Infikování lidí ve jménu vědy

Když jsem si hledal informace k tomuhle videu, říkal jsem si, že bych se třeba mohl přihlásit a dobrovolně se nechat infikovat, to by bylo skvělé video. Bohužel jsem si nemohl dovolit strávit pár týdnů v karanténě a sice jen trochu, ale přece jenom riskovat své zdraví. Ale někteří to jsou ochotni podstoupit a pár takových je tady v bývalém hotelu ve východním Londýně.



Účastní se klinických zkoušek léků proti respiračním onemocněním. Přijmeme potřebná opatření a podíváme se na to zblízka. V podstatě nabíráme zdravé dobrovolníky, které vystavíme virové nákaze. Jedná se o nákazu, kterou víme, že zvládnou. Když je nakazíme, máme možnost otestovat, zda očkování nebo lék funguje. Samozřejmě nezahrnujeme do výzkumu zranitelnou část populace, vybíráme zdravé dobrovolníky, které pak můžeme virem nakazit, protože se dá předpokládat, že se uzdraví sami o sobě.



Půlka dobrovolníků dostane placebo, druhá očkování. Obvykle se vrátí zhruba po měsíci, to už začne vakcína fungovat. Tehdy je vystavíme nákaze. Před tímto výzkumem musí farmaceutické firmy přípravek otestovat, zda je pro lidi bezpečný, bez ohledu na účinnost. Pak přichází naše pokusy. V nich přidáme další faktor, a to je samotné onemocnění. Když nabíráme dobrovolníky, zjišťujeme o nich dvě věci.



Zaprvé, zda je jejich tělo dostatečně zdravé, jestli správně fungují srdce, plíce, zkrátka zda jsou tělesně zdraví. Zároveň ale musí strávit až 14 dní v karanténě, musíme tedy zajistit, že to psychicky zvládnou. Záleží nám tedy na tělesném i duševním zdraví. Takto vypadá pokoj, kde karanténa probíhá. Teď se samozřejmě nepoužívá, a až odejdu, zase ho dezinfikují. Na pár týdnů se takový pokoj stane domovem někoho, kdo za peníze riskuje své zdraví.



Každá virová nákaza, chřipka, covid atd., skrývá riziko dlouhodobých následků, proto vyvstává etická otázka, zda je v pořádku někomu zaplatit a poté ohrozit jeho zdraví. Na druhou stranu některá zaměstnání jsou náročnější a také skrývají rizika, nebezpečí úrazu a tak, a zároveň při nich člověk nesedí před televizí. Dobrovolníci v našich studiích dostávají za svůj čas odměnu, to je důležité připomenout.



Obvykle se pohybuje kolem 4000 liber. Zároveň spolupracujeme s etickou komisí, abychom zajistili, že tito dobrovolníci dostanou podobnou odměnu jako jinde v UK. V tuhle chvíli jsi přesně dvě patra pode mnou, nemohli jsme se potkat osobně. Jak se cítíš? Je mi dobře. Cítím se… Nechci říct, že lépe, než jsem přišel, ale necítím žádný rozdíl. Ne každý se při pokusech skutečně nakazí, někteří lidé se celou dobu cítí dobře.



To je očekávané. Samozřejmě se tady snažíme dát jen minimální dávku viru, která se dokáže vyvinout v nákazu. To obvykle znamená, že se nenakazí každý, ale vysoké procento lidí ano. Po světě existuje více organizací, které provádí podobné studie. Tato vychází z jednotky britské vlády, která se zabývala výzkumem rýmy už od konce 2. světové války a experimenty provozovala skoro 50 let. Lék na rýmu sice neobjevila, ale identifikovala koronaviry. Dříve vydávali inzeráty v novinách s nabídkou 10denní dovolené, háček samozřejmě byl, že během té dovolené byli lidé v karanténě s nějakou nákazou.



Dnes bývají ty reklamy trochu upřímnější. Původně jsem to našel na Googlu, pak se mi to ukazovalo na Instagramu, však to znáte. Proces nakažení funguje tak, že si lehnete a oni vám pomocí pipety vpraví roztok s virem do obou nosních dírek. Je to trochu znepokojivé, když tam ležíte, kolem vás je tým navlečený v ochranných oblecích a infikuje vás virem.



Byl to děsivý zážitek, i když to trvalo jen chvilku. Jedna část těch pokusů mi nebyla úplně jasná. Někde musí vytvářet ty viry, kterými pak dobrovolníky infikují. Zároveň tam jsou přísná kritéria na množství a kvalitu, stejně jako u jiných výzkumných materiálů. Jak se vytváří a transportuje takové obyčejné nachlazení? Obvykle odebereme vzorek od někoho, kdo se nakazil přirozenou cestou, poté z tohoto vzorku vypěstujeme kulturu, vir v kontrolovaných podmínkách rozmnožíme.



Tento proces při pěstování virů do našich studií se podobá tomu, co potřebujete při tvorbě očkování. Virus musíte nejprve vypěstovat, pak ho nějakým způsobem oslabíte nebo inaktivujete. Ta první část procesu k výrobě očkování se tedy velmi podobá tomu, jak pěstujeme viry pro náš výzkum. Já teď můžu odejít, nepatřím k místním dobrovolníkům, ti tu musí strávit ještě dny až týdny podle toho, jaká studie to je.



Ještě mě ale napadla jedna otázka. Funguje to? Zažil jsem, že se díky našim studiím urychlil výzkum léků nebo očkování. Bylo možné velmi brzy potvrdit, jestli nějaký prototyp funguje, což může dodat argumenty pro další výzkum. Nebo naopak. Včas se pozná, že je lepší investovat do jiných léků nebo koncept změnit. Překlad: jesterka www.videacesky.cz