Žijeme v simulaci?TED-Ed

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 26
77 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:62
Počet zobrazení:2 714
Pokud žijeme v simulaci řízenou nějakou mimozemskou civilizací, jak to dokázat? A jde to vůbec? Touto otázkou se zabývalo už několik vědců a přišli s poněkud zajímavými hypotézami.

Přepis titulků

Pokud se o tento křehký vesmír budeš opírat dost dlouho či silně, projdeš skrz. Žijeme v obrovském vesmíru, na malé mokré planetě, kde se před miliardami let jednobuněčné formy života, které se vyvinuly ze stejných prvků jako všechen neživý materiál kolem nich, začaly množit a proměňovat do neuvěřitelně složitých forem života. To vše, živé i neživé, mikroskopické i kosmické, se řídí matematickými zákony se zjevně náhodnými konstantami. Tím se nabízí otázka: Pokud je vesmír zcela řízen těmito zákony, nemohl by ho dostatečně silný počítač přesně simulovat?

Mohla by naše realita být skutečně neuvěřitelně detailní simulace zavedená mnohem vyspělejší civilizací? Toto může znít jako sci-fi, ale byla předmětem seriózního zkoumání. Filozof Nick Bostrom rozvinul přesvědčivý argument, že zřejmě žijeme v simulaci, a někteří vědci si také myslí, že je to možné.

Tito vědci začali přemýšlet o experimentálních testech, aby zjistili, zda je náš vesmír simulací. Debatovali o tom, jaké by mohla mít simulace omezení a jak by tato omezení mohla vést k pozorovatelným stopám na tomto světě. Kde bychom mohli hledat ty poruchy? Jedna myšlenka je, že jak simulace běží, to by mohla v průběhu času hromadit chyby. K nápravě těchto chyb by simulátory mohly upravit konstanty v přírodních zákonech. Tyto posuny mohou být malé, například určité konstanty, které jsme měřili s přesností částic na milion, se nehnuly po desetiletí, takže jakýkoliv posun by musel být v ještě menším měřítku.

Ale jak získáme větší přesnost v měřeních těchto konstant, můžeme zaznamenat mírné změny v průběhu času. Další věc za zvážení pochází z konceptu, že konečný výpočetní výkon, bez ohledu na svou velikost, nemůže simulovat nekonečno. Pokud je prostor a čas nepřetržitý, pak i malá část vesmíru má nekonečné body a stává se nemožnou k simulování konečnou výpočetní silou.

Takže simulace by musela reprezentovat prostor a čas ve velmi malých kouscích. Ty by byly téměř nepochopitelně malé. Ale mohli bychom je najít s použitím určitých subatomárních částic jako sond. Základní princip je tento: Čím menší to je, tím citlivější to bude k narušení. Představte si najetí do výmolu na skateboardu a v náklaďáku. Každá jednotka v časoprostoru by byla tak malá, že většina věcí by cestovala bez přerušení.

A to nejen objekty dostatečně velké na pozorování pouhým okem, ale také molekuly, atomy, dokonce i elektrony a většina subatomárních částic, které jsme objevili. Pokud objevíme malou jednotku v časoprostoru nebo proměnlivou konstantu v přírodním zákoně, dokázalo by to, že je vesmír simulace? Ne, byl by to jen první z mnoha kroků.

Pro každý nález by mohla být jiná vysvětlení. A mnohem více důkazů by bylo potřeba k vytvoření hypotézy simulace jako fungující teorie přírody. I přes nespočet testů jsme omezeni jistými předpoklady, které všechny mají. Naše současné chápání přírodního světa na kvantové úrovni se hroutí na něčem, co je známo jako Planckova stupnice. Pokud je jednotka časoprostoru v tomto měřítku, nebyli bychom schopni ji hledat s nynějším vědeckým porozuměním.

Je tu dost věcí, které jsou menší než to, co je nyní pozorovatelné, ale větší než Planckova stupnice, které se dají zkoumat. Podobně posuny v konstantách přírodních zákonů by mohly nastat tak pomalu, že by byly pozorovatelné pouze po dobu života vesmíru. Takže mohou existovat, i když je nezachytíme po stovky nebo tisíce let. Také si zaujatě myslíme, že simulátor našeho vesmíru, pokud existuje, provádí výpočty stejně jako my s podobnými výpočetními omezeními.

Opravdu nelze zjistit, jaká omezení a metody mimozemské civilizace mohou mít. Ale musíme někde začít. Možná nikdy nebude možné přesvědčivě dokázat, že vesmír je, nebo není simulací, ale vždy budeme posouvat vědu a techniku vpřed ve snaze o otázku: Jaká je podstata reality? Překlad: Karolína I. www.videacesky.cz

Komentáře (18)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Déjà vu je dôkazom, že žijem v riadenom vesmíre. Ten pocit mám preto, že sa stalo niečo, s čím admin nerátal (alebo to proste chcel zmeniť), tak mi simuláciu načítal znova od nejakého momentu a déjà vu je nechcený pozostatok v loadnutom súbore.

111

Odpovědět

Dejà vu je akorát důkazem toho, že ti jeden nervový signál doputuje do jiné části mozku později, než ten druhý (nebo ostatní). Mozek pak vytvoří iluzi vzpomínky, která neexistuje.

130

Odpovědět

+FidoMozek nějak pracuje a i kdyby člověk zkoumal funkci je možné, že se nedostane přes určitý level. Prostě Access Denied a to znamená, že porovnává podprahové zájmy v dlouhodobém porovnání pro získání odpovědi pro vědomou část jednotlivce. Je to tedy porovnání dvou či více bodů, situací, míst a to vše na příkaz vědomého já pro získání odpovědi na něco co odpověď neexistuje. Dále je možné zdvojení synchronizovat ve stavu spánku a porovnávat pocity při každém zdvojení při spánku a úvodním pocitu zdvojené zrcadlové odražené vzpomínky a vytvoření více modelů pro pozdější dispozice při přemýšlení člověka např. o nové práci nebo nějaké zakořeněné informace, která má za úkol pomáhat lidem při těžké životní situaci a rozložit způsobené škody při vstřebání informace, která ovlivňuje dlouhodobě a nezvratně lidský komfort a pevné zázemí. Dejà vu je akorát důkazem toho, že lidský mozek vyvíjí komunikaci nutnou pro budoucí evoluce lidské rasy.

00

Odpovědět

Také jsme viděli Matrix a slyšeli toto srandovní vysvětlení deja vu. Kdybys raději dal příklad, jak se toto deja vu projevuje u tebe, co se ti přihodilo, že to nazýváš deja vu...prej pozůstatek v loadnutém souboru :D:D

10

Odpovědět

Pokud by náš vcesmír byl simulací, tak je to nejspíš školní projekt nějakého děcka :D

192

Odpovědět

Ovšem nejdokonalejší reprezentace našeho vesmíru byla vyobrazena v simpsnech, což je varianta, ke které bych se analogicky celkem přikláněl vzhledem k měřítkám, která ve vesmíru panují..

Simpsons Universe Zoom Out

No a pokud vás zajímají ta měřítka, tak absolutně dokonalé star size comparsion:

Star Size Comparison 2

40

Odpovědět

kde je ta červená pilulka!!!

40

Odpovědět

Opýtajte sa či žijeme v simulácii malých detí trpiacich rakovinou zomierajúcich v bolestiach alebo vojaka, ktorého zmrzačila mína v Afgáne alebo mnoho ľudí, ktorí zomreli od hladu v koncentrákoch. Jatky a boje v stredoveku, pliagy, choroby.
Ak je toto fakt simulácia, tak ten čo ju vytvoril musí byť psychopatický zdegenerovaný sociopat.
Celá táto "simulačná kauza" je jeden veľký žvást od ľudí, ktorí nemajú čo robiť vo voľnom čase... tak vymýšľajú drísty.
Peace

431

Odpovědět

Nebereš to trochu moc vážně? :D Je to jen myšlenkový experiment.

143

Odpovědět

Očividně nemáš sebemenší tušení, co slovo "simulace" vlastně znamená.

190

Odpovědět

+BullOverTak mi to vysvetli, ak mi niečo nedochádza.

013

Odpovědět

+....Simulace (v tomhle smyslu) je to, že nastavíš nějaký výchozí podmínky a pak jen sleduješ, co se z toho vyvine - bez zasahování. V tomhle případě je začátek velký třesk... to, že se pak v jedné pidi části toho vesmíru vyvine nějaká inteligence, která si žije vlastním životem, s tim nijak nesouvisí.

Ještě to řeknu jinak, abys to pochopil - simulace neni program. Ten, kdo tu simulaci vytvářel, nevěděl, co se v ní stane - neni to tak, že by "naprogramoval" utrpení. To se v rámci tý simulace vyvinulo samo jako běžná součást života (zvlášť ty věci o kterých píšeš, který si (kromě nemocí) vytvořili lidi sami).

191

Odpovědět

+BullOverDajme tomu, ze existuje extremne vyvinuta civilizacia, ktora by dokazala vymysliet tak komplexnu simulaciu, kde existuje mnoho galaxii a v jednej z nich je Zem. Nejde mi ale do hlavy, ze tak vyspela civilizacia by nedokazala vypocitat smerovanie dejin a to, ze na tejto a urcite aj na inych planetach bolo/je/bude vela nasilia. Ze to bude vsetko random. Proste mi to nesedi. A nesedi mi, ze sme my ludia iba nejaky vedlajsi produkt simulacie. Ak by niekto chcel robit simulacie, tak to spravi efektivnejsie a rychlejsie bez zbytocneho nasilia, aby to preboha netrvalo 6 mld rokov. Tato realita jednoducho nemoze byt fake a nahodny pokus, je prilis realna a dlha. Ale je zbytocne sa tu bavit o hypotezach ktore sa nedaju potvrdit ani vyvratit.
No neviem, skus na to napisat tvoj nazor

00

Odpovědět

+pre BullOverTak postupně...
1. simulace se děje právě proto, že to vypočítat nedokážeš popř. se chceš přesvědčit o nějakým výsledku - simulace se používaj úplně běžně, většinou jich běží třeba několik set/tisíc naráz a každá je trochu odlišná, protože hodně věcí záleží na náhodě

2. lidi jsou "vedlejší produkt"... lidi jsou celkem náhodnej výsledek evoluce - ať už ta evoluce začala čimkoli (bůh/stvořitel, velký třesk, simulace...), rozhodně neni kvůli lidem (Proč maj někteří lidi takovou tendenci se přeceňovat? My nejsme "středem světa". My nejsme důležití. My jsme nic - z hlediska vesmíru, jsme nic - z hlediska týhle planety, jsme nic - absolutně zanedbatelná skupinka, která existuje pouhých pár miliónu let v x miliardách existence všeho ostatního, kdyby lidi neexistovali, absolutně nic by nebylo jiný, nemělo by to žádnej vliv na cokoli, kromě těch lidí samotných)

3. čas je relativní... pro nás v rámci té simulace to je třeba těch 6 mld, pro toho kdo tu simulaci vytvořil to může být třeba ekvivalent týdnu - náš čas, tak jak ho vnímáme, je součást té simulace

a ještě přidam
4. i kdyby lidi skutečně byli "středem vesmíru" a celá tahle simulace by byla vytvořená čistě kvůli lidem, PROČ BY DO NÍ NĚKDO ZASAHOVAL? Simulace se dělá kvůli pozorování - viděl si někdy takový ty skleňěný termitiště/mraveniště? To je taky simulace. Pokud se tam ti mravenci začnou zabíjet, budeš zasahovat? Určitě ne. Pokud se tam kromě mravenců, kteří tě zajímaj, dostanou ještě nějaký bezvýznamní živočichové, budeš s tim něco dělat? Taky ne. Ať už jsme ti mravenci, nebo jen ti bezvýznamný "chyby", pokud to je simulace, nikdo nemá důvod do ní zasahovat - právě naopak.

00

Odpovědět

+BullOverDik za vysvetlenie.
Ten 3. bod je riadne creepy... ale znie to rozumne, vobec by som sa necudoval keby to tak bolo a pretacaju si dejiny zeme/vesmiru tak ako napr. vo futurame :D

00

Odpovědět

Co když jsme potěr simulace? Tak jako když si uděláš záhonek s kytičkama, ale samy se tam vyvinou žížaly, brouci a další potěr. Budeš pak jako zahradník zodpovědnej za smysl života žížaly, kterou jsi ani neměl v plánu tam mít, a prostě se ti tam usídlila, anebo dokonce ani nevíš, že tam taková žížala existuje?

35

Odpovědět

Aj utrpenie má asi nejaký zmysel.Ten kto vytvoril vesmír a život,asi nebol obyčajný tajtrlík.Ako môžte mať také myšlienkové pochody,že vy (my ludia),čo neviete ani narátať do pať,preštíte niekoho,kto vie všetko.To je ako keby išiel mravec mudrovať jadrovím fyzikom,čo postavili jadrovú elektráreň.Na to aby vyšlo ráno,musí byť tma.Všetko zlé je na niečo dobré.Pre nás je to zlé,ale pre vesmír,prírodu to je iba súčasť diania.Koliesko v prevodovke.My tomu dávame nálepku "toto je dobré","toto je zlé".Sú tu dané fyzikálne možnosti.Ludia nemajú citlivosť na bolesť,aby ich mohol niekto mučiť.Ale na to,aby sme cítili,keď sa poraníme.To,že ludí napr. mučia,sa iba využíva táto vlastnosť.

16

Odpovědět

Přesně tak, vymýšlí se občas kraviny. Zkuste si vzít 10 ledek a večer rozsvítit a spočítat počet diod, když budete mít jen jedno otevření očí (mrknutí) a zase zavření očí. Krátký pohled do ostrého světla z diod silnějších výkonů předá mozku informaci a vstřebání ostrého dopadání umělého světla. Mozek předá na zlomek okamžiku nějakou skvrnu barvy s obvodovým hranice dle typu zdroje světla. Tedy úplný nesmysl po zavření očí bude zobrazen nevědomou částí a náhle se zjistí stupeň zájmu vědomého já. Pokud je zájem bez aktivity, tak takový člověk rád řeší denně počasí, jak bylo včera a, že to zase v předpovědi nevyšlo a stěžuje si, že pršelo včera a mělo pršet dnes. Jen kde to přesvědčení nabralo takové obrátky. Čili nevratné zakořenění podstaty Dallas a Esmarelada atd.... Jiný lidé projeví touhu po odpovědi co to přesně bylo za zdrooj světla a když zavřou oči, tak uvolní oči pro mozek a vědomé já dedukuje vylučovací metodu o zdroji. Při odhalení se v představě spojené s otázkou a za pomocí filtrů mozku dostane odpověď v podobě zobrazení plochy s každou jednotlivou diodou a první se nabízí vypočítat si v klidu, kolik na zdrojové ploše bylo zdrojů pro vytvoření oslňujícího objemu od zdroje k očím. Podotýkám, že na vjem měl člověk s očima jedno mrknutí a zachycení střed zdroje oslnivého zdroje. Jedno mrknutí. Čili mozek dá možnost spočítat X x Y a poté toto použije při jízdě automobilem v situaci např. vyjetí auta ze zatáčky s dálkovým osvětlení a mozek už ví, že se podívá mezí světla a směruje pohled automaticky níž a převede orientaci přes levý kraj a zaměří se na pravý přední světlo a kam svítí dle toho se řídí. Tak to bylo a dnes jsou speciální clony a různé pomůcky. Ale je to skvělé toto najít číst si co lidi neřeší. Hov*a, sra*ky, dej a ví. :D

00
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK