety.“ Jenže to ona nikdy neřekla. O pár měsíců později jsem to hledal, když někdo mluvil hezky o Jane Goodall a já: „Ale tvrdila tamto.“ Nevadilo mi přijmout tu věc pro sebe, ale když jsem to říkal někomu jinému, neměl jsem z toho dobrý pocit. Tak jsem si to radši zkontroloval.

A tady je klip toho, co řekla. Nemůžeme ignorovat růst světové populace, protože to je kořenem tolika dalších problémů. Všechny ty problémy by neexistovaly, kdyby velikost naší populace odpovídala číslům z před 500 lety. A tady je klip toho, co říkala těsně předtím. Když nedokážeme zlepšit životy těch lidí, nemáme šanci zachránit šimpanze. Nefungovalo by to.

Proto v roce 1994 spustil Institut Jane Goodall program „Take care“ neboli Takari ve 12 vesnicích kolem malého národního parku Gombe. Ne že by pár arogantních bělochů nakráčelo do chudé africké vesnice a vysvětlilo jim, co je potřeba udělat. Jde o pečlivě vybranou skupinku osmi místních Tanzaňanů, kteří vesnice navštěvují a ptají se, jak bychom jim podle nich mohli pomoct.

A to je všechno pravda, tyhle věci někdo slyšel, vyvodil z toho závěry a tyhle závěry potom vložil do úst přímo Jane Goodall, ačkoliv to nikdy neřekla. Implikace řečeného vnímáme subjektivně, podle mě to tak nemyslela. Třetí případ: Jon Stewart je člověk, kterému důvěřuju, a tady je klip Jona Stewarta, který mluví o daních v USA. Určitě máme největší daně na světě. Kolik to máme?

Vážně? Průměrná daňová zátěž je 8 %? U sledování jsem si říkal, že je to míň, než bych čekal. Ale vidím něco, co ladí s mým chápáním světa, říká to někdo, komu důvěřuji, tak jsem to přešel. Pak jsem narazil na TikToku na chlápka, co vysvětlil, že to není pravda. A vážně to není pravda. Měl jsem to vědět. Já vím, že průměrná daňová zátěž v USA je 25 %. Četl jsem o tom hodněkrát.

Ale je to složitější. To je průměrné zdanění sezdaného páru se dvěma dětmi, kde vydělává jeden rodič. Pokud vám to připadá hodně specifické, máte pravdu. Mluvil i o DPH, dani z majetku, z paliva… To se do těch 8 % nepočítá, šlo jen o daň z příjmu pro zmiňovaný průměrný sezdaný pár. Tak většina rodin v USA nevypadá. Navíc to konkrétně bylo zdanění té domácnosti během pandemie. Tehdy dávala vláda rodinám peníze, což se počítalo jako vrácení peněz z daní, čímž se ta skutečná zátěž snížila.

To je trochu divné. Zdanění 8 % je tak nízké, že všichni nad hranicí chudoby ví, že platí na daních mnohem více. Každý měsíc to vidí na výplatnici. Zdá se divné používat tuhle statistiku. I proto, že v přepočtu na procento HDP je naše daňová zátěž poměrně nízká. Není potřeba si to vymýšlet. A teď poslední. Je to chuťovka. Chci jen ukázat, jak je to složité. Jsem fanouškem Národního úřadu pro oceán a atmosféru, NOAA.

Dodává data o přírodních katastrofách, které způsobují škody za víc než miliardu dolarů. Tento graf z jeho dat vytvořila redakce Scientific American. Když jsem si to prohlédnul, řekl mi mozek: „Hele, kolik škody páchá změna klimatu.“ Ale to NOAA ani ten článek netvrdí. Tvrdil to můj mozek. A také lidé na Twitteru. Neměl jsem proč tu interpretaci zpochybnit. Nebo si všimnout, že článek není o tom, jak změna klimatu působí víc katastrof, šlo o to, že se musíme lépe připravit na zvládání těch katastrof.

Ale diskuze na Twitteru se vedla o tom, že změna klimatu zvyšuje počet velkých katastrof. A pak další lidé na Twitteru vysvětlovali, že NOAA a Scientific American nám lžou. Když jsem si přečetl jejich argumenty, došlo mi, že mají pravdu. Od roku 1980 se počet obyvatel USA zvýšil z 230 milionů na 340 milionů. Tito lidé pracují, nakupují, chodí do školy, žijí v domech a nakupují na Amazonu.

To všechno vyžaduje budovy. Čísla toho úřadu jsou upravená o inflaci, ale nezohledňují fakt, že více než polovina budov v USA byla postavena po roce 1980. Tento graf lépe reflektuje celkovou hodnotu budov v USA než přírodní katastrofy. A je hrůza, že NOAA a Scientific American, dvě tak respektované instituce, ta data tak zkreslují.

Jenže to nedělají! Lidé na Twitteru to zkreslili, tvrdili, že to ukazuje něco jiného, načež lidé to zkreslení připsali NOAA a Scientific American. A Johne, budu upřímný, já si to neuvědomil, dokud jsem neudělal tohle video. Musel jsem tuhle část natočit znovu a mezitím jsem se nechal ostříhat.

Nejprve jsem věřil lži, kterou mi řekl můj mozek při pohledu na graf, který neukazoval to, co jsem si myslel, totiž že jediný důvod pro nárůst je změna klimatu. Částečně to pravda je, ale ne úplně. A potom jsem uvěřil lži, co mi řekli lidé na Twitteru, že mi to netvrdil můj mozek ani jiní uživatelé Twitteru, ale že mi tu lež vypráví vláda a Scientific American. Možná nepřibývá katastrof…

Ale přibývá. Hlavně průtrží mračen a vln veder. Johne, nelíbí se mi to. Poznámka: Všechny čtyři případy jsou misinformace z progresivnějších zdrojů. To je chyba ve výběru vzorku, jde o nepravdy, kterým jsem uvěřil já, a já budu méně skeptický k věcem, se kterými souzním. Je to nepříjemné, možná to lidé pochopí špatně, ale zkusím se s tím vyrovnat. Asi málo našich diváků věří, že jsou misinformace větší problém na levici než na pravici. A data jim dávají za pravdu.

Poslední poznámka: Mám radost z toho výběru, jsou tam příklady různého stupně a druhu nepravdy. Máme tu špatný graf, účelově vybraná data, špatně přiřazený citát a fakt, který říká něco jiného, než se zdá. Někdo o internetu říkal, že je to náročná informační krajina. A ano. Je to pravda. Připadám si, že mi to docela jde, a stejně v tom pořád selhávám.

Když s něčím nesouhlasím, hned si to běžím ověřit, ale nedělám to u věcí, které jsou v souladu s mým chápáním světa. To je zkreslení, se kterým se musíme vyrovnat všichni. Ano, někdy si říkám, co na tom záleží? Co záleží na tom, že někdo tvrdí, že graf ukazuje něco jiného? Nebo když nějaký graf lidi navádí k aktivitě, aby prosazovali změnu, kterou bych si ve své zemi přál, co záleží na tom, že ten graf není správně?

A myslím, že tak uvažuje hodně lidí. Vidí to tak hodně lidí, kteří se mnou v mnohém nesouhlasí. Ale pro mou identitu, pro moje hledisko a mou činnost se musím co nejvíce snažit hledat pravdu a obhajovat ji. A stimuly doporučovacích algoritmů na sociálních sítích nám to všem ztěžují. A já nevím, co s tím dělat. Kromě toho, že se budu hodně snažit hledat a obhajovat pravdu.

A taky se v tomhle roce, který bude špatný, musím snažit trávit co nejvíc času venku. Překlad: jesterka www.videacesky.cz

Komentáře (0)

Zrušit a napsat nový komentář