Příroda je tu mnohem déle než my a evidentně se od ní ještě máme co učit. Existuje obor, který se napodobování přírodních prvků v designu přímo věnuje. Čeho si všímá a jak přírody konkrétně využívá k co nejefektivnějším návrhům?
Pokud občas zaslechnete, na co ta která vědecká instituce dostala grant (za všechny příklad z přírodovědecké fakulty UK), můžete si myslet, že vědci se zabývají okrajovými, malichernými, snad až nesmyslnými otázkami. Jenže jeden nikdy neví, odkud přijde příští revoluční objev. A tak se dnešní video zabývá tím, jestli něco tak očividného jako zebří pruhy může přinést průlom v poznávání světa a jestli má smysl financovat potrhlé badatele. (Doporučuji sledovat do deváté minuty, na konci videa autor od tématu odbočí a prezentuje svoji knihu.) Poznámky: Ig Nobelova cena – parodie na Nobelovu cenu, jejíž heslem je oceňování objevů, které vás doslova "nejdříve rozesmějí a poté donutí se zamyslet" (oficiální slogan ve videu zkrácen); "ignoble" zároveň znamená v angličtině potupný Jaroslav Flegr – český vědec působící na Univerzitě Karlově, jeho leckdy absurdní výzkum lze sledovat (a nezřídka se ho účastnit) prostřednictvím FB stránky Dazzle kamufláž – Ve videu je uvedeno, že se užívala pouze za 1. světové války, ve velmi omezené míře se objevila i za té 2. Coup de giraffe – "Coup" má dvojznačnou výslovnost, kterou lze pochopit jako žirafí krk nebo žirafí trik.
Pokud dnes nutně potřebujete vidět něco roztomilého a zároveň se chcete něco dozvědět, toto krátké video je přímo pro vás. BBC dlouhodobě patří ke špičkám tzv. wildlife dokumentů, které zachycují fascinující svět divokých zvířat v jejich přirozeném prostředí – a tentokrát svou pozornost zaměřili na kočku cejlonskou.
V dnešním střípku z podcastu Joe Rogana se seznámíme s Navalem Ravikantem. Ravikant je odborník na počítačové vědy a ekonomiku, stojící za projektem AngelList. Ten pomáhá nejrůznějším mladým akademikům a začínajícím slibným projektům se zajištěním financování a investic. Poznámky: Leviatan – biblická příšera, alegorie sil chaosu tabula rasa – teorie s návazností na filozofii Johna Lockea, ve videu je nazvána pro angličtináře známějším a srozumitelnějším "blank slate theory", v češtině bývá používáno i označení "čistý štít". Lockův výklad tvrdí, že mysl novorozence je zcela čistá (tabula rasa) a formují ji výhradně zkušenosti. Bret Weinstein – americký biolog a evoluční teoretik. Proslavila jej kontroverze ohledně výhrad vůči tzv. Dni absence. Jde o tradici státní akademie Evergreen, kde rasově minoritní studenti zůstávají po jeden den mimo kampus, aby tím upozornili na svůj přínos. Weinstein tradici otevřeně kritizoval a situace postupně eskalovala až do davových protestů. Syntetická biologie – obor usilující o konstrukci zcela nových organismů s cílem vytvořit nové formy života, které se nenacházejí v přírodě. Oproti genetickému inženýrství se mnhoem více zabývá rekonstrukcí organismu tak, aby mohl vykonávat zcela nové funkce.
Jak pavouci dokážou létat bez křídel? Nad tím se zamýšlel už i Charles Darwin, ale podstatu této ďábelské schopnosti jedněch z nejobávanějších tvorů rozluštili až minulý rok vědci z bristolské univerzity. Jejich studie je dostupná k přečtení i online na tomto odkaze.
Desítky tisíc let zpátky byla schopnost ukládat v těle tuk nejlepší způsob přežití. Jenže doba se změnila a z výhody se rázem stal faktor výrazně přispívající k obezitě. Své by o tom mohli vykládat Polynésani, jejichž příklad ilustruje, co se stane, když se vaše genetická výbava obrátí proti vám.
Panta rhei je věčný koloběh a pokus odpovědět na otázky jako tyto: Proč umíráme? Odkud přicházíme a kam odcházíme? Co je smyslem umírání a je smrt opravdu koncem?
Téma incestu je v dnešní společnosti tabu. Přitom ještě ve 20. století nebylo neobvyklé vstoupit do manželství se svou sestřenicí nebo bratrancem. V dnešním videu zjistíme, že existují jisté případy, kdy mít děti se svou sestřenicí nebo bratrancem může dokonce z genetického hlediska přinášet výhody.
Darwin (a Wallace) se ocitnou ve světě Pokémonů, kde odhalí, že zákonitosti pokémoní a lidské evoluce jsou jedno a totéž. Extrabuřty: Přehled Pokémonů s reálnými předobrazy Vývojový strom Pokémonů
Všichni máme ještě v živé paměti draky ze Hry o trůny a jejich nadměrnou produkci ohně. Video se zamýšlí, jestli a jak by to bylo v reálném světě možné.
Jak se liší epidemie smrtelné nemoci od virtuální epidemie, kterou se nakazili hráči WoW? Podle událostí z roku 2005 ne zase tak mnoho.
Souvislost mezi mozkem a pohlavím je otázka, která vědou hýbe již hodně dlouho. Existuje vůbec typicky ženský a typicky mužský mozek? V tomto videu se podíváme dovnitř hlavy, budeme hledat rozdíly a nalezneme především společné rysy.
Kanál CuriosaMente odpovídá na zvídavé otázky a odhaluje důvody, proč co jak funguje. Toto video odhaluje původ důležitých rysů obličeje napříč časem.
Odhlédněme od sociologického pojetí genderu a zaměřme se pouze na biologii – proč se příroda zastavila na dvou pohlavích a nevytvořila jich víc? A proč jsou samci paraziti?
Komáři sající lidskou krev na člověka nenarazí jen náhodně, místo toho ve vzduchu vycítí jeho pach a ten následují. Někteří lidé ale komáry přitahují více než jiní. Ukazuje se, že by to mohlo být způsobené i genetickým vývojem.
Není žádné tajemství, že ultrafialové světlo způsobuje rakovinu a stárnutí pokožky. Jak ale tento proces v lidském těle funguje?
Mnoho lidí se domnívá, že dnešní jídlo je daleko méně kvalitní než dříve. Je to nepodložené, nebo se opravdu plodiny, které pěstujeme, mění? A čím by byla změna způsobena?
Mnoho procesů v lidském těle je řízeno mechanismy, které daleko více připomínají stroje než živé bytosti. K takovým patří i dělení buněk a replikace DNA. Jak to všechno funguje, se dozvíte ve videu.
Chameleon je v mnoha ohledech unikátním tvorem. Jednou z jeho charakteristik je jazyk, který je delší než jeho tělo a dokáže bleskovou rychlostí vystřelit a lapit kořist. Ve videu se o něm dozvíte něco víc a uvidíte povedené zpomalené záběry.
Na ostrově Tasmánie vymírá vzácný druh ďábla medvědovitého, který je známý také jako tasmánský čert. Příčinou je vzácný typ rakoviny, na kterou umře každý nakažený jedinec. Destin ve videu ukáže, v čem nemoc spočívá a jak proti ní vědci bojují.
Možná už jste slyšeli, že existují firmy, které vám z vašich slin otestují DNA. Destin se do jedné z nich vydal, aby natočil, jak proces funguje a jak probíhá.
Ve stavu beztíže lidské tělo rychle ztrácí minerály potřebné ke stavbě kostí. V dnešním videu se dozvíte, kam se ztratí a jak tomu astronauti předcházejí.
Napadlo vás někdy, jak dokážeme rozpoznat, odkud pochází zvuky kolem nás? Pokud ne, můžete se od Destina dozvědět něco nového. Odkazy na Scilabus a The Sound Traveler jsou zde: The Sound Traveler Scilabus
Destin se v Amazonském pralese zabýval další hmyzí zvláštností. V dnešním díle se bude zabývat otázkou, proč hmyz přitahuje světlo.
Ve filmu Hledá se Nemo tvůrci vynechali jednu zajímavost ze života klaunů. Více se o nich dozvíte ve videu.
V pokračování minulého dílu o motýlích šupinách se Destin zaměří na jejich nanostrukturu. Ta způsobuje, že mají úplně jinou barvu než by mít měly.
Přemýšleli jste někdy nad tím, co vám zůstane na prstech, když se dotknete motýlího křídla? Destin pro vás má odpověď a několik dalších motýlích zajímavostí. Odkazy: Motýlí abeceda Fotky motýlích křídel z Destinova mikroskopu
V Amazonském pralese se skrývá mnoho odpudivých zvířat. Jedním z nich je pavoukovec bičovec, který má nápadně dlouhé končetiny, ale žádný jed. Proto si ho může kdokoliv pochovat. A to klidně i na obličeji.
Některé ryby jsou zvláštní tím, že nemají zuby, přesto ale dokáží dostat kořist do pusy, aniž by byla schopná uniknout. Destin ve videu vysvětlí, jak funguje mechanismus jejich lovu.
Onemocnění penisu jsou přinejmenším pro půlku světa dost citlivým tématem. Destin si při mluvení o nich zachoval důstojnost. Zvládnete to taky?
