Hagia Sofia: kostel, mešita i muzeumTED-Ed

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 35
94 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:35
Počet zobrazení:4 314

Hagia Sofia je budova jako žádná jiná. V jejích zdech se odráží bezpočet kultur, náboženských prvků a příběhů, které nenajdete nikde jinde. Poté co byla současným tureckým prezidentem změněna z muzea na mešitu, je její příběh aktuálnější než kdy jindy.

Video vyšlo v červenci roku 2014, proto v něm o Hagii Sofii stále mluví jako o muzeu.

Přepis titulků

Říká se, že kdyby zdi mohly mluvit, každá budova by vyprávěla příběh. Ale jen málokterá by vyprávěla tak poutavé příběhy v tolika různých hlasech jako Hagia Sofia neboli chrám Boží Moudrosti. Nachází se na křižovatce kontinentů a kultur a viděla obrovské změny od názvu města, kde stojí, až k vlastní stavbě a účelu. A dnes prvky z každého období mohou své příběhy vyprávět každému posluchači. Ještě než dorazíte do Hagie Sofie, uvidíte starověké opevnění připomínající důležitost města, které bylo založeno řeckými kolonisty v roce 657 před Kristem jako Byzantion a úspěšně přejmenováno na Augusta Antonia, Nový Řím a Konstantinopol, když bylo dobyto, znovu dobyto, zničeno a přestavěno různými řeckými, perskými a římskými vládci v následujících staletích.

A mezi těmito zdmi byl první Megale Ekklesia neboli Velký kostel postaven ve 4.

století. I když byl brzy vypálen do základů, vytvořil místo pro hlavní místní náboženskou budovu dalších století. U vchodu jsou mramorové kameny s reliéfy, které připomínají druhý kostel. Byl postaven v roce 415 n.l. a zničen během povstání Níká v roce 532, když rozlícený dav na závodu vozatajů málem svrhl císaře Justiniána I. Justinián se jen taktak udržel a rozhodl se vybudovat ještě větší kostel.

A o pět let později byla tato stavba dokončena. Když vstoupíte dovnitř, základní kameny a zdi šeptají příběhy ze svých domovin, Egypta a Sýrie. Ale sloupy převzaté z chrámu Artemis pamatují dávnější časy. Runové nápisy vyřezané vikingy z císařovy elitní stráže nesou tradici dalekých severských zemí. Ale vaši pozornost upoutá velká kupole představující nebesa. Vysoká přes 50 metrů a s průměrem přes 30 metrů a obklopena okny kolem své základny se zlatá kupole zdá být zavěšená z nebe a světlo osvětluje její vnitřek.

Pod její velkolepou symbolikou byly robustní korintské sloupy přivezené z Libanonu poté, co byla původní kupole částečně zničena zemětřesením v roce 558 n.l., tiše připomínají její křehkost a technické dovednosti, jaké takový zázrak vyžaduje. Pokud obrázek vydá za tisíc slov, mozaiky z příštích několika století toho řeknou nejvíc nejen o svých biblických tématech, ale i o byzantských císařích, kteří je zadali, často vyobrazených s Kristem.

Ale pod jejich mohutnými hlasy slyšíme strašidelné ozvěny poškozených a chybějících mozaik a ikon, znesvěcených a vypleněných při okupaci 4. křížové výpravy. Na zemi je nadepsaná hrobka Enrica Dandola, benátského vládce, který velel výpravě, a silně připomíná oněch 57 let, kdy byla Hagia Sofia pod římskokatolickou církví, než se po byzantském znovudobytí vrátila ke svým ortodoxním kořenům.

Ale kostelem nezůstane dlouho. Křižáky osvobozená Konstantinopol připadla v roce 1453 Osmanům a poté byla přejmenována na Istanbul. Poté, co umožnil svým vojákům tři dny plenění, sultán Mehmed II.

vstoupil do budovy. I když byla silně poškozena, v sultánových očích neklesla. Sultán ji ihned odevzdal Alláhovi a prohlásil, že z ní bude nová císařská mešita. Čtyři minarety postavené v dalším století jsou nejjasnějším znakem této éry a kromě jejich náboženského účelu slouží jako architektonická podpora. Ale nejsou jediné. Ozdobné držáky svíček odkazují na Sulejmanovo dobývání Maďarska a velké kaligrafické kotouče na stropě připomínají lidem první čtyři kalify, kteří následovali Mohameda.

I když dnešní budova stále vypadá jako mešita, je to muzeum, rozhodl tak v roce 1935 Kemal Atatürk, první modernizující prezident Turecka po rozpadu Osmanské říše. Právě tato sekularizace umožnila odstranění koberců skrývajících dekorace mramorové podlahy a omítky pokrývající křesťanské mozaiky.

Probíhající restaurace umožnily po dlouhých staletích ticha opět slyšet mnoho hlasů z dlouhé historie Hagie Sofie. Ale spor přetrvává. Z islámské kaligrafie volají skryté mozaiky, cenné kusy historie, které nelze odhalit, aniž by se nezničily ostatní. Mezitím muslimské i křesťanské komunity žádají, aby se budova opět stala náboženským svatostánkem. Příběh o Boží Moudrosti nemusí být zdaleka u konce, ale doufejme, že mnoho hlasů, které zde přetrvávají, budou i v příštích letech vyprávět svůj příběh.

Překlad: Kara www.videacesky.cz

Komentáře (3)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

hlavne neurážajte islam milí diskutujúci, všetky ostatne náboženstva môžete

38

Odpovědět


Odpovědět

Dobré vědět, ne není.
2500 let a furt stejný boj.

37