Thumbnail play icon

Božské rodiny starověkého StředomoříSvětová mytologie

Přidat do sledovaných sérií 8
93 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:29
Počet zobrazení:1 859

Po ukončení oddílu mýtů o stvoření se tato série zaměří na panteony, tedy rodiny bohů. Nejprve se podíváme do Středomoří. Místo profláknutého Řecka nebo Říma si ale Mike pro začátek vybral starověký Sumer a Egypt. V příštím díle se pak můžete těšit na indický panteon.

Přepis titulků

Ahoj, já jsem Mike a toto je Crash Course Mytologie. Dnes začneme s panteony, to jsou rodiny bohů. A ty rodiny jsou složité. Fakt složité. Celé klubko prarodičů, rodičů, strýců, tet, neteří, synovců, pár dětí znásilněných smrtelnic, k tomu šokující množství násilí a incestu. Mají úžasné hostiny, ale umíte si s nimi představit Díkůvzdání? Thóthe, tys měl milenku a manželku a taky ses nějak sám porodil. Jak to může nebýt trapné?

Panteony, na které se podíváme, jsou rodiny bohů z kultur, které chápeme jako polyteistické, uctívají tedy více než jednoho boha. Ve většině mytologií jsou bohové nesmrtelní a podle Davida Leeminga jsou to personifikované projekce lidských autorů mýtu, kteří sní o překonání nevyhnutelných fyzikálních zákonů, které vyžadují smrt a rozklad. Jo, už teď je to ponuré. V příbězích stvoření i jiných mýtech je bůh tvořivou silou, která přináší a udržuje život.

V mnoha mýtech jsou bohové personifikace aspektů přírody a povahových rysů lidí. Slunce, vítr, netrpělivost, láska... David Leeming tvrdí, že díky panteonům lidé vysvětlují, jak a proč vznikl svět, ve kterém žijí. Mohou tedy o kultuře mnohé prozradit. Leeming napsal: "Všechny panteony jsou ontologické i teleologické. Jsou to tedy metafory pro lidskou snahu pochopit existenci a připsat jí primární příčinu. 'Číst' panteony znamená 'číst', jak kultura chápe sama sebe a povahu vesmíru."

Ale vysvětlí nám panteony rypoše lysého? Podíváme se na to. Pokud jste čekali, že začnu u Řeků, mám vás! Placáka, Thóthe. Ale nezačneme ani Egyptem, promiň. Začneme jedním z nejstarších panteonů, který se nám dochoval, božskou rodinou starověkého Sumeru v Mezopotámii. Sumerský panteon reprezentuje nejdůležitější přírodní síly v životě obyvatel starověké Mezopotámie. A mají tu hodně bohů, tak se připravte.

Zkuste dávat pozor na to, za co který bůh zodpovídá a jaké věci svého boha nemají. Jdeme na to. Prvním párem jsou bohyně země Kišat a bůh nebes An. An souloží s Kišat a s Nammu, bohyní prvotní vody. Děti Ana a Nammu jsou Enki, bůh šejdířů, a jeho sestra Ningikuga, bohyně rákosu. Důležitější pár, An a Kišat, zplodili bohyni větru Ninlil a boha větru Enlila. Ninlil a Enlilovi se narodil Nanna, bůh měsíce.

Enki a Ningikuga zplodí Ningal, bohyni měsíce. Ningal a Nanna mají potom tři děti. Uta, boha slunce, Inannu, velkou bohyni země a nebes, a Ereškigal, královnu podsvětí. Její manžel je nebeský býk Gugalanna a Inanna se vdá za pastýře Dumuziho. Ukázalo se, že Dumuzi je synem Enkiho, boha šejdířů, a jeho chotě, ovčí bohyně Sirtur. Asi bychom si měli všimnout, že ovčí bohyně porodila pastýře. A to je základní panteon Sumeru. Ale co nám to prozradí o Mezopotámii?

Zaprvé to naznačuje, že přinejmenším v mýtech hrají přírodní aspekty jako země a nebesa větší roli než lidské emoce jako láska. Jen dva z těch bohů, lstivý Enki a Inanna, která je i bohyní lásky, vládnou nad prvky lidské povahy. A ty ovce? U úrodného půlměsíce nás napadne zemědělství, ale fakt, že mají v panteonu ovce a býka, a ne boha sklizně, možná odkazuje na pastevecký život. Nebo je ten býk symbol, nejen maskulinity, ale i zemědělství. To je to zajímavé na panteonech a na mytologii obecně, dají se číst mnoha způsoby.

Ne, Thóthe, neodkazuju na hieroglyfy, ale dostáváme se k další, mnohem složitější rodině bohů, k egyptskému panteonu. Rovnou vám prozradím, že egyptský panteon je ještě víc matoucí než většina těch matoucích panteonů. Ale překvápko, je tam zrovna tolik incestu. Neexistuje standardní verze egyptského panteonu, mýty se mění podle toho, kdo, kde a kdy je napsal. Například u příběhu Usira a Eset není ten nejúplnější zdroj ani egyptský. To řecký životopisec Plutarch ho sepsal v 1.

a 2. století n. l., dávno po helenizaci a romanizaci Egypta. V jeho verzi mýtu o Usirovi a Eset dává egyptským bohům řecká jména. Například Thóthovi říká Hermés. Ale připisuje ti vynalezení šipek. Ten panteon má také různé verze podle toho, kde v Egyptě jste. My se budeme držet především bohů uctívaných ve městě Héliopolis, které vedl Atum neboli Re. Ale bereme v potaz, že v Thébách velel panteonu Amon. A nezapomeňme na pokus o monoteismus, který zavedl Achnaton.

Klasika. Celé to ještě komplikuje to, že egyptské zdroje, které máme, jsou neúplné a táhnou se celými tisíciletími. Pro zjednodušení se spokojíme s panteonem 9 bohů, který tvoří jádro egyptského náboženství. A Thóth tam nepatří, promiň, kámo. Toto devatero bylo zavedeno v Héliopolis už kolem roku 2700 př. n. l. a najdete ho v Textech pyramid, což je možná nejstarší dochovaný náboženský text na světě.

Na vrchu tohoto panteonu je Atum neboli Re neboli Cheprer neboli Amon, někdy Amon-Re, podle toho, kde v Egyptě... Přesně proto to chceme zjednodušit. Atum je velkým okem nebes a stvoření. On byl tím, kdo plivnul v egyptském mýtu o stvoření. Atumovo stvořitelské zakašlání stvořilo Šua, dech života, a Tefnut, světový řád nebo kosmos. Tento sourozenecký pár zplodí Geba a Nut. Geb je duch života a Nut je egyptská bohyně matka. Ty dva rozdělil jejich otec, Šu.

Geb se stal zemí a Nut nebem a hvězdami. Zajímavé otočení toho stereotypu matka země, otec nebesa. Tak jako jejich rodiče mají spolu sourozenci Geb a Nut děti, zbylé bohy toho panteonu. Jejich děti, Usir a Eset, jsou asi nejznámější egyptští bohové kromě Rea s hlavou jestřába. Usir, bůh podsvětí a obilí, taková kombinace Deméter a Háda, byl mezi Egypťany asi nejpopulárnější, protože kdo nemá rád jídlo a smrt. Zemře a je znovu oživen, což se děje v mýtech překvapivě často. Teda možná ne překvapivě, jsou to mýty.

Eset je bohyně země a měsíce a je vdaná za Usira. Tajemný kult Eset byl oblíbený ještě dlouho po Egyptu, až do doby Říma. Pokud nevíte jistě, co je to tajemný kult, to je přesně jeho účel. Druhý syn, třetí dítě Geba a Nut, je Sutech. Sutech je bůh zla a temnoty, je úhlavním nepřítele Usira a Eset. Vzal si svou sestru Nebthet, bohyni smrti a soumraku. Pokud má trvat vaše manželství věčně, je fajn mít společné zájmy. Posledním dílkem skládačky je mladý Hor.

Neplést se starým Horem z Warhammer. Byl zázračně počat Eset a Usirem po smrti Usira a má prvky slunečního boha. Je světlem, které porazí Sutechovu temnotu. Ale hlavně je Hor, často zobrazený s hlavou sokola, ne jestřába, ani ibise, spirituální silou faraonů. Vím, že se ptáte, kdy dojde na Anupa, Bastet a Sachmet, ale pro zjednodušení toho srovnání zůstaneme u těch devíti bohů. Jaké závěry tedy z této základní rodiny plynou? Je tu vícero bohů slunce, Re představuje slunce a stvoření, Hor zase slunce a kralování.

Z toho můžeme vyvodit, že slunce bylo pro Egypťany důležité. Nejspíš jak pro věčný cyklus smrti a znovuzrození, tak i pro životodárnou energii. Starověká egyptská kultura se podle mnohých zaměřovala na smrt. A to je pravda, ačkoli z ní Egypťané asi neměli takovou hrůzu jako lidé dnes. Asi nejvýraznějším příkladem tohoto zaměření na smrt jsou pyramidy a mumifikovaná těla i nádoby plné orgánů v nich. Ale ukazuje to i mýtus této epizody, příběh Usira a Eset.

Převezmi to, Thought Bubble. Usir byl egyptským lidem milován. Ukázal jim, jak pěstovat obilí a uctívat bohy a dal jim zákony. Jeho bratr Sutech mu záviděl, ale během Usirových cest nic nepodnikl. Zato když se Usir vrátil, měl Sutech a jeho 72 pomocníků plán, který zahrnoval nábytek. Tajně Usira změřili a vyrobili nádhernou truhlu přesně jemu na míru. Na oslavě Usirova návratu řekl Sutech, že kdo se do truhly vejde, dostane ji darem. Usir to vyzkoušel a jakmile si do ní lehl, zatloukli pomocníci víko a zapečetili ho olovem.

Zahodili truhlu do řeky a ta odplula k moři. Eset, Usirova žena se ho vydala hledat. Našla truhlu u města Byblos, kde ji obrostl velký strom. Odřezala dřevo kolem rakve a s nářkem na ni ulehla. Plakala takovým žalem a tak silně, že královi mladší synové zemřeli strachem. Eset truhlu opustila a vydala se za Horem, ale Sutech ji nalezl, když byl na lovu. Rozřezal Usirovo tělo na 14 kusů, které rozházel po celé zemi.

Eset, když zjistila, co Sutech udělal, se vydala ty kusy hledat. Našla jich 13, ale chybělo to, čemu by Izanagi říkal přebytek. Pohřbila části tam, kde je našla, proto má Usir v Egyptě tolik hrobů. Sutech nemohl najít ten pravý hrob, a Usira tak uctívali po celém Egyptě. Výhodné pro všechny. Teda až na to, že byl mrtvý. Nebo že by ne? Děkuji, Thought Bubble. To je jedna verze toho příběhu, ale v jiné verzi po nalezení Usirova těla plakaly Eset a její sestra Nebthet tak hlasitě, že bůh slunce Re se nad nimi slitoval a poslal dolů Anupa se šakalí hlavou, který Eset a Nebthet pomohl.

Sestry s pomocí Anupa, Thótha a Hora Usira zase poskládaly, zabalily ho do lněných obvazů a vykonaly pohřební obřad. Eset nad jeho tělem zamávala křídly a Usir obživl. Od té chvíle byl králem mrtvých a vládl v podsvětí. Tento mýtus ukazuje zásadní stránky egyptské kultury. Jedním je představa Usira jako krále i boha, tak jako byli faraóni. Další je role mumifikace v životě Egypťanů, nebo v jejich smrti.

Vlastně v obojím. Obvázání Usira a jeho obživnutí je pro Egypťany slib věčného života. Podle Davida Leeminga: "Egypťané věřili, že každý člověk bude žít navždy v tom druhém světě, pokud jeho přeživší přátelé udělají pro jeho tělo to, co udělali bohové pro tělo Usira. Všichni doufali povstat, jako povstal Usir po své smrti. Tento mýtus také nasvědčuje, že v Egyptě je ten panteon proměnlivý, bohové tu mají vícero rolí.

Usir se z role otce civilizace dostane k vládnutí nad podsvětím, ačkoliv v pozdějších mýtech převezme tu roli Anup. Sutech je zdrojem zla a problémů. Žárlivý mladší bratr, který se pořád snaží, a někdy i uspěje, zaujmout pozici svého staršího bratra. Máme tendenci vidět panteony jako vysvětlení přírodních fenoménů, kde určití bohové odpovídají určitým přírodním jevům. Třeba východ a západ slunce. Ale ti bohové tyto přísné kategorie často odmítají.

A jak ukazuje třeba mýtus o Eset a Usirovi, to ty konkrétní příběhy jsou pro lidi důležité. Možná i důležitější, než kdo je bohyní čeho a proč. Zeptejte se Ságy, severské bohyně vyprávění. Brzo se s ní setkáme. Do té doby děkuji za zhlédnutí, uvidíme se příště. Překlad: jesterka www.videacesky.cz

Komentáře (1)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Chválim překladatele za to, že uchovává opůvodní jména egyptskejch bohů a ne*ere tam pořečtěný bludy.

20

Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK