Co je to synestézie?

Už jste někdy ochutnali žlutou? Cítíte u vaší oblíbené básně nějaký zápach? Pak můžete mít synestézii. Synestézie je samočinné propojení smyslů, kdy podnícení jednoho smyslu spustí jiný. Někdo se synestézií zvuku a barvy uslyší oblíbenou písničku a řekne si: „Ty zelené a rudé ve sboru, no, to ti teda povím.“ Je to vlastně podivná superschopnost mozku.



A ukázalo se, že lidé se synestézií mohou mít v jistých ohledech lepší paměť. Asi dvě až čtyři procenta lidí mají alespoň jeden podtyp synestézie. Někteří vidí barvy v písních, zatímco jiní chutnají čísla. Někdo vnímá čas jako prostorový kalendář, který se vine kolem něj. Synestetický mozek vytváří tyto asociace mezi smysly, když už jeden používáte. Nejde tedy o žádné halucinace, třeba že slyšíte hlasy bez jakýchkoliv podnětů.



Přehled literatury roku 2011 naznačuje, že někteří lidé mají díky vývoji mozku genetický sklon k rozvoji typu synestézie. Přesné procesy a oblasti mozku zodpovědné za synestézii jsou stále předmětem debat, ale víme, že synestetické mozky jsou více propojené. V mozku máme šedou hmotu, což jsou těla neuronových buněk a jiné mozkové buňky, a úseky bílé hmoty, což jsou dráty neuronů, které přenášejí informace mezi vzdálenými částmi mozku.



Tyto úseky bílé hmoty jsou vyvinutější u synestetiků, zejména u smyslových oblastí. Vědci si myslí, že by mohlo jít o selhání vývojového procesu, tzv. synaptické okleštění. Synaptické okleštění je vlastně to, jak to zní. Vezměte si, že si váš mozek vezme kleště na buněčná spojení, která k fungování nepotřebujete. Jak rostete, občas se spojení s bílou hmotou oklešťují a napojují do určitých cest.



Váš mozek se snaží optimalizovat účinnost a omezit neaktivní spojení kvůli úspoře energie. Je možné, že u synestézie není toto oklešťování tak účinné. Tím může zůstat mnoho spojení mezi mozkovými buňkami netknuto. A kvůli tomu se smyslové oblasti mozku mohou mísit více, než by měly. Další domněnka souvisí s řízením, kdy a jak spolu neurony mluví. A když lidé bez synestézie vnímají jedním smyslem, vnímají jen tím jedním, protože neurony vedoucí do jiných oblastí potlačí chemická nebo fyzická bariéra.



A u synestetických mozků nemusí tyto bariéry fungovat tak dobře. Určité druhy podnětů by tedy mohly proniknout do jiných smyslových cest, jako je spuštění čichu, který nemá u poslouchání písniček co pohledávat. Ale kvůli „selhání určitých procesů a soustav“ to zní, že je synestézie nemoc, ale tak to není. Někteří si všimli, že určité synestetické asociace jim pomáhají s paměťovými testy.



V roce 2013 vědci provedli paměťový pokus se skupinou 28 barevně-písmenných synestetiků a 35 kontrolními subjekty. Nejprve ukázali účastníkům spoustu slov, krajinných obrázků a fraktálů. Poté jim vědci ukázali věci, které subjekty už viděly, a podobná slova a obrázky a dali jim vybrat ty, které poznají. Dvojice slov by byla třeba „ryba“ a „ruka“. Zjistili, že barevně-písmenní synestetikové si mnohem lépe pamatovali věci ve všech kategoriích než kontrolní skupina.



Když byl však stejný pokus proveden s 18 slovně-chuťovými synestetiky a 18 kontrolními subjekty, výsledky ukázaly, že synestetikové neměli oproti kontrolní skupině lepší výsledky. Jiné malé studie došly k podobně smíšeným výsledkům. Tím se hůře určuje, zda vám synestézie zlepšuje paměť, protože paměť má co do činění s propojením v mozku, nebo zda určité podtypy synestézie pomůžou s určitými testy.



Někteří vědci si myslí, že výhoda závisí na tom, zda daná vzpomínka prochází podobnými smyslovými cestami v mozku jako synestézie. Tito vědci například zjistili, že barevně-písmenní synestetikové měli větší aktivitu ve zrakových částech mozku, díky čemuž si zapamatovali vizuální informaci, obrazy i slova, lépe. Takže pokud narazíte na písničku, která bude fakt libovka, nebo na abecedu hrající všemi barvami, můžete na tom být s pamětí lépe než my ostatní.



Využijte své schopnosti k dobru. Překlad: Kara www.videacesky.cz