„Nejhorší“ jeptiška v dějináchTED-Ed

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 35
77 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:65
Počet zobrazení:2 103
Otevřená, nebojácná, kontroverzní, drzá. To byla sestra Juana Inés de la Cruz, mexická řeholnice a básnířka. Nechvalně proslula svými odvážnými básněmi a do dějin se tak mimojiné zapsala jako ta „nejhorší“ jeptiška. 

Přepis titulků

„Nestuduji proto, abych věděla víc, ale abych toho nevěděla méně.“ Juana Ramírez de Asbaje seděla před porotou uznávaných teologů, právníků a matematiků. Místokrál Nového Španělska je povolal, aby otestovali znalosti mladé dámy. Měli jí klást vůbec ty nejsložitější otázky. Ale Juana úspěšně vyřešila každé zadání od složitých rovnic po filozofické otázky. Přítomní scénu později přirovnávali ke královské galeoně odrážející pár kánoí.

Dáma, která tomuto výslechu čelila, se narodila v polovině 17. století. V té době bylo Mexiko už přes sto let španělskou kolonií a vládl v něm složitý, rozvrstvený třídní systém. Rodiče Juaniny matky se narodili ve Španělsku, byli tedy členové nejváženější mexické třídy. Juana byla ale nemanželské dítě a její otec, španělský vojenský kapitán, její matku Doñu Isabelu opustil a výchovu Juany a jejích sester nechal na ní.

Avšak prostředky jejího dědečka rodině naštěstí zajistily pohodlný život. Doña Isabel šla svým dcerám příkladem, úspěšně se starala o jeden z otcových pozemků, ačkoliv byla negramotná a čelila tehdejší misogynii. Možná právě tento přístup v Juaně probudil její celoživotní sebedůvěru. Když jí byly tři roky, potají sledovala svou sestru do školy. Když se později dozvěděla, že vyšší vzdělání náleží pouze mužům, prosila svou matku, aby mohla studovat v přestrojení.

Když jí to nebylo dovoleno, našla útěchu v dědečkově knihovně. Se začátkem dospívání už ovládala filozofii, latinu a aztécký jazyk nahuatl. Juanin předčasně vyzrálý intelekt zaujal královský dvůr v Mexiku, a když jí bylo šestnáct, místokrál a jeho žena ji přijali jako dvorní dámu. Tam její hry a básně dvůr střídavě okouzlovaly a pobuřovaly. Provokativní báseň Pošetilí muži je známá kritikou sexistického dvojího přístupu.

Odsuzuje to, že muži kazí ženy, ale přitom ženy čelí nařčení z nemravnosti. I když bylo její dílo kontroverzní, stále měla spoustu nápadníků a nabídek k sňatku. Ale Juanu více zajímalo vzdělání než manželství. A v tehdejší patriarchální společnosti ho mohla najít na jediném místě. I když byla církev stále pod horlivým dohledem španělské inkvizice, Juaně umožnila zachovat si nezávislost a váženost, aniž by se musela vdávat. Ve dvaceti letech vstoupila do jeronymitského kláštera v Santa Paule a přijala nové jméno: sestra Juana Inés de la Cruz.

Sestra Juana byla dlouhá léta považována za klášterní poklad. Psala dramata, komedie, pojednání o filozofii a matematice a také náboženskou hudbu a poezii. Vytvořila obrovskou knihovnu a navštěvovali ji přední učenci. Kromě péče o klášterní pokladnu a archiv také chránila svou neteř a sestry před muži, kteří se je snažili zneužít.

Ale její otevřená povaha ji nakonec dostala do pře s jejími patrony. V roce 1690 biskup publikoval Juaninu osobní kritiku váženého kázání. V publikovaném spise ji pokáral, ať se místo debatování oddá modlitbě. Na to řekla, že by Bůh ženám nedával intelekt, kdyby nechtěl, aby jej používaly. Tato rozprava zaujala konzervativního mexického arcibiskupa. Sestra Juana byla postupně zbavována svého postavení, byla donucena prodat své knihy a přestat psát.

Taková cenzura ji pobuřovala, ale církev opustit nechtěla, a tak hořce obnovila přísahu. Jako poslední znak vzdoru přísahu podepsala slovy „Já, nejhorší ze všech“ vlastní krví. Když přišla o možnost studovat, vrhla se na charitativní práci a v roce 1695 zemřela na nemoc, kterou chytila od svých sester, o které se starala.

V dnešní době je sestra Juana známá jako první feministka na americkém kontinentu. Stala se námětem mnohých dokumentů, románů a oper a figuruje na mexické dvěstěpesové bankovce. Jak řekl laureát Nobelovy ceny Octavio Paz: „Nestačí říct, že je dílo sestry Juany plodem dějin, musíme dodat, že také dějiny jsou plodem jejího díla.“ Podívejte se na další videa o ženách, které se zasloužily o přepsání dějin. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz

Komentáře (0)

Zrušit a napsat nový komentář