Americká vláda rozdává vosyTom Scott

Před tímhle videem jsem o vosách věděl jenom to, že jsou hmyz, který otravuje u pikniku a bodá lidi. Naivně jsem myslel, že pro ekosystém nejsou užitečné. Když mi napsal někdo z ministerstva zemědělství Oregonu, že rozesílají vosy nakupované z daní, napadlo mě pár otázek. Třeba: Proč? Jedná se o likvidování škůdců na úrovni ekosystému. Existují statisíce druhů vos a lidi bodá jen hrstka z nich.

Naprostou většinu z nich za celý život nepotkáte nebo si jich nevšimnete. Na přelomu století se do USA dostala kněžice mramorovaná. Je původem z Asie, ale kvůli obchodu byla zavezena sem a začala se rozmnožovat. A to velice rychle. Dnes ji najdete na většině kontinentu, likviduje plodiny jako jablka, hrušky, lískové ořechy a sóju. Každoročně působí milionové ztráty. Je to všeobecný škůdce, živí se stovkami druhů rostlin a zároveň prospívá v nejrůznějších klimatických podmínkách.

Populace kněžice se množily bez jakékoli kontroly, proto je potřeba jejich přirozený nepřítel. A to je jeden konkrétní druh vosy, který vědci chovají v této komoře. Parazitní vosy útočí na jiné hmyzí druhy a kladou do nich vajíčka. Někdy do vajíčka toho hmyzu, někdy jedince sežerou zaživa, ale začnou u nejméně důležitých orgánů. Tím se inspirovali autoři filmu Vetřelec.

Kněžice tu chováme také, parazitní vosy je potřebují k rozmnožení. Narodí se tady asi tolik vos, kolik máme k dispozici vajíček kněžic. Loni jsme měli asi 20 000 vos a předloni zhruba 17 000. Jsou malinkaté! Než jsem přijel, nedošlo mi, že některé vosy jsou velké jen jeden milimetr. Jsou tak křehké, že je vědci nemohou přesouvat pinzetou. Opatrně je nasávají z šifonové látky do pouzdra propisky.

Ale lidské zásahy do ekosystémů nemívají zrovna dobré výsledky. Proto jsem se ptal, jak vědí, co a kde mohou vypustit. Vědci z ministerstva a různých univerzit se vydali do Asie, aby zjistili, jaké má kněžice predátory a proč tam nezpůsobuje tolik problémů. Druh Trissolcus japonicus přivezli zpět do USA a umístili do karantény. Otestovali, jak reaguje na severoamerické druhy kněžic, zda je také napadají.

Celá desetiletí se ujišťujeme, jestli je bezpečné vosy vypustit. Když dostanou vajíčka kněžice mramorované a nějaké jiné, v 95 % případů si vyberou kněžici mramorovanou. Ale pokud dostanou jenom vajíčka jiných druhů kněžic, použijí je, když nemají na výběr. Proto jsme trochu váhali, jestli ten druh máme vypustit. A pak se tu stejně objevil. Po letech práce se ty vosy stejně objevily.

Každý rok létají miliony letadel a připlouvají miliony kontejnerů, ty nejsou sterilní. Když ten boj už v divoké přírodě beztak zuří, - proč tu vosy pořád chovají a vypouští? - Parazitním vosám trvá, než se rozšíří. Jsou velké jen 1,5 milimetru, moc daleko nedoletí. Můžeme je odvézt mnohem dál, než by za rok doletěly. My tedy zakládáme nové populace, aby nemusely přeletěl celý stát.

Pěstitelé se obvykle ozvou ministerstvu zemědělství. Potom se tam jedeme podívat, protože ne každé místo je vhodné. Vosy se živí nektarem, jsou opylovači, takže potřebují určité rostliny. Vosy mohou dlouhodobě pomáhat hubit škůdce nejen pěstitelům, ale na úrovni celého ekosystému. Nebodají lidi. Pracoval jsem nejen s tímto druhem, ale i s jinými, mnohem většími parazitními druhy a nikdy mě žádná nebodla.

A pracuji s nimi už přes deset let. Překlad: jesterka www.videacesky.cz