Ženy ve vědě

Organizace spojených národů slaví 11. února Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Když přemýšlíme o významných vědcích, většina jmen, které se nám vybaví, jsou mužská. Částečně je to způsobené tím, že během let byly omezeny veškeré příležitosti vzdělávání pro ženy a dívky. Ale také proto, že i když existovaly významné vědkyně, obvykle se jim ve zprávách ani v historii nedostává takové pozornosti.



Dnes jsme si pozvali Karen z kanálu o vědě, aby mluvila o dvanácti ženách, které dosáhly vědeckého pokroku. Ahoj, Javiere. Začneme s představováním. Nejprve tu máme Hypatii z Alexandrie. To byla řecká filosofka narozená v Egyptě a první historicky známá matematička. Vynalezla hydroskop – přístroj, který měří hustotu kapalin, a zdokonalila astroláb – přístroj, který určuje a předpovídá polohu hvězd.



Navíc to byla učitelka. V roce 415, když křesťanství začalo získávat sílu, byla zavražděna náboženskými fanatiky. Druhá je Ada Lovelace. Začátkem 19. století Charles Babbage navrhl první počítač, nazývaný analytický stroj.



Ačkoliv ho nikdy nesestrojil, Adu Lovelace velmi zaujal. Začala s ním spolupracovat a napsala první počítačový program. Lovelace nahlédla do budoucnosti, když si uvědomila, že nástupci analytického stroje by mohli sloužit nejenom k aritmetickým operacím, ale k různým úkolům, například skládat hudbu. Třetí je Marie Curie.



Na konci 19. století, Becquerel a Röntgen objevili, že určité minerály, jako je uran, mohou vyzařovat záhadné paprsky bez zdroje energie. Jedna mladá Polka se rozhodla tu záhadu prozkoumat. A tak Marie Curie zjistila, že energie nevzniká vzájemným působením molekul, ale působením samotných atomů. Nazvala tento jev „radioaktivita“.



A tehdy přišla na to, že atomy nejsou nedělitelné. Objevila dva nové chemické prvky, radium a polonium. Jako první člověk získala Nobelovu ceny ve dvou různých oborech – fyzice a chemii. Čtvrtá je Emmy Noetherová. Zdálo se že, obecná teorie relativity porušuje zákon zachování energie.



Nicméně Emmy Noertherová vytvořila „teorém Noetherové“, který nejenom vyřešil dilema relativity, ale také jakéhokoliv symetrického systému. Dále významně přispěla v algebře, kde pracovala na teoriích grup a okruhů. Einstein, Aleksandrov a Déodat ji popsali jako nejdůležitější ženu oboru matematiky. Pátá je Mária Telkes.



Narodila se v Maďarsku, pracovala ve Spojených státech v oboru pole solární energie. Byla to nadaná vynálezkyně. Mezi její vynálezy patří termoelektrické zařízení, které odstraňuje sůl z vody a přeměňuje ji na pitnou. V roce 1947 vynalezla první solární ohřívač. Často jí říkali královna slunce. Šestá je Cecilie Payne-Gaposchkinová.



Britská astronomka. Astronomie ji zajímala už od dětství. Ačkoliv vystudovala Cambridge, nezískala akademický titul, protože to byla žena. V její době se mělo za to, že Slunce má stejné proporce prvků jako Země. Nicméně to byla ona, kdo objevil, že hvězdy jsou tvořeny především heliem a vodíkem.



Poté začala vyučovat na Harvardu. Její plat byl nižší než plat jejích kolegů. Byla první ženou, která byla uznána jako profesorka ve svém oboru na této univerzitě. Sedmá je Rachel Carsonová. Byla významnou mořskou bioložkou padesátých let. Jejím nejvýznamnějším příspěvkem byla kniha Silent Spring z roku 1962.



Mluví o negativních účincích pesticidů v životním prostředí. Tato kniha zvýšila povědomí o stavu životního prostředí. Jedním z jejích úspěchů bylo, že díky ní se přestalo používat DDT, nebezpečný insekticid. Osmá je Rosalind Franklinová. Vystudovala chemii a krystalografii. Jako první používala rentgenové difrakční obrazy, aby odhalila, že DNA je dvojitá spirála.



Před jejím zveřejněním Watson a Crick použili stejnou techniku, aby odhalili strukturu grafitu a virů. Současné vědkyně. Devátá je Jane Goodallová. Měla zájem o primáty už v dětství, když jí darovali plyšovou opičku. Věnovala se studiu chování šimpanzů v Tanzanii. Pro pozorování používala přímější metodu než její předchůdci a zjistila, že primáti používají nástroje, mají různé povahy a emoce, a podrobně popsala jejich složité sociální družení.



Dokázala nám, že nejsou tak rozdílní, jak jsme si mysleli. Bylo natočeno několik filmů o jejím životě a boji za životní prostředí. Desátá je Sau Lan Wu. Je expertkou v částicové fyzice.



Významně přispěla k objevu částice mezon J/ψ. To vedlo k experimentálnímu ověření existence gluonu a kvarku. Aktuálně pracuje v CERNu. Její tým byl klíčem k objevu Higgsova bosonu, označovaného jako „božská částice“. Jedenáctá je Jennifer Doudna.



Narodila se v roce 1964. Je to biochemička, která objevila, že se může použít bakteriální typ DNA zvaný CRISPR. Slouží k úpravám a opravám dalších sekvencí DNA, čímž můžeme zabránit mnoha dědičným chorobám. Tento objev je považován za jeden z nejvýznamnějších objevů v historii biologie. Dvanáctá je Tiera Guinnová.



Od šesti let věděla, že bude velkou vynálezkyní. V roce 2017 oslavila 22. narozeniny, dokončila studium jako letecká inženýrka a pracuje pro Boeing a pro NASA, kde pracuje na návrhu největší vesmírné rakety. V současnosti je mnoho žen, které pracují ve všech oblastech vědecké činnosti.



I když stále jich je méně než mužů. A co ty? Bavila by tě věda? Napiš nám to do komentářů. Třeba z tebe jednou bude autorka důležitého objevu. Curiosamente. Poznej Karenin kanál, „La ciencia detrás de“. Má několik videí o ženách ve vědě, třeba o Diane Fossey.



Je mnoho ženských vědeckých kanálů. Dole ti necháme odkaz na některé z nich. Přeložila: Pauli www.videacesky.cz