Světová mytologie: Africké panteony

Ahoj, já jsem Mike, toto je Crash Course Mytologie a dnes dokončíme přehled panteonů, tentokrát s africkými bohy. Někteří fanoušci už se diví, protože je těžké mluvit o něčem africkém, aniž bychom to příšerně nezjednodušovali, je obrovská a plná nejrůznějších lidí. Jak se říká, Afrika není stát. Ale je to píseň kapely Toto. Dáme potom karaoke, Thóth-o? Neexistuje jenom jedna africká mytologie nebo jeden panteon, stejně jako v mytologiích Ameriky a Asie.



Příběhy různých skupin jsou podobné, ale není tam jedna neměnná rodina bohů. V této epizodě se podíváme na jeden národ, jehož bohové jsou dobře zdokumentovaní, jsou to Jorubové ze západní Afriky. Hlavně se zaměříme na jejich panteon orišů a jednoho velmi moudrého chameleona. Jorubové mluví jazykem zvaným jorubština a žijí v oblasti Beninského zálivu v dnešním Beninu, Togu, Nigérii, Ghaně a Sieře Leone. Ta oblast je důležitá, je domovem milionů Afričanů a také bývala centrem obchodu s otroky.



Tradice Jorubů tedy z Afriky vycestovaly do Karibiku, Latinské Ameriky a Severní Ameriky. Některé ty tradice byly modifikovány a proměnily se v náboženství vodun na Haiti. Asi ho spíš znáte jako vúdú, vodun je fonské slovo znamenající duch. Ale jorubské mýty nejsou to samé jako vúdú a většina kultů vúdú je méně divoká, než co uvidíte v hororech. V domovině Jorubů dnes existuje mnoho náboženství včetně křesťanství a islámu, ale fakt, že Jorubové si zachovali své příběhy orišů i přes jiné náboženské tradice, ukazuje význam tohoto kulturního dědictví.



Příběhy o oriších jsou v tom podobné příběhům domorodých Američanů. Tak se podíváme na družstva. Orišové jsou bohové a polobožští hrdinové jorubské kultury. Podle Alexe Cuoca existuje v jorubském panteonu nespočet bohů a každý nějakým způsobem vykonal činy, které jejich předkům připadaly hodné zahrnutí do jejich orální tradice zvané itan. Ze stovek orišů je asi 12, kteří se v mýtech objevují často, trochu jako 12 olympských bohů.



První je Olorun neboli Olodumare, někdy s pomlčkou. To je velký nebeský otec, ahoj tati, a je zodpovědný za stvoření světového řádu. Potom Ešu, lstivý bůh, jako tolik švindlířů představuje náhodu a nejistotu v životě. Na toho se podíváme podrobněji v jiné epizodě. Ogún je dárce železa, který je také lovcem a válečníkem. Jako v řeckém panteonu, ani tady nejsou všechna partnerství monogamní, Ogún měl mnoho milenek včetně Ojy.



Oranmián, syn Ogúna, je další válečník a také bůh plodnosti. On stvořil souši a také formuje nemluvňata, než se narodí. Jestli byl někdo z vašich známých na ultrazvuku, řekněte jim, že je to práce Oranmiána. Olokún je bůh nebo bohyně oceánů a Olosa je bohyně lagun. Umím si představit, že se hádají, kdo by měl ovládat zátoky. Jako v jiných panteonech mají někteří orišové vládu nad živly.



Bohem blesku je Čango, kterému se také říká Oramfe. Zeus, Thór a Čango by se měli sejít. Ten rozhovor by byl... elektrizující. Už jdu. Onile-Ile je bohyní zeminy a pak Oko, bůh polí, farem a zemědělství. Oja je bohyně větru a řeky Niger, je jednou z žen Čanga. Orungan je bohem vzduchu, je synem Aganjua, boha divočiny, a Yemojy, bohyně řeky Ogun. Ale nejde jen o pozitivní věci, Obalúajé je bohem spalniček, nemocí a smrti, prostě sympaťák.



Možná jste si všimli, že funkce různých bohů se překrývají. Když jsou mýty předávány hlavně ústně a pochází z tak velké a různorodé oblasti, je určitá nadbytečnost docela normální. V egyptském panteonu to bylo stejné. Například je více orišů božstvy válečníků a jiní také ovládají aspekty lidského života. Ori je bohem jedinečnosti a osudu, zatímco Iwa je bohyní osobnosti. Orišové se vztahují i k místní geografii, třeba k lesům, řekám nebo lovu. A někdy mají na starosti velmi specifické, ale zásadní věci v africkém životě.



Třeba Ogijan, bůh drcené kasavy. Ten zase opravdu sympatický je. A pro fanoušky historie: tohle znamená, že ne všichni orišové jsou prastaří, kasava se do Afriky dostala až s kolumbovskou výměnou. Kromě otce nebes Olaruna je nejdůležitější oriša jeho nejstarší syn Orunmila, bůh moudrosti a věšteb. Podle Leonarda a McClura čte Orunmila piniové ořechy a mušle kauri, čímž sděluje Olarunův nezvratný záměr, a je tedy ztělesněním osudu. Vzpomeňte si na to, až si dáte pesto. Orunmila figuruje v mnoha mýtech včetně toho, který vysvětluje, jak orišové získali svou moc.



Jdeme do Thought Bubble. Orišové žili na zemi, a než každý získal jedinečné schopnosti, byli si rovni. Když potřebovali zvláštní schopnosti, prosili o pomoc Olaruna nebo Orunmila. Jednoho dne se oriš jménem Oko podivil, proč by to měl dělat. Pomyslel si, že kdyby tu schopnost měl on, mohli by se lidé ptát jeho a nemuseli by otravovat Orunmila. A tak Oko poprosil Orunmila o schopnosti, které by ho odlišovaly od lidí. Ogún ho o ně také poprosil, aby udržel svět v chodu.



Brzy chtěli všichni orišové moc. Orunmila si dělal starosti, všech orišů si vážil stejně. Říkal si: "Mám rozdělit tolik schopností, komu bych měl dát kterou?" Jednoho dne se šel projít a potkal chameleona Agema, který se ho zeptal, co se děje. Orunmila mu to vysvětlil a Agema odpověděl: "Možná bude nejlepší ponechat rozdělení náhodě. Vrať se na nebesa a vyšli posly, že toho a toho dne vysypeš schopnosti na zemi, ať každý oriš pochytá, co může, nebo to sebere z míst, kam to spadlo.



Všechny schopnosti, které posbírá, pak budou jeho. Vysláním poslů každého upozorníš stejně a nikdo nemůže říci, žes na něj zapomněl." Orunmila se tou radou řídil, když vyslal posly, řekli orišové: "Orunmila dělá správnou věc, poděkujte mu za nás, přijmeme to, co na zemi spadne." O pět dní později spadly ty síly z nebes. Orišové čekali v polích a rozběhli se je pochytat. Nebyli stejně rychlí, silní nebo vytrvalí, takže ne všichni získali tak velkou nebo tak kýženou část Orunmilových darů, ale každý dostal něco.



Děkuji, Thought Bubble. Miluju ten příběh, vysvětluje, jak orišové získali své role. Na rozdíl od olympských bohů, kteří se s těmi schopnostmi narodili, orišové sice nebyli úplně lidé, ale žádné schopnosti a síly neměli, dokud je Orunmila neseslal z nebes. A ani poté nemají všichni stejné síly. To vysvětluje, proč jsou někteří orišové opravdu mocní a jiní jenom dělají lahodné přílohy. Ještě se zastavíme u Orunmily.



Zdá se, že je všemocný a mohl by připsat orišům schopnosti, jak se mu zlíbí, a zvýšit tak svůj vliv, nebo by je mohl prostě ignorovat. Je všemocný, proč by těm nulám pomáhal. Ale nejen, že rozdělí božské dary, ještě se snaží být spravedlivý. To je lekce v tom, jak by se měli chovat lidé a především vládci. A i přes svou vlastní moc nedokáže Orunmila své problémy vyřešit bez pomoci moudrého chameleona, což ukazuje omylnost orišů a spojitost mezi jejich světem a světem zvířat.



Zvířata hrají důležitou roli v mnoha afrických příbězích, to ještě uvidíme v dalších dílech. Tento příběh je dalším mýtem o oriších, vystupuje v něm Olarun a vysvětluje to poměry lidí. V tom příběhu odpovídá Olarun lidem z prvního města, Ile Ife, kteří se dožadovali nerovnosti. Jeden muž říkal: "Nic mezi námi není různé a ničím se od sebe nelišíme! Mluvíme stejnou řečí, žijeme ve stejném městě, všichni vlastníme stejné množství majetku, nikdo mezi námi nemá víc než jiný a nikdo nemá ani méně než jiní.



V celém našem žití neexistuje různost, proč jsme všichni stejní?" Stejně jako Orunmila, ani Olarun se nechtěl podvolit požadavkům lidí. Věděl, že rozdíly mezi lidmi by vedly ke svárům. Poslal Ešua, aby to vysvětlil, ale lidé z Ile Ife neposlouchali. Olarun nakonec ustoupil, poslal Ešua, aby lidem na trhu rozdal rozdíly. Asi vás nepřekvapí, že poté nastal chaos. Lidé si stěžovali na své rozdíly. Jedna žena řekla: "Proč se k nám muži chovají tak špatně?"



A druhá: "Proč se chovají nadřazeně?" Takže až bude někdo příště sexistický, viňte z toho Ešua. Ale taky tu sexistickou osobu. Chaos a válka vzešly z Olarunovy nerovnosti. Nakonec už spolu lidé nemohli vyjít a museli Ile Ife opustit. To způsobilo vznik nových národů, kmenů, měst a království a podle toho příběhu takto zvítězila mezi lidmi nerovnost. Ten příběh je přímým odrazem příběhu o původu moci orišů a ukazuje, jak podobní si bohové a lidé jsou.



Jako v jiných panteonech jsme viděli, že bohové v lidské podobě mají také lidské slabosti, díky čemuž jsou možná pochopitelnější jako objekty uctívání, ale také je snazší je kritizovat, vidět jejich omylnost. Možná proto většina lidí na světě, kteří uctívají nějakého boha, se rozhodla svěřit se moci, která má většinou lidskou podobu a lidské emoce. Ale umí taky skvělou kasavu? Děkuji za zhlédnutí, uvidíme se příště. Překlad: jesterka www.videacesky.cz Díky za zhlédnutí, a když budete mít zdánlivě neřešitelný problém, pamatujte, stačí se zeptat chameleona.