Životní jízda

1 Nejdřív ucítí, jak neuvěřitelně hustý je tu vzduch. Jak je plný různých známých vůní. Představte si, že celý rok cítíte jen vybavení. Vůně na Zemi se ničemu nevyrovnají. Jsem první, koho na Zemi uvidí. Jsem první člověk, kterého astronauti uvidí. SERGEJ MALIHOV Vedoucí pátracího a záchranného týmu KAZACHSTÁN MÍSTO PŘISTÁNÍ SOJUZU DVA DNY DO PŘISTÁNÍ RED BORDER FILMS UVÁDÍ VE SPOLUPRÁCI S REAL PEAKS FILMS ROK VE VESMÍRU 10. DÍL: ŽIVOTNÍ JÍZDA KARAGANDA, KAZACHSTÁN 500 KM OD MÍSTA PŘISTÁNÍ Začíná brífink. Přistání proběhne v 10:25 a 27 sekund místního času dne 2. března. Za pátrací a záchranný tým se zúčastní 184 civilistů a vojenského personálu, 14 helikoptér, 3 letadla, 6 pátracích a záchranných vozidel a 15 dalších vozidel. Odjíždíme? Dobře. Odjíždíme. Tým technické podpory dokončil instruktáž. Všichni jsou připraveni. Návrat z vesmíru pomocí padáku nebyla nikdy kdovíjak přesná akce. Musíte přistávat na neskutečně rozlehlém území, kde je pusto a prázdno. Pro Američany to vždy znamenalo Tichý a Atlantský oceán. Pro Rusy to je obrovská, opuštěná a zamrzlá plocha Kazachstánu. Pátracím a záchranným týmům se nikdy nedostane adekvátní pochvaly. Vysoce odborné skupiny, které musí směřovat k předpokládanému místu přistání, aby byly na místě, až astronauti přistanou, a bezpečně je odtamtud dostali. Není to lehká práce a nikdo ji nezvládne lépe než oni. Ještě jeden... jeden celý den ve vesmíru. Naposledy si oholím hlavu i obličej... a pak hurá pryč. Bude pěkné dělat to... doma ve sprše. Asi se tam odstěhuju... do sprchy. Možná si tam dám... masážní křeslo a televizi, abych nemusel nikam chodit. Už skoro rok jsem se totiž nesprchoval. Vše začíná měsíc před přistáním posádky. Od balistického týmu dostaneme souřadnice přistání. 12 dnů předem projdu s posádkou ISS přípravu. Ještě ve vesmíru dostaneme instruktáž k sestupu. Se specialisty na Zemi probereme celou operaci od uzavření poklopu až po vytažení ze Sojuzu. Je toho docela hodně. Samozřejmě je důležité, abychom při návratu na Zemi provedli vše správně. Jakmile se vesmírná loď oddělí, mají před sebou astronauti pekelnou jízdu. Do atmosféry se budou řítit rychlostí 27 350 km/h. Teplota spodní části lodi se vyšplhá na tisíce stupňů, což způsobí, že kousky tepelného štítu se odloupnou a shoří v atmosféře. Není to jako přistání na letišti LaGuardia. Neustále je ve hře přetížení, které dosahuje až 6G. Vždy jim připomínáme, že když jsou ve výšce okolo 200 m, mají držet jazyk za zuby, aby si ho při přistání neukousli. Zrovna se dívám na Zemi, která je 400 km pode mnou. Až Sojuz vstoupí do atmosféry rychlostí 28 100 km/h, musí se správně udát několik věcí, abychom mohli bezpečně přistát. Takže když se podíváte na ten velký prostor pod námi a předpokládanou rychlost, je to docela vážná situace. Jo. Docela to roztálo. Jsme teď opravdu hodně daleko od civilizace. Kdyby tu byli lidé, mohla by vesmírná loď přistát na něčím domě. Tady se to nestane. Teď je to opravdu těžké, všude je bahno. Dochází k poruchám. Však zítra uvidíte. Jakmile loď přistane, potvrdí nám souřadnice a přebereme velení. Pak... se všechny problémy, které máme, vyplatí. Vůbec tu není sníh. Je tu bahno a mokro. Na povrchu je voda. Auta se v tom zachytávají. Je těžké to odhadnout. Na místa přistání jezdím už od roku 2001. Uniklo mi zatím jen jedno. Široko daleko tu nic není, a najednou se tři lidé vrací z vesmíru. Několik helikoptér a vozidel spěchá k místu přistání. Uplynou tři hodiny a zase je tu prázdno. Nekonečné travnaté pláně a ticho. Vlastně právě čekám, až vyjde slunce. Strávil tam tolik času a tak dlouho mu trvalo se tam dostat, takže potřebuje i nějaký čas, aby se připravil na návrat. Trvá to asi týden nebo tak, než se zbavíte nějakých věcí, vyčistíte si schránku nebo e-mail, na Zemi posíláte elektronicky věci, které si chcete nechat. A najednou přijde čas... a vy musíte odejít. Sbohem, stanice. Naposledy. Cesta vede dolů a doleva. Vypadá to, že tudy projel pluh. Asi někdo opilý na traktoru. Kolik nás je? Máme takový zvyk. Než se vydáme na cestu, připijeme si.. Aby duchové stepi byli na naší straně. Nekecám. Vždycky máme na tom místě problémy s autem. Pokud si tady nedáme panáka, přijdeme tam o kolo, nebo něco horšího. Tuhle tradici bychom neměli nikdy porušit. Kamarádi, připijme si na nejdelší část cesty. I na tu jednodušší, zítřek bude těžký. Na zdraví! Jestli se zítra něco porouchá, necháme tam ty, co nepili. Dokážete si představit, že tam strávíte rok? Já bych to nezvládl. Můžu strávit měsíc v bažině nebo v lese. Ale tam, to fakt nevím. Pro mě je to nepředstavitelné. Jsou to lidé, kteří mají můj obdiv... Musíte je obdivovat. Opustit tohle úžasné zařízení je těžké, protože se sem už asi nikdy nevrátím. Občas mi přijde, jako bych tu byl celý svůj život. - Bylo mi ctí. - Mně taky. Šťastnou cestu. - Bylo mi ctí. - Ahoj. - Díky za všechno. - Uvidíme se na Zemi. - Tvoje brýle. - Díky. Sbohem, vesmírná stanice. Byla jsi na mě hodná. Stanice. Z kontroly letu v Houstonu, tímto to končí. Tři členové posádky expedice 46 se připravují na odlet. Dva členové posádky, kteří tu strávili rok, se připravují k návratu po 340 dnech ve vesmíru. Stanice, hodně štěstí těm, kdo zůstávají. Od posádky na ISS, hodně štěstí, kluci. Na shledanou příště. Odpojení nastalo 19:02 centrálního času. Michail Kornijenko, Scott Kelly a Segej Volkov jsou na cestě domů. Překlad: sethe www.videacesky.cz