Kapka prince Ruprechta

Tahle roztomilá kapka je kapka prince Ruprechta. Také se jí říká batávská nebo holandská slza. Tyto kapky existují více než 400 let. Zájem vzbudily jejich nezvyklé vlastnosti. Můžete do kapky tlouct kladivem, ale zjistíte, že se nedá rozbít. Když ale kapce uštípnete konec, tak se celá s puknutím rozpadne na prach. Tyto kapky přivezl princ Ruprecht kolem roku 1661 z Evropy. Dal je králi Karlu II. jako jakési memento. Ten několik těchto kapek dal svým vědcům, aby zkusili vysvětlit jejich vlastnosti.

Chronofotografie byla zásadní k vysvětlení jejich explozivního rozpadu. Pro vysvětlení, proč vydrží úder kladivem, bylo třeba měření jejich vnitřního napětí. Měření u tělesa s takto složitým tvarem vyžadovalo speciální druh fotoelasticity. Tou je integrovaná fotoelasticita. Jejím průkopníkem byl profesor Hillar Aben z Tallinnu v Estonsku. Silná povaha těchto kapek je zapříčiněna velkým tlakovým napětím. Tato napětí jsou mohem větší v porovnáví se skleněnými bloky, tabulemi a tak dále. Vše, co je potřeba, je skleněná tyč z olovnatého či sodnovápenatého skla.

Sklo s vysokou tepelnou roztažností. Nahřejete skleněnou tyč, dokud nezačne tát a nezformuje malou bublinu. Bublinku necháte z tyče odkápnout a vychladnout v kádince s vodou. Naměřená napětí jsou důsledkem zahřívání a následného ochlazení kapky ve vodě. To způsobuje ta napětí a také jejich specifické rozložení. Rozložení napětí je komprese na povrchu a pnutí uvnitř. Komprese činí kapku odolnou vůči praskání. Pnutí není dobré, věci se rozletí, když za ně taháte.

A tahání je pnutí. Tato skla, jež jsou odolná vůči praskání, našla řadu uplatnění. V dnešní době telefony a jiná zařízení, co u sebe nosíme, za svůj vznik vděčí tomuto mrňousovi, kapce prince Ruprechta. Překlad: tancik_29 www.videacesky.cz