Zpět na seznam
NASA
116 snímků pro mimozemšťanyNa sondách Voyager 1 a Voyager 2 je uložena tzv. Zlatá deska, která obsahuje záběry a zvuky z planety Země. Časová schránka je určená případnému mimozemskému inteligentnímu životu, který ji za hranicemi Sluneční soustavy najde. Jaké výjevy na desku uložila komise vedená Carlem Saganem? Jak budou mimozemšťané jednou nahlížet na lidstvo? Podívejte se sami ve videu od Vox. Veškeré snímky na desce (včetně toho, co se nevešlo do titulků): Obr. 1: Kalibrační kruh Obr. 2: Poloha Sluneční soustavy (Andromeda, vedlejší galaxie) Obr. 3: Matematické definice (binární zápis) Obr. 4: Definice fyzikálních jednotek Obr. 5: Sluneční soustava (Slunce) Obr. 6: Sluneční soustava (průměr, vzdálenost od Slunce, hmotnost, doba rotace) Obr. 7: Slunce Obr. 8: Sluneční spektrum Obr. 9: Merkur (zachycen sondou Mariner 10) Obr. 10: Mars (zachycen sondou Viking) Obr. 11: Jupiter (zachycen sondou Pioneer 11) Obr. 12: Domov Obr. 13: Mraky nad Egyptem (atmosférické plyny) Obr. 14: Báze DNA (atomy v DNA; „S“ na rozlišení cytosinu od uhlíku) Obr. 15, 16: Struktura DNA Obr. 17: Dělení buňky Obr. 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25: Lidská anatomie (z World Book Encyclopedia) Obr. 26: Reprodukční orgány Obr. 27, 28: Lidské početí Obr. 29: Oplodněné vajíčko (první buněčné dělení) Obr. 30, 31: Lidský plod (v 60 dnech) Obr. 32: Muž a žena (Komise původně chtěla zařadit tento snímek, ale NASA to nepovolila.) Obr. 33: Narození Obr. 34: Kojící matka Obr. 35: Otec a dítě (Ukazuje, že oči slouží k vidění.) Obr. 36: Skupina dětí Obr. 37: Členové rodiny (váha a věk) Obr. 38: Členové rodiny Obr. 39: Kontinentální drift (Ukazuje éru člověka. / Za 10 milionů let.) Obr. 40: Struktura Země (nejhojnější prvky, dle protonového čísla) Obr. 41: Ostrov Heron, Austrálie (Velký bariérový útes) Obr. 42: Mořské pobřeží, Maine Obr. 43: Hadí řeka a Skalnaté hory Obr. 44: Písečné duny Obr. 45: Monument Valley Obr. 46, 47, 48: Vegetace Obr. 49: Sekvoje (lidé pro srovnání) Obr. 50: Narcisy Obr. 51: Letící hmyz Obr. 52: Evoluce obratlovců Obr. 53: Lastura Obr. 54: Delfíni Obr. 55: Hejno ryb Obr. 56: Ropucha stromová na dlani Obr. 57: Krokodýl Obr. 58: Orel Obr. 59: Napajedlo Obr. 60: Šimpanzi a vědci (Jane Goodall) Obr. 61, 62: Lov Obr. 63: Guatemalský muž Obr. 64: Tanečnice z Bali Obr. 65: Andské dívky Obr. 66: Thajský řemeslník Obr. 67: Domestikovaný slon Obr. 68: Muž s brýlemi Obr. 69: Muž se psem Obr. 70: Horolezec Obr. 71: Gymnastka Cathy Rigby Obr. 72: Olympijští sprinteři Obr. 73, 74: Učící se děti Obr. 75: Mechanizované zemědělství Obr. 76: Jedení Obr. 77: Supermarket Obr. 78: Potápěč s rybou Obr. 79: Rybářská loď Obr. 80: Pečení ryby Obr. 81: Čínská slavnostní večeře Obr. 82: Lízání, jedení, pití Obr. 83: Velká čínská zeď Obr. 84, 85: Stavění Obr. 86, 87: Lidská obydlí Obr. 88, 89: Dům a interiér Obr. 90: Tádž Mahal Obr. 91: Oxford, Anglie Obr. 92: Boston od řeky Charles Obr. 93, 94: Budova OSN ve dne a v noci Obr. 95: Opera v Sydney Obr. 96, 97: Práce se stroji Obr. 98: Vědecké muzeum Obr. 99: Rentgen ruky Obr. 100: Mikroskop Obr. 101: Scéna z ulice (Pákistán) Obr. 102: Ulice (Indie) Obr. 103: Dálnice s nákladním vozem Obr. 104: Golden Gate Bridge Obr. 105: Vlak Obr. 106: Letadlo v letu Obr. 107: Letiště v Torontu Obr. 108: Antarktická rolba Obr. 109: Radioteleskop Obr. 110: Observatoř Arecibo (největší radioteleskop s jedním talířem na světě) Obr. 111: Stránka knihy (Isaac Newton: Systém světa) Obr. 112: Astronaut ve vesmíru Obr. 113: Vyslání rakety Titan Centaur (Stejný typ rakety, která nesla Voyager.) Obr. 114: Západ slunce Obr. 115: Smyčcové kvarteto Obr. 116: Partitura pro kvarteto a housle (Beethovenův smyčcový kvartet č. 13, jedna z hudebních nahrávek na desce)
Historie vesmírného cestování: Vedeni hvězdným svitemCo se stalo poté, co lidstvo přistálo na Měsíci? A kam povedou naše další kroky? Společně jsme sestavili vesmírné stanice, pokračujeme v prozkoumávání vesmíru a pracujeme na technologiích, které nás vezmou na Mars a ještě dál.
Historie vesmírného cestování: Malý krůčekSpojené státy vesmírný závod prohrávaly. Série chybných kroků jejich postup zpomalila. Jejich vesmírný program ovšem na rozdíl od SSSR nezastřešovala armáda, ale NASA, vytvořená D. D. Eisenhowerem, která se zaměřovala zejména na výzkum. Pak přišel prezident Kennedy, který Američanům vštípil sen o cestě na Měsíc…
Historie vesmírného cestování: Od Kill Devil po V-2Létání, nejprve pouhá utopie, rychle vzbudilo zájem armády. Z průzkumných letounů se brzy staly nebezpečné zbraně. Versailleská mírová smlouva sice zakázala Německu veškeré letectvo, ale Němci našli kličku – raketa přece není letadlo...
Nikdy nepolevímeNASA 30. července 2020 vypustila do vesmíru sondu Perseverance (Vytrvalost) na raketě Atlas V. Robotické vozítko bude na Marsu hledat známky starověkého života a shromažďovat vzorky hornin a půdy pro případný návrat na Zemi. Celá mise má trvat nejméně jeden rok na Marsu (přibližně 687 dní). Poznámka: Jméno nového roveru (Perseverance) vymyslel Alex Mather, žák druhého stupně základní školy, který vyhrál soutěž pořádanou NASA. Předchozí rovery se jmenují Curiosity (Zvědavost), InSight (Porozumění) a Opportunity (Příležitost).
Svalnaté myši z NASAConanovi se do rukou dostaly exkluzivní záběry myší, kterým NASA ve vesmíru vypěstovala nadměrnou svalovinu a které po návratu na Zemi tropí neplechy.
Ženy ve věděOrganizace spojených národů slaví 11. února Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Video je věnováno dvanácti ženám – vědkyním, které se svou prací zapsaly do dějin v různých oblastech vědecké činnosti. 1. Hypatia z Alexandrie (cz) 2. Ada Lovelace (cz) 3. Marie Curie (cz) 4. Emmy Noetherová (cz) 5. Mária Telkes (en) 6. Cecilie Payne-Gaposchkinová (cz) 7. Rachel Carsonová (cz) 8. Rosalind Franklinová (cz) 9. Jane Goodallová (cz) 10. Sau Lan Wu (en) 11. Jennifer Doudna (en) 12. Tiera Guinnová (en) Poznámky: DDT je jedním z nejstarších a nejznámějších insekticidů. V čisté formě je to bezbarvý nebo bílý krystalický prášek, velmi slabé aromatické vůně, velmi špatně rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v některých organických rozpouštědlech, například v tucích. Částice J/ψ - částice J/psí nebo částice J/ψ případně také částice psí nebo částice J je druh mezonu (mezonu s neutrální vůní). Skládá se z půvabného kvarku a půvabného antikvarku. CERN – Evropská organizace pro jaderný výzkum CRISPR – segmenty nahromaděných pravidelně rozmístěných krátkých palindromických repetic – jsou to úseky prokaryotické DNA obsahující krátké repetice nukleotidů.
5 nepravděpodobných věcí na MěsíciLidstvo za sebou na Měsíci nechalo spoustu odpadu, ale kromě toho i pár zajímavých věciček, o jejichž existenci jste možná doposud neslyšeli... Poznámky: slice – golfový úder, který se nežádoucím způsobem stáčí doprava
Mohli bychom žít v měsíčních jeskyních?Ve sci-fi filmech často vidíte, že pokud lidstvo osídlí Měsíc, tak si vybuduje své základny na jeho povrchu. To je ale skvělý způsob jak dostat vesmírnou rakovinu. Řešením by ale mohly být podzemní základny v bývalých lávových tocích.
Zlevní Starship lety do vesmíru, nebo selže jako raketoplán?SpaceX už řadu let vyvíjí potenciálně revoluční raketu Starship, která má umožnit levné cesty na zemskou orbitu, Měsíc i Mars. Díky kompletní a snadné znovupoužitelnosti mají být lety Starship několikanásobně levnější než starty současných raket. Něco podobného ale sliboval raketoplán agentury NASA v 80. letech. Realita však nakonec ukázala, že jeden let raketoplánu byl ve výsledku dražší než let klasické rakety na jedno použití. Čeká Starship podobný osud, nebo se Elonu Muskovi podaří problém rozlousknout? A nebude to na úkor bezpečnosti? Tip: Podobnému tématu se věnovalo dříve přeložené video od Everyday Astronauta. Poznámky k překladu: Video vzniklo ještě předtím, než byla raketa BFR přejmenována na Starship. Autor zmiňuje PICA-X pro tepelný štít BFR. To je velice zajímavý materiál, který SpaceX používá na svých lodích Dragon, avšak tepelný štít Starship nakonec bude řešen jinak.
Proč astrounati misí Apollo trénovali v oblastech pro test jaderných zbraníDerek Muller navštíví kráter Sedan v Nevadě a řekne nám, čím byl nápomocný misi Apollo 11, která se přesně před 50 lety dostala na Měsíc.
PoletímeNASA na svém YouTube kanálu nedávno publikovalo video, týkající se jejich měsíční mise, plánované na rok 2024. Tentokrát nejde o to jen Měsíc navštívit, ale zůstat a vydat se (do nekonečna a) ještě dál...
Bude opakované použití Falconu 9 snazší než u raketoplánu?Raketoplán měl představovat revoluci v ceně za vynášení nákladu do vesmíru. Realita však byla taková, že raketoplán byl dražší a nebezpečnější než běžné rakety. U Falconu 9 společnost SpaceX pojala znovupoužitelnost velmi odlišným způsobem. Bude v tomto ohledu úspěšnější než raketoplán? Čím se tyto raketové systémy liší a proč bylo opakované použití raketoplánu tak složité a drahé? Pokud vás znovupoužitelnost raket Falcon zajímá podrobněji, navštivte článek Historie přistávání a znovupoužitelnosti na webu ElonX. Poznámka: Everyday Astronaut zmiňuje další související videa, z nichž některá jsme na VideaČesky už v minulosti přeložili: Jak přesně funguje přistávání raket Falcon a Proč rakety SpaceX nepřistávají na padácích.
Rozluštili jsme zprávu, kterou NASA poslala mimozemšťanůmV roce 1977 vyslala NASA do vesmíru na palubách sond Voyager 1 a Voyager 2 dvě zlaté desky, které obsahovaly zakódovanou zvukovou i obrazovou stopu pro případné mimozemské civilizace, které by je mohly objevit. Co na těchto deskách konkrétně je? A dají se tyto informace dekódovat s použitím dnešních technologií? O tom všem ve videu.
Jak vznikají dechberoucí záběry ze startů raketPokud jste někdy sledovali živý přenos ze startu SpaceX (nebo i jiných firem), jistě jste si všimli úžasných kamerových záběrů na stoupající raketu. Možná nevíte, že získat takové plynulé záběry není úplně jednoduché a je k tomu potřeba speciální vybavení. Není to nic nového, tzv. sledovací kamery se používaly už v dobách Saturnu V, ale je to rozhodně zajímavá záležitost. Právě o těchto kamerách a celkové problematice snímaní startů raket pojednává dnešní video z kanálu Primal Space. Dozvíte se v něm, proč a jak se starty natáčejí, nahlédnete do minulosti a názorně uvidíte, proč vám pro natočení takto kvalitních záběrů nestačí běžný teleobjektiv a stativ. Seriál Svět Elona Muska vzniká ve spolupráci s webem ElonX.cz, který se věnuje SpaceX a dalším firmám Elona Muska.
Pohled do historie znovupoužitelných vesmírných systémůSpaceX v současnosti sklízí úspěch se svými raketami Falcon 9 a Falcon Heavy, které jsou z velké části znovupoužitelné. Muskova firma ale rozhodně není prvním subjektem, který se o něco takového pokusil. NASA měla své znovupoužitelné raketoplány a na dalších konceptech v minulosti pracoval například také Sovětský svaz. V současnosti pak probíhá vývoj malých raketoplánů Dream Chaser či Boeing X-37B. O tom všem a mnohém dalším pojednává informativní video z kanálu Curious Droid.
Vítejte domaV posledním díle série Rok ve vesmíru se podíváme na to, jak se Scottovi a Michailovi daří doma na Zemi. V průběhu dílu se objeví následující postavy, jejichž popisky se nevešly do titulků: Scott Kelly – astronaut, NASA Amiko Kauderer – Scottova přítelkyně Michail Kornijenko – astronaut, Ruská Federální kosmická agentura (Roskosmos) Jeffrey Kluger – šéfredaktor časopisu TIME, spoluautor knihy Appollo 13
GravitaceV předposledním díle série navážeme tam, kde skončil 10. díl Životní jizda – kapsle Sojuzu vstupuje do atmosféry a astronauti se po roce shledávájí s gravitací... V průběhu dílu se objeví následující postavy, jejichž popisky se nevešly do titulků: Amiko Kauderer – Scottova přítelkyně Jeffrey Kluger – šéfredaktor časopisu TIME, spoluautor knihy Appollo 13 Irina Kornijenko – žena Michaila Kornijenka Poznámky k překladu: Roskosmos – státní korporace zodpovědná za ruský kosmický program. Řízení ruské kosmonautiky převzala roku 2016 jako nástupce Federální kosmické agentury, která používala stejné zkrácené jméno (Roskosmos).
Životní jízdaScottův pobyt ve vesmíru se chýlí ke konci a je třeba naplánovat jeho návrat na Zemi. V desátém dílu série Rok ve vesmíru se podíváme na průběh těchto příprav. V průběhu dílu se objeví následující postavy, jejichž popisky se nevešly do titulků: Jeffrey Kluger – šéfredaktor časopisu TIME, spoluautor knihy Appollo 13 Viktor Kornilov – ředitel, konvoj Petrovich ATV Sergej Samoilenko – koordinátor, satelitní operace Dmitrij Kozlov – řidič, mechanik Poznámky k překladu: ATV (all terrain vehicle) - vozidla, která zvládnou téměř každý terén, Petrovich je jedním z takovýchto aut.
Poslední dny ve vesmíruSérie Rok ve vesmíru pomalu spěje do finále. Už víme, jak astronauti žijí (jí i spí), jak obtížné jsou výstupy do volného vesmíru, nebo to, jak komunikují s okolím. V devátém díle se dozvíte více o tom, čím astronauti tráví na vesmírné stanici čas a o některých následcích pobytu v nulové gravitaci. V průběhu dílu se objeví následující postavy, jejichž popisky se nevešly do titulků: Mark Kelly – bývalý astronaut NASA, Scottovo identické dvojče Jeffrey Kluger – šéfredaktor časopisu TIME, spoluautor knihy Appollo 13 Scott Kelly – astronaut NASA Gabby Gifordsová - žena Marka Kellyho
KonektivitaV dnešním díle seriálu Rok ve vesmíru se dozvíte, jak probíhá komunikace astronautů s jejich nejbližšími. A to i v těžkých chvílích, kdy se například někdo z rodiny zraní. V průběhu dílu se objeví následující postavy, jejichž popisky se nevešly do titulků: Jeffrey Kluger – šéfredaktor časopisu TIME, spoluautor knihy Appollo 13 Scott Kelly – astronaut NASA Charlotte Kelly – Scottova mladší dcera Michail Kornijenko – astronaut, Ruská Federální kosmická agentura (Roskosmos) Mark Kelly – bývalý astronaut NASA, Scottovo identické dvojče
Chůze nad propastíV sedmém díle série Rok ve vesmíru se podíváme pod pokličku výstupů do volného vesmíru. Vypadá to jako legrace, ale opak je pravdou – zejména pokud trpíte strachem z výšek. A co teprve, když ve skafandru dojde k nějaké poruše. Luca Parmitani by o tom mohl vyprávět... V průběhu dílu se objeví následující postavy, jejichž popisky se nevešly do titulků: Alexej Leonov – bývalý astronaut a první muž, který byl v otevřeném vesmíru Mike Fincke – astronaut NASA, 9 výstupů do volného vesmíru Scott Kelly – astronaut NASA Jeffrey Kluger – šéfredaktor časopisu TIME, spoluautor knihy Appollo 13 Robin Hetherington – designérka obleků pro výstup do vesmíru Chriss Casidy – astronaut NASA a vedoucí výstupu do vesmíru č. 23 Tracey Caldwell-Dyson – vedoucí výstupů do volného vesmíru, astronaut NASA Kjell Lindgren – astronaut NASA, partner Scotta Kellyho při výstupu do vesmíru Poznámky k překladu: ISS (International Space Station) – Mezinárodní vesmírná stanice EVA (extravehicular activity) – zkratka pro výstupy do volného vesmíru, více o výstupech na wiki (najdete tu i seznam jednotlivých výstupů z ISS). TCV (Temperature Control Valve) – ventil pro řízení teploty
VytrvalostV šestém dílu série Rok ve vesmíru se astronauti budou muset vypořádat s faktem, že zásoby pro ISS nedoletí v plánovaném termínu. Aby toho nebylo málo, tak se k vesmírné stanici blíží kus kosmického smetí... V průběhu dílu se objeví následující postavy, jejichž popisky se nevešly do titulků: Jeffrey Kluger – šéfredaktor časopisu TIME, spoluatuor knihy Appollo 13 Samantha Cristoforetti – astronautka Evropské vesmírné agentury Dan Huot – oddělení NASA pro styk s veřejností Terry Virts – astronaut NASA Poznámky k překladu: LCC (Launch Control Center) – středisko řízení startu, čtyřpatrová budova v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, které dohlíží na starty ze Startovacího komplexu 39. Progress – automatická nákladní kosmická loď odvozená z pilotované transportní lodě typu Sojuz. Kosmické smetí – označení pro tisíce úlomků, nefunkčních družic a dalších těles, vypuštěných do vesmíru lidmi. Více o smetí najdete na wikipedii. Node 2 – modul Mezinárodní vesmírné stanice, který slouží jako přechodová část mezi moduly. PMM (Permanent Multipurpose Module) – víceúčelový modul ISS, používá se zejména pro skladování náhradních dílů, zásob a odpadu. IMV (Inter Module Ventilation) – vnitřní větrání modulu ISS (International Space Station) – Mezinárodní vesmírná stanice
létají nad hlavouV pátém díle série Rok ve vesmíru se podíváme, jak probíhá start rakety a její spojení s mezinárodní vesmírnou stanicí. Kromě prohlídky ISS nám Scott názorně předvede, jak to mají astronauti s jídlem. V průběhu dílu se objeví následující postavy, jejichž popisky se nevešly do titulků: Jeffrey Kluger – šéfredaktor časopisu TIME, spoluatuor knihy Appollo 13 Julie Robinson – Vedoucí vědecký pracovník, Mezinárodní vesmírná stanice Scott Stover – ředitel letu, Mezinárodní vesmírná stanice Samantha Cristoforetti – astronautka Evropské vesmírné agentury Poznámky k překladu: systém Kurs – ruský systém pro navigaci a setkávání (více na Wikipedii, pouze anglicky) Poisk - modul ISS válcovitého tvaru, který je vybaven 2 stykovacími uzly (více o modulech ISS např. na kosmo.cz) Houston ACR (Audio Control Room) – má za cíl uchovat audio záznamy NASA o letech do vesmíru.
Nečekaní spojenciV druhém díle série zamíří Scott Kelly do kdysi tajného vesmírného centra u Moskvy. Do místa, kde nyní spolupracují bývalí nepřátelé. Napětí mezi USA a Ruskem je sice všudypřítomné, ale astronauti řeší úplné jiné problémy. V průběhu dílu se objeví následující postavy, jejichž popisky se nevešly do titulků: Ivan Kryuchkov – hlavní inženýr, Středisko přípravy kosmonautů Mark Kelly – Scottovo identické dvojče a bývalý astronaut Michail Kornijenko – astronaut, Ruská Federální kosmická agentura (Roskosmos)
Odchod z domovaV prvním díle 12dílné série Rok ve vesmíru se Scott rozloučí s rodinou a přáteli, aby se stal prvním Američanem, který stráví rok ve vesmíru. 27. března 2015 zahájil Scott Kelly svůj historický rok ve vesmíru. V průběhu své mise dokumentoval svůj pobyt nejen kamerou, ale i pomocí fotoaparátu. Dechberoucí fotografie si můžete prohlédnout např. na webu iDnes.
Posilování ve vesmíru a pálení astronautské močiVe stavu beztíže lidské tělo rychle ztrácí minerály potřebné ke stavbě kostí. V dnešním videu se dozvíte, kam se ztratí a jak tomu astronauti předcházejí.
Existuje mimozemský život?V dnešní epizodě Veritasia se bude Derek zabývat možností existence života mimo Zemi. Touto problematikou se zabýval také známý italský fyzik Enrico Fermi, podle kterého byl pojmenovaný Fermiho paradox. Uvádí, že i přes stáří a rozlehlost vesmíru nemáme žádné známky o existenci jiného života, než je na Zemi. Existuje mnoho hypotéz, jak se s Fermiho paradoxem vypořádat, ale nejsprávnější bude asi ta, že vesmír je opravdu obrovský a dostat se z jednoho konce Mléčné dráhy na druhý by i světlu samotnému zabralo více než sto tisíc let. Se znalostí nejnovějších poznatků o expanzi vesmíru bychom také mohli usoudit, že samotný prostor začne expandovat rychleji, než je rychlost světla. Pokud nevymyslíme způsob cestování prostorem, který by byl rychlejší než rychlost světla, můžeme se začít postupně loučit s možností návštěvy vedlejších galaxií a poté i vedlejších hvězd, pokud gravitace nebude silnější. Možná tak v budoucnu nebudeme moct sledovat souhvězdí na obloze a zůstane nám jen černá nicota. Odhady jsou to skeptické a k jejich naplnění bude docházet až za miliardy let. Do té doby máme spoustu času a vezměme v potaz, jaký obrovský pokrok věda udělala za posledních sto, dvě stě let. Představme si, kam se dostaneme za pět set let, a srovnejme to například se šesti miliardami let, po kterých nám vybuchne Slunce. Máme opravdu mnoho času, ale není radno ho plýtvat, naše zkáza může čekat za dveřmi. Podívejte se proto na následující video a zjistěte, jak malicherné a malinkaté jsou problémy, jenž nás trápí. A nezapomeňte se poté do komentářů zmínit, jestli věříte v existenci života mimo Zemi, či nikoliv.
Svařování ve vesmíruV dnešní epizodě Veritasia se bude Derek zabývat svářením za studena. Jde o poměrně nový jev, který byl poprvé popsán ve 40. letech 20. století. Pojďte se podívat, kde by se dalo využít nebo kde způsobilo nepěkné potíže.
Jak se chová mozek bez kyslíkuV dnešním díle Smarter Every Day nám na sobě Destin předvede, jaké to je být bez kyslíku a jak na jeho nedostatek reaguje lidský mozek. Ukázku provede ve speciální výcvikové laboratoři NASA.