Proč některá zvířata předstírají smrt?TED-Ed

„Mlčení je nejmocnější výkřik.“ Představte si, že vás napadl zuřivý predátor. Nemáte možnost utéct, a tak uděláte to, co by udělala kterákoliv pořádná vačice: skrčíte se do nehybného stavu, tzv. katatonie, vypláznete jazyk, začnete slintat a z análních žláz uvolníte odporně páchnoucí tekutinu. Znechucený útočník uvolní stisk a rozhodne se, že nejste večeře, kterou hledal, a zmizí.

Po deseti minutách vstanete z mrtvých a vesele se šouráte dál. Ať už jde o lemury, ještěrky, mravence, obojživelníky, žraloky, nebo slepice, stovky zvířat předstírají smrt jako strategii přežití. V angličtině tomu trefně říkají „hrát si na vačici“, ale předstírání smrti se také říká thanatóza podle Thanata, starořeckého boha smrti. Ale většina vědců tomu říká tonická imobilita neboli TI. Jak a proč TI probíhá se odvíjí dle druhu a situace.

Uvolňování zápachu a podivné pózy jsou běžné a často hrají důležitou roli. Jiná zvířata obětují své bližní. Křepelky, které ztuhnou, zatímco jejich příbuzní utíkají, mají větší šanci na přežití, když je stíhá kočka. Když už je řeč o kočkách, kočičí matky dokážou skousnout mláděti zátylek a vytvořit jiný druh nehybnosti, tzv. klipnózu. Díky tomu jsou koťata klidná a snadno přenositelná.

Většina z fyziologických mechanismů, které stojí za tímto chováním, má svůj původ v parasympatickém nervovém systému. který je známější jako správce odpočinkových a zažívacích cyklů. Kvůli parasympatickému systému vačicím klesne tepová frekvence skoro o polovinu, dechová o třetinu a tělesná teplota o více než půl stupně Celsia až na jednu hodinu. Hraje v tom roli také neurotransmiter dopamin. Potemníci s nízkými hladinami dopaminu dělají mrtvého častěji než ti s vyššími a cokoliv, co dopaminové receptory blokuje, může katatonii prodloužit.

Ale dělat mrtvého dlouho není snadné. Podvodníčci neustále ve svém okolí hledají známku toho, že je bezpečné vstát. Například slepice dokážou vycítit, když je pozoruje predátor. Výzkumníci to ví, protože když při pokusu použili vycpaného jestřába, slepičí subjekty se z katatonie dostaly rychleji, když se na ně jestřáb nedíval.

Jiná zvířata používají TI z jiných důvodů, než je obrana. Když má tlamovec Livingstonův hlad, klesne na jezerní dno a nehybně leží, kvůli skvrnitým šupinám vypadá jako hnijící mršina. Když si ho mrchožrout prohlíží, nemrtvý podvodník zaútočí. Pro některá zvířata je předstírání smrti sexuální trik. Samci lovčíkovitých nabízejí jako dar ve vláknu zabalený hmyz ve snaze si získat samičku.

Ale tyto samičky si rády dají nápadníka k večeři. Když samci dělají mrtvého, zatímco samička dychtivě hltá svačinku, dokážou znovu ožít a zvýšit své šance na úspěšné páření. Takže TI může být zvířeti ku prospěchu, tedy pokud o tom neví někdo jiný. Kalifornské kosatky dokážou přetočit mladé žraloky bílé, čímž jim přivodí TI na tak dlouho, že se nehybní žraloci, kteří pohyb potřebují k dýchání, v podstatě udusí.

To samé můžou udělat i lidé. Hlazením rypce citlivého na elektřinu a opatrným přetočením výzkumníci dokážou vyvolat TI, která trvá až 15 minut. To je dostatek času na označení žraloka, odstranění háčků, a dokonce na operace. Má to ale svá rizika. TI může bránit v dýchání a vyvolat hyperglykemii, známku stresu. Mělo by se po tom tedy sáhnout jen v nezbytných případech.

Lidé můžou TI zažít, když ztuhnou strachem při násilném napadení. Objevení tohoto starodávného, bezděčného druhu sebeobrany má významný dopad na to, když se snažíme pochopit, proč některé oběti před nebezpečím neutečou nebo se mu nebrání. Výzkum TI u zvířat nám tedy pomáhá pochopit nejenom podivná chování, ale také nám může pomoci pochopit naše vlastní, někdy nelogické, reakce na násilí.

Máte rádi zvířata? Podívejte se na tato videa o našich oblíbených chlupatých i méně chlupatých kamarádech. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz