Thumbnail play icon

#1 - Zemědělská revoluceCrash Course - World History

Přidat do sledovaných sérií 5
90 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:636
Počet zobrazení:5 879

Rád bych vám dnes představil jeden zajímavý YouTube projekt - Crash Course. Jde o naučný pořad se dvěma větvemi, Biologie a Světová historie. Každá z nich by měla ve 40 dílech pokrýt základní znalosti z daného odvětví, ale nikoli klasickým školním podáním, nýbrž zábavným a obrazným způsobem. Populárnější Světovou historii přednáší John Green a Biologii jeho bratr Hank. Oba dva můžete znát z jejich populárního kanálu Vlogbrothers.

Přepis titulků

Zdravím, učení a překvapivě atraktivní žáci, jmenuji se John Green a chtěl bych vás přivítat u "Crash Course: Světová historie". Během příštích 40 týdnů si společně povíme, jak za pouhých 15 tisíc let lidstvo přešlo od lovu a sběru... Pane Greene, pane Greene! Bude tohle v testu? Ohledně testu: Test změří, zda jste informovaný, výkonný a produktivní občan světa a bude se odehrávat ve školách, barech, nemocnicích, kolejích a svatostáncích.

Budete zkoušeni na prvních schůzkách, pracovních pohovorech a při projíždění Twitteru. Test zhodnotí vaši schopnost myslet na věci jiné než svatby celebrit, to, jestli se necháte přesvědčit prázdnými politickými řečmi, a zda dokážete dát váš život a vaši komunitu do širšího kontextu. Test bude trvat celý váš život a bude složen z milionů rozhodnutí, která, když utvoří celek, udělají váš život vaším. A bude v něm všechno.

Všechno. Já vím, takže dávejte pozor. Za pouhých 15 000 let přešli lidé od lovu a sběru k tvorbě takových nemožností, jako je letadlo, internet a cheeseburger za dvacku. Je to neobvyklá cesta, kterou nyní symbolizuji svou vlastní cestou, cestou ke kameře číslo dvě. Ahoj, kamero dvě, to jsem já, John Green. Začněme s tím cheeseburgerem. Fotky jídla! Tenhle kus masa obsahuje 490 kalorií. K získání tohoto cheeseburgeru musíte krmit, vychovat a zabíjet krávy, potom z nich získat maso, zmrazit ho a dovést ho do cílové destinace.

Taky musíte vypěstovat nějaké obilí a upravit ho tak, aby bylo bělejší než královna Alžběta I. Pak musíte podojit pár krav a proměnit jejich mléko v sýr. To ani nezmiňuji pěstování a zavařování okurek nebo slazení rajčat, drcení hořčičných semínek a tak dále. Jak jsme se u všech svatých dostali do světa, kde se něco takového vůbec dá vytvořit?

Jak je možné, že mi těch 490 kalorií prodají za tolik, kolik si s minimálním platem v USA vydělám za 11 minut? A měl bych být víc nadšený nebo znepokojený, že žiji v tomto divném světě relativního nadbytku? Pro zodpovězení těchto otázek se nemůžeme spolehnout jenom na historii, protože není mnoho dochovaných památek o většině těchto věcí. Ale díky archeologii a paleobiologii se můžeme podívat do daleké minulosti. Pojďme do Thought Bubble. Před 15 tisíci lety byli lidé sběrači a lovci.

Sběrači sbírali ovoce, ořechy a také divoké obilniny. Lov dodával jídlo pestřejší na proteiny, pokud tedy člověk našel něco, co mohl zabít. Nejlepším způsobem bylo ve starověku rybaření, což je jeden z důvodů, proč se v minulosti lidé osídlující planetu snažili přesunout k vodě a zůstat tam. Mořský život byl za a) hojný a za b) relativně bez šancí vás sníst. Přestože si často myslíme, že životy sběračů byly těžké, brutální a krátké, fosílie naznačují, že se měli docela dobře. Jejich kosti a zuby byly zdravější než u zemědělců. Antropologové, zabývající se zbylými sběrači, tvrdí, že ve skutečnosti pracovali mnohem méně než my a trávili daleko víc času uměním, hudbou, vyprávěním.

A pokud věříte antropologické klasice "Nisa", měli také mnohem více času na muckání. Co? Říkám tomu muckání. Nebudu se vám omlouvat. Je důležité poznamenat, že kultivace plodin asi nastala nezávisle během milénií na několika místech: od Afriky, přeš Čínu až po Ameriku. Používali plodiny, které rostly kolem: rýži v jižní Asii, kukuřici v Mexiku, brambory v Andách, obilí v úrodném půlměsíci, sladké brambory v Africe.

Lidé kolem světa začali opouštět sběr pro zemědělství. Jelikož tuto změnu zavedlo tolik komunit najednou, musela být dobrou volbou, přestože znamenala méně hudby a muckání. Díky, Thought Bubble. Abychom odpověděli na tuto otázku, podívejme se na výhody a nevýhody zemědělství. Výhoda: Regulovatelný zdroj potravin. Občas chytnete sucho nebo záplavy, ale pokud pěstujete a šlechtíte rostliny, aby byly zdravější, máte lepší šanci nehladovět. Nevýhoda: Abyste živili rostoucí populaci, musíte radikálně změnit prostředí planety.

Výhoda: Zvláště pokud pěstujete obilí, můžete vytvořit nadbytek, což umožňuje výstavbu měst a specializaci práce. V dnech před zemědělstvím prací všech bylo sbírání a k vytvoření 1000 kalorií jídla bylo potřeba 1000 kalorií práce. To neumožňovalo velká populační centra. Ale když máte nadbytek, zemědělství může podporovat lidi nepřímo zapojené do produkce jídla, například obchodníky. Ti zasvětí celý život zlepšení zemědělského vybavení, to zjednodušuje a zefektivňuje produkci jídla, což ve výsledku umožňuje korporaci dosáhnout zisku na tomto hamburgeru za dvacku.

Je vynikající, mimochodem. Ve skutečnosti je hrozný a dost studený. Neměl jsem ho jíst. Můžeme jen porovnat slíbené s doručeným? Díky, tohle není ono. Někteří by řekli, že velké a složité zemědělské společnosti, které mohou podporovat města a ve výsledku levné masové sendviče, nejsou nutně prospěšné planetě či jejím lidským obyvatelům, ale to se špatně vysvětluje prostřednictvím série jedniček a nul.

Výhoda: Zemědělství můžete praktikovat po celém světě, i když někde na světě je třeba rozsáhlé manipulace s prostředím, jako třeba zavlažování nebo řízené zaplavování či terasování. Nevýhoda: Zemědělství je tak náročné, že by se jednomu chtělo zotročit ostatní lidi a pak je nutit obdělávat pole za vás. Tento typ neideálního sociálního řádu bývá se zemědělstvím často spojován. Proč zemědělství vůbec nastalo?

Počkat, ještě jsme nemluvili o pastevcích. Pastevci, vždycky se na ně zapomíná. Pastevectví je dobrá alternativa sběru a zemědělství. Domestikujte zvířata a vezměte je s sebou. Výhody jsou očividné: Zaprvé, můžete být kovbojem. Zvířata poskytují maso a mléko, navíc pomáhají s přístřeškem, protože poskytují vlnu a kůži. Mínusem je, že se musíte dost stěhovat, protože vaše stádo potřebuje novou trávu, a proto je obtížné stavět města, pokud nejste Mongolové. Mimochodem, během příštích 40 týdnů často uslyšíte zobecňování zakončené větou "pokud nejste Mongolové".

Nicméně jeden z důvodů, proč se uchytilo jen v určitých částech světa, je to, že není moc zvířat, která se dají domestikovat. Máme ovce, kozy, krávy, prasata, koně, velbloudy, osly, soby, buvoly, jaky. Všechny mají jednu věc společnou: Nežijí původně v Americe. Jediné napůl užitečné zvíře z Ameriky je lama. Ne tenhle Láma, krátké a. Ano, tahle lama. Většina zvířat není pro domestikaci vhodná.

Třeba hroši jsou velcí, proto poskytují hodně masa, ale bohužel taky jedí lidi. Zebry jsou moc tvrdohlavé, medvědí srdce nelze zlomit. Sloni jsou super, ale taky jim strašně trvá rozmnožování. To mi připomíná... Je čas na otevřený dopis! Elegantní. Ale prvně se podívejme, co pro mě dnes má tajná přihrádka. Hm, je to další cheeseburger. Díky, tajná přihrádko. Dělám si srandu, za to ti neděkuji. Otevřený dopis slonům: Ahoj, sloni, jste tak roztomilí, chytří a úžasní, proč musíte být těhotní 22 měsíců?

To je šílené! A pak máte jenom jedno dítě! Kdybyste byli více jako krávy, možná by vás bylo víc než nás. Vy to asi nevíte, ale největší evoluční výhoda je být užitečný lidem. Tady je graf kraví populace a tady je graf sloní populace. Sloni, kdyby jste se vplížili do života lidí jako krávy, mohli jste použít svou sílu a inteligenci k vytvoření tajných sloních společností, konspirujících proti lidem, a mohli jste se vzbouřit, zničit nás a vytvořit super sloní svět se sloními auty a letadly a bylo by to super!

Ale ne, vy musíte být těhotní 22 měsíců a pak máte jen jedno dítě! Je to tak otravné! S pozdravem, John Green. Zpět k zemědělské revoluci a proč se stala. Historici neví přesně, protože nemáme psané záznamy, ale rádi hádají: Možná si tlak populace vyžádal zemědělství, i když to znamenalo víc práce.

Možná lidé měli více volného času experimentovat s domestikací nebo sázením jako obřadem plodnosti nebo, jak si myslí někteří historici, lidé potřebovali plodiny, aby mohli produkovat víc alkoholu. Charles Darwin, stejně jako většina vědců 19. století, věřil, že zemědělství byla náhoda: "Divoký a neobvykle dobrý výběr původních rostlin možná přilákal nějakého moudrého barbara."

Mimochodem si určitě často všimnete, že definice "barbara" bývá "ne já". Možná nejlepší teorie je, že zemědělská revoluce vůbec nebyla, ale že zemědělství vyšlo z evoluční touhy jíst více. Staří lovci/sběrači věděli, že semínko klíčí po zasazení a když najdete něco k jídlu, chcete víc. Pokud to není tohle. Pak toho chcete méně. Nějak se mně chce to vyplivnout. Mnohem lepší. První farmáři vzali nejdostupnější rostlinu, zasadili ji a začali s ní experimentovat.

Ne, protože by chtěli začít zemědělskou revoluci, ale protože si řekli: "Víte, co by bylo super? Víc jídla!" Máme důkazy, že před 13 000 lety lidé v jižním Řecku domestikovali šneky pro jídlo. V jeskyni Franchthi se nachází obrovská hromada ulit. Většina z nich je větší než ti dnešní, což naznačuje, že lidé, kteří je jedli, je šlechtili k velikosti a výživnosti. Šneci jsou výborný domestikovaný zdroj jídla, protože: a) jsou překvapivě kaloričtí, b) lehce se přenášejí, jelikož mají vlastní kufry, c) abyste je uvěznili, stačí vyškrábat menší příkop kolem jejich příbytků.

To není přímo revoluce, to jsou lidé toužící po zvýšení přísunu kalorií. Ale jedna nerevoluce vedla k jiné a najednou máte tohle, kam oko dohlédne. Mnoho historiků také tvrdí, že bez zemědělství bychom neměli špatné věci, které přicházejí s civilizací, jako patriarchát, nerovnost, válku, hladomor. A co se týče planety, zemědělství bylo jeden velký propadák. Bez něj by prostředí nebylo tolik změněno, když stavíme přehrady, kácíme lesy a poslední dobou vrtáme ropu, abychom ji přeměnili na hnojiva.

Mnoho lidí přešlo na zemědělství nezávisle, ale znamená to, že to byla správná volba? Možná ano, možná ne, nicméně tu volbu už nezměníme. A to je důvod, proč si myslím, že je důležité studovat historii. Historie nám připomíná, že revoluce nejsou události, ale spíš procesy, že po milénia lidé dělali rozhodnutí, která nezvratně tvarovala svět, v němž dnes žijeme. Stejně jako dnes děláme malá, nezvratná rozhodnutí, která lidé budoucna budou považovat za revoluce. Příští týden zamíříme do údolí řeky Indu...

Á, náš glóbus je velmi křehký jako ten pravý. Zamíříme do údolí Indu. Nasledovanou příště. "Crash Course" je produkován a režírován Stanem Müllerem. Dozor nad scénářem provádí Danica Johnson. Pořad je napsán mým učitelem dějepisu ze střední Raulem Meyerem a mnou. Náš grafický tým je Thought Bubble. Pokud si chcete tipnout hlášku týdne, můžete tak udělat v kometářích. Také můžete navrhnout budoucí hlášky týdne. Na své otázky k dnešnímu videu se ptejte v komentářích, kde se je náš tým poloprofesionálních skorohistoriků pokusí odpovědět.

Děkujeme za pozornost a jak to říkáme u nás, nezapomeňte být úžasní! Překlad: miki, tombuben Korekce: PanDan http://videacesky.cz/

Komentáře (32)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

"Největší evoluční výhoda je být užitečný lidem."

Tak to mě položilo. :D Parádní seriál a du se podívat na další, dosud přeložené díly. :)

220

Odpovědět

Skvělé. Určitě bych ocenil všechny díky. VideaČesky prosím?! :P

201

Odpovědět

*díly samozřejmě :/ :)

190

Odpovědět

Taky jste si všimli, že místo Česka je tam Československo?

181

Odpovědět

Ano, o pár řádků dole.

180

Odpovědět

Já jsem pro to, že se začalo zemědělčit, kvůli alkoholu :D

181

Odpovědět

Crash Course jako pravidelný seriál! Prosím pěkně!
Nemá přes 9,00? Nevadí!
Mluví rychle? Titulky se stíhají číst!
...
VSauce je dost dobrý, tak proč by nebylo tohle? :-)

191

Odpovědět

protoze VSauce je mnohem zajimavejsi, ma to lepe usporadane a naopak nema zbytecne (a trochu trapne) sceny

205

Odpovědět

Tohle mi připomína The Big Bang Theory a Sheldonův pořad: Fun with flags :D

191

Odpovědět

pár dílů už jsem viděl dřív na yt, ale pár věcí mi vždy uniklo... těším se na další díly

180

Odpovědět

Dalsie diely vobec nemusite prekladat(zbytocna namaha) asi so mnou nebudu vsetci suhlasit ale vec sa ma takto..v polovici som to vypol, dovod? Ten dement tak neskutocne mele tou papulou, ze aj keby je anglictina moj rodny jazyk tak by som si zo 100% mnozstva iformacii odniesol len 10% a kedze anglictina moj rodny jazyk nie je tak este menej...naozaj sa to neda stihat ani pocuvat a ani citat titulky a zaroven si z toho odniest vsetky tie zaujimave informacie...keby to malo aj o 5minut viac, ale bolo by to pomalsie tak by som si to urcite rad pozrel,,,ale takto? Dakujem neprosim!

1949

Odpovědět

Si to stáhni a zpomal v sony vegas

182

Odpovědět

víš, že se to dá pauznout? Prostě když nestíháš, tak pauzuj po každé změně titlu a nemusíš tu chodit brečet ;)

182

Odpovědět

Paráda. Byl bych rád, kdyby jste přeložili postupně všechny díly. :-)

183

Odpovědět

Ty by ses měl podívat spíš na pořad o češtině.

1914

Odpovědět

+dasbinichOpravdu? Důvod? Ve třech větách žádná chyba...

1815

Odpovědět

+dasbinichNejspíš naráží na "kdyby jste".

191

Odpovědět

Skvělé, ale mně by udělala ještě větší radost ta biologie, bude taky, prosím?

183

Odpovědět

Bohužel, v nejbližší době asi nebude, alespoň nikoli od týmu, který překládá Světovou historii. Zaprvé, momentálně jsme přeložili zatím pouze 12 dílů, z toho je jen 7 publikovatelných a produkujeme tempem přibližně 1 díl týdně. Druhý problém, možná ještě závažnější je, že biologie u sebe na YouTube nemá anglické titulky, ze kterých Světovou historii překládáme.

180

Odpovědět

mě se líbí jak dělá chytrýho a na mapě světa má Československo :D
viz 03:16

192

Odpovědět

Typická věc, které si Čech vždy všimne :) Nicméně, v Crash Course se o Československu dokonce i chvíli mluví. Ale asi až za 30 dílů :D

191

Odpovědět

skvělé, doufám, že zde budou další díly :)

181

Odpovědět

Jen takový malý dotaz, kdyby náhodou někdo věděl odpověď. Ke konci videa tam hovoří o využití ropy na umělá hnojiva- fertilizer , jak můžou vyrobit nějaký hnojivo z ropy když ropa jsou hlavně uhlovodíky a rostliny potřebují hlavně dusík aj. prvky viz. klasické vícesložkové hnojivo NPK. Věřil bych mu výrobu pesticidů, ale toto nějak se mi to nezdá.

182

Odpovědět

Opravdu jsou hnojiva vyráběná z ropy. Na internetu jsou zmínky u petrochemických společností.

181

Odpovědět

Po 4 minútach som sa už stratil, tak idem hrať radšej cs-ko.

1867

Odpovědět

To se máš čím chlubit.

183

Odpovědět

Milé.

183

Další
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK