Rychlokurz

Jsou 90. léta 19. století a filmy to začínají poprvé roztáčet. Vznikají dva revoluční vynálezy, které položí základ pro první masové předvádění filmů: kinetograf a kinetoskop. Tyto převratné vynálezy ale měly pár much, které vyžadovaly notnou dávku kreativity. KAPITOLA I: VYNALÉZÁNÍ FILMŮ: 1. Filmy jsou magické 2. První filmová kamera (právě sledujete) 3. Bratři Lumièrové

Optické klamy nebo zkreslené vidění. Svět je plný zrádných vjemů, které mohou náš mozek dost napálit. Pokud jim ale porozumíme, dokážeme je snadněji prokouknout, ať už budeme doma nebo na večírku. KAPITOLA III: ČITÍ A VNÍMÁNÍ: 5. Čití a vnímání 6. Homunkulus 7. Kdo vnímá, ten věří (právě sledujete) KAPITOLA IV: STAVY VĚDOMÍ 8. Vědomí

Filmy nás ovlivňují na každém kroku, s jejich příběhy a postavami se dokážeme ztotožnit. Dnes stojí stovky milionů dolarů a svými triky vám dokážou vzít dech. Jak ale tento multimiliardový průmysl vznikl? To zjistíte v novém rychlokurzu filmové historie. KAPITOLA I: VYNALÉZÁNÍ FILMŮ: 1. Filmy jsou magické (právě sledujete) 2. První filmová kamera 3. Bratři Lumièrové

Je to odporné stvoření, které děsí děti ve snech? Záporák z Fullmetal Alchemist? Ne, takto vypadáte tam uvnitř, tedy pokud jde o vaše vnímání světa. Pokud ale porozumíte svým smyslům, možná zjistíte, že jste ve skutečnosti dosti pozoruhodná bytost, která toho o sobě stále hodně neví. KAPITOLA III: ČITÍ A VNÍMÁNÍ: 5. Čití a vnímání 6. Homunkulus (právě sledujete) 7. Kdo vnímá ten věří Poznámky z videa: MSG je v USA používaná zkratka pro glutamát sodný. Nepředstavujte si homunkula je dokonalou reprezentaci funkce mozku, raději se na něj dívejte jako na obecný koncepční nástroj k pochopení vztahů mezi mozkem a našimi smysly a jako historický ukazatel toho, jak jsme začali chápat fyzické vlastnosti mysli. Měli bychom si uvědomit, že definice synestézie není konečná. Někteří vědci řekli, že jev je tak subjektivní, že ho nelze správně vědecky popsat. My si myslíme, že to nebude tak těžké, ale měli byste vědět, že existují i ​​jiné způsoby, jak definovat tento koncept, který se vyplatí zkoumat. Například, někteří „synestetové“ zažívají barvy, když slyší nebo vidí písmena nebo číslice, což zrovna neodpovídá prosté definici, kterou jsme zde uvedli. Takže si o tom přečtěte (a zažijte hezké barvy, pokud budete mít štěstí). Také se podívejte na přidružená videa od SciShow Psych o synestézii a neetickém pokusu s opičkami. KANÁL CRASHCOURSE MŮŽETE FINANČNĚ PODPOŘIT I NA PATREONU. KAŽDÝM DOLAREM DĚLÁTE UČENÍ ZDARMA JEŠTĚ DOSTUPNĚJŠÍ.

Co má společného corgi, šerbet a děsivý klaun? V dnešním díle se zaměříme na to, jak vnímáte svět kolem sebe a jak mozek všechny tyto vjemy zpracovává, ať už správně nebo ne. Zároveň zajistíte, jestli trpíte formou barvosleposti a jak se říká neschopnosti poznat se v zrcadle. A ne, ranní opice to není. KAPITOLA III: ČITÍ A VNÍMÁNÍ: 5. Čití a vnímání (právě sledujete) 6. Homunkulus 7. Kdo vnimá, ten věří Poznámky z videa: O oblasti vnímání obličeje – Zvýrazněná oblast zahrnuje vřetenovitý závit, který je údajně zásadně zapojen do čivosti tváře.  Studie fRMI však naznačují, že jsou zapojeny i další oblasti, včetně týlního laloku, amygdaly a dalších. Vysvětlivky: O šerbetu – častější výraz je možná sorbet (dezert z ovoce a cukru). Šerbet má však přidané ještě malé množství tuku (obvykle do 2 %).

Znáte podivuhodný případ Phinease Gage? Muže, kterému ocelová tyč změnila celý život? Phineas se stal vzorovým příkladem pro to, co se stane, když si budete s mozkem zahrávat. Proto přišel čas pořádně poznat vašeho Pána. KAPITOLA II: ANATOMIE NERVOVÉHO SYSTÉMU: 3. Chemická mysl 4. Poznejte svůj mozek (právě sledujete) KAPITOLA III: ČITÍ A VNÍMÁNÍ 5. Čití a vnímání Vysvětlivky: morfologie – věda, která se zabývá tvary Profesor X – telepat a mentor komiksových superhrdinů jménem X-meni Cujo – zuřivý pes ze stejnojmenné knihy Stephena Kinga Stínové divadlo – představení, při němž různým prokládáním svých rukou a prstů vytvoříte na osvětlenou plochu stín, který má obvykle podobu nějakého zvířete (pták, pes, zajíc apod...) Poznámky z videa: Periferní nervový systém zahrnuje smyslové i motorické neurony, které se nacházejí také v centrálním nervovém systému. Oba systémy obsahují určité buňky bez neuronů (neuroglie), které neuronům v mnoha ohledech pomáhají. O hemisférách – Nelze říci, že lateralizace mozku nesouvisí s dominantní rukou nebo hemisférami, ale jde o to, že tyto vztahy mohou být poněkud složité a stále se snažíme na spoustu věcí přijít.  Přestože jsme zdůraznili specializaci různých struktur mozku, měli byste si vždy pamatovat, že celá tato struktura je integrovaný systém, který spolupracuje.

Náš mozek je chemický koktejl všeho možného. Díky nervovým spojením cítíte, vidíte, slyšíte a víte, že jakmile sáhnete na tu rozžhavenou plotnu, nebude zrovna nejlepší nápad se jí znovu někdy dotýkat. A tak začneme s těmi nejmenšími částmi našeho mozku – neurony. KAPITOLA II: ANATOMIE NERVOVÉHO SYSTÉMU: 3. Chemická mysl (právě sledujete) 4. Poznejte svůj mozek Vysvětlivky: Plačící anděl – prastará rasa humanoidů ze seriálu Doctor Who Dendrit – pochází z řeckého slova dendrom, tedy strom Nešahaná – hra, při které narušujete osobní prostor člověka tím, že se ho (nebo jeho osobních věcí) téměř dotýkáte, což vyvolá u oběti velmi podrážděnou reakci

Představte si, že jste Karel a vůně kávy vás znervózní. Nebo že jste Bob a po týden staré pizze začněte vidět pásovce střílející lasery. Znamená to, že je káva špatná a stará pizza jedovatá? Ne tak docela. Na získání nezaujatých výsledků je třeba výzkum a experimentování. KAPITOLA I: HISTORIE A VÝZKUM: 1. Úvod do psychologie 2. Výzkum a experimentování (právě sledujete) KAPITOLA II: ANATOMIE NERVOVÉHO SYSTÉMU 3. Chemická mysl

Používat mozek je umění, zkoumat ho už je věda. Hank Green vás v poutavém rychlokurzu psychologie poučí o jejím fungování, poodhalí její tajemství a prozradí, jak fungují různé nemoci, poruchy, inteligence i vaše osobnost. Tento kurz je určen pro všechny, kteří nechtějí zůstat vědomostně na místě. KAPITOLA I: HISTORIE A VÝZKUM: 1. Úvod do psychologie (právě sledujete) 2. Výzkum a experimentování Vysvětlivky: Integrativní – psychoterapeutický směr, který se snaží ke každému pacientu přistupovat individuálně skrze nejrůznější léčebné metody, teorie a přístupy.

Co je to umělá inteligence? Jak se liší skutečnost od představ autorů knih a sci-fi filmů? Co už dokaže? A máme se jí bát? Na to vše odpoví populárně-naučná série od Crash Course.

Dnešním dílem uzavřeme sekci panteonů, a to jedním africkým. Konkrétně božstvy Jorubů, kteří žijí v Beninském zálivu. Tento komplikovaný systém víry s mnoha bohy ovlivnil mimo jiné vúdú v Karibiku a v jejich africké domovině se i přes vlivy křesťanství a islámu dodnes praktikuje.

Dnes se po delší odmlce konečně podíváme na severský panteon, tedy rodinu bohů, kteří nepatří jen do Skandinávie, svůj původ mají vlastně u Germánů. Je to rodina, která po té řecké v dnešní době s filmy o Thórovi získala asi nejvíce popularity, ale oproti Řekům můžete čekat mnohem více brutality nezaobalené do metafor a pěkných slov. Poznámka: Bohyně jménem Snotra všem anglicky mluvícím připomene slovo snot znamenající sopel, proto ji Mike označuje za bohyni rýmy.

V této epizodě si zopakujeme některé příběhy známé u nás například z knihy Eduarda Petišky, ale čeká nás i několik méně známých bohů a jako v každé božské rodině tu samozřejmě nechybí incest, požírání příbuzných a podivně narozené děti.

Dalším panteonem na řadě je ten indický. V tomto díle se to ale řádně zkomplikuje. Nejenže se jedná o bohy hinduismu, náboženství, ke kterému i dnes patří více než miliarda lidí, ale ta prastará tradice je také značně složitá. Bohové jsou verzemi jiných bohů, málokdo tady má jen dvě ruce a navrch se do toho míchají trpaslíci a démoni, tak snad vám dnešní epizoda nezamotá hlavu. Příště se můžete těšit na řecký a římský panteon.

Po ukončení oddílu mýtů o stvoření se tato série zaměří na panteony, tedy rodiny bohů. Nejprve se podíváme do Středomoří. Místo profláknutého Řecka nebo Říma si ale Mike pro začátek vybral starověký Sumer a Egypt. V příštím díle se pak můžete těšit na indický panteon.

V poslední epizodě věnované mýtům o stvoření představí Mike mýty některých indiánských kmenů Severní Ameriky, ve kterých se vztah mezi lidmi a zvířaty výrazně liší od lidské nadvlády popisované v Bibli.

Místo o stvoření života, vesmíru a vůbec bude dnes řeč podrobněji o mužích a ženách a o tom, jak jejich vztah popisuje a vysvětluje nejen Bible, ale i řecká a japonská mytologie.

V dnešním díle se od kosmických párů přesuneme k božským rodinám a všem jejich mezigeneračním sporům, které občas vedou i ke stvoření světa.

Crash Course Mytologie pokračuje v rozebírání mýtů o stvoření. Tentokrát se od vzniku z ničeho přesuneme k příběhům o vejcích, semínkách, tělních tekutinách a tak podobně. Opět nás čekají mýty z nejrůznějších koutů světa, od Afriky přes Řecko k Indii a Číně. Poznámka: Video z Crash Course Světové historie o Ašókovi a Buddhovi najdete s českými titulky přímo na YouTube.

Jak to tady celé vlastně začalo, je otázka, která lidi nepřestává zaměstnávat. Stvoření ex nihilo, tedy z ničeho, je jeden ze způsobů, jak vznik světa a vesmíru vysvětlit. Ale je to opravdu stvoření z ničeho se vší tou vodou? A proč zrovna voda? Na to dnes odpovídá Mike Rugnetta.

V této sérii z naučného kanálu Crash Course se s Mikem Rugnettou vydáme na cestu světovými mýty a legendami. Potkáme bohy, polobohy, hrdiny, nestvůry, ale i smrtelníky ze všech koutů světa. Série se zaměřuje také na podobnosti v těchto příbězích, a tak jsou díly věnované různým tématům, o kterých lidstvo vypráví už celá staletí. V prvním díle zjistíme, o co vlastně jde, jaká je definice mýtu a také jak budou vypadat další epizody.

Dnes se podíváme na další civilizaci - Mezopotámii, skoro klasické téma školního dějepisu. Zaměříme se na jejich písmo, důvody jeho vzniku, ale i na jedno z prvních literárních děl - Epos o Gilgamešovi. Nezapomeneme samozřejmě ani na Chamurapiho zákoník. Na závěr obrátíme pozornost k Asyrské říši, která se rozkládala na tomtéž prostoru.

Přinášíme vám druhý díl pořadu Crash Course - Světová historie, tentokrát o harappské kultuře, taktéž známé pod jménem kultura poříčí Indu, první skutečně vyspělé civilizaci, která dosáhla svého vrcholu přibližně 2500 let př.n.l. Ve školách se o ní ale příliš nemluví, zejména na úkor jejich souseda a obchodního partnera Mezopotámie, možná z důvodu malého množství dochovaných informací. Co všechno ale víme? Poznámka: Rosettská deska je deska obsahující text ve třech formách zápisu, v hieroglyfickém a démotickém egyptském písmu  a v řečtině, která pomohla egyptské písmo rozluštit. Touto deskou byl také inspirován stejnojmenný počítačový program k učení jazyků.

Rád bych vám dnes představil jeden zajímavý YouTube projekt - Crash Course. Jde o naučný pořad se dvěma větvemi, Biologie a Světová historie. Každá z nich by měla ve 40 dílech pokrýt základní znalosti z daného odvětví, ale nikoli klasickým školním podáním, nýbrž zábavným a obrazným způsobem. Populárnější Světovou historii přednáší John Green a Biologii jeho bratr Hank. Oba dva můžete znát z jejich populárního kanálu Vlogbrothers.