Světová mytologie: Matky země a neposlušní synovéRychlokurz

Ahoj, já jsem Mike, toto je Crash Course Mytologie a dnes pokračujeme, kde jsme minule skončili. Budeme mluvit o sexu. Mytickém sexu, legendárním sexu. O sexu, který vede ke stvoření světa. Taky přidáme kastraci a trpaslíky. Neschovávej se, Thóthe, to zvládneš. Dnes se nesoustředíme jen na samotný sex, ale i na jeho častý vedlejší účinek: děti. Většinou roztomilá mytická mimča, ale také tu máme samozplozené děti, jako je tady Thóth nebo třeba Athéna, řecká bohyně moudrosti, kteří oba úplně dospělí vyskočili z čel svých otců.

Dlouho před tím, než byl vynalezen epidurál. Minule jsme začali plivajícími, zvracejícími otci, někteří z nich zvládli stvoření bez jakékoli partnerky, ale většinou obsahují mýty o stvoření nějakou dualitu, ať je to rozdělení na muže a ženu, světlo a tmu, dobro a zlo, nebo noc a den. Představa matky země je na Západě docela běžná a je velice vytrvalá.

V 70. letech dokonce vědec James Lovelock tento mýtus zmodernizoval ve vědeckou hypotézu. Matku zemi pod jejím řeckým jménem Gaia definoval jako: "Složitý celek zahrnující biosféru, atmosféru, oceány a půdu Země. Tento celek tvoří kybernetický systém zpětné vazby, který vyhledává optimální fyzické a chemické prostředí pro život na této planetě." Začněme tedy matkou všech, Gaiou. Podle Hésioda: "Jako první byla propast a potom země s širokými prsy, navždy bezpečné sídlo pro všechny nesmrtelné, kteří obývají vršek zasněženého Olympu.

Země jako prvního porodila sobě rovného, hvězdné nebe, aby ji pokrývalo, aby byla navždy bezpečným sídlem pro požehnané bohy. Ale potom ulehla s nebesy a porodila vířícího Ókeana." A spoustu dalších nadpřirozených bytostí včetně Koia, Kría, Thei, Rhei, Mnémosyné, Foibé, Téthys a pro tuto epizodu nejdůležitějšího Krona, boha času a budoucího kastrátora.

Tyto bytosti se jmenují titáni. Gaia také porodila jednooké kyklopy a hekatoncheiry, což byli obři se stovkou rukou a padesáti hlavami, kteří byli tak děsiví, že je nebe schovalo do sluje uvnitř země zvané Tartaros. To zemi rozzlobilo. Ale to se nebi nedá vyčítat, těch 50 obličejů může milovat jen matka. Než se dostaneme k incestu a kastracím, které následovaly, zamysleme se, proč by lidé zobrazovali zemi spíše jako matku než jako otce. Nejjasnější důvod je, že ženy obvykle rodí, když vynecháme mořské koníky, takže není divná představa, že stvoření je dílem matky.

A matky také vyživují v tom biologickém smyslu, že fakticky nemluvňatům dodávají jídlo. Stejným způsobem v zemědělských společenstvích, ale i u lovců a sběračů dodává země to jídlo, které lidé a zvířata potřebují k přežití. Takže metafora matky země dává smysl. Matky z mýtů nejsou vždycky úplně milující a často jsou hodně mocné. V mnoha mýtech milují své děti mnohem více než své manžely, kteří jsou někdy apokalypticky strašní.

Vraťme se k Řekům. V minulé epizodě jsme viděli, co se stalo, když Gaia zjistila, že nebe, tedy Uranus, zavřel její 50hlavé děti. Dala svému synu Kronovi srp, kterým svého tátu vykastroval. A následně se narodila Afrodita. Kupodivu se Uranos moc nezlobil, možná protože on i Gaia věděli, že Kronos brzy odejde ze scény, a to vinou svých dětí. Proroctví o synovi, který svrhne, nebo dokonce zabije svého otce, budeme potkávat často.

A vaši se báli vaší goth fáze. Kronos s vědomím toho, co udělal svému otci, byl pochopitelně nervózní ze svých dětí, které porodila jeho sestra Rheia. Ano, incest je v těchto mýtech běžný, hlavně v panteonech. Možná bychom si mohli pořídit nějaký incestový poplach, abych to nemusel vždycky zmiňovat. Super, to by šlo. Jak se jeho děti rodily, Kronos je všechny pozřel. Jak říká Hésiodos: "Jeho cílem bylo, aby žádný ze vznešených nebešťanů kromě něho nebyl králem všech nesmrtelných."

Tak jako Gaiu naštvalo uvěznění Hekatoncheirů, Rheia nebyla nadšená, že Kronos jí všechny její děti. Tak s pomocí rodičů vymyslela plán. Když se měl narodit její syn Zeus, vyplížila se Rheia na Krétu, kde ho porodila a předala ho babičce, Gaie. Potom zabalila do zavinovačky kámen, ukázala ho Kronovi, který ho samozřejmě popadl a snědl. Asi měl dost silné zuby a netušil nic o hustotě běžného dítěte, ale dobře.

Zeus vyrostl a vydal se svrhnout svého otce a vyplnit proroctví, protože tak proroctví fungují. Věděl, že bude potřebovat pomoc se svrhnutím otce a dalších titánů a také s osvobozením sourozenců z otcova břicha, takže osvobodil ty 50hlavé hekatoncheiry a společně se vydali do války. Také osvobodil další Rheiny děti, společně titány porazili a Zeus a jeho rodinka se stali řeckými bohy. Jak jsem říkal, ta představa syna, který povstane, aby nahradil otce, což způsobí válku na nebesích, je v mýtech o stvoření běžná.

Například v severském mýtu o stvoření z Prozaické Eddy, staroseverského textu, najdeme zlého ledového obra Ymira, který nejen že stvořil muže a ženu z potu z levého podpaží, což hodně vysvětluje, ale také stvořil rodinu ledových obrů. A navíc ještě jiného muže jménem Búri. Ten má syna jménem Borr, který si vzal Bestlu, dceru obra Bolthorna. Aliterace byla tenkrát asi v módě. Bestla porodila tři syny, Viliho, Véa a Ódina. Teď to začne být zajímavé, Thought Bubble: Ti tři bratři, Vili, Vé a Ódin, nesnášeli Ymira a další ledové obry, ačkoliv jimi byli stvořeni, všimněte si společného motivu, takže s nimi bojovali, porazili je a Ymira zabili.

Potom ti tři bohové použili tělo Ymira, aby stvořili svět. Z jeho masa se stala země, z kostí hory a skály, jeho krev se dobře hodila na jezera a moře, která obklopovala svět. Z jeho lebky se stala nebesa. Ano, zní to hodně jako čínský mýtus o Phan Kuovi, jen je tam místo kosmického vejce lebka, ale boží krev se vždycky stane vodou.

V každém rohu oblohy stál trpaslík, jmenovali se Východ, Západ, Sever a Jih. Bohové stvořili slunce a měsíc z odlesků Múspellu. Obrům přisoudili místo zvané Jotunheim, poté bratři stvořili úrodnou oblast zvanou Midgard z Ymhirova obočí, z padlého jasanu stvořili muže a ženu z padlého jilmu. Ódin jim dal život, Vili rozum a emoce a Vé jim dal smysly. Muž se jmenoval Ask, žena Embla, toto byli rodiče lidské rasy.

Severští bohové rádi recyklovali, takže z červů, kteří vylezli z Ymirova těla, stvořili trpaslíky. Další trpaslíci. Synové Borra založili rodinu bohů a bohyní, jmenovali se Ásové a vládl jim Ódin. Nad Midgardem si postavili nádherný domov a nazvali ho Ásgard. Ty dva světy byly spojeny duhovým mostem Bifröstem. Díky, Thought Bubble. O bozích Ásgardu ještě uslyšíme, ale teď použiju ten mýtus jako duhový most, ten nejlepší most, k podobnému mýtu o stvoření.

Fanoušci našeho kurzu historie vědí, že milujeme Epos o Gilgamešovi. Ale z té části světa pochází i jiný svatý text, Enúma eliš z Babylonie, kde je napsaný jeden z nejstarších mýtů o stvoření. A překvápko, také tam je válka mezi mladšími bohy a jejich rodiči. Navíc tam jsou ještě prvotní vody, rozzlobená bohyně matka a velký, zlý táta stvořitel. Stane, dej ochrannou známku na rozzlobená bohyně matka a velký, zlý táta stvořitel.

Kapela, videohra, sendviče, spousta možností. Na začátku Enúmy eliš se prvotní sladká voda, Apsú, a prvotní slaná voda, Tiamat, dají dohromady a stvoří zemi ve formě bahenních nánosů Lachmu a Lachamu. Ty potom vytvořily první rodinu bohů, Anšura, Kišaru a jejich syna Ana, který poté stvořil další bohy, kterým vládne Ea, neplést s řeckou Éós, bohyní úsvitu. Ea a jeho bratři byli raubíři, bláznivé děti, které rušily své prarodiče, Apsúa a Tiamat. Než stihl Apsú donutit Ea a jeho bratry, aby ztlumili hudbu a šli do pokoje, Ea a Kho Apsúa zabili, což je docela radikální.

Tiamat samozřejmě nebyla nadšená, takže stvořila hady, draky, rybí muže, býčí muže a další stvůry, aby těm klukům dala co proto. Ea, Anšar a Anu válčili s těmi monstry, ale nedokázali je porazit bez pomoci syna Ea, Marduka. Marduk, kterého Ea nazval Velkým sluncem, nebyl hloupý a viděl ve slabině svého otce možnost převzít vládu. Takže s ním uzavřel dohodu. Marduk jim slíbil pomoc, když ho jmenují králem bohů a taky vesmíru.

Ea souhlasil s Mardukovým návrhem, Marduk se vydal do boje s Tiamat, která se proměnila v mořskou nestvůru, to se stává. Je to tady, mořské nestvůry! Asi víte, co následuje. Marduk Tiamat porazil a stal se králem bohů. A překvapení na konec, Marduk tělo Tiamat rozdělil jako škebli, aby stvořil svět. Z její hlavy stvořil horu, její oči se staly Tigridem a Eufratem, její prsa pohořími, její chřípí jezery.

Potom Marduk zvolil Babylon za město svého chrámu a domov bohů. Marduk přinutil Ea stvořit z krve Tiamatina syna Qinga lidi, kteří by dělali práci, kterou bohové dělat nechtěli. Třeba plení. A realitní plánování, to bohové fakt nesnáší. Zase tu máme rodiče, který je rozdělen, aby stvořil svět. Toto rozdělení je obvykle označeno za oběť, čímž se vysvětlují obětní rituály, které najdeme v mnoha náboženstvích. Jsou ty mýty jenom ospravedlněním existujících rituálů, nebo něco jiného?

Možná mají psychologický rozměr. Ukazují ochotu rodičů obětovat svým dětem cokoli. Ale také ty složité pocity vzteku, které někdy rodiče vůči dětem mají, nebo děti vůči rodičům. Naštěstí to obvykle nekončí kastrací. Tyto mýty ukazují, že ty pocity jsou tak staré jako stvoření samotné, nebo jsou možná přímo jeho zdrojem. Díky za zhlédnutí, uvidíme se příští týden. Překlad: jesterka www.videacesky.cz Moc rád říkám hekatoncheirové, prý jsou oškliví, ale zní skvěle.