Amor a PsychéTED-Ed

"Krása je prokletí," pomyslela si Psyché, když shlížela dolů z útesu, kde ji zanechal její otec. Její fyzická krása byla natolik dokonalá, že ji lidé uctívali jako nové vtělení Venuše, bohyně lásky. Její nápadníci byli příliš zastrašeni, než aby se k ní jen přiblížili. Když její otec požádal o radu Apollóna, boha světla, rozumu a proroctví, bylo mu řečeno, aby zavedl svou dceru na skalnatý útes, kde přijme za muže krutou, okřídlenou hadí nestvůru.

Osamocená Psyché pocítila Zefyra, západní vítr, jak ji vynáší do vzduchu. Snesl ji dolů před palác. "Jsi doma," uslyšela neznámý hlas. "Tvůj manžel tě čeká v ložnici, pokud se s ním odvážíš setkat." Psyché si dodala kuráže. V ložnici panovala taková tma, že svého muže neviděla. Ale na dotek jeho kůže nebyla ani trochu hadí.

Byla hebká a jeho hlas a slova vlídné. Zeptala se jej, co je zač, ale to dle něj byla jediná otázka, na kterou jí nikdy nemohl odpovědět. Jestli byla její láska opravdová, nepotřebovala to vědět. Noc za nocí jejich setkání pokračovala. Netrvalo dlouho a Psyché čekala dítě. Měla radost, ale zároveň byla rozpolcená. Jak mohla vychovávat dítě s mužem, kterého nikdy nespatřila?

Té noci přistoupila ke svému manželovi a v ruce nesla olejovou lampu. Na posteli spatřila spícího Amora. Boha lásky, který vzněcoval plamínky touhy mezi lidmi i božstvy pomocí svých šípů. Psyché upustila lampu, jejíž horký olej Amora spálil. Přiznal se, že do ní byl zamilovaný od chvíle, kdy jej jeho matka pobídla k ponížení mladé ženy, po které měl vystřelit ze svého luku. Ale okouzlen její krásou, Amor použil svůj šíp proti sobě. Přesto nevěřil v rovnocenný vztah mezi bohem a člověkem.

Teď, když znala jeho podobu, všechny naděje na štěstí byly zničeny. A tak odletěl. Psyché si zoufala, dokud se znovu neozval záhadný hlas. Oznámil jí, že existuje způsob, kterým by mohla s Amorem být i nadále. Plná naděje se vydala ho hledat. Ale do cesty se jí postavila Venuše. Oznámila jí, že může uzavřít sňatek s Amorem jen pod jednou podmínkou.

Musí splnit několik nesmírně obtížných úkolů. Jako první měla Psyché roztřídit velkou hromadu semínek za jedinou noc. Když už ztrácela naději, pomohla jí mravenčí kolonie, které se Psyché zželelo. Úspěšně prošla první zkouškou. Jako další úkol musela donést Venuši vlnu ze zlatého berana, jenž byl nechvalně známý vražděním ubohých zbloudilců. Ale říční bůh jí ukázal, jak sesbírat vlnu, která se uchytila na trnitých keřích. Znovu uspěla.

Nakonec se musela Psyché vydat do podsvětí, přesvědčit Proserpinu, královnu mrtvých, aby věnovala kapku své krásy Venuši. Neviditelný hlas Psyché znovu poradil. Řekl jí, aby donesla ječný koláč pro Kerberose, hlídacího psa podsvětí. A mince, aby zaplatila Charónovi, převozníkovi přes řeku Styx. Po splnění posledního úkolu se Psyché vrátila zpět do světa živých. Před Venušiným palácem otevřela truhličku s Proserpininou krásou, doufajíc, že si z ní něco nechá.

Ale uvnitř truhličky nebyla krása, nýbrž spánek. Psyché se zhroutila na zem. Uzdravený Amor se snesl dolů ke své nevěstě. Přiznal, že se mýlil. Její odvaha tváří v tvář neznámu dokázala, že jsou si více než rovni. Amor dal Psyché napít ambrozie, nektaru bohů.

To ji učinilo nesmrtelnou. Nedlouho poté Psyché porodila dceru. Pojmenovali ji Rozkoš. A ona, Amor a Psyché, jejíž jméno znamená "duše", už celé věky komplikují milostné vztahy lidí. Překlad: Baru www.videacesky.cz