Astronautův pohled na ZemiVeritasium
85
V tomto díle Veritasia se podělí kanadský astronaut Chris Hadfield o svůj pohled na Zemi a klimatické změny.
Přepis titulků
Když jsem byl poprvé na výstupu do vesmíru, byl jsem nad nočním Indickým oceánem. Zhasl jsem světla, aby si moje oči zvykly na tmu. Když jsme minuli Austrálii směrem na jih, proletěli jsme skrz polární záři. Viděl jsem, jak se mi míhají pod nohama všechny ty barvy a... Polární záři už jsem viděl ze země, ale být uvnitř ní, být součástí té interakce mezi Sluncem, atmosférou a magnetickým polem vizuálně, jako v duze nebo něčem podobném, to bylo připomenutí, jak je to všechno propojené a jak energie Slunce, ochrana atmosféry a natočení magnetického pole spolupracují.
Ukázalo mi to, že je to systém, děje se to pořád.
Většinou to jen nevidíme, ale děje se to neustále. Pořád na sebe působí. Oběžná dráha vám ukáže tu perspektivu. Vidíte, že to je složitý systém, na který působí mnoho vnějších vlivů. I její obyvatelé jsou jedna z věcí, které na Zemi působí. Sopečné erupce, ale také rostliny a zvířata.
A v posledních 100 let jsme se tolik rozmnožili, že nás tu teď dýchá 7 miliard, neustále jíme a doma si svítíme, zapínáme motory v autech. Samozřejmě i to má vliv na celou planetu. Někdy je náš vliv vidět z vesmíru. Nad Mexico City nebo Pekingem je to vidět pouhým okem. Znečištění je vidět z vesmíru. Je to jako ošklivá, šedá skvrna na povrchu Země.
To je člověkem způsobená lokální klimatická změna. Když se podíváte na Asii, na svém prvním letu jsem viděl Aralské jezero. V 90. letech to byla zdravě vypadající vodní nádrž. Ale v posledních 20 letech se kvůli zemědělství a zavlažování Aralské jezero změnilo z čtvrtého největšího jezera na světě na skoro neexistující. Je vysušené.
A udělali jsme to schválně. Bylo to vědomé rozhodnutí, aby čtvrté největší jezero světa skončilo jako malá, smradlavá louže. Co bylo pobřeží, je teď prázdný písek, kde jsou jen zbytky hnojiv, které se do jezera po dekády vpíjely. Očividně měníme klima na globálním měřítku. Ale důležité je, kdo se rozhodne něco změnit. Nemůžeme čekat, že to udělá někdo za nás.
Nemají důvod to dělat. Zvlášť, pokud jsou námi zvolení. Když je zvolíme, reprezentují nás. A pravá motivace musí přijít od nás jednotlivců. My to musíme změnit. Nemůžeme říkat oni, on, ona nebo ono. Musíme to být my nebo já, kdo to musí změnit. Nebude to perfektní a bude to krize, co lidi nakonec donutí změnit své chování.
A věci se před zlepšením zhorší. Ale jsem přesvědčený, že to není konec světa. Je to jen problém, kterému čelíme. Něco to změní, ale nakonec ho dokážeme vyřešit. Překlad: Šaman Bobo www.videačesky.cz
Ukázalo mi to, že je to systém, děje se to pořád.
Většinou to jen nevidíme, ale děje se to neustále. Pořád na sebe působí. Oběžná dráha vám ukáže tu perspektivu. Vidíte, že to je složitý systém, na který působí mnoho vnějších vlivů. I její obyvatelé jsou jedna z věcí, které na Zemi působí. Sopečné erupce, ale také rostliny a zvířata.
A v posledních 100 let jsme se tolik rozmnožili, že nás tu teď dýchá 7 miliard, neustále jíme a doma si svítíme, zapínáme motory v autech. Samozřejmě i to má vliv na celou planetu. Někdy je náš vliv vidět z vesmíru. Nad Mexico City nebo Pekingem je to vidět pouhým okem. Znečištění je vidět z vesmíru. Je to jako ošklivá, šedá skvrna na povrchu Země.
To je člověkem způsobená lokální klimatická změna. Když se podíváte na Asii, na svém prvním letu jsem viděl Aralské jezero. V 90. letech to byla zdravě vypadající vodní nádrž. Ale v posledních 20 letech se kvůli zemědělství a zavlažování Aralské jezero změnilo z čtvrtého největšího jezera na světě na skoro neexistující. Je vysušené.
A udělali jsme to schválně. Bylo to vědomé rozhodnutí, aby čtvrté největší jezero světa skončilo jako malá, smradlavá louže. Co bylo pobřeží, je teď prázdný písek, kde jsou jen zbytky hnojiv, které se do jezera po dekády vpíjely. Očividně měníme klima na globálním měřítku. Ale důležité je, kdo se rozhodne něco změnit. Nemůžeme čekat, že to udělá někdo za nás.
Nemají důvod to dělat. Zvlášť, pokud jsou námi zvolení. Když je zvolíme, reprezentují nás. A pravá motivace musí přijít od nás jednotlivců. My to musíme změnit. Nemůžeme říkat oni, on, ona nebo ono. Musíme to být my nebo já, kdo to musí změnit. Nebude to perfektní a bude to krize, co lidi nakonec donutí změnit své chování.
A věci se před zlepšením zhorší. Ale jsem přesvědčený, že to není konec světa. Je to jen problém, kterému čelíme. Něco to změní, ale nakonec ho dokážeme vyřešit. Překlad: Šaman Bobo www.videačesky.cz
Komentáře (0)