Americapox #1: Chybějící morCGP Grey

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 17
97 %
61. nejoblíbenějšíTvoje hodnocení
Počet hodnocení:604
Počet zobrazení:16 319

Když Evropané připluli k břehům Ameriky, přivezli s sebou množství smrtících nemocí, které zdecimovaly domorodé obyvatelstvo. Proč ale Evropany na oplátku nezdecimovaly nemoci Ameriky? Pohodlně se usaďte a CGP Grey vás zasvětí do říše evropských bacilů. Na video brzy naváže druhá (a závěrečná) část, která se bude věnovat domestikaci zvířat.

Přepis titulků

Domorodé obyvatelstvo Nového světa se mezi příjezdem prvních Evropanů v roce 1492 a viktoriánským obdobím propadlo alespoň o 90 %. Příčinou nebyli dobyvatelé. Ti sice zabili spousty lidí, ale tyto ztráty na životech nebyly nic ve srovnání s tím, co s sebou přivezli. Pravé neštovice, tyfus, tuberkulóza chřipka, dýmějový mor, cholera, příušnice, spalničky a další z prvních dobyvatelů přeskočily na pobřežní kmeny. Tito mikroskopičtí vetřelci se šířili hemisférou lidí, kteří proti nim neměli žádnou obranu.

Desítky milionů jich zemřely. Tito mikrobi rozhodli o osudu bitev dlouho předtím, než boje vypukly. Zkuste se zamyslet. Proč neonemocněli i Evropané? Pokud byli obyvatelé Nového světa náchylní vůči nemocem Starého světa, obyvatelé Starého světa museli být náchylní vůči nemocem Nového světa. Žádné americké neštovice, které by se rozšířily na východ, nakazily Evropu a zdecimovaly jí populaci z 90 milionů na devět, ale neexistovaly.

Kdyby americké neštovice existovaly, poněkud by utlumily schopnost Evropy rozpínat se přes Atlantik. Abychom odpověděli na to, proč tomu tak nebylo, musíme od sebe nejdřív odlišit běžné nemoci, jako rýmu, od morů. Mory se zaprvé rychle šíří mezi lidmi. Kychání mory šíří rychleji než dotyk, který je rychlejší než intimita. Mory se drží spíš kýchání než intimity. Za druhé vás buď rychle zabijí, nebo vůči nim získáte imunitu.

Mor vás zabije do 7 až 30 dnů. Když přežijete, už nikdy se nenakazíte. Vaše tělo s ním bude umět bojovat. Nadále můžete být nositelem. Mor ve vás přežívá. Můžete ho roznášet. Vám už ale neublíží. Odpovědí není, že Evropané měli lepší imunitní systémy, které je uchránily před mory Nového světa, ale že Nový svět neměl mory, kterými by se nakazili. Měli normální nemoci. Žádné americké neštovice ale nepřenášeli. Toto jsou největší zabijáci v dějinách.

Všichni pocházejí ze Starého světa. Proč? Ponoříme se hlouběji a podíváme se na choleru. Mor, který se šíří, když se vaší civilizaci nedaří oddělit pitnou vodu od splašků. Londýn v tom zoufale plaval, kvůli čemuž byl světovou metropolí cholery. Cholera se může prohnat zalidněnými čtvrtěmi a skolit celé davy, než se přesune dál. A v tom je klíč.

Musí zamířit dál. Mor jako cholera nemůže přežít v malé izolované skupině. Zabije všechny možné oběti, imunní nechá naživu a nemá kam pokračovat. Je to oheň, kterému vyhoří palivo. Ale skvoucí se město na kopci, kde se shlukují přistěhovalci a kde se denně rodí stovky dětí, je pro spalující mor útočištěm. Proudí do něj čerstvé třísky na podpal.

Mor se neustále vzdouvá a uhasíná. Nedá se uhasit. Mory v hranicích města zabíjely rychleji, než se lidé stíhali množit. Městla rostla, protože se do nich stěhovalo více lidí, než v nich umíralo. Města díky vlastní populaci začala růst až ve 20. století, když medicína konečně upustila od pijavic a pouštění žilou a vstoupia do éry mýdel a polévek, čímž lidem poskytla jisté nástroje k tomu, aby oddálili smrt.

Předtím ale byla města neúmyslným hřištěm moru a hrůznou mašinérií, která imunní třídila od ostatních. Přesnější odpovědí tedy je, že Nový svět neměl mory, protože Nový svět neměl velká, hustě osídlená, úzce propojená města s příšernou hygienou, kde by mory mohly vzkvétat. Dobře. Nový svět ale nebyl zcela bez měst a jeho kmeny nežily v úplné izolaci. Nově příchozí neštovice by se v 15.

století jinak nemohly rozšířit. Města jsou jen jedním dílem skládanky. Mor je potřebuje, ale města nevytvářejí mikroby, které mor uvádí v chod. Tito mikrobi pocházejí z chybějícího dílku. Většina mikrobů vás nechce zabít, stejně jako vy nechcete, aby vám dům lehl popelem. Mikrobi ve vás žijí. Chronické nemoci jako lepra jsou příšerné, protože ve vás umí žít, aniž by vás zabily. Smrtonosnost moru je nehoda.

Nedorozumění. Mikrobi, kteří mor způsobují, totiž neví, že jsou v lidech. Myslí si, že jsou tady. Mory pocházejí od zvířat. Černý kašel pochází od prasat, stejně jako chřipka, která je i od ptáků. Kamarádka kráva může za spalničky, tuberkulózu a pravé neštovice. Tyto nemoci pro krávu nepředstavují žádný problém. Jsou jako rýma. Bacily ale přeskočily z krávy na lidi, a zatímco kráva se kvůli nim trochu rozestoná, na lidi mají závažné, smrtící účinky.

Bacily, které skáčou z jednoho druhu na druhý, jsou nesmírně vzácné. Generace lidí proto mohou se zvířaty trávit čas bez větších problémů. Když se stanete prvním nakaženým nového moru, je to vítězství v hrůzné loterii. Za kolonialismu ale u měst panovala zvýšená pravděpodobnost. Zvířata byla všude. Koně, stáda dobytku v ulicích, otevřená jatka, trhy s masem bez chlazení a tím vším proudily potoky lidských a zvířecích výkalů.

Ideálnější prostředí pro mezidruhové nemoci byste si představili jen těžko. Přesnější odpovědí je, že mory pocházejí od zvířat, ale tak vzácně, že pravděpodobnost musíte zvýšit mnoha šancemi k infekci. Novorozený mor pak navíc potřebuje úrodné prostředí, kde by rostl. Starý svět měl potřebných dílků na rozdávání. Proč ale bylo město jako Londýn plné ovcí, prasat, krav, a Tenochtitlán ne?

To nás přivádí k poslední úrovni, alespoň tohoto videa. Některá zvířata lidem mohou sloužit. To znamená domestikace. Zvířata, která můžete chovat, nejen lovit. Zapomeňte na chvíli na moderní svět. Vraťte se do roku 10 000 př. n. l., kdy se kmeny lidí právě všude rozšířily. Kdybyste v jednom z těchto kmenů žili, která místní zvířata byste mohli polapit a chovat v ohradě? Možná v Severní Dakotě přemýšlíte, že si chytíte bizona, nepředvídatelný, zuřivý tank na kopytech, který se na planině nedá dohnat, který vás hravě přeskočí a který putuje ve statisícových stádech.

Koně vám nepomůžou, protože na tomto světadíle žádní nejsou. Koně žijí tady a připlují až příliš pozdě. Jste tu jen vy, pár kamarádů a kamenné nástroje. Nejde o to, že indiáni nepřišli na to, jak bizony domestikovat.

Jsou to bizoni. Nikdo by to nedokázal. Bizoni by před naším letopočtem byli úžasnými stvořeními pro lidskou práci. To se ale nestane. Lidé bizony stěží domestikovali s pomocí moderních nástrojů. Nový svět postrádal dobré zvířecí kandidáty na domestikaci. Skoro všechna zvířata, která byla dost velká, byla příliš nebezpečná nebo čilá. Mezi úrodným půlměsícem a střední Evropou oproti tomu byly krávy, prasata, ovce a kozy. Zvířata, se kterými to byla hračka a která si o domestikaci přímo říkala.

S prasetem divokým to může být složité, když máte jen kamenné nástroje. Je ale možné ho odchytit, zavřít do ohrady, chovat, krmit a jíst, protože prasata neumí skákat vysoko do nebe nebo drtit veškerý odpor pod kopyty. V Novém světě byla jediným domorodým kandidátem na domestikaci lama. Je lepší než nic, díky čemu nejspíš největší města ležela v Jižní Americe, ale není to žádná kráva. Zkusili jste si už někdy pást stádo lam v peruánských horách? Je to možné, ale není to žádná sranda.

Lama a to její drama. Může se to zdát jako selektivní výběr. Neexistovaly snad stovky tisíc zvířecích druhů? Ano. Když ale trčíte na začátku technologického stromu, nemůžete domestikovat skoro žádný z nich. Lidé od svého úsvitu po toto osudové setkání na světě domestikovali možná něco přes tucet jedinečných druhů. Abyste se dostali k tam vysokému číslu, musíte zahrnout i včely a bource morušového. Je sice hezké je mít, ale na medu civilizaci nepostavíte.

Tyto rané kmeny nebyly chytřejší nebo lepší v domestikaci. Starý svět měl více cenných a snadných zvířat. Nahánění ovcí a dobytka je snazší se psy. Jsou to spojenci, kteří lidem dohlíží na továrny na oděvy, stroje na mléko a cheeseburgery a pohony pluhu. Farmaření je tak snazší, díky čemuž je výhodnější zůstat na místě, což znamená další domestikaci a více jídla, což znamená více lidí a vyšší hustotu. Podívejte, kam máme namířeno. Do Městovic. Spousta obyvatel.

Nezapomeňte na zvířata. Mory vítáme. Tak zní úplná odpověď. Nedostatek zvířat k domestikaci na Novém světě omezil nejen vystavení mikrobům, ale i produkci jídla, což omezilo růst obyvatelstva, což omezilo města, díky čemuž byly mory v Novém světě téměř nemožné. Starý svět byl přesný opak. Měli jsme proto světadíl, který mory překypoval, a světadíl, kterému chyběly. Když lodě přistály v Novém světě, žádné americké neštovice si s sebou odvézt nemohly.

Hra na civilizaci nemá nic společného s hráči. Zcela závisí na mapě. Přístup k početným a rozličným domestikovaným zvířatům je klíčovým zdrojem pro vytvoření komplexní společnosti z ničeho. Tato komplexita s sebou mimoděk přináší pasivní biologické zbraně, které mají devastující účinky na cizince. Když hru začnete znovu a domestikovatelná zvířata přesunete přes moře, proud nemocí a smrti v průběhu dějin poteče opačným směrem.

Stále nám zůstává jedna otázka. Proč se některá zvířata dají domestikovat, a jiná ne? Proč američtí indiáni nemohli domestikovat jelena? Proč nemůžeme domestikovat zebru? Vždyť vypadá stejně jako kůň. A co znamená ochočení zvířete? Pokud chcete znát odpověď, klikněte na druhou část. Překlad: qetu www.videacesky.cz

Komentáře (40)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

jednu vec nechápem v 7:11 hovorí že žiadny kone na kontinente nie sú ale ved prvý kôň sa narodil práve v amerike a od tial sa v ľadových dobách dostal po pevninskom moste do Eurázie nie ?

01

Odpovědět

To je pravda, ale pak koně v Americe vyhynuli a byli zpět přivezeni až Evropany

20

Odpovědět

Tohle video se opírá o teorii, která ale opomíná spousty faktů. Například se téměř v celé stopáži bojí říci epidemie a místo toho používá mor(plague - reference hlavně u bakteriálního původu onemocnění). Ať již se jedná o bakterie nebo viry, jde o epidemie. Vyskytují se kvůli potkávání lidí a zvířat a domestikace zvyšuje riziko přenosu, ale není to jediný faktor. Příklad z poslední doby? Ebola. Tam žádná domestikace opic neprobíhala a přesto v klidu zvládala vyhladit několik kilometrů řečistě Konga. Dokazovalo to inejspíše stovky let nazpět, ale kvůli vysoké mortalitě a nedostupné oblasti se nikam dál nerozšírila.

32

Odpovědět

Ebola mimo jiné napadá také prasata, což také odpovídá tomu, že nejvíce mrtvých je v Libérii (z 11 tisíc je 5 tisíc mrtvých); v sousední Sieře Leoně (z 14 tisíc jen 4 tisíce mrtvých);

V dalším státě-Guineji- lze ebolu vysledovat v tělech netopýrů.

A jako bombu na závěr? Aktuální data pocházejí z 24. dubna 2016.

10

Odpovědět

Video se zdá hodně chytrý, ale opomíná spoustu skutečností a některé přímo vyzdvihuje, aniž by byly pravdivé...

25

Odpovědět

Můžete to nějak rozvést. Ideálně se zdroji. Děkuji.

00

Odpovědět

Víc videí od CGP prosím :)

131

Odpovědět

To, že v Evropě bylo mnoho epidemií se nedá přičítat domácím zvířatům. Tyhle věci jsou ve skutečnosti o dost složitější.

Je všeobecně známo, že před morem se utíkalo na venkov, což jasně ukazuje, že problémem nebylo domácí zvířectvo, ale hygiena a vysoký počet obyvatel ve městech.

Jinak ale bylo ve hře více faktorů:

1) Obchodní styky s Asií. Mor se k nám a na Přední Východ rozšířil z Asie. Na obchodních lodích jsme si přivezly potkany (neplést s krysou) jejichž blechy ho přenášely.

2) Špatné lékařství a hygiena. Lidé vyhazovali odpad na ulice, které často nebyli ani dlážděné. Odpadní jámy a jímky prosakovali do zdrojů vody...Přičtěme k tomu lékařství podobnější pověře než vědě a představu, že mor je božím trestem (ne, opravdu, sebemrskáni proti moru nepomáhá)...průšvih je na světě. Arabové byli v tomto ohledu ve výhodě - měli mnohem lepší lékařství, ale mor pro ně byl také katastrofa. Zdecimoval obyvatelstvo už beztak prořídlé přičiněním Mongolů (Východ se z nich nikdy pořádně nevzpamatoval).

3) Pokud se Ameriky týče - severní Amerika nebyla příliš zalidněná - nemoci se tam šířily méně. Mexiko a Jižní Amerika...Mayové a Aztéci byly dost posedlí hygienou a Inkové měli zákony proti odhazování odpadků na ulici.

4)Vzhledem k výše zmíněnému jsme měly vyšší imunitu než indiáni, Afričani atd.

Syfilis jsme si z Ameriky patrně nepřivezly. Pokud ano, nedostali jsme ji od původních obyvatel, protože mezi nimi se nevyskytovala. Původ této nemoci je neznámý. Amerika je jen jedna z hypotéz.

68

Odpovědět

Ano, věci bývají většinou o dost složitější, než jak je vysvětluje dvanáctiminutové video z YouTube. Míra přijatelného zjednodušení je samozřejmě diskutabilní, ale vaše protiargumenty mi nepřipadají nějak zásadní a silné.

1) Tady jste to video nepochopila. Domácí zvířata představují riziko vzniku mutace, která má vznik epidemického zárodku na svědomí. Nejde o to, jak často přichází do kontaktu se zvířaty ten který konkrétní člověk, ale že existuje velké množství lidí, co přichází do kontaktu se zvířectvem.

2) Máte to nějak pomotané. Potkani jsou v Evropě doložení až po roce 1500, tedy dlouho po Černé smrti, krysy od prvního století, tedy i před Justiniánským morem. Navíc spíše stromová krysa je pro suchomilnou blechu morovou vhodnějším hostitelem než pozemní potkan. Navíc ve videu se používá slovo mor pro všechny epidemické choroby, nejen pro mor jako takový, a mluví o celém Starém světě, ne jen o Evropě.

3) Ale to je přesně to, co říkali ve videu+ Nová informace o větší hygieně v indiánských městech.

4) Ano, závěr sedí.

33

Odpovědět

Vedle jak ta jedle, téměř ve všem...

Přední Východ je částí Asie, v původním významu je slovo Asie synonymem pro Přední Východ, ta druhá půlka se jmenovala "Indie"-za řekou Indus.

Arabové s Mongoly téměř jistě nikdy nebojovali. Ti, které Mongolové terorizovali, byli Peršané (Íránci). Dál na západ se nedostali, protože polopouště je docela náročné překračovat. A stavět lodě pro invazi po moři Mongolové opravdu neuměli.

Kontakt s Afričany Evropa navázala už během Alexandra Velikého. A Afričané docela dlouhou dobu okupovali celou Hispánii a říkalo se jim Maurové. Dokonce až k Etiopii dorazila raná forma křesťanství.

51

Odpovědět

ty cgp grey jsou proste dobri, strasne dobre se to posloucha, informativni, je tam i sranda, clovek si to muze poslechnout v klidu jako klasickej dokument.

130

Odpovědět

Dámy a pánové, nové nejlepší video na VideaČesky!!! Alespoň podle hodnocení.

21

Odpovědět

Pokud by byla zvířata přesunuta na americký kontinent, pak by se tak moc nerozšířila.

Z jednoduchého a prostého důvodu: Mezi Vancouverem a Ottawou (asi 5 tisíc kilometrů) se dá využívat jen asi polovina tohoto pásu pro koně (polovina tvoří Kordilery, které tvoří srážkový stín); na druhou stranu mezi Calais (Francie) a Permem (Rusko) se koně mohou prohánět po měkké a rovné půdě téměř všude.

Amerika má čtyři delší řeky (Orinoco, Amazonka, Mississipi, řeka sv. Vavřince), Eurasie jich má asi 15, Afrika pak další čtyři (Nil, Niger, Kongo, Zambezi).

47

Odpovědět

Nákazy označovat za mory je docela matoucí, dnes už máme mor jen jeden, takové použití je archaismus.

134

Odpovědět

Vůbec by mi nevadilo vidět další videa z tohohle kanálu.

381

Odpovědět

Paráda. Velký dík a těšení na druhý díl.

200

Odpovědět

Třeba Tenochtitlán měl cca 200 tisíc obyvatel. Které evropské město tohle v roce 1500 mělo? Možná tak Istanbul a Paříž. Navíc video nevysvětluje, proč tedy na Evropa nepřišla o 90% populace taky, když to tu u nás tak řádilo. Nejdřív ta nemoc přeci musela přijít, abychom na ni získali posléze protilátky.

41

Odpovědět

Nepřivezli si s Ameriky syfilis?

242

Odpovědět

Přivezli, ale ten narozdíl od toho co tam dovezli se šíří sexem a tak nezpůsobí masový umírání.

310

Odpovědět

+SmichJako příhoda k táboráku? Bez chyby.

Jenže lidé byli/jsou takové bestie, že některé lamy i jedli/jedí.

83

Odpovědět

+Smicha přežije syfilis v mase tepelnou úpravu ?

51

Odpovědět

Zaujimave...pozrel som si rovno aj druhu cast

71

Odpovědět

Nemám moc rád dlouhé a poučné videa viz Geography now atd, ale tohle bylo super! :) Dobře vysvětleno a konečně někdo, kdo nemluví jak kulomet, nebo tam musí vložit svůj obličej aby zaujal...

863

Odpovědět

Právě zrovna CGP Grey jako ten kulomet většinou mluví, ale u tohodle videa se dost mírní...

180
Další