Historie Videoher II (1983–1994)

Thumbnail play icon
89 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:33
Počet zobrazení:2 407

Druhý díl historie videoher se zaměřuje na komerční boj mezi společnostmi Nintendo a SEGA. Na trhu se objevuje první kapesní herní konzole Game Boy se známou hrou Tetris. Sláva Mario Brose je ohrožena novou postavičkou od společnosti SEGA, ježkem Sonicem. První díl.

Poznámka:
SCUMM (Script Creation Utility for Maniac Mansion) – skriptovací jazyk vytvořený firmou LucasArts pro zjednodušení vývoje grafické adventury Maniac Mansion. Jedná se o něco mezi programovacím jazykem a herním enginem umožňující vývojářům adventure her tvořit lokace, předměty a sekvence dialogů bez nutnosti zapisování do zdrojového kódu. Také to znamená, že herní skripty a datové soubory lze použít na jiných platformách.
Mode 7 – tento systém se obvykle používá ve 2D systémech s malou podporou 3D prvků.
Doom – počítačová hra z dílny firmy id Software. Jedná se o jednu z prvních známějších 3D akčních her z pohledu první osoby, která se dostala do povědomí hráčů.

Přepis titulků

V minulém videu jsme sledovali vznik videoher až po krach videoherního průmyslu v roce 1983. Ale nebyl to konec videoher. 80. léta a japonský průmysl představily domácí video konzole po celém světě a znovu vytvořily pilíře digitální zábavy. Nintendo Entertainment System, známá jako NES, je 8bitová herní konzole třetí generace vytvořena na základě kazet.

V roce 1985 se objevila na americkém trhu v nové verzi, jelikož dva roky předtím už byla představena v Asii jako Famicom. Její hvězdná hra byla součást balíčku herní konzole. Jmenovala se Super Mario Bros od Šigaru Miyamota. Měla pak ještě dvě pokračování. Hlavními postavami jsou bratři instalatéři Mario a Luigi, kteří osvobozují princeznu.

Postava Maria se objevila o 4 roky dříve v Donkey Kongovi jako Jumpman. Mario a Luigi se objevili dva roky předtím v Mario Bros. Arkádové automaty sloužily jako zkušební předchůdci domácích konzolí. NES je považována za nejúspěšnější konzoli své doby a přispěla k výrazné revitalizaci amerického průmyslu videoher, který byl po krizi v roce 1983 oslaben. Z ankety v roce 1987 vyplynulo, že Mario je pro děti z USA známější než samotný Mickey Mouse.

Komerční strategií Nintenda bylo nainstalovat do konzole i do každé kazety s oficiální licencí elektrický obvod. Pokud čip konzole nenašel ekvivalent na kazetě, hra se nespustila. Díky této ochraně produkce kazet mohlo Nintendo prosadit přísná pravidla svému vývojovému týmu Third Party. Ti byli nuceni podepsat smlouvu, kde se zavazovali tvořit pouze pro Nintendo.

Nintendo tak získalo na několik let herní monopol. Se známkou kvality mohlo požadovat, aby videohry dodržovaly určité standardy, a vyhnout se diskreditaci s hrami nízké kvality. Seznam her se zvětšoval s tituly jako The Legend of Zelda od Šigeru Miyamota, Mega Man, Final Fantasy, Double Dragon a Punchout. Mezitím japonské firmy, které se věnovaly výrobě arkád, se staly nejdůležitějšími na trhu díky videohrám s obrovským úspěchem jako Ghosts'n Goblins od Capcom, Mega Man, Final Fight nebo Street Fighter.

Další významné společnosti byly Konami s hrami jako Frogger nebo Contra, Irem, Jaleco, SNK nebo Sega s Altered Beast, Golden Axe a závodní videohrou Out Run. Vzpomenete si na červené Ferrari, kde jste seděli za volantem s blondýnkou vedle vás, zatímco se stroj hýbal jako opravdové auto?

NES se v roce 1987 představila na evropském trhu. Musela čelit konkurenci 16bitových počítačů jako Atari ST nebo Commodore Amiga, které se na tento trh také probojovávaly. V roce 1985 japonská firma Sega představuje Master System a dva roky poté ho představuje v Americe a Evropě.

Nejlepší hry byly Hang On a Alex Kid in Miracle World. Master System byla technicky lepší než NES, ale i tak NES vyhrávala na všech trzích. Zakladatel firmy Virgin, Richard Branson, koupil Mastertronic. Firmu, která byla pověřená vyrábět Master System v Británii. Prodali milióny kusů na evropském trhu. A tak začala velká rivalita mezi Nintendem a Segou.

V roce 1988 představuje Sega Mega Drive, někde nazývaný Genesis. 16bitová herní konzoli 4. generace. Mega Drive neměla soupeře. Byla to nejlepší herní konzole. Byla podporována známým časopisem, který psal o jejích největších úspěších. Problém byl, že ačkoliv hry měly ohromující techniku, jejich životnost byla krátká. Jako u arkádových her.

Mnoho hráčů se vrátilo k NES, a ačkoliv se jednalo o starší generaci, její hry byly stále populární. V roce 1989 Nintendo představuje první kapesní herní konzoli, Game Boy. Po rozporech s Atari vyhrává práva na videohru Alexeje Pažitnova, známou jako Tetris. Hra je inspirována stolní hrou Pentomino se sníženou složitostí čtyř čtverců, které tvoří sedm kostek. Hra měla obrovský úspěch a s ní i Game Boy.

Protiútokem Segy byla Game Gear. Kapesní herní a barevná konzole s tunerem, který umožnil sledovat televizi. Rival Tetrisu měla být hra Columns. Přesto všechno vyhrál Game Boy na celé čáře. V té době se také vylepšuje počítačová grafika. Nové populární odvětví. Společnost LucasArts založena otcem Star Wars Georgem Lucasem byla společně se Sierra Online největší vývojářská herní společnost.

Jejich první hra se jmenovala Maniac Mansion, pro kterou vytvořili engine SCUMM, použitý i v dalších videohrách. V LucasArts vytvořili slavné hry jako Indiana Jones and The Last Crusade a The Fate of Atlantis, Loom, Monkey Island, Day of the Tentacle. Vraťme se k rivalitě Nintenda a Segy.

Game Boy byl nejlepší kapesní konzole a Mega Drive byla technicky lepší než NES, která však měla veliký úspěch. I přesto Sega nebyla spokojená a hledala něco jedinečného. Vyhlédli si ředitele Mattelu, Toma Kalinskeho, obchodníka, který se nebál riskovat v marketingu a byl velmi úspěšný v prodeji Barbie. První jeho rozhodnutí bylo snížit cenu Mega Drive a vytvořit postavičku, která by konkurovala Mariovi.

A tak se Sega pustila do práce, aby vytvořila své nejslavnější dílo. V roce 1991 vznikl Sonic the Hedgehog. Společnost Sega opět triumfovala. Nintendo ztratilo svou nadvládu na evropském trhu a i v Americe. Rozhodlo se vydat svůj poslední výtvor. Tím bylo Super Nintendo. Herní konzole známá jako Super Famicom se v Japonsku představila v roce 1990 s velkým úspěchem.

Prvních 300 tisíc kusů se prodalo během pár hodin. A v důsledku společenského povyku japonská vláda požádala herní společnosti, aby plánovaly budoucí vydání o víkendech. Příští rok se konzole představila v Americe a rok poté v Evropě. Na západních trzích neměla takový úspěch jako v Japonsku. Mezitím Super Nintendo nashromáždilo mnoho her a udržovalo si místo na trhu.

F–Zero, Super Ghouls 'n Ghosts, Super Castlevania IV, Super Mario Kart, The Legend of Zelda: A Link To The Past, Street Fighter II. Super Nintendo bylo technicky lepší než jeho 16bitový rival – Mega Drive. Super Nintendo bylo založeno na grafickém módu „Mode 7“, který zvednutím kamery a otáčením rovin vytváří novou perspektivu. Najdeme ho třeba ve hrách F–Zero a Mario Kart.

Pomalu ale jistě NES přebírá klienty od Mega Drive. Rivalita už nemohla být silnější. Sega, nebo Nintendo. Neexistovala zlatá střední cesta. Sega se rozhodla vydat přídavné moduly k Mega Drive jako Mega CD a Sega 32X, které selhaly kvůli vysoké ceně a jen přispěly ke zhoršení vnímání značky. Počítačové hry se také vyvíjely.

Americká vývojářská společnost id Software začala tvořit sérii stříleček z pohledu první osoby. Jednalo se o 3D videohry, které zvýšily technickou kategorii videoher. Wolfenstein 3D a Doom položily základy žánru, který se stal nesmírně populárním. Mezitím Nintendo nadále zkoušelo potenciál své konzole. V roce 1994 společnost Rareware vsadila vše na Donkey Kong Country s revolučním grafickým aspektem.

Byla to první komerční hra, která v grafice používala 3D sprity, díky technice Advanced Computer Modelling. Stejnou techniku společnost použila i pro další hru, Killer Instinct. Super Nintendo bylo na vrcholu a ignorovalo nový přicházející průmysl, který sázel na budoucnost.

Optický kompaktní disk. Optický kompaktní disk přinesl novou éru herních konzolí jako Playstation. Více v příštím videu. Přeložila: Pauli www.videacesky.cz

Komentáře (4)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Umm... dovolil bych si upozornit na chybu překladu: do Nintenda se strkaly cartridge, nikoliv kazety. Pro dnešní mládež to možná je prašť jako uhoď, ale právě v tomto rozdílu spočíval ten vtip: hry distribuované na audioKAZETÁCH bylo snadné kopírovat (ti s kvalitnějším kazeťákem "dvojčetem" dokonce často ani nemuseli hru nejdřív prohnat přes počítač), kdežto při koupi hry na cartridge ochrana sice nebyla úplně neprůstřelná, ale BFU zastavit dokázala.
Až časem se objevily pirátské "prázdné" cartridge, do kterých bylo možno nahrát kopii RAM dané hry, která se pak (i tak často až po patřičné úpravě pirátem-crackerem) po vložení do konzole tvářila jako oficiální cartridge.

EDIT: útěchou budiž fakt, že ani autor videa neví, jak vyslovovat "id Software" ;)

21

Odpovědět

Ahoj, díky za postřeh, já jsem se teda setkal s oběma označeními, ale je pravda, že označení cartridge bylo asi častější. A souhlasím, ten id Software mi přišel z úst autora celkem vtipný :D

20

Odpovědět

+XardassJá si tedy dovolím oponovat, neboť za mých mladých, buranských let na jihočeském venkově jsem do mého Famiconu od Vietnamců strkal kazety, popř. jsme občas říkávali kazetky. Slovo cartridge jsem objevil až s první inkoustovou tiskárnou (a i tam jsem spíše říkal náplň či inkoust).

Ono slovo kazeta neznamená jen audio/videokazeta, ale může jít i např. "vysouvací" krabici s nějakou lahví, či sběratelskou edicí nějaké hry. Tím chci jen říci, že překlad cartridge = kazeta je naprosto v pořádku.

Dnešní mladí spíš nevědí, co je audiokazeta. Na druhou stranu ani já už nemám zkušenosti s žádnou konzolí/PC mechanikou, kam by se strkali audiokazety. Vím, že se podobné kazety používali do Atari, Commodoru, atd. (jak mi tu teď o 8 let starší kolega vypráví) a na zálohování, ale "naživo" jsem to snad nikdy neviděl (a docela mě to mrzí :-)).

40

Odpovědět

+DremoranAle jasně, kazety používaly už naše babičky - máš pravdu, že to slovo tady bylo dávno před érou kazeťáků... jen mi to v případě, kdy se mluví o záznamovém médiu, připadá přesnější...
Jestli se tomu v začátcích rozmachu domácí elektroniky říkalo v české kotlině častěji tak či tak, to nemohu potvrdit ani vyvrátit; uznávám však, že ve spoustě jiných případů byl leckterý "ne-zrovna-přesný" výraz oblíbenější, než ten přesnější :)

Osobně mám na kazety spoustu šťastných vzpomínek - když se na trhu objevil Didaktik Gama (v podstatě obšlehnutý ZX Spectrum), utratil jsem za něj téměř vše, co jsem měl nastřádáno z kapesného. Následovala spousta odpolední na "burze", kde si lidé "vyměňovali" programy (no z 99 % hry). Klasický postup spočíval v tom, že se nejdřív do Spectra z kazety nahrál kopírovací program, který do paměti pojmul následně nahranou hru, aniž by se spustila, a pak ji zase "vyvrhl" na připravenou čistou kazetu... A pak dny a noci nad pekelně těžkými hrami bez ukládání pozic (jen některé měly systém hesel, která umožnila pokračovat od určitého místa)... to byly časy... :)

Jo a k tomu id Software - na jednu stranu vím, že se to čte "id", na druhou ale mě to často stejně svede vyslovit jako "aj dý"... takže vědět a konat dle toho dvě různé věci jsou... ;)

EDIT: Jestli jsi, Dremorane, zvědavý, jaké to tehdy bylo, myslím, že některé emulátory tehdejších osmibitů umí simulovat i celý průběh nahrávání, tj. nenačíst program rovnou celý, ale nechat ho načítat takovou rychlostí, jakou se tehdy načítal z kazety, včetně zvukových efektů... Hra, která se tehdy vešla do paměti Spectra (klasický gumák měl úžasných 48kB paměti!), se nahrávala, pokud si dobře pamatuji, kolem pěti minut... ;)

31
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK