Fyzika

Tom se rozhodl podrobněji prozkoumat, jak vědí „rádiově řízené“ hodiny, kolik zrovna je. A také proč je taková technologie v době přesných údajů ze satelitů stále důležitá. 

Zásadní otázka zní: Jakou barvu má Tomova oblíbená a ikonická mikina? Na čem záleží, jakou barvu vidíme? A jakou roli v tom hraje nastavení kamery? Užijte si Tomův úvod do teorie barev s odbočkou ke zobrazování barev pomocí technologií a zajímavostem z historie praní. A pokud byste raději o teorii barev slyšeli něco v němčině, můžete si pustit toto video s duálními titulky a rovnou si i potrénovat poslech.

Jedno výbušné video už Tom natáčel, konkrétně s profesionálním pyrotechnikem, který umí udělat hollywoodskou explozi. Ale tohle video je mnohem střízlivější. Pořád totiž netušíme, co se přesně děje v jádru výbuchu a jestli by bylo možné explozi v počáteční fázi prostě zastavit.

Vesmírný teleskop Jamese Webba neboli JWST odstartoval ze Země před půl rokem. Teď už je na svém místě, všechny jeho přístroje jsou připravené a máme k dispozici první snímky. Na co se dosud nejvýkonnější vesmírný teleskop v prvních dnech svého fungování zaměřil? A v čem se snímky liší oproti těm z Hubbleova teleskopu? Video moderuje Loren Grush, hlavní vědecká zpravodajka The Verge, a mluví v něm následující odborníci: Susan Mullally, vědecká pracovnice v projektu JWST Lisa Dang, astrofyzička z Institutu výzkumu exoplanet, Dean C. Hines, člen týmu pro nástroj MIRI na JWST, George Rieke, vedoucí týmu MIRI na JWST, Nora Leutzgendorf, vědkyně v týmu pro nástroj NRISpec a kalibraci na JWST, Evropská vesmírná agentura, Marcia Rieke, hlavní výzkumná pracovnice pro nástroj NIRCam na JWST.

Podoba atomových orbitalů, která odpovídá současným vědeckým poznatkům, se brání našim intuitivním představám o fungování světa. Proto je také těžké atomy zobrazit pochopitelnou formou, aniž bychom vše výrazně nezjednodušovali. Kanál MinutePhysics nabízí nový přístup k této problematice.

Co způsobuje, že lepidlo lepí? A může se lepicí páska s lepidly vůbec měřit? Pokud potřebujete do příští důležité debaty s kamarády pádné argumenty, tohle video se vám může hodit.

Víte, proč je obloha modrá? Kanál Curiosamente nám to v krátkosti shrne.

Už v 70. letech minulého století létala dopravní letadla nadzvukovou rychlostí. Proč jsou tedy o téměř 50 let později stále pomalá? Poznámky: DARPA – Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (v originále Defense Advanced Research Projects Agency) je agentura amerického ministerstva obrany, která je zodpovědná za vývoj nových vojenských technologií.

Kanál exurb1a si dal za cíl vysvětlit všechno podstatné o vesmíru během pouhých čtyř minut. Jak se mu to povedlo, už můžete posoudit sami.

V dubnu letošního roku spustil počítačový vědec a fyzik Stephen Wolfram projekt (Wolfram Physics Project), který si dal za cíl najít takzvanou teorii všeho. Model, který by v sobě skloubil teorii relativity a kvantovou fyziku, které se zatím zdají neslučitelné. Tento projekt staví na Wolframově dřívějším výzkumu a mexický kanál CuriosaMente se v tomto videu pokusí převést jeho předpoklady a východiska do laikům srozumitelné podoby. Skalní fanoušci fyziky a počítačové vědy mohou práci na projektu sledovat přímo na Wolframově YouTube kanálu. 

Nechybí vám kuráž, zvědavost, nebo jen hledáte příležitost přestěhovat se na Mars? Tak už neváhejte. Rudá planeta je skvělou volbou pro vaši novou nemovitost. Kde ji ale postavit, co budete potřebovat a čemu se raději vyhnout? Nechte se inspirovat vesmírným průvodcem od TED-Ed. Poznámky: Kuráž, Zvědavost a Příležitost (Spirit, Curiosity, Opportunity) jsou vesmírná vozítka na Marsu. Kvůli udržení dvojsmyslu jsem je přeložila a ponechala s velkým počátečním písmenem.

V roce 2012 objevili vědci v CERNu důkazy o Higgsově bosonu. Čehože? Higgsův boson je jedním ze dvou druhů elementárních částic a je důležitou součástí částicové fyziky, protože dokazuje, jak částice dostávají svou hmotnost. A právě vědci z CERNu Dave Barney a Steve Goldfarb odhalují sokratovskou metodou jeho vzrušující tajemství. Vysvětlivky: Excitace (vybuzení) – proces, kdy dochází k přechodu energetického stavu atomu, molekuly nebo iontu na vyšší energetickou hladinu. HLUBŠÍ ZAMYŠLENÍ S TED-ED: Výběr zdrojů pro lepší pochopení objevu Higgsova bosonu a jeho významu: Webové stránky ATLAS, CMS a CERN obsahují rozsáhlou kolekci materiálů týkajících se objevu, použité technologie a dalších kroků. Sbírka vícejazyčných vzdělávacích a informačních materiálů IPPOG obsahuje například film, který ukazuje, jak by se vesmír lišil, kdyby byla hmotnost částic jiná. V Physics Letters B od ATLAS a CMS byly publikovány dva články o pozorování nového bosonu o hmotnosti asi 125 GeV a přístupnější verze byla ke konci roku 2012 publikována ve Science Magazine Něco z historie kolem vývoje Higgsova pole lze dohledat na veřejném semináři v CERNu od prof. Franka Close a v jeho knize „The Infinity Puzzle“. Animace z PhD Comics: „Higgsův boson vysvětlen“, autor Jorge Cham. Video od Sixty Symbols: „Rozpravy o Higgsově bosonu“ Animované video: „ATLAS Boogie“ vtipně popisuje proces hledání Higgsů skrze hudbu. Výběr knih New York Times výběr o Higgsově bosonu: - „Massive: The Missing Particle That Sparked the Greatest Hunt in Science,“ Ian Sample (Basic Books) - „Higgs: The Invention and Discovery of the ‘God Particle,’ “ Jim Baggott (Oxford University Press) - „Higgs Discovery: The Power of Empty Space,“ Lisa Randall (Bodley Head) - „The Particle at the End of the Universe: How the Hunt for the Higgs Boson Leads Us to the Edge of a New World,“ Sean Carroll (Dutton) - „The God Particle: If the Universe Is the Answer, What Is the Question?“ Leon Lederman with Dick Teresi (Delta) - „The Fabric of the Cosmos: Space, Time, and the Texture of Reality,“ Brian Greene (Vintage) TED-Ed kvíz (odpovědi na konci kvízu): 1. Co z následujícího je elementární částicí? a) proton b) neutron c) elektron d) pion 2. Kde najdeme Higgsovo pole? a) při vysokoenergetických srážkách ve Velkém hadronovém urychlovači b) existovalo pouze na počátku Velkého třesku c) nachází se všude ve vesmíru 3. Co je to Higgsův boson? a) excitace Higgsova pole, která dokazuje jeho existenci b) částice, které dávají hmotnost jiným částicím c) třešnička v koktejlu d) nositel silné síly 4. Co jsou to bosony? a) částice, které nesou síly b) částice, které tvoří hmotu c) částice, které nemají hmotnost d) částice, které jsou jen ve zmrzlině 5. Co kdyby neexistovalo žádné Higgsovo pole? a) nic by se nezměnilo b) hvězdy by měly kratší život c) neexistovaly by žádné planety, hvězdy ani koktejly ODPOVĚDI: 1c 2c 3b 4a 5c

Kdybyste něco dělili na stále menší kousky, u čeho byste skončili? U atomu? U protonů a neutronů? Nebo něčeho jiného, menšího? Na tuto otázku odpovídá jeden elegantní model částicové fyziky.

Dnes představujeme tip od našeho diváka jjk, pořad Joseph's Puzzle Machines, v němž Joseph Herscher pomocí běžných předmětů a fyzikálních zákonů staví nejrůznější dráhy. Doporučujeme před každou novou hrou video zastavit, dobře si prohlédnout všechny předměty na ploše a přemýšlet nad jejich funkcí. Kolik z šesti her se vám podařilo uhádnout? Poznámka: Herscher sestavuje podle svých slov neužitečné stroje podle karikaturisty Rubeho Goldberga (1883–1970), který podobná zařízení kreslil i sestavoval a podle něhož se jim dnes říká stroje Rubeho Goldberga.

Přemýšleli jste někdy o tom, proč některé barvy pojmenováváte jinak než vaši přátelé, nebo dokonce o tom, jak vlastně konkrétně funguje vnímání jednotlivých barev? Odpovědi na tyto otázky i mnohé další, které vás možná ještě nenapadly, najdete v tomto videu. P. S. Tak schválně, jakou barvu vidíte na úvodním pozadí vy? Modrou, zelenou, nebo nějakou jinou? Budeme rádi, když se s námi o svůj názor v komentáři podělíte :).

Vznik černé díry stojí na Einsteinově rovnici E = mc². Ale co kdybychom chtěli místo hmoty pohltit světlo? Kolik světla bychom potřebovali? Schválně zkuste hádat. A přidejte. Hodně přidejte.

Planeta ve tvaru koblihy neboli toroid je domnělá planeta, kterou jsme zatím neobjevili, ale pokud existuje, změnilo by to navždy náš pohled na formování planet.

Určitě už jste slyšeli o Schrödingerově kočce. A co že má společného s paralelními světy? Derek Muller nám díky tomuto známému experimentu vysvětlí fungování kvantové mechaniky, větvení vesmíru a představí teorii, podle které existuje svět, ve kterém jste odborníkem třeba zrovna na kvantovou fyziku.

Organizace spojených národů slaví 11. února Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Video je věnováno dvanácti ženám – vědkyním, které se svou prací zapsaly do dějin v různých oblastech vědecké činnosti.  1. Hypatia z Alexandrie (cz) 2. Ada Lovelace (cz) 3. Marie Curie (cz) 4. Emmy Noetherová (cz) 5. Mária Telkes (en) 6. Cecilie Payne-Gaposchkinová (cz) 7. Rachel Carsonová  (cz) 8. Rosalind Franklinová (cz) 9. Jane Goodallová (cz) 10. Sau Lan Wu (en) 11. Jennifer Doudna (en) 12. Tiera Guinnová (en) Poznámky: DDT je jedním z nejstarších a nejznámějších insekticidů. V čisté formě je to bezbarvý nebo bílý krystalický prášek, velmi slabé aromatické vůně, velmi špatně rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v některých organických rozpouštědlech, například v tucích. Částice J/ψ -  částice J/psí nebo částice J/ψ případně také částice psí nebo částice J je druh mezonu (mezonu s neutrální vůní). Skládá se z půvabného kvarku a půvabného antikvarku. CERN – Evropská organizace pro jaderný výzkum CRISPR – segmenty nahromaděných pravidelně rozmístěných krátkých palindromických repetic – jsou to úseky prokaryotické DNA obsahující krátké repetice nukleotidů.

I Albert Einstein byl jenom člověk a jako takový dělal chyby. V tomto videu se dozvíte něco o ruském fyzikovi Friedmannovi, který jednu takovou chybu objevil a Einsteina na ni upozornil.

Pokud se podíváte skrz brýle, dalekohled nebo okno, uvidíte svět na druhé straně. Jak může být ale něco tak pevného tak neviditelné? Na to odpoví Mark Miodownik v poutavé animaci od Ted-Ed. Poznámka: Díky Kocouru Oggymu za připomenutí, že video s podobnou tematikou už jste u nás na webu mohli v minulosti vidět, takže pokud vás video zaujalo, koukněte i na něj.

Co je to vlastně čas? A je to základní vlastnost vesmíru, nebo jen iluze, způsobená naším omezeným vnímáním okolního světa?

Že se vesmír rozpíná, jsme už slyšeli všichni, ale kam se může rozpínat, existuje něco za ním? Má vesmír hranice? Jaký tvar vlastně má? U tohoto videa, které vysvětluje, jaký tvar má podle dnešních vědeckých odhadů vesmír a kam by se mohl rozpínat, můžete pořádně potrénovat svou prostorovou představivost. Mexický kanál CuriosaMente nabízí animovaná vzdělávací videa, ve kterých se snaží zprostředkovat složitá témata srozumitelnou formou.

Mořské vlnění by mohlo být zdrojem obnovitelné elektřiny, pokud by se nám jeho mechanickou energii podařilo převést na elektrickou. Toto krátké video vysvětluje, proč je to tak těžké a jaké projekty už jsme vyzkoušeli.

Teorie relativity a s ní spojená dilatace času a kontrakce délky při rychlosti světla jsou pro nás nepředstavitelné jevy. Přesto na Zemi neustále dopadá nespočet mionů, který tyto vlastnosti potvrzuje.

V Británii se nachází stavba, která drží světový rekord v nejdelším dozvuku, což je změť různých, i několikanásobných, ozvěn. Toto prvenství však drží náhodou, její skutečný účel byl desítky let úplně jiný.

Nebe je ve dne modré, protože se v atmosféře sluneční světlo rozptyluje. Proč ale v noci nenastává stejný jev, když na nebi svítí miliardy hvězd a galaxií?

Tvar sluneční soustavy zná snad každý. Proč ale právě vypadá tak, jak vypadá? A mohly by soustavy jiných hvězd vypadat jinak?

Obor magnetické levitace je přes některé úspěchy u rychlostních vlaků stále v plenkách. Ale jak její princip vůbec funguje? A mohla by změnit veškerou dopravu ve formě Hyperloopu?