Proč jsou revoluční vědci mladí?Veritasium

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 81
80 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:137
Počet zobrazení:8 387

Dnes se s Derekem na jeho kanále 2veritasium budeme zaobírat vědci a věkem, ve kterém učinili svoje nejpřevratnější objevy. Myslíte si, že je ve vědeckém světě lepší být nezaujatě mladý nebo zkušeně starý? Podívejte se na následující video a zanechte pak v komentářích váš názor na věc.

Přepis titulků

Už jste si někdy všimli, že mnoho největších vědeckých objevů bylo učiněno těmi nejmladšími vědci? Dnes si chci povídat o tom, proč to tak je. Mám nějaké teorie a také vás provedu po Sydney. Támhle je škola. Vypadá jako Bradavice. Jak úžasné by bylo chodit tam do školy.

Mají tam pěkný výhled na sydneyský přístav. Tohle je Žraločí zátoka. Ale nemáte se čeho bát, protože člověka tu žralok naposledy napadnul v roce 1934. A od té doby támhle přidali sítě proti žralokům, což útoky docela omezí. Takže bych měl odůvodnit svůj předpoklad, že mladí vědci opravdu činí jedny z těch nejpřevratnějších objevů.

Rok 1666 byl annus mirabilis, tedy rok zázraků Isaaca Newtona, Protože v tom roce přišel s průkopnickými teoriemi v optice, mechanice a také vynalezl kalkulus, což je naprosto nový typ matematiky. A v tom roce mu bylo dvacet dva. To je docela ohromující. Annus mirabilis Alberta Einsteina byl v roce 1905 a v tom roce vydal tři publikace, ze kterých byla asi každá hodna Nobelovy ceny.

Jednu o Brownově pohybu, takže o existenci atomů a molekul, o jejich pohupování. Jednu na fotoelektrický efekt, kterou vysvětlil, že světlo musí být z částic. A samozřejmě speciální relativitu, která změnila náš pohled na prostor a čas a vedla k obecné teorii relativity a nové teorii o gravitaci. Všechno z toho v roce 1905 a bylo mu dvacet šest. Charlesi Darwinovi bylo kolem dvaceti pěti, když se vydal na lodi Beagle na plavbu kolem světa a pozoroval pěnkavy, sviňuchy a podobně.

A ještě neoslavil ani své třicáté narozeniny, když zformuloval to, co se později stalo teorií evoluce. Počkal do svých padesáti, než ji vydal, ale napadlo ho to, než mu bylo třicet. Petrželová zátoka. Množství petržele, co jsem zatím našel. Ale mají velice hezký visutý most.

Tak proč je tak důležité být mladý k učinění důležitého vědeckého objevu? Mám o tom několik teorií. Jednou z nich by mohlo být, že vaše intelektuální schopnosti na vrcholu někdy okolo dvaceti pěti let. Do té doby se pořád vyvíjejí a po tom začnou klesat. Jednou z věcí by mohlo být, že mladí vědci nemají mnoho závazků a mají hodně elánu.

Stephen Hawking byl hodně motivovaný, když byl mladší, protože když mu bylo dvacet jedna, bylo mu diagnostikováno onemocnění motorických neuronů a řekli mu, že mu zbývají dva roky života. K tomu si pak našel ženu, kterou si chtěl vzít. A aby se mohl oženit, potřeboval peníze. A aby získal peníze, potřeboval kariéru. A na slušnou kariéru potřeboval doktorát.

Takže napsal neskutečnou dizertační práci a vyhrál několik úžasných cen, které sdílel s Penrosem, legendárním fyzikem, i když mu bylo teprve dvacet tři. O tom v mládí jde, nejste na nikom závislí, máte hodně motivace, času a musíte něco dokázat. Je dobré být mladý a pracovat jako vědec.

Myslím, že všechny tyhle faktory hrají roli, ale tím nejdůležitějším faktorem je, že mysl mladého vědce není zaplněna předešlými znalostmi. Existuje mnoho citátů jako jeden od Marka Twaina, který říká: "Do potíží vás nikdy nedostane neznalost, ale spíše znalost, kterou mylně pokládáte za samozřejmost." A to platí dost často. Když jsem studoval doktorát já, díval jsem se na předešlé koncepce, jenž si studenti do fyziky přinesli, které jim bránily v učení.

Ale myslím si, že je to pravda i v obecnějším měřítku pro všechny fyziky. Jakmile se vaše mysl ujistí o jistých věcech, znesnadní se odpoutání se od nich. A obecně je dobře, že máte tyhle nabyté vědomosti, které soustředí vaší pozornost a udrží vás na cestě a zajistí, že nesejdete z cesty k nějaké bláznivé tečně.

Ale pokud byste měli převratně ovlivnit nějakou z věd, musíte mít schopnost přemýšlet bočně. A myslím si, že mít hodně předešlých znalostí to omezuje. Takže to je možná jeden z důvodů, proč tyhle významné objevy nepochází od starýších vědců, pocházejí od mladších. Například Einstein byl schopen skočit tak dramaticky dopředu s teorií relativity, že čas a prostor nemusí být absolutní, že by vlastně mohly záviset jeden na druhém a mohly by se měnit v závislosti na pozorovateli.

Myšlenka, že sekunda pro jednu osobu ve vesmíru není to samé množství času jako sekunda pro někoho jiného ve vesmíru, je šokující myšlenka a myslím si, že předešlé znalosti všech těch v tu dobu pracujících fyziků jim znemožnily učinit takový skok, říkali: "Rychlost světla musí být konstantní, takže se musí měnit prostor a čas."

Nebo můžete přemýšlet nad Charlesem Darwinem. Nebyl upjatý k žádné ideologii, prostě pohlížel na fakta, na všechny ty mírně odlišné tvory na všech těch ostrovech a říkal si: "Jaký smysl by to dávalo, kdyby stvořitel vytvořil všechny tyto rozdílné tvory a rozesel je po rozdílných ostrovech? Není pravděpodobnější, že začaly jako jeden druh organismu a po generace se selektivně vyvíjely na základě rozdílných prostředí na rozdílných ostrovech?'' A to ho přivedlo k přemýšlení nad teorií evoluce.

Takže mi jde zase o to, že čím více si do situace přinesete zavazadel, tím těžší pro vás je učinit ten velký krok bokem, který převrátí všechno vzhůru nohama. Nepřijde vám, že vám nic nepřijde podivné, když jste mladí?

Například velikonoční zajíček. Zajíček, který chodí a snáší čokoládová vejce. Zajíci ani nesnáší vejce, jak to může dávat smysl? Ale dětská mysl neví, co je normální. Takže nevíte, co považovat za abnormální. A to je jedna z největších výhod, kterou mladý vědec má. Nevíte, co je vážně abnormální, takže dáte své mysli svobodu.

Je to jako ve snu. A po mojí levici se nachází pláž v Dámské zátoce, což je nudistická pláž. A obyvatelstvo téhle zátoky je poněkud strohé. Jak bych to řekl, je to velká klobásová párty, nebudu vám lhát. Teď bych měl asi pronést důležité varování.

Ne všechny úžasné vědecké průlomy učinili mladí vědci. Není to tak, že jakmile je vám přes třicet, je konec, měli byste to vzdát jako v kariéře gymnasty, ale jak můžete přispět, když je ve třiceti, čtyřiceti, padesáti letech funkce vašeho mozku na ústupu? Mozek má zajímavý způsob, jak se s těmito věcmi vypořádat. Jak stárnete, může získat větší nadhled, protože začne shlukovat všechny předešlé znalosti dohromady tak, že je dokážete zautomatizovat.

A to vám dá větší všeobecný nadhled nad celým oborem a umožní jiné vhledy, které možná mladí vědci vidět nemohou. Takže jsou výhody jak v mládí, tak ve stáří. Tohle je stará chata správce majáku a právě přicházíme na South Head přímo támhle za rohem. A támhle na druhém břehu je North Head, zde je otvor do sydneyského přístavu, a následně do velkého, širokého Tichého oceánu.

Chci mluvit více o tom, jak se mozek učí. Když se poprvé něco naučíte, musíte do toho vložit hodně vědomého úsilí. Jako když se učíte zavazovat si tkaničky, uvázat kravatu nebo řídit auto. Musíte hodně přemýšlet nad tím, co děláte při každém kroku procesu. Musí vás při tom někdo vést, to dá rozum.

Ale jak po čase procesy opakujete a opakujete, naučíte se je dělat skoro automaticky, bez přemýšlení, bez využití místa ve vědomí. Ve vašem vědomí máte prostor pro asi pět věcí najednou. Takže vám mohu určit seznam pěti předmětů a vy je budete pravděpodobně moci uložit v krátkodobé paměti a zopakovat mi je. A podobně když děláte nějaké úkony, můžete využít pět dílů vaší pracovní paměti, ale při větším počtu je to složitější.

Takže jde o to, že aby váš mozek správně fungoval, musíte opakovat pár základních funkcí a zautomatizovat je, aby nezabíraly příliš z těch pěti dílů, aby zabíraly třeba jen jeden díl. A to vám umožňuje vykonávat mnoho věcí najednou, jako jedení a chození zároveň, točit vlog za jízdy. Všechno to jsou věci, které můžete dělat, protože je mozek zautomatizoval.

Hodně lidí rádo hovoří o svalové paměti. Ale samozřejmě to je nesmysl, protože svaly nemají žádnou paměť, paměť je ve vašem mozku. Ale zdá se, že vaše svaly si určité věci zapamatovávají, protože jste je udělali tolikrát, že jsou efektivně automatizované, všechny shluklé dohromady. A když pomyslíme na vědu, pro mě, když přemýšlím nad určitým nápadem ve vědě jako F=m*a nebo setrvačnost, je to jako jeden díl, nemusím nad tím pokaždé opatrně přemýšlet, jako bych musel, když jsem se o tom kdysi učil, protože to znám tak dobře, protože jsem s tím hodně pracoval.

A to mi vážně pomáhá při analyzování nějaké situace, protože koncept setrvačnosti je něco, co mám zautomatizované. Pokud se naučíte určité kroky a dostatečně je trénujete, zautomatizujete je, pak nad nimi nemusíte tolik přemýšlet, když je vykonáváte.

A to nám umožňuje dělat velice složité úkony. Ale takhle se to musí dělat. V 19. století zde na těchto kamenech ztroskotala loď. Celá posádka až na jednoho člena zahynula. A ten se pak stal prvním správcem tohoto majáku.

Komentáře (16)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

calculus se česky překládá infinitezimální počet

00

Odpovědět

Skvělý díl. A myšlenky v něm uvedené asi nebyly nijak průlomové nebo revoluční, ale i přesto je považuju velmi hodnotné a jsem rád, že je někdo zmínil. Jednak skutečnost, že nás naše předešlé zkušenosti a znalosti v jistém směru svazují v našem rozhledu, jednak, že je opravdu velikou výhodou budovat na pevných základech. Což mi vlastně vtloukali do hlavy celou dobu ve škole...

40

Odpovědět

Průměrný věk 59 let u vítězů Nobelových cen demagoga ve videu s pár selektivními příklady, které si subjektivně označil za revoluční, pozdravuje: https://www.nobelprize.org/nobel_prizes/lists/laureates_ages/all_ages.html

09

Odpovědět

Sorry, ale tohle o ničem nevypovídá. Běžně trvá mnoho let, než někdo svůj nápad pořádně rozpracuje, než se ukáže že je ten nápad v něčem revoluční a že to není blbost, než se opublikuje a pak ještě několik let čeká ve frontě, než tu nobelovku dostane.

190

Odpovědět

pěkná myšlenka

00

Odpovědět

No uprimne toto je super propadak - mam rad naucne videa podlozene fakty toto je nesmysl plny domenek - treba ma pravdu ale....
Treba u Darvina se rika ze na tuto teorii uzrala doba - bylo vic praci s touto tematikou, tusim ze Einstein mel take konkurenta u jedne s teorii..
Proste placa a za mna slabe...

39

Odpovědět

Ale Charles Darwin s tou teorii nepřišel. Přišel s tím jeho děda. On to po něm převzal a dokončil.

10

Odpovědět

+MysliCzwiki: Když se v roce 1858 objevily informace, že Alfred Russel Wallace dospěl k podobné teorii, rozhodl se Darwin urychlit publikování své teorie.
Takze Darwin mel konkurenci - kdyby to nebyl on byl by to Wallace - takze opravdu je to mladi co zene vpred a nebo pro dany objev proste uzral cas?

30

Odpovědět

+UzivatelWallace musel bejt pekne nasranej, kdyby publikoval svou teorii o neco driv mohla se z nej stat jedna z nejznamejsich osobnosti.

10

Odpovědět

vědci učinily? :-/ (popisek)

10

Odpovědět

Opraveno. Fuj. :-)

50

Odpovědět

Borca si pozriem obvykle rád, ale toto bolo absolútne predvídateľné vysvetlenie, ktoré zbytočne rozoberal skoro 10 minút :/

102

Odpovědět

V tom, že nás oboznamoval s prostredím Sydney má nejakú súvislosť s videom, ktorú som si nevšimol?

172

Odpovědět

Ne. Ale třeba jak tam na konci blikal ten maják, to je myslím hezká symbolika toho, jak se občas nějakému vědci "rozsvítí"...

40

Odpovědět

1:44 "Beagle" je jméno lodi, na které plul Darwin.

10

Odpovědět

Opraveno, díky. ;-)

00
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK