Jak dlouhého si dávat šlofíka?

„S velkou mocí přichází velká potřeba dát si šlofíka.“ Oči vám těžknou a nakonec se zavřou. Ale počkat! Je teprve poledne a vy máte pořád tolik věcí na práci. Pomohlo by dát si šlofíka, nebo by vám rozhodil režim? Spánek, ten noční i ten šlofíkový, tvoří zhruba 90minutové spánkové cykly o čtyřech fázích. Šlofík může trvat 5 minut až 3 hodiny, takže může zahrnovat celé spánkové cykly nebo jen pár fází.



Když usínáte, dostáváte se do fáze 1, prvních 2 až 5 minut spánku. Pak přichází fáze 2 a trvá asi 30 minut. Během fáze 2 tělesná teplota klesá, svaly se uvolňují a dýchání a tepová frekvence jsou pomalu pravidelnější. Neurony svou aktivitu sjednotí, čímž vytváří vlny činnosti procházející kůrou mozkovou, které přerušují náhlé výbuchy nervové aktivity, tzv.



spánková vřetena. Když se dostanete do fáze 3, spánku s pomalými vlnami, vlny se zvětšují s tím, jak neurony vysílají koordinované signály. Tato fáze trvá zhruba 20 až 30 minut a v té nastává nejhlubší spánek. Potom se dostanete do REM fáze, která při šlofíku trvá zhruba 10 až 20 minut. Při REM fázi je mozek aktivnější, podobně jako když jste vzhůru.



Konec REM fáze znamená dokončení spánkového cyklu. Ale budete se po šlofíku cítit lépe? To záleží na pár faktorech, zvláště do kterých spánkových fází se dostanete. Vezměte si například 30minutový šlofík, který tvoří hlavně druhá fáze spánku. Fáze 2 se pojí s dlouhodobou potenciací, což je proces, který nejspíš posiluje synapse mezi neurony, což je důležité pro proces učení.



20–30minutový spánek skončí těsně před hlubokým spánkem třetí fáze, proto je poměrně snadné se z něj probudit. Šlofík trvající 30 až 60 minut má výhody druhé fáze spánku a dostane vás do hlubšího spánku třetí fáze. Během fáze 3 společně pracuje několik mozkových oblastí, aby přenesly informace z krátkodobého úložiště do dlouhodobého, čímž stabilizují a posilují dlouhodobou paměť, protože propojují spánková vřetena s pomalými vlnami.



Fáze 3 je fáze, ze které je nejtěžší se probudit. Takže i když má 30–60minutový šlofík kognitivní výhody, často se neprojeví až do asi 15 minut po probuzení. 60–90minutové šlofíky nás dostávají do REM fáze. Když jsme v REM fázi, prefrontální kortex, z velké části odpovědný za inhibici a řízení kognitivních procesů, je mnohem méně aktivní. Zato amygdala a cingulární kortex, oblasti spojované s emocemi a motivací, jsou vysoce aktivní.



Výzkumníci předpokládají, že kombinace těchto faktorů vede k bizarním snům během REM fáze. Méně inhibice a kognitivního řízení možná vede k divokým asociacím a činnost amygdaly a cingulárního kortexu způsobuje, že tyto asociace vznikají mezi emočně nabitými výjevy. Někteří vědci si myslí, že nám tato fáze může po probuzení pomoci inovativně propojovat myšlenky.



Jelikož je mozková aktivita během REM fáze podobná bdění, bývá jednodušší probudit se z REM fáze než z fáze 3, i když je šlofík delší. Záleží i na denní době. Naše potřeba hlubokého spánku fáze 3 se během dne postupně zvyšuje. Pokud si dáváte pozdější šlofíky, možná se tím připravujete o to, co vám pomáhá v noci usnout. To pro REM fázi neplatí.



Delší REM fáze nastávají dopoledne, proto dominuje dopoledním šlofíkům, polední šlofíky mají zhruba stejnou porci REM a hlubokého spánku a večerní šlofíky tvoří více hlubšího spánku. Navíc to vypadá, že jsme zhruba rovnoměrně rozdělení na šlofíkáře a nešlofíkáře. U šlofíkářů se opakovaně projevují kognitivní výhody šlofíku, u druhých to tak být nemusí. Podle vědců je to možná tím, že šlofíkáři dokážou zůstat v lehčím spánku a snáze přecházejí mezi spánkovými fázemi.



Nešlofíkáři naopak během šlofíků častěji upadají do hlubokého spánku, proto po probuzení bývají grogy. Může tedy šlofík pomoct? Je jen jediný způsob, jak to můžete zjistit. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz