Hagia Sofia je budova jako žádná jiná. V jejích zdech se odráží bezpočet kultur, náboženských prvků a příběhů, které nenajdete nikde jinde. Poté co byla současným tureckým prezidentem změněna z muzea na mešitu, je její příběh aktuálnější než kdy jindy.
Video vyšlo v červenci roku 2014, proto v něm o Hagii Sofii stále mluví jako o muzeu.
Říká se, že kdyby zdi mohly mluvit,
každá budova by vyprávěla příběh. Ale jen málokterá by vyprávěla
tak poutavé příběhy v tolika různých hlasech jako Hagia Sofia
neboli chrám Boží Moudrosti. Nachází se na křižovatce
kontinentů a kultur a viděla obrovské změny
od názvu města, kde stojí, až k vlastní stavbě a účelu. A dnes prvky z každého období mohou
své příběhy vyprávět každému posluchači. Ještě než dorazíte do Hagie Sofie, uvidíte starověké opevnění
připomínající důležitost města, které bylo založeno řeckými kolonisty
v roce 657 před Kristem jako Byzantion a úspěšně přejmenováno
na Augusta Antonia, Nový Řím a Konstantinopol, když bylo dobyto, znovu dobyto,
zničeno a přestavěno různými řeckými, perskými a římskými vládci
v následujících staletích.
A mezi těmito zdmi
byl první Megale Ekklesia neboli Velký kostel
postaven ve 4.
století. I když byl brzy
vypálen do základů, vytvořil místo pro hlavní místní
náboženskou budovu dalších století. U vchodu jsou mramorové kameny s reliéfy,
které připomínají druhý kostel. Byl postaven v roce 415 n.l. a zničen během
povstání Níká v roce 532, když rozlícený dav na závodu vozatajů
málem svrhl císaře Justiniána I. Justinián se jen taktak udržel a rozhodl se vybudovat
ještě větší kostel.
A o pět let později
byla tato stavba dokončena. Když vstoupíte dovnitř,
základní kameny a zdi šeptají příběhy ze svých domovin,
Egypta a Sýrie. Ale sloupy převzaté z chrámu Artemis
pamatují dávnější časy. Runové nápisy vyřezané
vikingy z císařovy elitní stráže nesou tradici
dalekých severských zemí. Ale vaši pozornost upoutá
velká kupole představující nebesa. Vysoká přes 50 metrů
a s průměrem přes 30 metrů a obklopena okny
kolem své základny se zlatá kupole
zdá být zavěšená z nebe a světlo osvětluje její vnitřek.
Pod její velkolepou symbolikou byly robustní korintské sloupy
přivezené z Libanonu poté, co byla původní kupole částečně
zničena zemětřesením v roce 558 n.l., tiše připomínají její křehkost a technické
dovednosti, jaké takový zázrak vyžaduje. Pokud obrázek vydá za tisíc slov, mozaiky z příštích několika století
toho řeknou nejvíc nejen o svých biblických tématech, ale i o byzantských císařích,
kteří je zadali, často vyobrazených s Kristem.
Ale pod jejich mohutnými hlasy slyšíme strašidelné ozvěny
poškozených a chybějících mozaik a ikon, znesvěcených a vypleněných
při okupaci 4. křížové výpravy. Na zemi je nadepsaná hrobka
Enrica Dandola, benátského vládce,
který velel výpravě, a silně připomíná oněch 57 let, kdy byla Hagia Sofia
pod římskokatolickou církví, než se po byzantském znovudobytí
vrátila ke svým ortodoxním kořenům.
Ale kostelem nezůstane dlouho. Křižáky osvobozená Konstantinopol
připadla v roce 1453 Osmanům a poté byla
přejmenována na Istanbul. Poté, co umožnil svým vojákům
tři dny plenění, sultán Mehmed II.
vstoupil do budovy. I když byla silně poškozena,
v sultánových očích neklesla. Sultán ji ihned odevzdal Alláhovi a prohlásil, že z ní bude
nová císařská mešita. Čtyři minarety postavené v dalším století
jsou nejjasnějším znakem této éry a kromě jejich náboženského účelu
slouží jako architektonická podpora. Ale nejsou jediné. Ozdobné držáky svíček odkazují
na Sulejmanovo dobývání Maďarska a velké kaligrafické kotouče
na stropě připomínají lidem první čtyři kalify,
kteří následovali Mohameda.
I když dnešní budova stále vypadá
jako mešita, je to muzeum, rozhodl tak v roce 1935
Kemal Atatürk, první modernizující prezident Turecka
po rozpadu Osmanské říše. Právě tato sekularizace umožnila odstranění koberců
skrývajících dekorace mramorové podlahy a omítky pokrývající
křesťanské mozaiky.
Probíhající restaurace umožnily
po dlouhých staletích ticha opět slyšet mnoho hlasů
z dlouhé historie Hagie Sofie. Ale spor přetrvává. Z islámské kaligrafie
volají skryté mozaiky, cenné kusy historie, které nelze odhalit,
aniž by se nezničily ostatní. Mezitím muslimské i křesťanské
komunity žádají, aby se budova opět stala
náboženským svatostánkem. Příběh o Boží Moudrosti
nemusí být zdaleka u konce, ale doufejme, že mnoho hlasů,
které zde přetrvávají, budou i v příštích letech
vyprávět svůj příběh.
KaraPublikováno: 5 let
