Thumbnail play icon

#2 - Harappská kulturaCrash Course - World History

Přidat do sledovaných sérií 5
89 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:308
Počet zobrazení:3 892

Přinášíme vám druhý díl pořadu Crash Course - Světová historie, tentokrát o harappské kultuře, taktéž známé pod jménem kultura poříčí Indu, první skutečně vyspělé civilizaci, která dosáhla svého vrcholu přibližně 2500 let př.n.l. Ve školách se o ní ale příliš nemluví, zejména na úkor jejich souseda a obchodního partnera Mezopotámie, možná z důvodu malého množství dochovaných informací. Co všechno ale víme? Poznámka: Rosettská deska je deska obsahující text ve třech formách zápisu, v hieroglyfickém a démotickém egyptském písmu  a v řečtině, která pomohla egyptské písmo rozluštit. Touto deskou byl také inspirován stejnojmenný počítačový program k učení jazyků.

Přepis titulků

Ahoj, já jsem John Green a tohle je "Crash Course: Světová historie". Začneme dnes otázkou. Proč jsem naživu? A taky proč nemám oči? To je lepší. Způsob, jakým odpovíme na tuhle otázku, nám zorganizuje spoustu jiných myšlenek: Jako čeho si cenit, jak se chovat, zda máme jíst maso a jestli máme odkopnout toho kluka, který je sice velmi milý, ale tak příšerně se citově váže, až si nemůže myslet, že je to atraktivní. Všechno tohle se...

Pane Greene, pane Greene, mluvíte o mně? Ano, mluvím o tobě, já z minulosti. Říkám ti, že jeden z důvodů, proč studujeme historii, je, abychom se stali méně příšerným přítelem, ale o tom více později. Dnes budeme mluvit o civilizacích, ale prvně si musíme promluvit o mluvení o civilizacích, protože je to problematické slovo. Tak problematické, že se musím otočit ke kameře dva. Jisté konglomeráty lidí jsou považovány za civilizace, zatímco řekněme nomádské kultury obvykle nejsou, pokud nejste, řekněte si to se mnou, Mongolové.

Nazváním skupiny civilizací naznačujete, že jsou ostatní skupiny necivilizované, což je v podstatě jiný způsob jak říct, že jsou to divoši či barbaři. Poznámka: Původně řecké slovo barbaři označovalo kohokoli, kdo nemluvil řecky, protože pro Řeky zněly všechny ostatní jazyky jako "bar bar bar bar bar bar". Takže v podstatě všichni tady jsme barbaři, kromě klasických učenců, což se hodí si připomenout, když mluvíme o civilizacích.

Civilizace jsou jako většina věcí, které studujeme, pouze konstrukty. Nikdo se jednoho rána neprobudil v Thébách v Egyptě a neřekl si: "Jaké krásné ráno, žiji na vrcholu egyptské civilizace." Stále to jsou ale užitečné konstrukty, zvlášť když porovnáváte jednu civilizaci s druhou. Jsou méně užitečné, když porovnáváte civilizaci s necivilizovanou skupinou, čemuž se ale pokusíme vyhnout. Ano, dostávám se k tomu, jak být dobrý přítel.

Trpělivost, rychlíku. Co je civilizace? Diagnóza civilizace je trochu jako diagnóza nemoci. Pokud máte čtyři nebo více z těchto symptomů, můžete být civilizace. Nadbytek produkce. Jakmile dokáže jeden vypěstovat dost jídla k nakrmení několika, umožňuje to stavění měst, dalšího symptomu civilizace. Také to vede ke specializaci práce, která vede k obchodu. Kdyby každý sbíral bobule, není důvod k obchodu, protože já mám bobule a ty máš bobule, ale pokud já sbírám bobule a ty vyrábíš kladiva, najednou máme proč obchodovat. Civilizace jsou také obvykle spojovány s rozvrstvením obyvatel, centrální vládou, společnými hodnotami, většinou v podobě náboženství, a písmem.

Hlavně v raných dobách byly také skoro vždy spojeny s řekami. V dnešní době prostě rozdělíte kus země horizontálně a vertikálně a postavíte město, ale před 5000 lety byly civilizace skoro vždy spojeny s řekami. Ať už je to Tigris a Eufrat, Žlutá řeka, Nil, Amazonie či Coatzacoalcos. Sakra, vedl jsem si tak dobře, než jsem se dostal k Coatzacoalcu. Coatzacoalcos.

Možná. Proč říční údolí? Jsou rovná, dobře zavlažovaná, a když se zaplavují, jsou plné půdy bohaté na živiny. Řekneme si o většině civilizací později, ale pojďme si říct o téhle, harappské kultuře, protože je moje oblíbená. Harappská kultura se nacházela v záplavové oblasti řeky Indu a Sarasvátí. Bylo to asi nejlepší místo na světě, kde mít civilizaci, protože se řeky rozvodňovaly spolehlivě dvakrát ročně, což znamenalo, že měli nejdostupnější počet kalorií na akr v podstatě na celém světě.

Víme, že harappská kultura vzkvétala před dlouhou dobou. Asi 3000 let př. n. l. Proč mi ta otázka visí doslova nad hlavou? Lidé harappské kultury ale obchodovali s Mezopotámií už asi 3500 let př. n. l. Také víme, že byla jednou z největších starověkých civilizací. Archeologové objevili přes 1500 nalezišť. Co všechno víme o téhle civilizaci? Pojďme do Thought Bubble. Všechno, co víme o harappské kultuře, pochází z archeologie, protože i když používali psaný jazyk, neumíme ho přečíst a žádná Rossetská deska nám s tím nepomůže.

Myslel jsem tu druhou, Thought Bubble. Nicméně, obě dvě by ale asi pomohly. Tady je, co víme: Měli úžasná města. Harappa a Mohendžodaro jsou neznámější s hustou mnohopatrovou zástavbou postavenou z cihel jednotné velikosti na kolmých ulicích. Nebyla to taková starověká verze Houstonu, spíš Chicaga. To znamenalo, že museli mít nějakou formu vlády a zónování, ale nevíme, co dávalo této vládě autoritu. Města byla orientována, aby chytala vítr a poskytovala přírodní klimatizaci.

A byla čistá. Většina domů byla napojena na centrální kanalizaci, která používala gravitaci na odplavení odpadu pryč z města skrz kanály, které vedly pod ulicemi. To je systém, který by jim závidělo mnoho evropských měst 18. století. V Mohendžodaru, největší veřejnou budovou nebyl chrám ani palác, ale veřejné lázně, které historici nazvali Velké lázně. Nevíme, k čemu byly používány, ale jelikož pozdější indická kultura pokládala obrovský význam na rituální očistu, základ kastovního systému, tak si někteří historici myslí, že lázně mohly být něco jako obrovský bazén na křtění.

Také obchodovali. Jednou z nejlepších věcí, které tato kultura produkovala, byly pečeti, které používali jako identifikační značky na zboží a hliněných tabulkách. Pečeti obsahovaly nápisy, které neumíme rozluštit a spoustu úžasných vzorů, mnoho představujících zvířata a příšery. Jedna z nejznámějších a nejděsivějších zobrazuje muže s asi buvolími rohy na hlavě, sedícího v tureckém sedu mezi tygrem a býkem. Netušíme, co se doopravdy děje, určitě ale můžeme říci, že to byl mocný chlap, protože toho tygra dokáže ovládat.

Jakže díky pečetím víme, že obchodovali? Protože jsme je našli v Mezopotámii, ne na území Indu. Navíc archeologové našli na území Indu věci jako bronz, který není původně z oblasti. S čím obchodovali? S bavlněným látkami. Tak fascinující objekt, že bude objektem čtyřicátého, posledního dílu této série. Ale ta nejúžasnější věc na lidech harappské kultury? Byli mírumilovní. Přestože archeologové našli přes 1500 nalezišť, našli málo důkazů o válce a téměř žádné zbraně.

Děkuji, Thought Bubble. Ok, ale než si promluvíme o fascinujícím úpadku harappské kultury, je čas na otevřený dopis. Magie! Copak pro mě dnes má tajná přihrádka? Hele, pořádné oblečení! Asi si myslela, že nejsem pořádně oblečen. Otevřený dopis historikům: Drazí historici, Velké lázně? Vážně? Velké lázně? Snažím se udělat historii fascinující a vy mně dáte pojem, který vyvolává vonné svíčky, koupelové soli a vlasové produkty Hanse Schwarzkopfa.

Vím, že někdy ty příšerně nudné názvy z historie nejsou vaše chyba, nepojmenovali jste Listy federálů, Rakousko-Uhersko či Jana Nováka. Ale když máte možnost něco pojmenovat, přijdete s Velkými lázněmi? Ne Epické lázně Mohendžodara, nebo Lázeň všech lázní, Mazáckej bazén, či Vlhká záhada Mohendžodara, nebo Mokré divy? Velké lázně? Vážně? Máte na víc. S pozdravem, John Green.

Takže, co se s těmito lidmi stalo? Tohle s nimi nestalo. Nejsou z nich současní obyvatelé této oblasti, hinduističtí Indové a muslimští Pákistánci. Tito lidé pravděpodobně přišli z Kavkazu. Místo toho se někdy kolem roku 1750 př. n. l. začala harappská kultura rozkládat, než zmizela do neznáma. Proč? Historici mají tři teorie. Zaprvé: Podmanění!

Ukázalo se, že je příšerná strategie nemít zbraně, a je možné, že lidé z údolí Indu byli úplně převálcování lidmi z Kavkazu. Zadruhé: Přírodní katastrofa! Je možné, že si přivedli vlastní zkázu zničením svého životního prostředí. Zatřetí: Zemětřesení! Nejzajímavější teorie je, že obrovské zemětřesení změnilo toky řek natolik, že hodně přítoků vyschlo. Bez vhodného zdroje vody pro zavlažování se města nedokázala udržet, takže se lidé doslova zvedli a odešli za zelenými pastvinami.

Teda, pravděpodobně ne pastvinami, protože nebyli nomádi. Spíš se prostě posunuli na jiné místo a pokračovali v zemědělství tam. Už vás ale nudím a to jsem se ještě nedostal k tomu, jak být lepší přítel/přítelkyně. To vám řeknu teď. Nevíme, proč harappská kultura skončila, ale také pořádně nevíme, proč začala. Proč ti lidé postavili města, vykopali bazény a dělali zbytečně zdobné pečeti? Byli motivováni hladem, strachem, touhou po společnosti, chtěli být blíž svým posvátným místům nebo si uvědomili, že městský život je lepší než sběr?

Přemýšlení o jejich motivaci uspořádat si život svým způsobem nám pomáhá přemýšlet o tom, jak si my uspořádáváme svoje životy. V krátkosti, hodně se citově vážeš, protože jsi poháněn strachem a potřebou po společnosti, a ona to považuje za otravné, protože je dost práce být zodpovědný sám za sebe, natož aby se starala i o tebe. A také jí tím vůbec nepomáháš a už od harappské kultury v době bronzové ke dnešnímu školnímu životu je lidský život o spolupráci.

Obchodování s látkami za bronz, společné stavění měst a spolupráce, aby člověk mohl vždy vztyčit plachty. Příští týden zamíříme sem, abychom probrali Mezopotámii, ale pokud mezitím máte nějaké otázky, nechte je v komentářích a náš tým polotrénovaných poloprofesionálů se je pokusí odpovědět. A také najdete nějaké doporučené informace dole ve infoboxu, řekl, ukazujíc na své gatě.

Děkuji za pozornost a uvidíme se příští týden. Dnešní epizodu "Crash Course" produkoval a režíroval Stan Müller. Pořad je napsán mým učitelem dějepisu ze střední Raulem Meyerem a mnou, náš grafický tým je Thought Bubble a dozor nad scénářem provádí Danica Johnson. Hláška minulého týdne byla "cheeseburger", pokud si chcete tipnout hlášku týdne, můžete v kometářích. Také můžete navrhnout budoucí hlášky týdne. Zda máte otázky k dnešnímu videu, ptejte se v komentářích, kde se je náš tým poloprofesionálních skorohistoriků pokusí odpovědět.

Děkujeme za pozornost a jak to říkáme u nás, nezapomeňte být úžasní! Překlad: miki, tombuben Korekce: fikus http://videacesky.cz/

Komentáře (19)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Ještě mohl zmínit, že Harappská kultura dala světu tantru a původní obyvatelstvo se stále uchovalo především na jihu Indie a mezi nejnižšími kastami Indie. Boj mezi Harappskou kulturou a nově příchozími je zřejmě zaznamenán i ve Védské literatuře, kde Harappové jsou líčeni jako ti zlí a démoničtí (dějiny píší vítězové) a celkově je tam popsáno kruté zacházení s poraženými i rasismus (nově příchozí měli světlejší pleť zřejmě).

220

Odpovědět

John Green stejně jako jeho bratr Hank jsou oba velice inteligentní a zajmavý lidé, kteří se snaží lidskou populaci něčemu přiučit. Jejich myšlenkové pochody jsou prostě až moc rychlé a tak mluví a mluví aby to nezapoměli. Taky mám takový "problém". Video si můžete stopnou není to perpetuum mobile, John mluví rychle, ale máte tu titulky. DFTBA

180

Odpovědět

Konečně někdo, kdo píše "perpetuum" správně. (-:

180

Odpovědět

Mne ani nevadi ta rychlost, ale hlavne ty "rádoby vtipne vložky" ..prva pulminuta je uplne zbytecna... a ty blbe "vložky" vo videu... pain in the ass

187

Odpovědět

Jojo, harappská kultura byla hodně zajímavá, mezi těmi všemi rvoucími se blátoryly působí jako zjevení i v dnešních učebnicích dějepisu (-:

190

Odpovědět

...a je to tu, minule som dostal kopu palcov dole za to že som napisal že je ten degeš rozprava tak rychlo ze polovicu veci si clovek nezapamata. Dostal som "mudre" rady typu nech si to stiahnem a spomalim v dakom playery alebo to pauzujem(čo je samozrejme uplne nelogicke)...no a tak ako som napisal, že tieto videa vobec netreba prekladat tak je to pravda,,,pretože o5 skoro nulovy prinos koli už spominanemu "moderatorovi"
btw: od toho sa vyvíja aj moje hodnotie 5*

1824

Odpovědět

Jak mluví rychle, tak chce být asi zajímavý pro "cool" a "awesome" sortu teen lidí. Škoda, protože podle mě tahle skupina lidí, ani takovéto video nerozklikne, taky bych uvítal pomalejší výklad, ale to by asi byl bohužel ten (pro některé nudný) dějepis.

Jinak k překladu: Překládat Adama Smithe, jako Jana Nováka, je sice hezký jako nastínění situaci okolo všednosti toho jména, ale sakra práce - Adam Smith je Adam Smith a kdo má všech pět pohromadě a má trochu povědomí o anglických jménech (jakože tady na webu to předpokládám), tak mu snad dojde, že ono jméno je dost neoriginální a není tak potřeba transformovat velikána ekonomie na nemastného hloupého Honzu : -) Ale to je jen můj osobní názor, jinak ve všem ostatním - pěkná práce ;)

1910

Odpovědět

Díky za feedback. O "překladu" toho jména do češtiny jsme docela přemýšleli, protože jen přeci, každý se ve filosofii a ekonomii nevyzná a já osobně jsem si ho musel vygooglit. (A pak jsme ho o měsíc později dělali ve škole) Původně jsem se snažil si vzpomenout na nějakou českou osobu s podobně nudným jménem, kterého by všichni měli znát, ale bohužel nikde nic. Relativně slavných Janů Nováků ale pár taky máme, někoho si tam můžeš vybrat (http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Nov%C3%A1k).
Ohledně toho, že všichni tady na webu mají přehled o anglických jménech, s tím bych moc nesouhlasil. Už jenom, že ses na tohle video podíval a navíc že, si komentoval, znamená, že jaksi vystupuješ z, dejme tomu, primárního zaměření VideaČesky, takže bych si nebyl zcela jist, že by většina lidí narážku na nudné jméno pochopila.

181

Odpovědět

+mikiquicnaJe tam dokonce i podobizna Adama Smithe... Ale použití českého ekvivalentu chápu a nebyl bych proti němu, jenže Jan Novák nijak neevokuje historickou postavu, o níž mluví. Vhodnější by bylo například Karel IV. To je nudnější jméno než A. Smith.

V tom místě je navíc nepřeložený text.

A rychlost mi nevadí. Nepřijde mito zábratné. Pokud mi něco unikne, vrátím si to, pokud by mi snad mělo utéct vše, můžu sis stáhnout titulky.

182

Odpovědět

+HrdlodusTy bys Adama Smithe podle obrázku poznal, nebo spíš, kdyby tam byla nějaká jiná osoba, poznal by si rozdíl? Jak jsem říkal, já se snažil vymyslet nějakou českou historickou postavu s nudným jménem, ale na nikoho jsem nepřišel. Češi mají samý zajímavý, jako třeba Smil Flaška z Pardubic a tak :DnMyslíš ten text "Did you know?" Tyhle nápisy, i když jsou občas naprosto geniální, se do titulků prostě nedají narvat, Johnova rychlost nás v tomto poměrně omezuje.

180

Odpovědět

Ano mluví rychle, tak, že by to trvalo 30-35 minut, kdyby mluvil normálně, ale o to nejspíš jde, upřímně, když vidíte video, který je o věci, která vás zajímá a to video má hodinu nebo půlhodiny, podíváte se na něj, nebo si řeknete, že je to douhlý a podíváte se na něj později (můj případ)? IMO je to poměrně snesitelný, ale je fakt, že všechno si prostě nezapamatuju, což je škoda..

190

Odpovědět

Tomu ta huba jede :D

180

Odpovědět

Mluvil devět minut a řekl toho tak málo. Teda řekl toho hodně, což je mě osobně na škodu, mluví příliš rychle a musím se tedy moc soustředit na titulky. Vážně lidi, co je to za potrhlou módu tyhle videa? Osobně to nechápu. Uvítal bych, kdyby trochu zklidnil. No, jak už jsem psal, z toho celého videa nevím vůbec nic, jen to, že ve městě byly lázně. Tedy Velké lázně. Potom jsem se dozvěděl, proč asi jejich civilizace.. vlastně co - ztratila se, vymřela či byla podmaněna? Takže oprava, dozvěděl jsem se, co se asi stalo. Všechny podstatné informace by se bez zbytečného kecání kolem dali říct asi za minutu, možná za dvě. Vůbec toho chlapa neznám, ale když dělá něco takového, musí být v této oblasti určitě velice vzdělaný a nechci to popírat, jen tak na mě nepůsobí. Je fajn vědět, že taková civilizace byla, ale když o ní nic nevím, nebudu devět minut kecat kolem naprosto o ničem.
Navíc mě poslední dobou čím dál více šve zrovna tohle! Ano, právě teď by se mělo mluvit o tolika věcech, ale stále se všichni zabýváme tím, co se dělo před pěti tisíci lety. Souhlasím, že je fajn znát kapku z historie, ale právě teď, právě dnes by se mělo debatovat na úplně jiná témata! Co třeba 40 epizod o dnešním světě - ekonomice (co to je, co jsou to peníze), politice (režimy, rozdělení světa za poslední století, zamyslet se nad legislativou, právem a spravedlnosti), válce (jak války za poslední století změnily svět, kdo nejčastěji bojovat (ne, Německo opravdu ne), proč se bojovalo).. tolik věcí, který by jsme měli dnes vědět, které nás dnes ovlivňují více, než nějaká Mezopotámie a pořád se mele o středověku..

187

Odpovědět

Hlavní problém je asi to, že dnešní svět a "moderní" historii nepobereš ani 40 epizodami, na to je to příliš obsáhlé a dosti kontroverzní, to si člověk musí načíst. Tyto videa prostě budou vždy spíše pro podání dějin zábavným způsobem. Což tohle zrovna splňuje.

180

Odpovědět

V určitém smyslu tě chápu. Jako studenta mě štve naprosto to samé - ve škole trávíme 90% času v dějepisu výkladem o událostech před rokem 1900, ale věci které se staly poté jsou mnohem zajímavější.
Crash Course do toho směru v jistém smyslu taky zasahuje. Johnův bratr Hank, který dělal čtyřicetidílnou Biologii momentálně dělá Crash Course o Ekologii (v pravém slova smyslu, ne v tom dnešním). John dělá jako druhou řadu Literaturu, ale nevím jak daleko s ní dojde a co vše bude probírat, zatím má jenom 5 dílů, poslední dva se zaobírali knížkou z 20. století). Co vím, tak oba týmy Crash Course pracují na další sérii, pravděpodobně plnohodnotné (zase 40) dílů, takže uvidíme co se bude dít. Hodně lidí na fórech taková témata právě navrhuje - Ekonomie, Politika, Náboženství a tak.

180

Odpovědět

Ono to bude asi tím, že historie se zpětně hodnotí až po padesáti letech...

181

Odpovědět

Zrovna kultura o které teď čtu v jedné knize do Jamese Rollinse. Rozhodně zajímavé, ikdyž by mohl s tou mluvou trochu zpomalit.

190

Odpovědět

Přesně tak. Koncept pořadu je zajímavej, ale kazí to pro mě nesympatický a příliš ukecaný moderátor. Přijde mi, že je to nějaká móda na YouTube. Skoro všichni blogeři tam melou rychlostí kulometu a často je to spíš na škodu.

188

Odpovědět

+BugHer0mne ani nevadi ta rychlost, ale hlavne tie "rádoby vtipné vložky" ..prva pulminuta je uplne zbytecna... a ty blbe "vložky" vo videu... pain in the ass

182
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK