Proč nám cuká v oku a další bezděčné tělesné jevy

Thumbnail play icon
85 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:51
Počet zobrazení:2 129

Proč zíváme, proč škytáme, proč ve snu padáme ze skály a při probuzení málem spadneme z postele? Ne na všechno má věda ještě uspokojivé odpovědi, ale na všechno má aspoň nějakou teorii, která vám pomůže lidskému tělu porozumět o něco lépe.

Poznámka: Achoo je v angličtině citoslovce, které vyjadřuje zvuk při kýchání.

Přepis titulků

JE V POŘÁDKU BÝT CHYTRÝ Rádi si myslíme, že žijeme při plném vědomí, že máme svobodu volby, že máme vše pevně ve svých rukou. Ani trochu. Naše těla často jedou na autopilota, což je dobře. Jen si představte, že musíte regulovat tlukot srdce, dýchání, trávicí systém, tělesnou teplotu a zároveň se nepočůrat a nespadnout. To by byla dřina. Spousta z těchto bezděčných dějů je tajemná, nepříjemná nebo prostě divná.

Ukážeme vám pět nejpodivnějších, ulítlých jevů lidského těla. Když zadáte do Googlu jen „Proč mé“, hned první výsledek vám otevře oči. Bezděčné cukání ve svalech kolem očí má několik příčin: suché oči, kofein, jasná světla a stejně jako po náročném cvičení to může být únavou. Je to většinou naprosto neškodné a nakonec to přestane a je to nejspíš náznak toho, že už jste do obrazovky hleděli dneska až až. Jasné světlo nemusí způsobit jen cukání v oku.

Aristoteles se v Knize problémů ptá: „Čím to, že člověk kýchá víc, když se podívá do slunce?“ Což dokazuje, že se věky ptáme na tytéž otázky a že Aristoteles nevěděl, že se nemá dívat do slunce. Jakože nikdy. Tzv. fotický kýchací reflex neboli autozomální cholinergní solárně oční výlev, anglickou zkratkou ACHOO, což myslím vážně, je něco, co zažívá 1 člověk ze 4, proto si vědci myslí, že je to dědičné.

Přesná příčina ještě není jasná, ale vědci si myslí, že je to kvůli křížení signálů mezi optickým nervem a nervem, který může za pocit svědění v nose. Vizuální centrum mozku lidí s ACHOO má sklony k nadměrné stimulaci, z čehož se může jejich centrum kýchání zbláznit. Stalo se vám někdy, že jste usínali, byli na prahu snění, ale najednou se pod vámi propadne zem, padáte a pak se probudíte? Tyto frustrující záškuby při usínání mají profi jméno, hypnagogický myoklonus.

Když klimbáme, oblasti mozku zodpovědné za funkci svalů se vypnou, aby se rozjely ty, co řídí spánkové cykly, proto sníte o jízdě na kole, aniž byste hýbali nohama. Spící část mozku zápasí s bdící a pohybující se částí a při tom se může stát, že kontrolu získá opět část, co řídí svaly, a vtom… jste vzhůru. Myoklonus ale nezažíváme pouze při usínání. Škytání jsou neovladatelné kontrakce bránice, kterou dostáváme vzduch do plic.

Asi ¼ vteřiny po té, co se svaly stáhnou, se zavřou hlasivky, což vytvoří typický zvuk. Vědci stále neví, co to způsobuje, ale jedna z teorií je, že jde o pozůstatek evoluce z dob před stovkami milionů let, kdy naši předci museli čerpat vodu přes žábry. Nebo, jelikož škytají jen savci, to začalo proto, aby kojené nemluvně dostalo vzduch ze žaludku. Pokud chcete přestat škytat, zdá se, že zvýšení CO2 v krvi to dokáže.

Proto se to často řeší pitím vody, zadržováním dechu nebo dýcháním do sáčku. Zívání, další dlouhá, pomalá, bezděčná forma dýchání, je běžná napříč říší zvířat, a dokonce se děje i v lůně. Pojíme si ho se spánkem a nudou, ale to nevysvětluje, proč se to děje. A když nad ním začnete přemýšlet, začne vám, jako většina lidského chování, připadat opravdu zvláštní. Hippokrates se domníval, že zívání uvolňuje škodlivé výpary z těla, ale moderní lékařství ukázalo, že to se děje na druhém konci těla.

Také víme, že asi 50 % lidí, kteří někoho uvidí zívat, zazívají taky, takže existuje teorie, že si tím ladíme biologické hodiny. Jiná teorie říká, že zívání má mozek ochladit, abychom byli v pozoru, když se nudíme nebo usínáme. A když sledujeme, jak někdo dlouho mluví, můžeme začít zívat, takže až se budete ve třídě nudit, je to vina matky přírody.

Na závěr zmíním jeden bonusový jev: postmikční konvulzní syndrom neboli třesavka při močení. To je další jev, z něhož vědci ještě nevytřásli všechny podrobnosti, ale někteří si myslí, že prostě citlivé částí těla vystavujeme chladu, zatímco vylučujeme vnitřní teplo. Také se můžou dít kvůli konfliktu mezi autonomní nervovou soustavou, která většinou drží moč uvnitř, a naší vědomou myslí, která má to vyprazdňování na starosti.

Pro tyto podivné, šílené a často stresující jevy možná nemáme hezká vysvětlení a někdy jsou fakt otravné, ale v tom skvělém filmu, kterým je život, jsou dobrou připomínkou toho, co se děje v zákulisí. A tady můžete zapojit reflex. Klikněte na Odebírat a uvidíme se příště. Zůstaňte zvídaví. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz

Komentáře (0)

Zrušit a napsat nový komentář