Psychologie: Změněné stavyRychlokurz
Už jste někdy vyzkoušeli nějaké drogy? A věříte na hypnózu? Nebo jste někdy trpěli kvůli nějaké nemoci či nehodě halucinacemi? To vše spadá pod třetí stav vědomí – tzv. změněný stav. V tomto díle se dozvíte, jak drogy fungují v lidském organismu, jak ho můžou nenávratně poškodit, jestli je možné někoho donutit jednat proti jeho vůli a jaká slavná osobnost vytloukala svou závislost na heroinu kokainem.
Sledujte Rychlokurzy i na Facebooku!
EPIZODA O SYNAPSÍCH A NEUROTRANSMITERECH:
KAPITOLA IV: STAVY VĚDOMÍ
8. Vědomí
10. Změněné stavy (právě sledujete)
Vysvětlivky:
Skleněná harmonika – hudební nástroj, kdy třením navlhčených prstů po okraji točících se misek vytváříte různé melodie
Poznámky z videa:
LSD jako halucinogen byl vyvinut náhodou v roce 1938 švýcarským chemikem Albertem Hofmannem. Je zajímavé, že vývoj řady moderních legálních psychofarmaceutických léků, jako je lithium na bipolární poruchu nebo chloropromazin na schizofrenii, začal také náhodnými objevy.
Přepis titulků
A mnoho těchto okouzlených pacientů se cítilo lépe, ale ne kvůli magnetismu nebo bůhvíčemu. Mesmer nechtěně používal léčivou sílu sugesce. Mimo jeho magnetického šejdířství ostatní lékaři neocenili Mesmerovu kýčovitou slabost pro nošení kápí a hraní éterické hudby na skleněnou harmoniku, a tak byl zdiskreditován.
Byli tedy jeho pacienti jen naivní idioti, nebo nám něco uniká? Dříve jsme si řekli, že vědomí je naše povědomí o nás a našem prostředí a že funguje téměř po celou dobu našeho bdění, a i když spíme a sníme. Hypnóza nám dobře ukazuje změněný stav vědomí, když jste klinicky zcela při vědomí, ale zároveň ne v normálním stavu bdění.
Jako člověk, který se považuje za produkt pouze jednoho z mnoha stavů vědomí – toho, ve kterém nyní jsem – bychom měli také zmínit, jak strašně divné to je. Můj mozek má další ozubená kola, do kterých zapadává a kdy už nejsem v jistém smyslu sám sebou. Změněné stavy mohou také zahrnovat halucinace a účinky psychoaktivních drog, ale tyto stavy nejsou tak vzácné, jak se zdá. Ve skutečnosti jste už sami zažili změněný stav, i když jste neměli zakázanou drogu nebo nebyli na kýčovité večeři, kde hlavním číslem byl zářivý turban.
ZMĚNĚNÉ STAVY Osobní názory na Mesnera stranou. Řekneme si pár důležitých faktů a omylů o hypnóze. Nejprve vymezme hypnózu jako klidný stav podobný transu, během kterého máte sklon ke zvýšené pozornosti a kdy jste otevřenější sugesci.
Tento jev byl pozorován u mnoha empiricky přísných studií a byl používán u léčby stresu a úzkosti, úbytku váhy a chronické bolesti. Ale měli byste si uvědomit, že i když jste při hypnóze otevřenější sugesci, neztrácíte kontrolu nad svým chováním. Takže na rozdíl od Manchurianského kandidáta nebo Zoolandera vás hypnóza nemůže donutit jednat proti vaší vůli: skočit z budovy, vyloupit koblihárnu nebo někoho zabít. Hypnóza také není spolehlivý způsob, jak si vybavit hluboce pohřbené vzpomínky.
Neuchováváme všechny naše zkušenosti. Trvale ukládáme jen některé z nich, a i ty se můžou časem změnit. O tom ale až v nadcházející lekci. A pouze asi 20 procent z nás je vysoce zhypnotizovatelných. To jsou lidé, které hypnotizér donutí usmát se nad vůní zkyslého mléka, když si mysleli, že jde o parfém. A i když vás může hypnóza více ovlivňovat, stále si nejsme jisti, co přesně představuje hypnotický stav nebo jak vzniká.
To, že pozorujeme nějaký jev, neznamená, že chápeme jeho spouštěcí mechanismy nebo to, jak funguje. Jedna teorie pohlíží na hypnózu jako na jev sociálního vlivu. Říká, že stejně jako jsou herci pohlceni intenzivní rolí, mohou se zhypnotizované subjekty stát „dobře zhypnotizovanými subjekty“, pokud věří, že hypnotizér je jako režisér soustředící jejich pozornost. Jiní vědci říkají, že to souvisí se zvláštním stavem dvojího zpracování rozděleného vědomí zvaným disociace.
Disociace je druh odloučení od okolí, které může být v rozmezí od mírného ústupu až po úplnou ztrátu pocitu sebe sama. Do určité míry to děláme všichni a často jsme si vědomi toho, co děláme. Snadno najdeme případy, kdy nám disociace pomohla, jako když čelíme nebezpečné situaci, která vyžaduje rychlou reakci a zapomenutí na své myšlenky a pocity. Hypnóza může takto zmírnit bolest, ne kouzelným tlumením receptorů bolesti, ale pomáhá nám cíleně se nestarat o bolest.
Kliničtí lékaři můžou přivést pacienta do velmi uvolněného, dobrovolného stavu, jakéhosi omámení, a poté ho dále provedou řadou pozitivních myšlenek a sugescí. V legitimní klinické hypnóze lidé nejsou nuceni k disociaci, ale spíše vám k disociaci svolují. A některým lidem to jde lépe, proto se označují jako „vysoce zhypnotizovatelní“. Je zřejmé, že v našem dvoustopém mozku se toho v daném okamžiku děje dost, a zdá se, že podle vědců nám hypnóza pomáhá využít některé tyto naše adaptivní disociační schopnosti.
Ale třeba vám zrovna nevoní být pod sugescí. Asi nejběžnějším způsobem, jak dobrovolně vstoupit do změněného stavu vědomí, je užívání drog. Většina z nás užila nějakou legální drogu. Ranní kávu, nějaký utlumovák na spaní a spousta lidí zodpovědně užívá léky na předpis i bez předpisu.
Ale u některých vzniknou problémy. Čím víc berete legální či nelegální látky, tím méně pociťujete s rostoucí tolerancí její účinky a brzy se dvě piva změní na čtyři piva nebo basu piv. To se vaše chemie v mozku přizpůsobuje účinku drogy během takzvané neuroadaptace. Poté vám bude hrozit fyzická i psychická závislost na látce, kterou si zvolíte, nebo která si zvolí vás. Nemluvě o vážných fyziologických a neurologických poškozeních, jak je tomu při nadměrném užívání alkoholu.
V pozdější epizodě si více posvítíme na vědu závislosti, ale prozatím se mrkněme na pár těchto drogových rodin a jak vás nabudí, omráčí, donutí dělat blbosti, vidět imaginární věci a obecně změní vaše vědomí. Psychoaktivní drogy jsou chemické látky, které mění vaši náladu a vnímání. Napojují se přímo na synapse mozku a napodobují funkce neurotransmiterů, také k tomu používají psychickou složku.
Využívají tedy očekávání, co by užívání látky přineslo. Kdybyste opravdu věřili, že po tequile budete agresivnější a já vám dal margaritu, vaše očekávání, že budete zlí a nakrklí, může vést vaši pěst na něčí krk. To je placebo efekt. Ať kouříme, šňupeme, požíváme nebo vpichujeme, zařazujeme drogy do tří obecných kategorií. Tlumící, povzbuzující a halucinogenní látky.
Tlumící látky, jako jsou alkohol, sedativa a opiáty, dělají, co byste řekli. Uvolňují, zpomalují tělesné funkce a potlačují nervovou činnost. Vůbec nejoblíbenějším tlumičem je alkohol. Romanopisec William S. Burroughs ho nazval „naší národní drogou“. Trocha kořalky může rozjet večírek, ale ne protože někoho povzbuzuje, spíše působí jako disinhibitor, který poškozuje oblasti úsudku mozku a snižuje sebeuvědomění a sebekontrolu. A protože alkohol narušuje tvoření vzpomínek, můžete se probudit a hledat své obočí.
Jak alkohol, i sedativa a barbituráty potlačují činnost nervového systému a mohou být předepsány ke zmírnění úzkosti či nespavosti, ale vysoké dávky mohou poškodit paměť a úsudek. A opravdu vysoké dávky nebo špatné mísení s jinými látkami jako alkohol vás zabije. Opiáty, jako z máku udělané opium a z něho odvozený morfin a heroin, fungují podobně. Potlačují nervovou činnost a zahalují mozek bezbolestným blahem.
Pokud bude mozek zaplavován opiáty, přestane uvolňovat vlastní bolest zabíjející neurotransmitery, endorfiny. Následné vysazení je obzvláště nepříjemné. Povzbuzováky nepotlačují, ale nabuzují nervovou činnost a zrychlují tělesné funkce, zvyšují vaši energii, sebevědomí a mění náladu. Mezi legální věci se zde řadí kofein, nikotin a amfetaminy na předpis, které vedou k nelegálním látkám jako pouliční amfetaminy, pervitin, extáze a kokain.
A víte, kdo miloval koks? Freud. Miloval ho tak moc, že ho rozveselil, když mu bylo ouvej, otevřel mu mysl a udělal z něj breptu, dokonce o tom v roce 1884 napsal svou první velkou publikaci Über Coca. Ve svých slavných koksových letech okolo 30. roku života věřil, že je to účinný lék na závislost na morfinu, ale – ono asi ne.
Naštěstí nechal svůj nos odfrknout a ve 40 letech od koksu upustil, aby začal kouřit doutníky o sto šest, což ho poslalo pod drn. Kokain zasahuje krevní oběh v záblesku energetické euforie, která rychle zkrouhne zásobu dopaminu, serotoninu a norepinefrinu. Metamfetamin také spouští uvolňování dopaminu. Z dílu o neurotransmiterech víte, jak tito chemičtí poslové mění náladu, emoce, pozornost a bdělost, takže když jsou nadměrně aktivovány, mohou se dočasně vyčerpat, což vyvolává rozrušené, depresivní zhroucení, které uživatelé pociťují.
Pokud ráno pijete kávu a pak vynecháte, budete zřejmě unavení, nabručení a mít bolehlav. Vynásobte tento děsný pocit například tisícem a zjistíte, proč si lidé závislí na koksu a pervitinu dávají dalšího šleha, zatímco se jejich těla a životy hroutí. Po tlumičích a povzbuzovácích tu máme halucinogeny, které jsou v různých rostlinách a houbách a syntetických formách jako LSD neboli diethylamid kyseliny lysergové.
Tyto drogy, také zvané psychedelika, zkreslují vnímání a vyvolávají smyslové obrazy, když chybí smyslový vstup, takže můžete vidět, slyšet, cítit nebo vnímat, co neexistuje. To může být docela fajn, pokud chcete hladit delfínky, ale může to i vyvolat paniku a pěkný problém by byl, kdybyste si mysleli, že máte pod kůží stonožky.
Existuje spousta způsobů, jak nedobrovolně blouznit i bez drog. Záchvaty, poranění mozku, nemoci, smyslové deprivace, horečka, stres nebo i velký zármutek a deprese způsobí neurologické poruchy, které vyvolávají všemožné halucinace. Mnoho zdravých lidí uvedlo, že zažívají v nebezpečí živé sluchové halucinace. Třeba si na lyžích zlomili koleno a chtěli spočinout ve sněhové přikrývce, ale silný, zdánlivě slyšitelný hlas jim nařídil vstávat. A je zcela běžné, že lidé, kteří přijdou o jeden smysl jako zrak nebo čich vnímají obzory a pachy, které už vnímat nedokáží, ale mozek čerpá ze starých vzpomínek, aby vytvořil halucinace, které ztrátu vykompenzují.
To jen dokazuje, že ať už jste psycholog, neurolog nebo filozof, naše různé stavy vědomí překypují bohatým a složitým světem bádání k uvažování a opět dokazují, jak chaotická a úžasná je lidská mysl. Pokud se vaše vědomí moc nezměnilo, víte, co je hypnóza a co umí a neumí, jak psychoaktivní tlumící, povzbuzující a halucinogenní drogy ovlivňují mozek a jak lze blouznit a nebrat u toho drogy.
Sledujte Rychlokurzy i na Facebooku. Odkaz v popisku. Překlad: Kara www.videacesky.cz
Komentáře (13)
Haluz (anonym)Odpovědět
11.06.2021 18:44:41
Další vědec který je žije v silném přesvědčení, ovšem o pravdivosti a správnosti veškerého vysvětlení, silně pochybuji. Jak k těm závěrům došli? Oni snad pozorovali ty procesy že je dovedou tak přesně popsat? Jak je potom možné, když teda drogy uvolňují dopamin... tak jaktože jsou ty stavy drog tak odlišné, podle teorie klíčů a zámků, by měli všechny drogy působit stejně. Ale působí diametrálně odlišně...myslím že se v tom mozku toho děje asi o 10 na 10tou více a to k čemu oni došli, je jen promile a ještě k tomu nejspíš špatně.. Ale tváří se jako by to bylo přesně tak jak říkají...
Kalipo (anonym)Odpovědět
28.09.2020 20:44:43
Strašně mně to zajímá, ale nemůžu to dokoukat, protože za 1. má ten člověk odpudivý a nesympatický projev a za 2. ten slovní kulomet s vystříhanými pauzami mně nedá jedinou chvilku abych některé složitější informace vstřebal, jedině mačkat pauzu.
Kara (Překladatel)Odpovědět
05.10.2020 12:47:04
Hank Green má v rychlokurzu psychologie opravdu rychlejší projev, ale v následujících letech dal na zpětnou vazbu diváků a svůj výklad zpomalil, viz Crash Course History of Science. Vstřebatelnější projev má i u Crash Course Biology, kde zase působí trochu zkouřenějším dojmem. Až skončí tento kurz, rozhodně zařadím do rozvrhu pomalejší výklad. Díky za zpětnou vazbu. :)
2+3.element (anonym)Odpovědět
23.09.2020 08:21:33
Jako když Sobota vykládá fyziku.
Jef Wowes (anonym)Odpovědět
22.09.2020 20:48:28
Hrozné, kýčovité
Tvé jméno (anonym)Odpovědět
22.09.2020 20:59:38
Ne
Rýpal Obecný (anonym)Odpovědět
22.09.2020 10:03:55
Hned na začátku se dopouští významné logické chyby. Tvrdí, že Mesmer využíval sugesci, nikoli magnetismus mozku, ale ty dva pohledy se navzájem nijak nevylučují. Mozek funguje na elektrochemické bázi, kde je elektrická síla, tam je magnetismus.
Dnes jsou velkým hitem v rámci umělé inteligence Neuronové sítě využívané pro "deep learning". Slyšel jsem o pokusu nesimulovat takovou síť softwarem ale hardwarem a jedno z nejzajímavějších pozorování bylo, že ta síť se naučila využívat vlastní magnetické pole. Nebylo by proto překvapivé, kdyby i náš mozek využíval při zpracování informací vlastní magnetické pole. Tudíž tvrdit, že je to blbost, protože navenek se to projeví jako součást sugesce, svědčí o mylné představě autora, že tématu rozumí podstatně víc, než nakolik doopravdy chápe všechny souvislosti.
Tasse III. (anonym)Odpovědět
22.09.2020 10:16:25
Tady nejde ale o magnetismus jako takový, ale animální magnetismus, který Mesmer prosazoval. Věřil, že může léčit lidi přikládáním svých rukou na postižené a předávat jim své léčivé magnetické vlny. Není magnetismus jako magnetismus.
Rýpal Obecný (anonym)Odpovědět
23.09.2020 20:13:45
+Tasse III.Jak bys definoval animální magnetismus a jak magnetismus jako takový?
Když zdravotník někomu masíruje srdce, zdravotníkovo elektromagnetické pole působí na pole ošetřovaného a přiměje tak jeho srdce tlouci. Nevidíš zde působení elektromagnetického pole ve vlnách, nebo nevěříš, že to prospěje zdraví toho, komu je dělána masáž srdce?
Obávám se, že nerozumím tvému závěrečnému tvrzení. Nechceš ho podrobněji rozvést?
Tasse III. (anonym)Odpovědět
23.09.2020 22:17:19
+Rýpal ObecnýMasáž srdce není o magnetismu, ale působení opakované síly na srdeční pumpu - jako kdybys startoval klikou motor auta. Tady opravdu srovnáváš hrušky a jablka. Mesmer se pohyboval víc na esoterické úrovni léčby. Používal sugesci, která fungovala, a používal k tomu magnety, které přikládal na nemocné, a to nefungovalo. Ale sugescí tomu obě strany věřily. V tom to je. Myslel si, že objevil jedno, ale vlastně nevědomky objevil druhé.