Historie vesmírného cestování: Malý krůčekExtra Credits

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 67
94 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:40
Počet zobrazení:4 155
Spojené státy vesmírný závod prohrávaly. Série chybných kroků jejich postup zpomalila. Jejich vesmírný program ovšem na rozdíl od SSSR nezastřešovala armáda, ale NASA, vytvořená D. D. Eisenhowerem, která se zaměřovala zejména na výzkum. Pak přišel prezident Kennedy, který Američanům vštípil sen o cestě na Měsíc…

Přepis titulků

12. září 1962 Prezident J. F. Kennedy stojí na stadionu v Texasu a snaží se přesvědčit diváky k něčemu mimořádnému. Aby dostali člověka na Měsíc. „Ve vesmíru dosud nejsou spory, předsudky ani národní konflikty,“ řekl. „Je to riziko pro nás všechny. Jeho dosažení vyžaduje to nejlepší, co může lidstvo dát. Tato příležitost ke spolupráci v míru se už nikdy nemusí opakovat.

Někteří se ptají, proč Měsíc? Proč jsme si zvolili za cíl zrovna tohle? To už se mohou ptát, proč zdolat nejvyšší horu? Proč jsme před 35 lety přeletěli Atlantik? V tomto desetiletí dosáhneme Měsíce a dokážeme i další věci, ne proto, že jsou snadné, ale proto, že jsou náročné. Takový cíl poslouží k tomu, aby srovnal a posoudil naše nejlepší dovednosti, protože jsme ochotni takovou výzvu přijmout, nejsme ochotni ji odkládat a hodláme ji zvládnout!“ Tuto kapitolu o cestování do vesmíru vám přináší Digital Extremes, tvůrci mé oblíbené F2P hry Warframe a jejího nového rozšíření, Empyrean.

Koukněte na odkaz níž a úspěšně dokončete misi do 31. prosince, abyste získali šanci vyhrát 250 tisíc dolarů na vaše vlastní vesmírné dobrodružství. 18. května 1959 Mys Canaveral Tohle je sedm astronautů z programu Mercury. Nejlepší z nejlepších. Všichni jsou zkušební armádní piloti, vybraní pomocí jednoho z nejtěžších pluků.

Smažili je pod lampou, vystavovali gravitačnímu přetížení, drželi v izolaci a nutili je řešit zapeklité problémy na vibrující židli. Měsíc předtím byli představeni veřejnosti a ihned se stali celebritami. První američtí astronauti. Teď se shromáždili k testovacímu letu rakety, která je vezme na oběžnou dráhu. Síla motoru jim vyrazila dech. Za hlasitého burácení raketa vzlétla. Jasný šíp mířící do nebe.

Radovali se. Pak noční oblohu rozzářil výbuch. Jak jim hluk z exploze rezonoval v uších, Alan Shepard se naklonil k Johnu Glennovi. „No,“ povídá, „jsem rád, že tohle máme z krku.“ Tenhle neúspěšný test nebyl odchylka. Vlastně to podchytilo výzvu, které USA čelily v počátku boje o vesmír. Začátkem 60.

let americký vesmírný program stále hledal půdu pod nohama. Jako reakci na vypuštění Sputniku chtěl Eisenhower také vypustit satelit. Námořnictvo způsobilo mediální poprask, když vypustilo satelit pomocí rakety Vanguard. Raketa byla asi metr nad zemí, pak se skácela a explodovala. Její zánik v plamenech sledoval celý svět. Raketový program USA zjevně potřeboval reformu. Z této reformy vzešel Národní úřad pro letectví a vesmír – NASA. Jelikož se Eisenhowerova vláda obávala zbrojení ve vesmíru, nebude cestování do vesmíru v USA sloužit k vojenským účelům, ale k civilním.

Bude zasvěceno vědě a výzkumu, svede dohromady inženýry, byrokraty, armádní zkušební piloty a neoblíbeného Wernhera von Brauna, jehož rakety Redstone se staly klíčem k letům USA do kosmu, a vyrazí ke hvězdám. Problém byl, že se tam zřejmě nedostanou dříve než SSSR, protože Sputnik nebyl ojedinělý případ. Před měsícem měl být Shepard prvním mužem ve vesmíru, ale Gagarin ho předběhl.

A nejen to, on dokonce obletěl planetu, což se pro Shepardův let ani neplánovalo. V době, kdy projekt Mercury dostal člověka na orbitu, Sověti ho tam dostali dvakrát. I přes moderní vybavení NASA, tvrdý trénink a rozpočet vyšší, než měl SSSR, veřejnost, přestože slavila úspěchy USA, cítila, že Amerika vesmírný závod prohrává. Ale ne všechno je o prvenství, a přestože výzkumný satelit a projekt Mercury Sověty nepřekonaly, USA přišly s vědeckými objevy a technologiemi, které jim zajistily dobrou pozici při dalším kroku do velké tmy.

Gemini. Protože Amerika měla nového prezidenta a NASA nového šampiona. Kennedyho cesta na Měsíc dala NASA zastřešující cíl, pocit soudržnosti a národní mise, který přiměl rivaly ke spolupráci a poskytl podporu. Vzešla z toho politická vůle a dotace, které Sověti neměli.

Takové úsilí si přímo říkalo o úspěch. V dnešním kurzu by to bylo 153 miliard dolarů, abychom byli přesní. Teda, to by bylo platiny. Nejdražší technologický projekt, jaký kdy v mírové době vznikl. NASA vyšle člověka skoro 400 tisíc kilometrů daleko, musí zařídit, aby přežil v prostředí mnohem nehostinnějším než kdekoli na Zemi, a na každém kroku bude spoléhat na technologie, které ještě neexistují, v oborech na samé špičce vědy.

NASA se nafoukla na více než 400 tisíc zaměstnanců. Program Gemini se rozjel. Šlo o mise dvou astronautů, kteří trénovali práci v kapsli, setkání na orbitě, spojování těles a první americký výstup do vesmíru. Posádky se naučily žít ve vesmíru. Nejprve na 4 dny, později až na 2 týdny. Jedli speciálně upravené jídlo a prováděli opravy zevnějšku, zatímco se modrozelená planeta točila kolem s vířícími bouřemi na povrchu.

Všechno to byla příprava pro velkou událost. Přistání člověka na Měsíci. Nicméně Kennedy se úspěchu programu Gemini nedožil. 22. listopadu 1963 ho v Dallasu zastřelil atentátník. Pouhý den předtím měl proslov, ve kterém podporoval vliv letů do vesmíru na lékařský výzkum. Jeho nástupce Lyndon Johnson, velký zastánce letů do vesmíru, převzal štafetu.

Využil svých kontaktů v Senátu, aby zajistil peníze, a jmenoval NASA Kennedyho odkazem. Všechny starty se nyní odehrávaly v Kennedyho vesmírném středisku. Apollo poletí. 27. ledna 1967 Mys Kennedy, startovací komplex 34 Členové posádky Apolla 1 sedí bok po boku. Odpočet.

3… 2… 1… Všechno vypadá dobře, až na ten zvláštní zápach. Zase vypadává rádio. Jak mají doletět na Měsíc, když nemůžou ani komunikovat se základnou? Slyšíte? Inženýři na opačném konci zastřeného spojení náhle uslyšeli výkřik. Hej, hoří! Posádce se prudce zvýšil tep. Tři vteřiny od ohlášení požáru. Čtyři. Viděli, jak se posádka snaží dostat ke dveřím.

Rozběhli se k odpalovací ploše. Pět vteřin. Hoříme! Křik je to poslední, co slyšeli z Apolla 1. Všichni tři astronauti zemřeli v ohni, živeném čistým kyslíkem v kabině. Jeden z mrtvých, Gus Grissom, je jedním z původní Mercury sedmičky. Před 6 lety se málem utopil, když se poklop uvolnil dříve a jeho kabina se potopila v Tichém oceánu.

V programu Gemini mu při tvrdém přistání praskla přilba. Přimělo ho to přemýšlet o smrti. „Jestli zemřeme,“ řekl novinářům po misi Gemini, „ať se s tím lidé smíří. Je to riskantní činnost. Jestli se nám něco stane, snad to nezpozdí program. Dobytí vesmíru za nasazení života stojí.“ Ale vítězství v závodu do vesmíru nestálo za ztrátu dalších lidí. Bezpečnostní úpravy způsobily 20 měsíců zpoždění.

Pak předělali plány. Na Štědrý večer roku 1968 posádka Apolla 8 vysílala obrázky „vycházející Země“ nad Měsícem, zatímco četli z knihy Genesis. O tři dny dříve se dostali na oběžnou dráhu Země. Pak zažehli třetí stupeň rakety Saturn 5, až dosáhli rychlosti 10 600 m/s. Unikli tak zemské gravitaci a nechali se přitáhnout Měsícem.

Ale nepřistáli. Ani ti, co letěli po nich. Kdepak. Byl to jenom nácvik. Bylo na ostatních, aby udělali ten první krok. 20. července 1969 20:17 koordinovaného světového času Pilot vyhlédl z modulu a uviděl balvanové pole. Měli moc velkou spotřebu. Nasměroval modul na prázdné místo. Ne, počkat…

byl to kráter. Navedl modul. Docházelo palivo. Přes vířící prach toho moc neviděl. Podle ukazatele se dotkli povrchu. Pomalu přistáli. Ještě 25 vteřin a museli by se vrátit k řídícímu modulu na oběžné dráze. O 6 hodin později otevřel průlez a sestoupil po žebříku dolů. Pořád viděl, jak za Měsícem vystupovala Země. Lidské konflikty se zdály být malé a hodně daleko.

Spoustu se toho změnilo během desetiletí, kdy je JFK vyzval k letu na Měsíc. Kennedy je mrtvý. Chruščova odstřihli. Prezidenta Johnsona nahradil Nixon. Eisenhowerovi, který stvořil NASA, selhalo čtyři měsíce předtím srdce. Lidé v ulicích bojují za lidská práva a Amerika bojuje nákladnou válku ve Vietnamu, což je částečně důvod, proč Neil Armstrong vykročil první. Odešel od námořnictva a byl jediným americkým civilním astronautem.

Tohle chtěli sdělit světu. Je to americká mise, ale ne vojenská. S sebou měl kousek dřeva z Wright Flyeru a odznak Apolla 1, chtěl je nechat na Měsíci. A než sestoupil z žebříku, odkryl plaketu. Byla to věc, která více než vlajka nebo hovor s prezidentem připomene, proč tam byli. Píše se tam… vlastně, Lotus, byla bys tak hodná? Zde lidé z planety Země poprvé vkročili na povrch Měsíce.

Červenec L. P. 1969 Přišli jsme v míru jménem celého lidstva. Pak udělal ten jeden malý krůček. Přeložila: Marky98 www.videacesky.cz

Komentáře (1)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Thank you so much for this. I was into this issue and tired to tinker around to check if its possible but couldnt get it done. Now th https://vidmate.onl/download/ at i have seen the way you did it, thanks guys
with
regards

01