Přijde lidstvo o práci?

LIDÉ NETŘEBA Všichni lidé se pro přežití
kdysi museli věnovat lovu nebo sběru. Lidé jsou ale chytří... lenoši. Vytvořili jsme si nástroje,
které nám usnadňují práci. Od klacků, přes pluhy,
po traktory jsme se dostali z bodu, kdy si jídlo museli obstarávat všichni, do bodu, kdy si jídlo obstarávat nemusí
skoro nikdo. Přesto ale máme nadbytek. Netýká se to jen zemědělství.


Týká se to všeho. Posledních několik tisíc let
jsme strávili budováním nástrojů, které by snížily množství fyzické práce
všeho druhu. Jsou to mechanické svaly. Silnější, spolehlivější a vytrvalejší,
než by kdy mohly být lidské svaly. Je to tak dobře. Nahrazení lidské
práce mechanickými svaly lidem umožnilo, aby se začali specializovat,
díky čemuž si všichni polepšili. I ti,
kteří se stále živí fyzickou prací. Roste díky tomu
hospodářství i životní úroveň. Někteří lidé se specializují
jako programátoři a inženýři, jejichž úkolem
je budovat mechanické mysli.

Stejně jako mechanické svaly
snížily poptávku po lidských svalech, snižují mechanické mysli
poptávku po lidské duševní práci. Nastává ekonomická revoluce.
Možná se domníváte, že jsme si jí už prošli.
Tak to ale není. Tentokrát je to jiné. FYZICKÁ PRÁCE Automatizace
ve vás asi vyvolává tuto představu. Obrovské, specializované, nákladné,
efektivní, ale neskutečně hloupé roboty, slepé vůči světu
kolem sebe i vůči vlastní práci.

Tato automatizace nás sice vystrašila,
ale nepřevzala vládu nad světem, protože se její náklady
vyplatí jen v omezených případech. Je to ale starý druh automatizace. Toto je její nový druh. Seznamte se
s Baxterem. Na rozdíl od těchto robotů, u kterých jsou potřeba kvalifikovaní
operátoři, technici a miliony dolarů, je Baxter vybaven zrakem
a umí se úkony naučit pozorováním. Stojí méně než průměrný
roční plat pracujícího člověka.

Na rozdíl od svých starších bratrů není
naprogramovaný pro jeden konkrétní úkol. Dokáže odvést
jakoukoliv práci v dosahu svých končetin. Na Baxtera by se dalo pohlížet
jako na univerzálního robota. Univerzálnost je důležitá.
Vezměte si počítače. I ty zpočátku byly
vysoce specializované a nákladné. Když se ale objevily
poměrně levné univerzální počítače, rychle pro všechno
začaly být životně důležité. Univerzální počítače snadno umí spočítat
drobné, přiřadit místa v letadle, hrát hry a cokoliv dalšího
pouhou změnou softwaru.

Díky obrovské poptávce
po počítačích všeho druhu jsou každým rokem
jak výkonnější, tak levnější. Dnešní Baxter je počítačem 80. let. Není vrcholem, ale počátkem. Přestože je Baxter pomalý, jeho hodinovými
náklady je cena elektřiny v řádu halířů. Jeho organická
konkurence oproti tomu stojí minimální mzdu. Desetina rychlosti je stále nákladově
efektivní, když stojí setinu ceny.

Přestože Baxter není
stejně inteligentní jako jiní roboti, je dost chytrý na to, aby se zhostil
mnoha zaměstnání s nízkou kvalifikací. Už jsme viděli, jak zaměstnance
nahradili i hloupější roboti než Baxter. Co v supermarketech bývalo 30 lidí, je nyní jeden člověk dohlížející
na 30 samooblužných pokladen. Nebo si vezměte
stovky tisíc baristů po světě. Brousí si na ně zuby robot barista. Váš barista možná umí připravit
dvojité mocha nevímco přímo dokonale a vy byste se nikdy
nesvěřili do rukou někoho jiného.

Milionům lidí, kteří pouze
chtějí slušné kafe, je to ale jedno. Tento robot je mimochodem
součástí obrovské sítě robotů, kteří si pamatují,
kdo jste a jaké kafe pijete, ať už jste kdekoliv.
To se může hodit. Technologickou změnu
vnímáme jako nové, drahé vymoženosti. Skutečnou změnu
ale přinášejí věci minulého desetiletí, které jsou čím dál levnější a rychlejší.


Právě k tomu nyní dochází u robotů. Protože jsou
robotické mysli schopné rozhodování, poráží lidi
při hledání zaměstnání způsobem, jakého by čistokrevný
mechanický sval nikdy nebyl schopen. KONĚ LUDDITŮ Představte si pár koní z 20. let,
kteří si povídají o technologii. První se obává, že kvůli mechanickým
svalům koně přestanou být potřeba. Druhý mu připomene,
že jim doposud všechno usnadnilo život. "Pamatuješ, jak jsme pracovali
na farmách, rozváželi poštu a cválali do bitev?

Byla to hrůza. Nové práce
ve městech jsou nádhera. S tím, kolik ve městech žije lidí,
bude pro koně víc práce než kdy dřív. I kdyby se ta vozítka ujala, objeví se pro koně nová zaměstnání,
která si ani neumíme představit." Ale vy, drahý diváku z 21. století,
víte, jak to dopadlo. Někteří koně sice stále pracují,
ale s minulostí se to nedá srovnat. Populace koní
dosáhla vrcholu v roce 1915.

Od té chvíle už jen klesala. Žádné ekonomické pravidlo neříká, že lepší technologie
vytváří lepší zaměstnání pro koně. Říct něco takového
nahlas zní překvapivě hloupě. Když ale koně vyměníte za lidi, všichni
si najednou myslí, že to zní správně. Stejně jako mechanické
svaly z hospodářství vytlačily koně, udělají to samé
mechanické mysli s lidmi. Nedojde k tomu okamžitě ani všude,
ale stane se tak v dostatečně velkém množství a dostatečně brzy na to,
aby to představovalo obrovský problém, pokud na to nebudeme připravení.


A my připravení nejsme. Stejně jako druhý kůň byste se mohli
podívat na současný stav technologie a říct si, že není možné,
aby nahradila vaši práci. Technologie se ale zlepšuje,
zlevňuje a zrychluje rychlostí, které se biologie nemůže rovnat. Stejně
jako auto značilo začátek konce pro koně, nám nyní ukazuje,
co bude následovat. AUTOMOBILY Samořídící auta nejsou záležitostí
budoucnosti.

Už po světě fungují. Samořídící auta už bez lidského
zásahu ujela sta tisíce mil podél pobřeží Kalifornie
a skrz různá města. Otázkou není, zda nahradí běžná auta,
ale jak rychle k tomu dojde. Nemusí být dokonalá.
Musí jen být lepší než my. Řidiči mimochodem jen v USA
auty zabijí 40 000 lidí ročně. Vzhledem k tomu, že samořídící
auta nemrkají, neesemeskují, neunaví se a nedělají pitomosti, je snadné
si představit, že jsou lepší než lidé, protože to tak je.


Nazývat samořídící auta běžnými auty je jako nazývat
první auta mechanickými koňmi. Auta ve všech svých podobách
tak dalece překonávají koně, že podobný název omezuje
naše představy o tom, co dokážou. Přiznejme si,
jaká ta auta skutečně jsou. Autonomní. Řešení problému přepravy
objektů z bodu A do bodu B. Normální auta velikostí odpovídají
lidem, aby je mohla přepravovat. Malinkatá autonomní auta ale mohou pracovat
ve skladištích a obrovská auta v dolech.

Přeprava představuje
kdo ví kolik pracovních pozic. Přepravní průmysl ve Spojených státech
zaměstnává asi tři miliony lidí. Když to vztáhneme na celý svět, představuje to
alespoň 70 milionů pracovních míst. Těmto pracovním místům odzvonilo. Obvykle se argumentuje tím,
že tomu zabrání odbory. Dějiny jsou ale plné pracovníků,
kteří bojovali proti technologii, která je měla nahradit.


Pracovníci vždy prohrají. Ekonomie pokaždé zvítězí. Nejrůznější
průmysly jsou značně motivovány k tomu, aby adoptovaly
autonomní automobily. Lidé pro mnoho přepravních společností
představují třetinu celkových nákladů. A to jsou jen platy. Čas a peníze stojí
i spící lidé v dálkových kamionech, nehody, neopatrnost... Pokud si myslíte,
že se jim postaví pojišťovny, hádejte co. Jejich ideálním řidičem
je někdo, kdo platí pojistné a nikdy se mu nepřihodí nehoda.


Autonomní automobily jsou na cestě a jsou první oblastí, na které většina
lidí uvidí, jak roboti mění společnost. V hospodářství je ale spousta oblastí,
kde se děje to samé, jen méně nápadně. To, co platí u autonomních aut,
bude platit u všeho. PODOBA NADCHÁZEJÍCÍCH VĚCÍ Je snadné si říct: "Technologie se vždy
zbavovala prací s nízkou kvalifikací, které by lidé stejně dělat neměli. Získají lepší kvalifikaci a začnou
zastávat práce vyžadující lepší vzdělání."

I když problém budeme ignorovat a přimějeme sto milionů lidí navíc
k vyššímu vzdělání, ani kancelářské
práce nebudou v bezpečí. Pokud je vaší pracovní náplní
sezení u monitoru, psaní a klikání, něco, co možná máte dělat právě teď,
roboti si přijdou i pro vás. Softwaroví roboti jsou jak nehmotní, tak mnohem rychlejší
a levnější než fyzičtí roboti. Když vezmeme v potaz, že jsou kancelářští pracovníci z hlediska
společností nákladnější a početnější, motivace k automatizaci je
vyšší než u prací s nízkou kvalifikací.

Přesně o to usilují
automatizační inženýři. Jsou to kvalifikovaní programátoři, jejichž úkolem je nahradit
vaši práci softwarovým robotem. Možná si myslíte, že ani ten nejchytřejší
inženýr by nevytvořil robota, který by dokázal odvést vaši práci.
A možná máte pravdu. Špičkou programování ale nejsou
geniální programátoři, kteří píšou roboty, ale geniální programátoři,
kteří píšou roboty, kteří se sami naučí, jak dělat věci,
které by je programátor nikdy nenaučil.

Princip toho, jak to funguje,
dalece přesahuje rámec tohoto videa. Existuje ale omezené množství způsobů,
jak robotům ukázat, jak se něco dělá. Když robotovi ukážete, jak se něco správně
dělá, sám přijde na to, jak práci odvést. Aby se roboti mohli učit, nemusí vědět,
jak se něco dělá, stačí jim cíl. Vezměte si burzu, která v mnoha
směrech přestala být lidským úsilím. Z většiny to jsou roboti,
kteří se naučili, jak obchodovat s akciemi,
kteří obchodují s dalšími roboty.

Podlaží newyorkské burzy proto už není
plné pracujících obchodníků. Je to především televizní studio. Roboti
porozuměli trhu a naučili se i psát. Pokud jste poslední dobou otevřeli noviny,
asi jste už četli článek napsaný robotem. Jisté společnosti roboty učí psát cokoliv.
Články o sportu, zprávy o testování, dokonce i čtvrtletní zprávy,
které v práci píšete vy. Papírování, rozhodování, psaní... Do této kategorie
spadá spousta lidské práce.

Poptávka po lidské duševní práci
je v těchto oblastech na ústupu. Profese jsou ale před roboty
v bezpečí, nebo snad ne? ROBOTI A PROFESE Když se řekne právník,
představíte si soudy. Velkou část právničiny
ale představuje psaní právních dokumentů, předvídání rozsudků a dopadů žalob
a takzvané discovery, při kterém jsou právníci
zahlceni krabicemi dokumentů, v nichž je třeba najít vzorec
nebo jedinou vymykající se transakci.

Zvládnou to i roboti. Discovery už v mnoha
právnických firmách neprovádí lidé. Ne že by už nebylo
třeba prokousávat se lejstry. Je jich víc než kdy dřív.
Chytří roboti se miliony e-mailů, sdělení a účtů ale prokoušou
v rámci hodin, ne týdnů, čímž své lidské protějšky
drtivě poráží nejen v rámci nákladů a času, ale především v přesnosti. Roboti se neunaví,
když musí pročítat milion e-mailů.

To je ale jednoduché. IBM má robota
jménem Watson. Možná jste viděli, jak ovládl vědomostní soutěž Jeopardy.
To byl však jen zábavný vedlejší projekt. Watson má v popisu práce
být nejlepším doktorem na světě. Porozumět tomu,
co lidé chtějí říct, a odpovědět správnou diagnózou.
Už nyní působí v centru Sloan Kettering, kde radí při léčbě rakoviny plic. Lékařští roboti stejně
jako autonomní auta nemusí být dokonalí, musí jen dělat méně chyb než lidé.


Lidští doktoři rozhodně dokonalí nejsou. Četnost a závažnost
špatných diagnóz je děsivá. Lidští doktoři
narážejí na vážná omezení, když se potýkají
s komplikovanými anamnézami. Znát každý lék a každou jeho reakci
na všechny ostatní léky přesahuje možnosti lidských znalostí.
Zvlášť když existují výzkumní roboti, jejichž jediným úkolem
je testovat tisíce nových léků najednou. Lidští doktoři se mohou zlepšovat pouze
prostřednictvím vlastních zkušeností. Lékařští roboti se mohou učit
skrz zkušenosti všech robotů.

Mohou číst o nejnovějších lékařských
výzkumech, držet krok se vším, co se děje všem pacientům po světě, a odhalit korelace,
které by jinak nebylo možné najít. Všichni lékaři sice nezmizí, ale až budou lékařští roboti, kteří jsou
jen mobil daleko, srovnatelní s lidmi, potřeba
pro normální doktory klesne. Automatizace
tedy ohrožuje profese, kancelářské práce
i práce s nízkou kvalifikací.

Vámi to ale možná nehnulo, protože jste
unikátní, tvořivá sněhová vločka. Hádejte co.
Až tak unikátní nejste. TVOŘIVÍ ROBOTI Tvořivost
nám může připadat jako magie. Ono to tak ale není.
Mozek je komplikovaný stroj. Možná ten nejkomplikovanější ve vesmíru.
Ani to nás ale neodradilo od toho, abychom se ho nepokusili
napodobit. Někteří se domnívají, že stejně jako nám mechanické svaly
umožnily přechod k duševní práci, mechanické mysli nám
umožní přechod k tvořivé práci.

I když ale budeme předpokládat,
že je lidská mysl magicky tvořivá, což není pravda, ale pro účel
argumentace řekněme, že ano, většina zaměstnání
v umělecké tvořivosti nespočívá. Množství spisovatelů, básníků, režisérů,
herců a umělců, kteří se svou prací živí, představuje nesmírně malé
procento pracovní síly. Když vezmeme v úvahu,
že tato zaměstnání závisí na popularitě, toto procento vždy malé i zůstane.

Hospodářství založené na básních
a malbách nemůže existovat. Hudbu,
kterou právě posloucháte, mimochodem složil robot.
Jmenuje se Emily Howell a je schopná celý den zadarmo
skládat nekonečné množství hudby. Když lidi podrobíte testu naslepo, nepoznají rozdíl
mezi ní a lidskými skladateli. Mluvit
o umělé tvořivosti je podivné. Co to vůbec znamená?


Nicméně je to rozvíjející se oblast. Lidé si kdysi mysleli, že je hraní
šachů jedinečnou tvořivou schopností lidí, kterou by stroje nikdy neuměly napodobit.
Pak ale porazily toho nejlepšího z nás. Tak to bude se všemi lidskými talenty. ZÁVĚR Možná toho na vás bylo hodně
a vy se to zdráháte přijmout. Je snadné být cynický ohledně
přihlouplých představ o budoucnosti, které se nikdy nenaplní.
Je proto důležité znovu zdůraznit, že se nejedná o sci-fi.


Tito roboti už existují. V laboratořích
a skladištích všude po světě funguje děsivé
množství automatizace. Hospodářskými revolucemi už jsme si prošli, ale robotická revoluce se liší. Koně nejsou nezaměstnaní, protože jako druh zlenivěli.
Jsou nezaměstnatelní. Práce, kterou kůň může zaplatit
za přístřeší a seno, je pomálu. Z mnoha inteligentních,
schopných lidí se stanou noví koně, nezaměstnatelní bez vlastního
přičinění.

Pokud si ale stále myslíte, že nás zachrání nová zaměstnání,
zvažte tento závěrečný bod. Sčítání lidu v roce 1776 zaznamenalo
pouze několik druhů zaměstnání. Dnes jsou zaměstnání stovky, ale ta nová nepředstavují
významnou část pracovní síly. Zde je seznam zaměstnání seřazených
podle počtu lidí, kteří je zastávají. Tento seznam, jemuž vévodí doprava,
vás vyvede z omylu. Všechna tato zaměstnání
v jisté podobě existovala už před sto lety a téměř všechna jsou
snadným cílem pro automatizaci.

Na něco nového
v seznamu narazíme až u čísla 33. Nemyslete si, že to začne být problém,
až když o práci přijdou všichni baristi. Míra nezaměstnanosti
během velké hospodářské krize byla 25 %. Položky nad číslem 33
představují 45 % pracovní síly. To, o čem jsme mluvili dnes,
věci, které už fungují, nás přes toto číslo
mohou zanedlouho překotit. Vzhledem k tomu,
že ani v moderní technologické říši divů nové typy prací nejsou
významnou částí hospodářství, to představuje velký problém.


Toto video není o tom, že je automatizace špatná.
Spíš o tom, že je nevyhnutelná. Je to nástroj umožňující
nadbytek za málo úsilí. Musíme začít přemýšlet
o tom, co budeme dělat, až budou velké části populace
nezaměstnatelné bez vlastního přičinění. Co budeme dělat v budoucnosti, ve které lidé
pro většinu prací nebudou potřeba.

Překlad: qetu
www.videacesky.cz