Padělatel umění, který napálil nacistyTED-Ed

„Skoro každý příběh je s velkou pravděpodobností nějaká lež.“ Byl to jeden z nejpodivnějších soudů v nizozemské historii. Obžalovaný v tomto případu z roku 1947 byl padělatel umění, který zfalšoval malby za miliony dolarů. Ale nesnažil se dokázat nevinu, ve skutečnosti jeho život závisel na dokázání, že ten podvod spáchal. Jako spousta jiných padělatelů byl Han van Meegeren umělec, jehož původní díla mu nepřinesla slávu.

Vůči uměleckému světu zahořkl a rozhodl se své kritiky zesměšnit. Naučil se vše o starých mistrech, o jejich životech, technikách a materiálech. Jako svou oběť si vybral barokního malíře 17. století Johannese Vermeera. To bylo velmi ambiciózní rozhodnutí vzhledem k tomu, že byl Vermeer známý pro svou pečlivost a technickou brilanci.

Padělatel pracoval šest let potají a postupně zdokonaloval své umění. Cvičil se na kopírování nespočtu děl. Míchal si vlastní barvy a vyhledával ingredience a pigmenty, které byly ve Vermeerově době dostupné. Koupil si plátna ze 17. století, vyráběl vlastní štětce a dílům propůjčil starší vzhled pomocí syntetické pryskyřice a pak je pekl, aby barva uschla a popraskala.

Forenzní test by syntetickou pryskyřici odhalil, ale v té době takové testy nebyly pokročilé ani rozšířené. I dnes je ověření pravosti díla závislé na posudku znalců umění. Jde tedy o jejich subjektivní posouzení i reputaci. A právě na tomto základě van Meegeren vyzrál na celý svět umění. Ze svého bádání věděl, že si historikové mysleli, že měl Vermeer rané období, kdy maloval náboženské malby pod vlivem italského malíře Caravaggia. Přední Vermeerův znalec Abraham Bredius byl velkým zastáncem této teorie, ačkoliv se nikdy žádná z těchto maleb neobjevila.

A tak se van Meegeren rozhodl, že ji namaluje. Nazval ji Večeře v Emauzích. Bredius nazval van Meegerenův padělek mistrovským kusem Vermeerova díla. Padělek zcela neodpovídal Vermeerovým technickým standardům, ale tyto nedostatky do toho všeho zapadaly. Šlo o rané dílo, umělec ho namaloval, než se vypracoval.

Po souhlasu uměleckého světa byl padělek v roce 1937 prodán za částku, která by dnes odpovídala více než 4 milionům dolarů. Úspěch van Meegerena přiměl k padělání a prodeji dalších maleb přes několik různých obchodníků. Ačkoliv to zní neuvěřitelně, umělecký svět dál věřil v jejich pravost. Když nacisté během druhé světové války okupovali Holandsko, Hermann Göring, jeden z Hitlerových předních generálů, si chtěl Vermeera přidat do své sbírky umění, kterou nakradl po celé Evropě.

Van Meegeren mu vyhověl a prodal mu údajnou ranou Vermeerovu malbu Kristus s cizoložnicí. S koncem války skončilo i van Meegerenovo štěstí. Po vítězství Spojenců byl zatčen za to, že prodal nesmírně cenné dílo nizozemského dědictví nacistům. Šlo o akt zrádné kolaborace, který se trestal smrtí. Aby dokázal, že malba nebyla národním pokladem, vysvětlil, jak jej krok za krokem padělal.

Ale čelil nečekané překážce. Znalci, který jeho podvod umožnil. Aby Bredius ochránil svou reputaci, neustále hájil pravost obrazu. Už mu nezbývalo moc možností, a tak se van Meegeren pustil do nového Vermeera. Když svůj padělek ukázal soudu, konečně mu uvěřil. Byl zproštěn viny z kolaborace s nacisty a odsouzen k roku vězení za podvod.

I když existují důkazy, že van Meegeren opravdu s nacisty kolaboroval, dokázal přesvědčit veřejnost, že Göringa oklamal naschvál, čímž svou pověst povýšil na národního hrdinu, který napálil nacisty. Díky tomuto se jeho dílo stalo hodnotným samo o sobě, a to do takové míry, že ho později padělal i jeho vlastní syn. Ta stejná plátna se z uctívaných klasik přeměnila na opovrhované padělky a ty pak na umělecká díla obdivovaná za um a proslulost padělatele.

Stanovit hodnotu umění je komplikovaná záležitost, ale co interpretace smyslu díla? Kdo o tom rozhoduje a záleží na tom vůbec? Zapojte se do diskuze s tímto videem. Nebo odhalte matematiku ve van Goghových malbách. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz