Proč je v noci nebe tmavé?MinutePhysics

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 13
94 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:100
Počet zobrazení:12 036

Nebe je ve dne modré, protože se v atmosféře sluneční světlo rozptyluje. Proč ale v noci nenastává stejný jev, když na nebi svítí miliardy hvězd a galaxií?

Přepis titulků

Proč je nebe v noci tmavé? Zdánlivě je to jasné – slunce nesvítí. Ale ve dne je nebe modré jen proto, že se světlo v atmosféře rozptyluje. Kdyby tu atmosféra, třeba jako na Měsíci, nebyla, nebe by bylo tmavé vždy. I když by Slunce svítilo. Ptejme se jinak: Proč je vesmír tmavý?

Je přeci plný hvězd, nespočtu hvězd jasných jako Slunce. A v nekonečném vesmíru je v každém směru, když se podíváte dost daleko, hvězda nebo galaxie. Celé nebe by mělo ve dne v noci svítit jako Slunce. A když není, znamená to, že v určité vzdálenosti od nás už nejsou hvězdy?

Hranice mezi něčím a ničím? Okraj vesmíru? Ne tak docela. Podle našich pozorování vesmír nemá okraj. Ale časoprostor ano. Ne prostorový, ale časový. Pokud víme, tak vesmír měl začátek.

Nebo alespoň moment před 13,7 miliardami let, kdy byl tak malý a hustý, že naše vnímání prostoru a času nefunguje. A vzhledem k tomu, že od tohoto počátku uběhl daný čas, znamená to, že některé hvězdy plnící nebe světlem jsou tak daleko, že jejich světlo k nám ještě nedorazilo. Je to, jako kdyby vesmír byl bouřkou a my pořád čekali na hrom od vzdálených hvězd.

Ale je to ještě lepší. Protože světlu trvá, než proletí vesmírem, když se díváme na něco velmi vzdáleného, vidíme tu část vesmíru v době, kdy bylo světlo vyzářeno. Při sledování 13,5 miliard let starého světla, to není tak, že k nám světlo od některých hvězd nedorazilo, ale proto, že se díváme na vesmír před vznikem hvězd. Vesmír bez hvězd.

To zní jako dobrý důvod pro temnou oblohu, ale není pravdivý. Je pravda, že najdeme části nebe bez hvězd tím, že se díváme v čase tak daleko nazpět, ale i když teleskop namíříme za nejstarší hvězdy, stále vidíme světlo. Ne z hvězd. Ale světlo Velkého třesku.

Toto reliktní záření vidíme přibližně stejné ze všech směrů, vytváří pozadí za hvězdami. Takže nebe vlastně není tmavé. Takže když nám teleskopy ukazují, že nebe není tmavé, proč tedy vypadá tmavě? Tady je nápověda. Když Hubblův teleskop fotil vzdálené hvězdy Hubblova ultrahlubokého pole, používal infračervenou kameru.

Proč? Vzdálené hvězdy se od nás vzdalují, protože vesmír se rozpíná. Stejně jako zpomalení zvuku sníží jeho výšku, Dopplerův efekt dělá vzdalující se hvězdy červenější. A čím jsou dál, tím jsou rychlejší i červenější, dokud se nestanou infračervenými. A pak už je nevidíme, alespoň ne očima.

A proto nebe vypadá v noci tmavě. Kdybychom žili v nekonečném, neměnném vesmíru, celé nebe by svítilo. Ale nebe je tmavé, protože vesmír měl začátek a hvězdy nejsou všude, ale také proto, že světlo od vzdálených hvězd a reliktní kosmické záření se rozpínáním vesmíru posune do infračervené.

Takže ho prostě nevidíme. Konečně jsme si posvítili na to, proč je noční nebe temné. A také proč není. Překlad: Šaman Bobo www.videačesky.cz

Komentáře (9)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Jestli na tohle zodpovězení lidi potřebují videa, tak by se měli vrátit do školy, kde se to na třetím stupni normálně probírá... Zbytek je intuitivní.

08

Odpovědět

Elektromagnetického spektru slunce mi tam dosti chybí:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Solar_Spectrum.png

Dopplerův jev způsobí, že vidíme jinou část spaktra. Ne pouze to, že viditelné spektrum se akorát tak posune do neviditelné části...

20

Odpovědět

Znamená to, ze zvířata s infrared vision maj noční oblohu plnou světla? o.O

123

Odpovědět

Jestli mají hodně výkonný teleskop, tak asi ano. :D

23

Odpovědět

Neznamená. Reliktní záření je to nejstarší, takže je nejvíc posunuté do "červena". Tak moc, že vlastně zasahuje do mikrovlného spektra a nevím o živočichovi, který by byl schopen vidět takhle dlouhé vlny.

20

Odpovědět

+Hal 9000Nikdo tady nemluví o reliktním záření ( kvůli kterému by živočichové pro oblohu neviděli strom).

Takže ti živočichové, kteří vidí v "infrared" zářivou oblohu, jsou vlastně ti, kteří vidí teplokrevné živočichy na (planetě) Zemi.

20

Odpovědět

+LKoloušek píše o obloze plné světla, takže jsem usoudil, že naráží na reliktní zaření, které vyplňuje oblohu.

Jinak pro živočichy s infaračervenými receptory by obloha teoreticky měla být o něco bohatší, ale zase ne o tolik. Rozhodně ne o velmi vzdálené objekty (kde se viditelné světlo posunulo do infrared), ty jsou příliš malé a nezřetelné. Spíš by se jednalo o bližší studenější hvězdy a hlavně prachoplyné oblaky. Že by se ale dalo mluvit o obloze plné světla, tak to asi ne.

Viz - http://www.microscopics.co.uk/blog/wp-content/uploads/2014/09/sky-guide-wavelengths-2.jpg - nejjasnější v infrared spektru je prach v rovině mléčné dráhy

40

Odpovědět

+Hal 9000Tak ještě jinak.

Při tzv. jasné noční obloze bez světelného znečištění - například v Mongolsku, nebo na suchých místech Chile - by si viděl více hvězd. Právě tam lze pozorovat i ty nejvzdálenější hvězdy.
Někde u nás na horách by ti bránila mračna, dalším "nepřítelem" hvězdáře je pouliční osvětelní měst a dopravních tahů.

A podobně by viděl oblohu i živočich s "infrared", protože i jeho oko je primárně přizpůsobeno k lovu "teplé" potravy a ne pozorování oblohy. V závislosti na "zařivosti" okolí by vnímal i oblohu, podobně jako my vnímáme jasnost oblohy v "normálních barvách".

00